28.4.2024 | Svátek má Vlastislav


Diskuse k článku

POLEMIKA: Maturita z matematiky

K polemice mě vyprovokoval fejeton paní Terezy Povolné Maturita z matematiky, kde se jasně a možná i bezelstně přiznává k tomu, že se jí nechce učit. Uvádí i další nematuritní návrhy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Braun 8.6.2020 13:56

Ani matematika nemá vysvětlení všeho, ale alespoň si to umí zdůvodnit, viz Godel.

F. Houžňák 8.6.2020 15:50

Měl bych na vás jako na matematika dotaz. Někdy před pětadvaceti lety, v počátcích novin po internetu, jsem v nějakém článku či komentáři narazil na jakousi funkci, která po řádném zderivování (nebo integraci, už nevím) dle všech pravidel dala matematický nesmysl. Zapsal jsem si ji, ale zapsané založil. Nepochybně existují sbírky takovýchto funkcí, neměl byste nějaký odkaz nebo aspoň nápovědu?

F. Žůrek 8.6.2020 13:21

Autore, díky! Studium je také práce. Studenti a žáci skutečně mají jeden důležitý úkol: Naučit se studovat a pracovat! (Trénovat mozek jako sportovci tělo.)

O Matematiku samotnou tak ani nejde, jde o princip, že "všechno se dá naučit". KDYŽ SE CHCE, VŠECHNO JDE!

M. Pivoda 8.6.2020 12:27

Arogance.

Pozoruji, že lidé, kteří v životě neopustili školní třídu (nejdříve tam byli jako žáci, později jako učitelé), chtějí diktovat, jak má fungovat život mimo školní třídu - a tedy také, co se má v té jejich škole vyučovat.

Lidé, kteří nejvíce mění náš svět, tj. inovátoři a podnikatelé, ve třídě (pokud tam vůbec přijdou), sedí vždy v poslední nebo předposlední řadě. Nikdy ne v první řadě!

Poznámka: No ano, jednou skutečně zvedl svou ruku podnikatel v první lavici při mé výuce, ale hned dodal na vysvětlenou, že je cizinec, a že v první lavici sedí jen proto, aby lépe rozuměl češtině.

J. Jurax 8.6.2020 13:46

"Lidé, kteří nejvíce mění náš svět, tj. inovátoři a podnikatelé, ve třídě (pokud tam vůbec přijdou), sedí vždy v poslední nebo předposlední řadě. Nikdy ne v první řadě!"

Ano, pokud tam vůbec přijdou ... zlomyslně mne napadlo, že ti inovátoři a podnikatelé, co nejvíc mění náš svět, nejspíš mají Vaše přednášky za zbytečné ... :-)

M. Pivoda 8.6.2020 18:10

Podnikání se nevyučuje pomocí přednášek.

Arogantní Jura X o tom ale vůbec nic neví.

V. Braun 8.6.2020 12:12

Vážení, povinná maturita z matematiky nic nevyřeší. Vždy záleží více na tom, jak který učitel učí. Už jsem to psal v jiných diskusích, když jsem maturoval tak matematika byla volitelná. Učitelka matematiky prohlásila "chraň vás pánbůh si ji někdo napsat" a taky z ní nikdo nematuroval. Přitom to byla skvělá učitelka a ze středoškolské matematiky jsem žil i v matematické analýze v prvním semestru ČVUT.

Z. Lapil 8.6.2020 12:56

Jo, s tímhle souhlas.

Když si uvědomíme, kolik procent tu maturitu nezvládne přesto, že si ji dobrovolně vybrali, je evidentní, že hapruje kompatibilita mezi výukou a zkouškou. Což se předpisem nevyřeší, leda že by maturita byla povinná, ale náročností pro srandu králíkům.

J. Roškota 8.6.2020 12:10

Na NP se již napsalo mnoho textu o maturitě, zejména o maturitě z matematiky. Není ale daleko důležitější způsob a kvalita výuky? Takhle to vypadá, že jde jen o ten glejt. Při odpovídající výuce, by se maturita mohla stát slavnostní formalitou.

V. Braun 8.6.2020 12:14

Až když jsem dopsal svůj příspěvek tak jsem si všiml toho vašeho. Plně podepisuji.

J. Jurax 8.6.2020 13:54

Slavnostní formalitou ... inu jak pro koho a jak z čeho.

Pro mne specielně se pojmu slavnostní formalita nejvíc blížila maturita z tehdy povinné matematiky a hned za ní z volitelné fyziky. Zato děsivým hororem za bílého dne pro mne byla maturita z češtiny a tehdy povinné ruštiny; přitom z češtiny jsme měli pana profesora vynikajícího. Z matiky a fyziky samozřejmě taky, akorát s tou ruštinou to trochu haprovalo.

P. Hatina 8.6.2020 17:23

No a v tom je ten průšvih. Takhle tou slavnostní formou to bylo předtím, než stát vyhlásil státní maturity. Protože tehdy - to bylo o tom, že učitelé u maturity už věděli z výuky předem co ti jejich konkrétní studenti umí - ale naopak ti studenti věděli předem co od nich budou ti kantoři požadovat - taky z výuky. Paráda - sice se při tom mohlo někdy přimhouřit oko - jenomže i to k té slavnostní formalitě patřilo, započetla se tréma, podala se pomocná otázka, druhá, až když byl student úplně dutej, se řešilo co s ním.. A jestli se na některých školách vůbec u maturity nezkoušelo, tak se to mělo řešit individuálně s vedením té školy.

Zatímco státní maturita= anonymní umělé testy od Cermatu, kterého vlastně ani nezajímá co se ve školách učí a jak se učí, ten má svoje direktivy od úředníků z MŠ, a podle nich si jede, získaš potřebný počet bodů za stanovený čas, ano, ne, můžeš jít. Co vlastně z té matematiky umíš je nezajímá vůbec,

J. Ráž 8.6.2020 11:55

Evoluce dospěla v euroatlantické civilizaci na samý vrchol a teď nelze očekávat nic jiného než pád. V zemích kde lidé nepovažuji matematiku jen za nástroj, jak si , obrazně řečeno, spočítat výplatu, roste jedna generace za druhou,která svým inovativním myšlením již dnes válcuje evropské mamánky, kteří si myslí,že se nepotřebují matematiku učit,protože v životě trojčlenku na nic nepotřebují a vůbec nechápou, že o tom umět ji mechanicky vypočítat matematika vůbec není.

Ale nejde s tím nic udělat, neb je mezi politiky populární názor, že matematiku nelze jako povinný maturitní předmět zařadit, protože by to u maturity znevýhodnilo méně nadané studenty, jak zaznělo od Pirátů. Dnes přece musí stačit na absolvování střední školy IQ40, není-liž pravda?

Š. Hašek 8.6.2020 12:08

Souhlas.

P. Pavel 8.6.2020 13:13

Prozatím maturitu z matematiky neodkládají opoziční piráti nýbrž anonanistická podržtaška plaga.

P. Kubáč 8.6.2020 13:36

Jestli máte na mysli asiaty - tak zabrzděte. Oni jsou sice pilní a inteligentní, ale tisíce let jsou cepovaní "následovat mistra" - takže myšlení mimo zavedená schemata a cesty mimo hlavní směr moc neprovozují.

Viz Japonsko, které prošlo všemi stadii - výroba laciného šmejdu v duchu dnešní číny, technologická velmoc ( z amerických myšlenek ) a zaostávající gigant ponechaný ( myšlenkově ) sám sobě.

F. Houžňák 8.6.2020 14:55

Ano, a proto má třeba ta neinventivní Čína už teď podstatně víc patentů právě v inventivních, průmyslových, počítačových a jiných technologických oborech než to skvělé technologicky vyspělé Německo.

M. Pivoda 8.6.2020 11:02

Zopakuji zde svůj (modifikovaný) diskusní příspěvek, který jsem zveřejnil již dříve pod zmiňovaným článkem Terezy Povolné.

Logika věci? Rektor Zima vysvětloval nutnost maturity z matematiky tím, že dnes žijeme v době technologické revoluce Průmysl 4.0. To Zimovo vysvětlení zní logicky, viďte. Má to ale háček. Vlastně dva:

1. Těch geniálních matematiků bude potřeba mnohem méně, než celé masy pracujících, kde každý má maturitu z matematiky. Počítače a jejich aplikace je ale třeba vybavovat uživatelsky přátelštějším rozhraním (user-friendly interface). Jenže na univerzitách informatiky je stále důraz na algoritmy, nikoliv na to uživatelské rozhraní. Na univerzitách se prosazují spíše kurzy asertivnosti absolventů, než uživatelsky přátelského rozhraní počítačů. A přitom hlavně na tom uživatelsky přátelském rozhraní vyrostla firma Apple, Inc. do své současné velikosti.

2. Ano, čim více matematiky, tím lépe. Jenže musí to být relevantní matematika pro společenské vědy. A ta je jiná, než matematika pro technické vědy. Doc. Václav Polák, docent matematiky mi to před lety vysvětloval a jeho poslední kniha je nazvána v tom smyslu: "Mathematized Humanities via Humanized Mathematics". Je dostupná na Amazon.com. https://www.amazon.com/Mathematized-Humanities-Via-Humanized-Mathematics/dp/8085219220

J. Kadeřábek 8.6.2020 11:58

Na středních školách se nevyučuje žádná vysoká matematika. Považuji stávající učivo za naprostý základ vč. gonimetrie, integrálů a derivací, které se na některých typech škol stejně neučí a vrcholem matematické vědy je rovnice o dvou neznámých. Nebavíme se o univerzitách, ale středoškolském vzdělání, které dnes musí mít každý obecní policajt.

M. Pivoda 8.6.2020 12:16

Smyslem studia na jakékoliv škole (tzn. škole jakékoliv úrovně) není získat školní vysvědčení nebo diplom, nechat si ho zarámovat a pak hrdě ukazovat svým přátelům a známým.

L. Písařík 8.6.2020 15:08

A k čemu obecní policajt využije kvadratické rovnice? Nestačí, aby uměl pomocí času a dráhy vypočíst rychlost elektrické koloběžky?

Z. Lapil 8.6.2020 12:14

Ne že bych s vámi tentokrát nesouhlasil, máte hodně pravdy. Nicméně si k představě "důležitější je user friendly rozhraní než algoritmy" si dovolím analogii: podobně by u auta bylo důležitější centrální zamykání a klimatizace než motor a brzdy.

Samozřejmě je velmi podstatná skutečnost, že dnes je nové auto přinejmenším bez centrálu (skoro) neprodejné.

M. Pivoda 8.6.2020 12:18

V tržní ekonomice, kde se dnes nacházíme, zákazník má vždycky pravdu. Tzn. pokud vyžaduje uživatelsky přátelské rozhraní, má ho za své peníze dostat. Tečka.

Z. Lapil 8.6.2020 12:42

Jistě. Požaduje-li červenou zmrzlinu, dostane červenou zmrzlinu, ale nelze tvrdit, že by se mrazírenské podniky měly věnovat zejména barvě.

Ale nechci to hrotit, jasně že jedno bez druhého nestačí.

J. Jurax 8.6.2020 14:09

Jistě. Jak to za tím rozhraním funguje už vědět nemusí.

Jenže user friendly rozhraní jistě prodává, nicméně na produktu opravdu není to nejpodstatnější.

Navíc bych si dovolil vyslovit názor, že pro nevzdělaného hlupce se user friendly rozhraní vytváří obtížně. Váš první bod je v tomto punktu poněkud diskutabilní.

Taky by se dalo říct, že moc user friendly rozhraní nevzdělané hlupce přímo vytváří ... :-)

P. Hatina 8.6.2020 12:28

1) S tím uživatelským rozhraním je to složitější. Ono lze totiž vytvářet buď jednoduchou "klikačkou" - čímž ale spousta i IT guru pohrdá. A nebo tedy napsáním dlouhého a poměrně hustého kódu, resp. v XML jazyku. A tohle už se do podrobná přednaší obtížně - a je to i zbytečné, to je pak lepší když si ten přidělený programátor vezme ten konkrétní (a hustý) manuál k ruce a zkouší si to podle něj. A třetí varianta (brod) jsou moderní frameworky pracující s architekturou MVC. Což je ovšem něco čemuž nerozumí ani většina profesorů IT, to zvládne a pochopí leda někdo kdo se tomu do hloubky několik měsíců skutečně prakticky a na příkladech věnuje. Což lze ale těžko během VŠ studia, když se vedle toho musí učit i další řadu předmětů a dělat řadu jiných zkoušek.

2) No a pokud se týká té matematiky, on každý obor vyžaduje znalost trochu jiné části matematiky..(strojaři, chemici, sestřičky, účetní , prognostici), a na tu se pak soustředí, Ale hlavně obvykle už si v ní nemusí nic odvozovat od základů, protože už má k dispozici hotové vzorce či postupy..Už jsem tady ten příklad uváděl, sice lze i obsah kruhu nebo obdelníku, odvodit a spočítat přes integrál, ale prakticky to nikdo dělat nebude leda právě jako příklad při výuce těch integrálů

P. Lenc 8.6.2020 10:08

Hlas zdravého rozumu do stále více nemocné společnosti.Dík!R^

P. Nemec 8.6.2020 9:55

přimlouvám se za ty Počty na základní škole...protože učebnice Matematika a její aplikace pro 2. ročník - Matematika a její aplikace 2 vám v mnoha směrech nebude neznámý, jeho jednotlivé části však jsou cele prakticky zaměřeny k naplňování očekávaných výstupů tak, aby vám pomohly u dětí co nejlépe rozvíjet klíčové kompetence dle požadavků RVP...nemůže u dětí vzbudit nic jiného než hrůzu a děs

T. Zlesa 8.6.2020 9:17

Kacířská myšlenka: Dnes spousta lidí, co tu maturitu z matematiky i vyšší level udělali, tvrdí, že už si vlastně většinu nepamatují a na nic to nepotřebovali. Že maturita byl jen takový test, že na to mají. Dnes někteří studenti na to nemají a proto abychom se to o nich dozvěděli, držíme maturitu z matematiky stále jako etalon schopností.

Nestačil by jen nějaký test IQ, jinde ve světě se to používá... Dnešní počítače by ty testy chrlily a o studentech by se s daleko větší přesností a předstihem vědělo jak jsou na tom a zda na to mají.

Ušetřený studijní čas ba se pak mohl využít třeba na tělocvik a sport, jejich nedostatek ohrožuje životy lidí mnohem zásadněji.

V. Kolman 8.6.2020 9:32

Tento problém pane Zleso vyřešil už geniální Jára da Cimrman!

Ten rozdělil informace, které se žáci učí na 10% "neprůtočných" informací, které budou žáci v budoucím životě potřebovat. Ty je nutné se naučit!

Pak existuje 90% "průtočných" informací, které žáci nebudou pravděpodobně nikdy v životě potřebovat. Ty se není nutno učit! Kapacita mozku bude 10x lépe využita! Geniální a prostá myšlenka!

"Maličký" problém je ve výběru "průtočných" informací. Jiné jsou u chemika, jiné u houslového virtuosa, jiné u herce, jiné u švadleny.......