P. Rada 8.4.2024 18:46

Pane Roškoto opravdu si nerozumíme a to nejspíše proto, že já argumentuji zdravotním stavem smíšených boreálních lesů - kdežto Vy jen stejnověkou monokulturou smrku.

Stejnověké monokultury rozhodně jsou nejméně stabilní ale to ještě neznamená, že vícedruhové věkově rozrůznělé porosty také nevykazují rostoucí zdravotní stresy až poškození - viz defoliace.

https://www.vulhm.cz/monitoring-stavu-lesa/icp-forests/i-uroven/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 9.4.2024 16:10

Otázka je, či ide o "nekvalitnú surovinu" naozaj, alebo len na papieri... Nižšia cena, a niečo "bokom"... Máme tiež svoje skúsenosti...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 9.4.2024 15:46

No... Žiaľ, radikálni ochranári už dávnejšie uvažovanie nahradili slepým fanatizmom... Na Slovensku to vrcholí dokonca terorom zo strany premnožených medveďov... Už nielen v horách a podhorí, ale aj liptovských mestách... Život človeka v podaní slovenských ochranárov je menej, ako život medveďa... Hm... A čo je hrozné - pre dohodu s EÚ poľovníci nesmú konať... Predstava, že Slovensko je ruská tajga, alebo kanadské lesy, je scestná... Obce sú priamo v horách (napr. Boca, Magurka, Lúžna)... A život ľudí z podhoria bol stáročia spätý s lesom. Teraz sa aj lesníci boja do hory, a v blízkych dedinách sa rodičia boja pustiť deti samé do školy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 9.4.2024 14:13

Smrková monokultura v nadm. výšce nad 1000 m je přirozená a jednak tam kůrovec udělá jednu generaci za 3-4 roky. Takže tam vyhlásit nějakou reservaci má smysl. Ale 80% rozlohy NO Šumava je sázená monokultura po r. 1870, čili průmyslový les. A tam kůrovec udělá klidně 2 generace za rok čili bez údržby jsou ty porosty odsouzeny k likvidaci "lékařem lesa". U složitého systému je: 1) co chci, 2) co udělám a 3) co se stane. Takže když v dobrém úmyslu udělám kravinu tak dostanu klidně i opak zamýšleného, jak vidíme. Problém je právě v těch zbožných přáních sv. Gréty a Zelených Jurodivých. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.4.2024 9:01

Spíše je to tak že "rozum zůstává stát" nad opakovaně drzou demagogičností postoje Jirsy:

...."Rozum zůstává stát nad tím, že na Šumavě záměrné ničení tisíců a tisíců staletých stromů žírem kůrovce nevadí, ale jinde ano."...

Pokud jde o Křivoklátsko tak tam se totiž už dopředu počítá s obnovou uměle vysázených lesů:

...."Lesní ekosystémy tvoří 98% území plánovaného národního parku. Z toho zhruba 43% tvoří běžné hospodářské kultury s převahou smrku a modřínu. Tyto lesy však v národním parku nebudou předmětem ochrany a předpokládá se jejich postupné odtěžení a nahrazení druhově vhodnějšími porosty."...

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_K%C5%99ivokl%C3%A1tsko

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.4.2024 8:48

Argumentujete demagogicky. NPŠ má totiž vemi rozsáhlou rozlohu která zonací zahrnuje jak produkční lesy tak tzv. prvé zony kde se ale nikdy lesnicky nehospodařilo.

"Zkázonosné" se ukázalo, zaměřit těžbu do prvých zon - zatímco k včasné separaci lesnické části nedošlo. To pro chtivost dřevařů získat extrémně cenné kousky hustého dlouhé roky narostlého tzv hudebního dřeva jež se nejčastěji vyskytuje ve vrcholových partiích.

Nikoliv tedy vyhlášení NPŠ ale kapitálové pozadí celé aktivity vedlo k neobvykle rozsáhlým škodám.

Do kapit. pozadí přitom patří i změna klimatu která stojí na produkci CO2 s fosilů. Dynamický rozvoj kůrovce tam totiž příznačně neskončil odtěžením extrémně napadeného porostu - ale nečekaným jednorázovým nástupem vlny chladného vlhkého počasí ještě v letním období.

Pozorní si možná vzpomenou, jak byli demonstranti posléze policií vláčeni bahnem.... To bahno právě navázalo na chladnější deštivější období a předznamenalo konec demonstrací a hlavně dynamiky kůrovcového rozvoje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 9.4.2024 8:02

Na dvojnásobek proti tomu, co v rámci "vstřícné politiky vůči majitelům pozemků a nemovitostí" už daň letos zvedla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 9.4.2024 7:39

"Jádro pudla" mého příspěvku bylo, že po vysázené umělé smrkové monokultuře tady máme 1) uschlé smrkové souše sežrané kůrovcem a 2) podrost malých smrčků. Takže rozdíl oproti klasickému lesnickému cyklu je, že ty dospělé smrky nebyly pokáceny a prodány ale ponechány přírodě. Po jedné smrkové monokultuře tady máme další, mladou smrkovou monokulturu. Ta samozřejmě je opět nestabilní a pokud se dožije dospělosti bude opět sežrána kůrovcem (lékařem lesa). Pokud bychom chtěli vrátit na Šumavu původní les (buko-jedlový) tak bychom bývali museli toto obnovit uměle, vysazováním jedlí a listnáčů. Už mohly být staré 20 let. Jedna věc je co chci, druhá co udělám a třetí co se stane. Pokud udělám blbost, tak dostanu opak úmyslu. Probatum est. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 9.4.2024 7:22

"Vznikly tak nestabilní porosty které BEZ PATŘIČNÉ PÉČE podléhají pravidelně zkáze. Monokultura je z principu nestabilní a musí být udržována. Pokud se svěří do péče kůrovce (= lékař lesa) tak zákonitě zanikne. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 9.4.2024 7:20

"ty cenné lesy tam vznikly a udržely se, aniž tam byl NP" nikoli, udržely se jen a jen proto, že tam nebyl NP. Stejně tak tomu bylo na Šumavě, dokud se ve vysázeném smrkovém lese normálně hospodařilo - tak tam byl. S vyhlášením NP přišla jeho zkáza. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 8.4.2024 21:34

Věky, ano, ale ten „věk” trval několik staletí. Přece si kvůli aktivistům nenecháme odlesnit celou republiku na několik staletí. Např. Šumava byla odlesněna v historii několikrát. Původně to byly převážně bukové lesy, ale buky byli dobré pro sklárny (Keltové). Ty co zbyly padlo na výrobu železa. Protože nejdříve byly na Šumavě sklárny a potom železné hutě a železářské hamry. Cca před dvěma sty lety byla holá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 8.4.2024 21:07

Průmyslový les je také les, jenom vyžaduje určitou péči. Jako zahrada. Zelení debilové ho ovšem klidně nechají chcípnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 8.4.2024 20:42

Že se místní bouří, je zcela pochopitelné, protože vyhlášení NP jim přinese komplikace. Kromě jiného (což možná ještě netuší) jim daň z nemovitosti vzroste na dvojnásobek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 8.4.2024 20:40

Nejvtipnější na tom je, že MŽP ve zdůvodnění, proč je nutný NP, argumentuje tím, že na Křivoklátsku jsou cenné lesy. Ale ty cenné lesy tam vznikly a udržely se, aniž tam byl NP, tudíž jejich ochrana jako CHKO je naprosto dostatečná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prikner 8.4.2024 19:17

Víme jak dopadla Šumava, jak dopadlo České švýcarsko a teď jde o Křivolátsko. Ať si ten "národní park" strčí ten idiot ministr pro tzv "životní prostředí" do p,,,dele. Nechci Křivoklátsko zhuntovaný nějakou smečkou zelených idiotů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.4.2024 18:46

Pane Roškoto opravdu si nerozumíme a to nejspíše proto, že já argumentuji zdravotním stavem smíšených boreálních lesů - kdežto Vy jen stejnověkou monokulturou smrku.

Stejnověké monokultury rozhodně jsou nejméně stabilní ale to ještě neznamená, že vícedruhové věkově rozrůznělé porosty také nevykazují rostoucí zdravotní stresy až poškození - viz defoliace.

https://www.vulhm.cz/monitoring-stavu-lesa/icp-forests/i-uroven/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 8.4.2024 16:13

Bekyně mniška před sto lety zlikvidovala podobné plochy lesa jako nedávný kůrovec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 8.4.2024 16:07

To si nerozumíme. Nejde o přirozenou periodickou obměnu lesa ale o opakování kalamit ve stejnověkém porostu. Oteplování má jistě významný vliv, protože stejnověký, jednodruhový porost nemůže jako celek nijak reagovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 8.4.2024 15:30

Přirozená obnova lesa a to i po katastrofách je prověřená věky a funguje a to dávno než na planetu vykročil člověk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 8.4.2024 14:38

Ze vzrostlého stromu dřevotřísku ani štěpku neuděláte - na to se používá plevel a odpad. Dřevěný trám vydrží mnoho desítek let, a za tu dobu vyroste strom nový. Spousta dřeva se samozřejmě zpracuje na papír (formuláře, letáky aj. na jedno použití), dřevo napadené kůrovcem a jinými škůdci bylo většinou příliš mladé (tenké), aby se dali rozumně zpracovat a tak skončí v dotovaných "ekologických" kotlích na dřevo a předražených dřevostavbách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.4.2024 14:17

Ministr zemědělství to zejména se zdravotním stavem lesů vidí jinak. Spíše věřím tomu, že ledacos dokonce nepublikovatelného vidět spíše nechce:

https://eagri.cz/public/portal/-q266433---jF_7lFFI/zprava-o-stavu-lesa-a-lesniho

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.4.2024 14:09

S "háji " je to jinak. "ŠKŮDCI" lesa jsou totiž dnes příliš hrabiví lidé.

Za poslední století totiž vzrosla lidnatost desetkrát ale konzumnost v průměru už stokrát!

To už biosféra leckde ustát nezvládá. Viz rostoucí překračování mezí planetární stability.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_meze

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 8.4.2024 14:08

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 8.4.2024 14:07

Les pokud je vykácen je třeba zase vysadit. Pokusy různých magorů nemají z přírodou nic společného. Turista chce jít do lesa a ne na exkurzi, kde mu bude nějaký vůl bude vysvětlovat, že asi za 200 let tam možná vyroste les nový. Les není místo na nějaké pokusy, je to živý organismus, kde žijí různí živočichové na ten les vázaní. Není les, nejsou živočichové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.4.2024 14:02

"Pozor" pane Hruško na klamná vyjádření o jiných. Jirsa Vás nejspíš demagogičností projevu jaksi inspiroval.

Máte totiž sice kousek pravdy v tom, že už pobírám důchod - nikoliv však minimální ale zákonem stanovený.

Pominul jste přitom, že ještě dál pracuji a tedy i odvádím daně....

Nebylo by od Vás korektnější pohovořit v tomto smyslu o sobě a to i v tomto případě, kdy se takováto diskusní sdělení nedají ověřovat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 8.4.2024 14:01

Jděte s oteplování do háje, když byl napadený les škůdci, tak se proti škůdcům bojovalo, dnes na to nejsou peníze ani lidi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 8.4.2024 13:59

Lesy se u nás minimálně 200 let pěstují, ale protože po roce 89 se snížil počet lesníků asi o 2/3 tak se o lesy nemá kdo starat a stávajícím lesníkům přibylo „papírování”. Do lesů se začali montovat různí „ochránci přírody”, kteří dělají podivné pokusy. Nechají sežrat les kůrovcem a doufají, že se les sám obnoví v jiné skladbě. To je sice hezké, ale neuskutečnitelné. Kdy máte v okolí smrkové lesy, tak na „holinách” vyrostou zase smrky. Vyváží se nekvalitní dřevo na výrobu různých desek nebo celulozy. Kvalitní dřevo pro vnitřní trh je předražené a tak se nakupuje ze zahraničí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.4.2024 13:49

Pane Nevrklo jaksi "lživý" je spíše Váš přístup. Zaměnujete totiž velikost celoročních srážek s půdní vláhou atd.

Pokud totiž v zimě nesněží ale ale stále častěji prší - tak voda odteče prakticky bez užitku (vlivu na jarní zásoby vláhy v půdě) a analogicky bez užitku odtéká voda i při stále četnějších letních přívalových srážkách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.4.2024 13:44

Mám za to, že se v ledačem značně mýlíte. Konkrétně ve výroku:

...Poslední kůrovcová kalamita nebyla výjimkou. Byla to jen jedna z kalamit pravidelně postihující naše lesy zhruba každou generaci stromů."...

Dnes totiž evidentně už začínají "podléhat zkáze" nejen porosty smrkové ale jak zminujete i porosty borové, jilmů, modřínů.... a další které ale byly v českém dolíku běžné a realativně stabilní v minulých staletích. Nejodolnější ke změnám se snad zatím ukazují duby, buky, lípy... ale jak kde. Větší či menší defoliace boreálních lesů je přeci zřejmá v celém jejich pásmu.

https://www.vulhm.cz/jak-se-vyviji-zdravotni-stav-ceskych-lesu/

Klima se totiž dnes mění nikoliv periodicky ale prakticky skokově s gradientem které planeta globálně nepamatuje celé deseti-miliony let. Průměrná roční teplota se v ČR zvýšila už o více jak 3c což odpovídá klimatu který dříve panoval zhruba o 1000km jižněji! Nejde navíc jen o klima ale o kumulativní důsledky stresování i od kyselých deštů, změny mikrobiologie půd atd.

Rozhodně tedy nejde o periodičnost obměny porostů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 8.4.2024 13:22

Důležité je rozložení srážek v čase. Tři dny trvající déšť (dnes téměř neexistuje, za mého mládí běžná věc) a hodinová průtrž, ač má stejnou vydatnost přináší zcela rozdílný efekt ro zavodnění krajiny. Nevím, ale něco mi říká to musíte taky vědět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 8.4.2024 13:22

Důležité je rozložení srážek v čase. Tři dny trvající déšť (dnes téměř neexistuje, za mého mládí běžná věc) a hodinová průtrž, ač má stejnou vydatnost přináší zcela rozdílný efekt ro zavodnění krajiny. Nevím, ale něco mi říká to musíte taky vědět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek