Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
1.6.2024 | Svátek má Laura
Diskuse k článku
OSOBNOST: To vlídné slovo přítel
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Jan Klapka 16.2.2006 22:47děkuji Děkuji autorovi za pěknou vzpomínku, taky jsem se rád díval |
|
|
pavel p. 16.2.2006 22:15Pane autore, co Vám kdo napovídal o Jiřím Štuchalovi, že se o něj otíráte ? A zbytečně a to ještě v této souvislosti. Pan Štuchal bylo světélko v totalitních temnotách - to Vy ovšem nemůžete pochopit, nezažil jste ho. Bohužel zemřel dřív než mu bylo povoleno znovu plně vystupovat.
Tak Vás prosím, neubližujte lidem o kterých nic nevíte !
P.S. Za vzpomínku na Karla Pecha děkuji. Znali jsme se osobně.
|
|
|
Orlický 16.2.2006 21:43Uznání Pan Karel Pech, pan Antonín Zíb, pan Richard Honzovič a pochopitelně pan Jan Werich nám všem ukázali, v čem je krása českého jazyka a lidského humanismu. |
|
|
rejpal 16.2.2006 15:27nase celebrity Co vam soudruh Pech za toho totace povidal? Byl asi dobrej, kdyz se u korytka udrzel. |
|
|
Xaver X.X. 16.2.2006 16:07Rejpale, zdravím, ale Pech patřil prostě k těm slušnějším. Nedělal moc politiku, vyjma toho jednoho úletu. |
|
|
Vladislav 16.2.2006 16:14Re: nase celebrity Pane Rejpale, až budete starší, budete posuzovat lidi podle toho, jací skutečně byli a nikoliv podle doby, v níž žili. |
|
|
Jan Zachrta 16.2.2006 17:49Re: nase celebrity Aby Vám ruka upadla. Karel Pech byl formát a Vy o něm víte kulové ho... |
|
|
rejpal 16.2.2006 19:18Re: Re: nase celebrity zadarmo ani kure nehrabe, a za komandiru uz vubec ne nebyl von na Seznamech? |
|
|
JAG 16.2.2006 21:13Re: Re: Re: nase celebrity Na Cibulkovi ho nenajdete, ani Antichartu nepodepsal. Ještě nějaký dotaz, ubožáku? Nicméně buďte ujištěn, že o vás nenapíše nikdo ani čárku, natolik jste nezajímavý. |
|
|
raptor 16.2.2006 21:47Hodný pán ve zlém světě. Vy soudíte každého za všechno? Mohl bych si na Vás převést pár Orlických vrahů? Těžko se mi s nima usíná... |
|
|
rejpal 16.2.2006 22:10Re: Hodný pán ve zlém světě. Vy soudíte každého za všechno? Kde ho soudim, vy stari totalitaci? Jen se ptam, je mi divny, ze ho komandirove od korytka nevyhnali,tak to musel bejt mooooc poslusnej a vstricnej. Tot vse, vy rizna ruda chasko. |
|
|
Kadlus 16.2.2006 14:47Celebrita Jako důchodce pamatuji- pořady pana Pecha byly osvěžením.Pro mne představuje naplnění pojmu celebrita = někdo,kdo opravdu umí a nevytahuje se.Skláním se jeho památce,škoda, že nelze říci než : DĚKUJI. |
|
|
mak 16.2.2006 14:37ano, chcete-li nam nekdy psat tri jednicky padesat |
|
|
Michal 16.2.2006 13:48Pechův humor Pořady Karla Pecha měly i svůj osobitý humor. V jednom pořadu s pšítelem Jiřím přemýšleli, jak taktně upozornit na nevhodné chování. Za upozornění na hlasité srkání polévky slovy "Je slyšet, že vám chutná" pak pšítel Jiří sklidil pohlavek. |
|
|
Láďa z naší ulice 16.2.2006 12:57Každý si na něco vzpomeneme Nejmenoval se ten pořad "Tajemství výchovy"? A neměl ještě nějaké pokračování co se jmenovalo nějak podobně? Pak si ještě vzpomenu, že jsou šťouchané brambory, ale (dnes by to byl) bavič Jiří ŠTuchal. A pokud se někdo narodil v květnu 1917, potom mu bylo téměř 89. A ještě si vzpomínám - z těch pořadů - že se nemá pít během jídla, ale až po něm. |
|
|
Láďa (jiný) 16.2.2006 14:35Re: Každý si na něco vzpomeneme Dalším pokračováním bylo Tajemství řeči, kde byla japonská pšítelkyně Šimako.
A Šťuchal mě taky našťval.
|
|
|
Xaver X.X. 16.2.2006 12:46Mě zaujala Pechova rozhlasová adaptace AKU AKU, to byla pro mě bomba. Jinak nebyl ten Jiří Belčev? No a pšítelkyně Šimako, to bylo fakt něco...:-) |
|
|
pje 16.2.2006 11:36slušnost v postmodernismu? Všichni ti, kteří dnes přemíru relativismu, pokrytectví a bezpáteřnosti učeně vysvětlují postmodernismem, ze strdce přeji, aby tím, čím zacházejí, také sešli. Slušnost, rytířství, ušlechtilost - to vše jakoby vymíralo společně s lidmi typu pana Pecha. Komu tento vývoj vyhovuje? Obávám se, že těm, kteří byli "postmoderní" již za Pecha a dnes jsou protipólem normalizačních uniformistů, stejně ubohým a bezcenným. |
|
|
Franta 16.2.2006 11:27Díky za vzpomínku na pana Pecha. Byl to jeden z mála lidí, před kterými smekám. Obrazně i fyzicky. Bydlel v Karlíně a jako kluci jsme za ním běhali. Neznám člověka, který by si ho neoblíbil. |
|
|
freda 16.2.2006 10:32malá chyba Pěkný příspěvek, ale s menší chybkou. Paní Majorová nebyla Marie, ale Milena. Autor se patrně nechal ovlivnit vzpomínkou na podobně znějící Marii Majerovou... |
|
|
Tomáš Gottschalk 16.2.2006 9:29za Karlem Pechem Karel Pech mne učil na fakultě žurnalistiky počátkem 80. let. Na jeho TV semináře, byť začínaly brzy po ránu a i když na nich nekontroloval docházku, jsem si vždycky rád přivstal a těšil jsem se na ně celý týden. Na odstrašujících příkladech intonace nás učil mluvit přirozeně a předal nám spoustu velmi cenných zkušeností. Na první pohled jsme si padli do oka a dodnes na něj vděčně vzpomínám. I v ponuré normalizační době ukázal jako jeden z mála krásu novinářského řemesla bez bolševického hnoje. Považuji ho za osobnost české žurnalistiky, která se řadí po bok Ferdinanda Peroutky, Stránského a dalších. Ještě jednou díky, pane Pechu. |
|
|
Stredocech 16.2.2006 8:32Musím se připojit, neutuchající elán pana Pecha jsem také viděl. Sám se o sobě vyjadřoval že patří k lidem "praštěným mikrofonem." Diktafon nosil pořád sebou připraven udělat příležitostný rozhovor s kýmkoliv o čemkoliv.
|
|
|
milan 16.2.2006 7:56take na ty porady vzpominam a mam schovanu fotku, kterou jsem dostal za absolvovani Tajemství záhadného nápisu. Bohuzel uz ted neplati: "chcete-li nam nekdy psat, tri jednicky, padesat. |
|
|
v. Brož 16.2.2006 7:25Zem, kde se žebrá Kdykoliv byl po revoluci připomenut pan Pech a jeho zásluhy a dobrota, šel mi mráz po zádech, protože jsem si vzpomněl na jakýsi normalizační televizní cestopis na pokračování, kde se pánové Pech a Buchvaldek toulali po Francii a sbírali podpůrný materiál pod motto: Zem, kde se žebrá. Byla to vysoká škola demagogie a pokrytectví. |
|
|
ptakopysk 16.2.2006 10:57A vono se Francii nežebrá? no je to už deset let, co jsem tam byl a v Paříži mi připadalo, že by se na některejch místech žebráci dali mlátit klackem, co jich tam bylo. Takže se pánové Pech a Buchvaldek ani moc nepředřeli při shánění materiálu... |
|
|
exulant 16.2.2006 5:43vzpominka Pan Pech mel chatu u rybnika Holna v jznich Cechach kde jsem se s nim nekdy koncem 50tych let parkrat setkal. Jezdila tam taborit rada pratel a pan Pech svou chatu pujcoval kolegum z divadla i jinym znamym..Zval nas po vecerech na kus reci a umel zajimave vypravet pribehy ze svych zazitku, divadelnich zajezdech do ciziny, zivote v Narodnim divadle a tak.Byla to pohoda ho poslouchat. Na ta setkani s nim a jeho pani dodnes vzpominam. |
|
|
Strejda Pedro 16.2.2006 5:13dekuji vam, pane ... ... zantovsky. mel jsem tu cest pana pecha poznat i ososbne, byt jen kratce, a chci jen dodat, ze ta jeho slusnost nebyla jen pred kamerou nebo mikrofonem. takhle se choval celych 88 let. kde se v nem vzalo tolik sily ... |
|
|
Tomáš Kubín 16.2.2006 5:00vlídnost Jméno toho "adolescenta" je Belčev, ne "Bečev". Vyslovoval tehdy ono "přítel" s půvybným ráčkováním. Bohužel v roce 1998 ve věku 36ti let zemřel - zabil se na motorce.
Pořady s Karlem Pechem (původném jménem Antonín) jsem hltal a nikdy nezapomenu na ten příjemný pocit, které jejich sledování provázel - všeobjímající vlídnost páně Pechova se mi ještě dnes odrazí v jakémi knedlíku v krku :-) a to tím spíše, že bohužel zemřel. Ty seriály se tuším jmenovaly Tajemství země Nippon - ještě bez Belčeva, ale zato se Šimako, potom Tajemství řeči, Tajemství výchovy a Tajemství záhadného nápisu (deset slov jako "racionalizace" atd.) který byl tak pěkně interaktivní, měl jsem dlouho schovanou fotografii obou protagonistů s podpisy, a s tmi slovy "záhadného nápisu". Možná si to už trochu pletu, je to všechno pěkně dlouho ....
|
|
|
osmnact 16.2.2006 1:17Ano, tenhle je za dvacet bez dvou Tech Zantovskejch je nejak moc, ale zda se, ze clovek nepochybi, kdyz si bude myslit, ze jsou to stejni typani. Jeden za osmnact, a druhe za dvacet bez dvou. |
|
|
Josef Bajer 16.2.2006 0:39Hnus Škoda, že náhle vzývané Pechovy hodnoty nezanechaly stopy v mozečku Petra Žantovského, který se bezectně podílel na normalizaci Melodie a v odborářské Práci odsoudil chartistku Baezovou na Bratislavské lyře. Fuj. |
