J. Vintr 23.10.2019 19:48

Co je špatného na mateřství? Vždyť je to životním posláním ženy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 23.10.2019 11:23

Kolik takových případů je?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 23.10.2019 6:30

Práva nejsou daná fyzickými a biologickými zákony. Práva jsou přiznávána vládcem či konsensem společnosti. Někdy vybojována (a plod vybojuje prd). Tudíž žádné právo není absolutní.

Jedna věc je morální či karmický dopad potratu na matku, případně otce nebo další členy rodiny, kteří k tomu třeba matku (třeba nepřijetím vlastního dílu zodpovědnosti) tlačí. To je záležitost svědomí každého z nás. Tomu se nebudu věnovat.

Ovšem nekompromisní požadavek státu na zachování života každého plodu, podle mě, klade nekompromisní nároky na stát na podporu matky.

To ale taky není dokonalé řešení, protože stát s nekompromisním nárokem na pomoc získá také nekompromisní nárok na zasahování do soukromí, péče, výchovy.

V realitě mi tak přijde nejlepší (nikoliv ideální) kriminální beztrestnost (za zhruba stávajících podmínek) doplněná aktivní pomocí (budoucím) matkám onou slavnou "občanskou společností". To je jedna z oblastí, ve kterých může být a má být skutečně užitečná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 23.10.2019 16:48

Myslím, že to co píšete řeší dnes i babyboxy a adopce a to víc než dostatečně. Jinak nezapomeňte že stát se stará o opuštěné děti a to i o ty které rodiče opustili kvůli zdravotnímu postižení.

Takže tady je podpora státu víc než dostatečná. Mladé lidi pak souložit nikdo nenutí a pokud jsou z toho děti, mají počítat s vlastní odpovědností. Stát mne taky nutí že nemůžu pobít všechny otravné lidi. Přesto, že by se společnosti možná i ulevilo, nemám právo rozhodovat o životě jiných a ani nevyžaduji aby mi nahrazoval újmu, kterou mi někteří tím že se jich nemůžu zbavit působí.

PS: Jedná se o nadsázku, otravné lidi bych nevraždil i peoto, že by mi jich bylo líto. Jen používám logiku potratistů

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 23.10.2019 19:33

Pane Církvo, děkuji za reakci. Máte pravdu, podpora státu není tak úplně malá a leccos se vyřešit dá.

Mám poměrně (ještě ne dokonale) promyšlený přístup k těmto věcem, pokusím se ho velice stručně naznačit. Vycházím z Ježíšova doporučení - co je císařovo císaři, co je Božího Bohu. V zájmu stručnosti bez bližšího vysvětlení - císař, to je správa věcí veřejných, státu, legislativa, trestní právo, policie, soudy, vězení... a jiné. Výrazný znak: proměnlivost v čase, vývoj. Kritéria hodnocení: funkčnost a prospěch systému.

Bůh, to jsou samotné principy vesmíru, duch, vědomí, osobní rozhodnutí, svědomí, poslední soud. Výrazný znak: stálost (či "existence" mimo čas a prostor). Kritéria hodnocení: dobro či zlo.

Díky té stručnosti to asi vyzní cynicky, zkuste se nad to prosím povznést: stát neřeší dobro či zlo. Potrat, vražda, krádež, znásilnění nejsou čistě z pohledu císaře zlo, protože s tím pojmem neoperuje. "Pouze" svědčí či nesvědčí systému.

Samozřejmě - v demokracii je na nás jako jednotlivcích podporovat to, co považujeme za dobro - každý za sebe, svým dílem. Ale funkční systém nebude takový, ve kterém budou všichni ve vězení, nebo tajně a v temnotě provádět zdraví nebezpečné zákroky. Jako duchem víceméně křesťan tak považuju za důležité před potratem varovat, aniž bych soudil. Ale nemyslím si, že je funkční ho postavit mimo zákon a trestat. Naopak vraždění otravných sousedů by systém rozviklalo.

Nicméně jsem si vědom, že v některých státech to funguje (potraty jsou nezákonné), přesto mám pochybnosti, jestli to v důsledku těm systémům neškodí (potratová "turistika", ilegální potraty). Příklad "císařova" doporučení jsou pravidla rozvodu ze Starého Zákona, o kterém Ježíš řekl, že to bylo řečeno "pro tvrdost vašich srdcí". To neznamená, že by se v čase změnil Boží zákon. Alespoň já to tak nechápu. Proto je to (ze Starého Zákona) pro mě z kategorie "císařovo". I když to vyřkli duchovní, nebo je to v Bibli. Duchovní a církve mají tendence fušovat do císařova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 23.10.2019 19:58

To, že duchovní fušují do císařova, není podle mě samo o sobě špatné. I plná teokracie je podle mě legitimní (byť dle mého nikoliv nejlepší) státní zřízení.

Duchovní jsou však (mohou být) zmatení vnitřním tušením trvalosti Božích zákonů a pod tímto vlivem mohou mít více než kdo jiný tendenci myslet si, že to platí i pro věci správy věcí veřejných. Tak zaměňují císařovo s Božím a trvají na mnohdy dávno mrtvých (nefunkčních) pravidlech (šátek, počet manželek, konzumace vepřového atp.).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rad 23.10.2019 20:10

Dobré - souhlas. A dodal bych k "Duchovní a církve mají tendence fušovat do císařova", že pokud se jim to podaří, je to vždy velký průšvih.

Navíc - v této zemi je převážná většina nevěřících, takže nám - nevěřícím a většině - nevnucujte život podle bible, tóry, koránu či jiných svatých návodů. (To evidentně není váš případ, ale setkávám se s tím poměrně často.) My si obvykle vystačíme s prostou slušností, tolerantností a kritickým pohledem na život. I když to má blízko ke křesťanskému desateru .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 24.10.2019 8:55

Souhlasím. Vnucování navíc není funkční ;-). Jestli to (hypotetického) Boha vůbec zajímá a není mu to zcela lhostejné (což je klidně možné), pak mu asi nejde o počet registrovaných oveček, nýbrž spíš o počet těch, kteří nesou vztah s ním v srdci. A k tomu nikoho donutit nelze, zatímco znechutit lze mnohem snáze.

V sekulární demokracii fušujeme všichni, tedy i duchovní a církve či jejich členové, každý podle svých možností. Tady je důležité, že funguje, alespoň tak nějak, konkurence, žádná skupina nemá absolutní moc (i když některé větší a jiné menší).

Jsem jednoznačně fanouškem sekulární demokracie. Možná existují i lepší (funkčnější) politická zřízení, nebo v určitých specifických podmínkách času a prostoru sekulární demokracie ztrácí dech, ale nejsem politolog, abych to dokázal věcně vyhodnotit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rad 23.10.2019 19:52

Zjednodušujete a manipulujete. Nebudu se zabývat otázkou práv, to již zde bylo (na pustém ostrově žádná práva nemáte, máte jen to, co zvládnete sám). Ono donosit dítě, které z jakéhokoli důvodu žena nechce, je dost drsná záležitost. Dá to zabrat i u chtěného a milovaného. Při porodu jde i o život a rozhodně to není slast. Obdivuji všechny ženy, které to zvládly. Nikdo mimo matku nemá právo toto rozhodovat. Hlas otce je pouze poradní, matka nese veškerá rizika a většinu nákladů (nemluvím o financích).

Potraty byly, jsou a budou. Nikdo tomu nedokáže zabránit. Najděte si evropské statistiky a zjistíte, že četnost interupcí je v zemích, kde jsou legální (a tím pádem mnohem bezpečnější) nižší nebo maximálně srovnatelná, jako v zemích, kde jsou kriminalizovány. Legalizace potratů nezvýší jejich četnost, spíše naopak. Ano, souhlasím s tím, že potrat není antikoncepce, ale krajní řešení. Můj názor je ale ten, že tuto poslední krajní volbu má mít žena k dispozici legálně a bez dehonestace.

Plod není člověk - tím se stává až od stupně vývoje, kdy už může přežít mimo matku. Byť s technickou podporou. Mluvit při interupci o vraždě je demagogie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 23.10.2019 8:25

V některých amerických státech už si ani nehrají na to, že život nezačíná početím. Tam je legální, aby se žena zbavila nechtěného dítěte kdykoliv během těhotenství. Provádí se tam i takzvaný potrat porodem, kdy doktor zabije dítě během porodu. Dost možná se ta hranice v budoucnu posune i dál. Zdůvodnit se to dá. Na některá postižení se dá přijít až třeba po několika letech a nebo si matka může pořízení dítěte rozmyslet až po delší době, kdy zjistí, že ji nebaví se o ně starat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek