Z. Fogyn 24.10.2019 16:13

Nevyjadřuji se k potratům, ani slovem nezmiňuji. A naprosto souhlasím s Vašim výrokem: "Naštěstí máme zákony, které nám vnucují povinnost a osud"... Otázka zní, má tedy žena právo vybrat si svůj osud? Nejen zákonem je dán odlišný život matky od bezdětné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Fogyn 24.10.2019 15:59

Bože, to je blbost ! Popírat fakta daná otěhotněním! Jsem sice muž, ale viděl jsem v životě spoustu gravidních žen a všechny zodpovědně upravily styl života, třeba životosprávu, omezení alkoholu, zvedání těžkých břemen,vyloučení riskantních činností atd. Jako nadřízený jsem je musel okamžitě přeřadit na lehčí práci a neustále dbát, aby nebylo ohroženo jejich těhotenství. Dál snad nemusím popisovat odlišnosti rodící, kojící ženy ... od jiné, nemající tyto starosti a povinnosti k dítěti. Uznávám rovnoprávnost žen, ale není vždy absolutní. Žena jindy prostě musí respektovat a konat dle situace. Tudíž má také právo rozhodnout o svém osudu. To tvrdím s vědomím, že budu zařazen (už se stalo) mezi obhájce vrahů neviňátek, schvalovače potratů a odsouzeníhodného vyvrhele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 24.10.2019 8:55

Souhlasím. Vnucování navíc není funkční ;-). Jestli to (hypotetického) Boha vůbec zajímá a není mu to zcela lhostejné (což je klidně možné), pak mu asi nejde o počet registrovaných oveček, nýbrž spíš o počet těch, kteří nesou vztah s ním v srdci. A k tomu nikoho donutit nelze, zatímco znechutit lze mnohem snáze.

V sekulární demokracii fušujeme všichni, tedy i duchovní a církve či jejich členové, každý podle svých možností. Tady je důležité, že funguje, alespoň tak nějak, konkurence, žádná skupina nemá absolutní moc (i když některé větší a jiné menší).

Jsem jednoznačně fanouškem sekulární demokracie. Možná existují i lepší (funkčnější) politická zřízení, nebo v určitých specifických podmínkách času a prostoru sekulární demokracie ztrácí dech, ale nejsem politolog, abych to dokázal věcně vyhodnotit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 23.10.2019 20:12

Život začíná, když chcípne pes a děti vypadnou z domu.“ - Miroslav Horníček.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rad 23.10.2019 20:10

Dobré - souhlas. A dodal bych k "Duchovní a církve mají tendence fušovat do císařova", že pokud se jim to podaří, je to vždy velký průšvih.

Navíc - v této zemi je převážná většina nevěřících, takže nám - nevěřícím a většině - nevnucujte život podle bible, tóry, koránu či jiných svatých návodů. (To evidentně není váš případ, ale setkávám se s tím poměrně často.) My si obvykle vystačíme s prostou slušností, tolerantností a kritickým pohledem na život. I když to má blízko ke křesťanskému desateru .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kraus 23.10.2019 20:02

Z pohledu Pavědy vše pěkně vysvětluje M.Hoffmeister v knize Záhady početí, z našich třeba M.Foučková. Jen krátce a s omluvou tomu, kdo má praxi a nemá vše jen vyčteno jako já: lidská duše na konci průchodu, řekněme, bardem, si vybírá své příští vtělení, tedy rodiče, a není to vůbec jednoduché. S fysickým zárodkem se spojí v okamžiku oplodnění a od té chvíle vše plně prožívá, bezbranná a bezmocná. Opravdová hrůza pak je, když je zárodek usmrcen a duše už se nemůže vrátit do barda a zůstává v meziprostoru. Karmický dopad na matku je následkem a dílem se to promítá i do karmy rodu a národa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 23.10.2019 19:58

To, že duchovní fušují do císařova, není podle mě samo o sobě špatné. I plná teokracie je podle mě legitimní (byť dle mého nikoliv nejlepší) státní zřízení.

Duchovní jsou však (mohou být) zmatení vnitřním tušením trvalosti Božích zákonů a pod tímto vlivem mohou mít více než kdo jiný tendenci myslet si, že to platí i pro věci správy věcí veřejných. Tak zaměňují císařovo s Božím a trvají na mnohdy dávno mrtvých (nefunkčních) pravidlech (šátek, počet manželek, konzumace vepřového atp.).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rad 23.10.2019 19:52

Zjednodušujete a manipulujete. Nebudu se zabývat otázkou práv, to již zde bylo (na pustém ostrově žádná práva nemáte, máte jen to, co zvládnete sám). Ono donosit dítě, které z jakéhokoli důvodu žena nechce, je dost drsná záležitost. Dá to zabrat i u chtěného a milovaného. Při porodu jde i o život a rozhodně to není slast. Obdivuji všechny ženy, které to zvládly. Nikdo mimo matku nemá právo toto rozhodovat. Hlas otce je pouze poradní, matka nese veškerá rizika a většinu nákladů (nemluvím o financích).

Potraty byly, jsou a budou. Nikdo tomu nedokáže zabránit. Najděte si evropské statistiky a zjistíte, že četnost interupcí je v zemích, kde jsou legální (a tím pádem mnohem bezpečnější) nižší nebo maximálně srovnatelná, jako v zemích, kde jsou kriminalizovány. Legalizace potratů nezvýší jejich četnost, spíše naopak. Ano, souhlasím s tím, že potrat není antikoncepce, ale krajní řešení. Můj názor je ale ten, že tuto poslední krajní volbu má mít žena k dispozici legálně a bez dehonestace.

Plod není člověk - tím se stává až od stupně vývoje, kdy už může přežít mimo matku. Byť s technickou podporou. Mluvit při interupci o vraždě je demagogie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 23.10.2019 19:48

Co je špatného na mateřství? Vždyť je to životním posláním ženy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 23.10.2019 19:45

Jenže v zemích, kde dochází k akutnímu přemnožování, muži kašlou na to, jestli ženy chtějí nebo nechtějí. Čímž se ovšem potvrzuje výše uvedené pozorování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 23.10.2019 19:41

Dalším paradoxem je, že ženu, která zabije své narozené dítě, trestá stát jako vražedkyni. Když se ale rozhodne zabít dítě o pár měsíců dřív, tak jí s tím stát ochotně pomůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 23.10.2019 19:33

Pane Církvo, děkuji za reakci. Máte pravdu, podpora státu není tak úplně malá a leccos se vyřešit dá.

Mám poměrně (ještě ne dokonale) promyšlený přístup k těmto věcem, pokusím se ho velice stručně naznačit. Vycházím z Ježíšova doporučení - co je císařovo císaři, co je Božího Bohu. V zájmu stručnosti bez bližšího vysvětlení - císař, to je správa věcí veřejných, státu, legislativa, trestní právo, policie, soudy, vězení... a jiné. Výrazný znak: proměnlivost v čase, vývoj. Kritéria hodnocení: funkčnost a prospěch systému.

Bůh, to jsou samotné principy vesmíru, duch, vědomí, osobní rozhodnutí, svědomí, poslední soud. Výrazný znak: stálost (či "existence" mimo čas a prostor). Kritéria hodnocení: dobro či zlo.

Díky té stručnosti to asi vyzní cynicky, zkuste se nad to prosím povznést: stát neřeší dobro či zlo. Potrat, vražda, krádež, znásilnění nejsou čistě z pohledu císaře zlo, protože s tím pojmem neoperuje. "Pouze" svědčí či nesvědčí systému.

Samozřejmě - v demokracii je na nás jako jednotlivcích podporovat to, co považujeme za dobro - každý za sebe, svým dílem. Ale funkční systém nebude takový, ve kterém budou všichni ve vězení, nebo tajně a v temnotě provádět zdraví nebezpečné zákroky. Jako duchem víceméně křesťan tak považuju za důležité před potratem varovat, aniž bych soudil. Ale nemyslím si, že je funkční ho postavit mimo zákon a trestat. Naopak vraždění otravných sousedů by systém rozviklalo.

Nicméně jsem si vědom, že v některých státech to funguje (potraty jsou nezákonné), přesto mám pochybnosti, jestli to v důsledku těm systémům neškodí (potratová "turistika", ilegální potraty). Příklad "císařova" doporučení jsou pravidla rozvodu ze Starého Zákona, o kterém Ježíš řekl, že to bylo řečeno "pro tvrdost vašich srdcí". To neznamená, že by se v čase změnil Boží zákon. Alespoň já to tak nechápu. Proto je to (ze Starého Zákona) pro mě z kategorie "císařovo". I když to vyřkli duchovní, nebo je to v Bibli. Duchovní a církve mají tendence fušovat do císařova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Gutvirth 23.10.2019 19:26

Znásilnění fakt neni dobrý. Nechutné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 23.10.2019 19:19

Žena má právo rozhodovat o svém těle. To znamená má právo jednat tak, aby neotěhotněla. Pokud se ale v jejím těle nachází zárodek jiného člověka, už nerozhoduje o svém těle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rad 23.10.2019 19:17

A odnese to celoživotně matka... Bezva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Suchý 23.10.2019 19:10

To je mi ale filozofování.

Každej chlap ví, že život začíná když manželka s dětma odjede na týden na chalupu :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 23.10.2019 18:50

"Otěhotněním se stává objektem s vnuceným osudem a povinnostmi, které musí respektovat a plnit. "

Bože, to je blbost !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 23.10.2019 18:00

Autor opravdu míchá dohromady dvě věci, a to ŽIVOT a SMRT.

Vy zjevně hlasujete pro smrt, ta se Vám líbí více.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 23.10.2019 17:27

Autor míchá dohromady dvě věci. Civilizační morálku a práva nenarozených dětí.

Regulace porodnosti formou potratů nebo zabíjením narozených dětí je stará jako lidstvo samo. Často citovaný příklad antické Sparty byl specifický jen tím, že o přežití dítěte rozhodovala komunita a ne rodina.

V republikánském Římě nebylo odkládání a občas i přímé zabíjení narozených dětí nic vyjímečného a nebylo zřejmě nijak zvlášť odsuzováno. Propopulační politiku začali provádět až římští císaři počínaje Augustem. Podle autorovy logiky to znamená, že republikánský Řím znamenal civilizační úpadek, zatímco císařství civilizační vzestup.

Nemám rád potraty. A nemám rád jejich feministickou obhajobu. Ale porodit dítě není totéž, jako je vychovat. Pokud zakážeme potraty (což je asi autorovým cílem), pak zřejmě vzroste počet těch, jejich přínos pro budoucnost evropskou civilizaci bude záporný, i když nebudou pocházet z jiné kultury. Je-li pokles porodnosti důsledkem ztráty víru v budoucnost (což bude asi taky pravda), pak jde o důsledek, nikoli příčinu. V takovém případně se klidně může stát, že evropská populace přijme jinou kulturu (třeba islámskou), aniž by muselo dojít k její pokrevní obměně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kučera 23.10.2019 17:25

Ještě jeden paradox naší společnosti. Pokud se narodí pohrobek, má ze zákona právo na dědictví i když mu je v době otcovi smrti jen týden. Ale ze zákona nemá nárok na život a může být za peníze státu zabit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 23.10.2019 16:48

Myslím, že to co píšete řeší dnes i babyboxy a adopce a to víc než dostatečně. Jinak nezapomeňte že stát se stará o opuštěné děti a to i o ty které rodiče opustili kvůli zdravotnímu postižení.

Takže tady je podpora státu víc než dostatečná. Mladé lidi pak souložit nikdo nenutí a pokud jsou z toho děti, mají počítat s vlastní odpovědností. Stát mne taky nutí že nemůžu pobít všechny otravné lidi. Přesto, že by se společnosti možná i ulevilo, nemám právo rozhodovat o životě jiných a ani nevyžaduji aby mi nahrazoval újmu, kterou mi někteří tím že se jich nemůžu zbavit působí.

PS: Jedná se o nadsázku, otravné lidi bych nevraždil i peoto, že by mi jich bylo líto. Jen používám logiku potratistů

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 23.10.2019 16:17

Jen pro některé. Pro jiné je to už dnes -ve stavu ochrany 0..nekonečno. Proto -9/12 až nekonečno dává smysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 23.10.2019 16:14

Vážený, vzpamatujte se, tady se píše o zabíjení plodů! Víte kolik lidí bych musel denně povraždit, protože mi vnucují osud a povinnosti? Naštěstí máme zákony, které nám vnucují povinnost a osud to neudělat, jinak by jste byl už dávno pod drnem.

Jen málo potratů probíhá z důvodu jednoznačného znásilnění. Takže netěhotná žena má právo a možnost těm Vašim hrůzám předejít - nesouložením.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 23.10.2019 16:05

Může být. I když jak píšete, nejde o život biologický ale život člověka.

Ale jeden rozdíl mezi smrtí mozku a potenciálním odběrem orgánů je. Pokud by byla šance že se činnost mozku obnoví, orgány by se téměř jistě neodebírali. V případě zdravého plodu tato šance je snad i 99 procentní.

Takže nad Vaší úvahou by bylo dobré se zamyslet v případě prokazatelně defektního plodu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pospíšil 23.10.2019 16:01

Život začíná početím, to není jen filosoický výklad, ono to odpovídá biologickým , fysiologickým procesům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 23.10.2019 15:57

Tak samozřejmě tu jde o sobecké a "ohnuté" pojetí lidských práv, které nechrání práva jedince před narozením. Pokud feministky tvrdí že jde o jejich tělo o kterém mají právo rozhodovat, je to prostě jen a jen lež. Tolik logika.

My věřící lidé pak předpokládáme, nebo i cítíme, že si vražděním vlastních dětí evropská civilizace vytváří obrovské prokletí (ve východním pojetí karmu). Křesťanství samozřejmě zná i milosrdenství. Ale to není bez pokání.

Autor má tedy pravdu. Západní civilizace si to zavařila a bude trpět. A to ať už věříme v karmu, či materialistickou logiku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Bures 23.10.2019 15:11

Pokud se na tom zákonodárci usnesou, pak ano. Ale byla by to docela nepříjemná společnost...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hruška 23.10.2019 14:25

Křesťan: „Život začíná početím.“

Muslim: „Život začíná narozením.“

Žid: „Život začíná, jakmile smradi dorostou a vypadnou z baráku.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kučera 23.10.2019 13:06

Jedna malá provokace.

Dnes bují v (západním) světě morálně nenapadnutelné hnutí MeToo, které masově obviňuje muže z násilného chování vůči ženám. Prof. Jaroslav Flégr, biolog, zabývající se výzkumem Toxoplasmy gondii, pravidelně kontaktuje v rámci své vědecké práce desítky tisíc lidí (mužů i žen) - od studentů po čtyřicátníky, kteří anonymně vyplňují podrobné dotazníky. No a za pár desetiletí svého zkoumání došel k zajímavému závěru:

- většina (kolem 75%) žen dosahuje pravidelně silného orgasmu při styku, který není předem konsenzuální, ale více či méně ze strany muže agresivní a s partnerem, kterého neznají vůbec nebo jen krátce. (Jak píše klasik Woody Allen: každý sex, má-li být opravdu dobrý, musí být především sprostý!)

- po znásilnění přichází do jiného stavu statisticky velice významná většina žen než při konsenzuálním sexu.

Co tento objev znamená? Že biologický grunt člověka mu tímto způsobem člověku diktuje maximální úspěch při reprodukci. No a tím, že hnutí MeToo právě proti takovéto aktivitě bojuje (dokonce právní cestou), zbavuje ženskému sexu významné ve významném procentu rozkoše. Ale pozor, je tu ještě jedno vysvětlení pro nástup zvýšeného frigidního chování: druh homo sapiens sapiens ve svém kolektivním podvědomí zasahuje proti svému akutnímu přemnožení. Takže ano, to hnutí je v současnosti bohulibé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kučera 23.10.2019 12:44

Život a smrt člověka

Osobně se přikláním k verzi, že život člověka (tedy nikoli život jako takový) začíná v době (řádově hodiny), kdy se objeví v plodu činnost mozku (el. vzruchy), tedy cca v 15.-16. týdnu těhotenství. Je to analogie definice smrti člověka - ta nastává při vymizení el. aktivity mozku, který tím nevratně umírá. Že před tím i potom pracují některé lidské orgány je pravda, ale už to není život člověka - tím je z definice pouze aktivita mozku. Do 13. týdne jsou možné interrupce, po mozkové smrti třeba odběr orgánů k transplantaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek