J. Hrdlička 8.8.2020 16:10

Neměl pravomoce ani důvody. Viz můj příspěvek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.8.2020 16:10

Stylizovani do chapave os8ob je od vas tak falešné až je to komicke. Alespon pobavit dokazete, kdyz ne zaujmout argumenty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.8.2020 16:08

Copak, došly argumenty? Klidne napište, co tam mám špatně.

Ale nečekejte, že ostatní mají povinnost tleskat vaší propagandě:-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 8.8.2020 15:24

Pane Hrdličko, papouškujete stereotypy české historiografie, nic víc a nic méně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 8.8.2020 15:11

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 8.8.2020 15:10

Proč ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 8.8.2020 15:09

Pane Hrdličko opravdu mne mrzí, že máte zjevně vztek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 8.8.2020 15:08

Jasně, pane Juraxi co se týče Vašeho posledního odstavce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 15:05

UI náhodně šáhla do databáze ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 15:01

Ehm ... jak byste si v atmosféře po právě skončené válce, v níž se Němci dopustili nepředstavitelných zhovadilostí, představovala spravedlivé posouzení viny u cca tři miliónů sudetských Němců? S důrazem na to spravedlivé?

A hlavně jak byste si to představovala prakticky, s ohledem na hlas lidu, na kapacitu bezpečnostních orgánů, justice, s ohledem na disponibilní počet soudců a obhájců etc. a v neposlední řadě na kapacitu věznic?

A jak byste soudila skutečnost, že prakticky každý muž patřičného věku z této komunity se jako byvší československý občan dopustil velezrady službou v německých ozbrojených silách či represivních složkách? Právníci by se hádali dodneška ...

A z druhé strany ... sudetští Němci přihlásivší se k svému němectví byli občany grosdojčesrajchu a tedy občany cizího, být již zaniklého státu, nikoliv však občany ČSR. Zase - právníci by se hádali dodnes ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 14:42

No, řekl to politicky nekorektně - vylikvidovat - ale po okupaci, heydrichiádě a holocaustu etc. měl recht. Taky z bezpečnostního hlediska.

A jako politik věděl, že s nějakým nejsme jako oni by ho tehdy lidi poslali někam hodně daleko a jeho političtí protivníci by toho okamžitě využili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 14:33

No, víte, já si ze sedmdesátých a osmdesátých let pamatuju iniciativní počiny pracovních kolektivů. Téměř vždy to bylo chcete závazek, máte ho mít. Ale vymyslet něco, aby to prošlo, a přitom si na sebe neuvázat bič, byl kumšt. Takže - zavazujeme se, že budeme plně využívat pracovní dobu! Uplatníme na našem pracovišti závěry (nevímkolikátého) sjezdu! A odpracujeme x brigádnických hodin (bez toho to nešlo. Dobrovolně povinně). A navážeme družbu (to pak byly chlastačky, my, kolektiv BSP výpočetního střediska, se družili s JZD na jižní Moravě).

A ty opravdu prospěšné věci vymysleli nadšenci, protože je to bavilo. Bez závazku. A za zlepšováky i koruna kápla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.8.2020 14:21

Já se snažím zabývat seriózně, nikoliv propagandisticky jako někdo.

Zejména je trapna urputna snaha bagatelizovat německý nacionalismus a házet vinu na čechy. Němci v první republice měli na rozdíl od totalitního Reichu svobodu občanská i politicka prava. Jenže pro většinu z nich to byla spíše urážka, oni jsou přece Herrenvok.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 14:18

Ehm - praktické zkušenosti se znárodněním byly tehdy staré dobře čtvrtstoletí. Ze SSSR. Pročpak tam byl kdysi povolen NEP? A pak pochopitelně zase likvidován?

Ty zkušenosti ovšem nebyly tehdy obecně známy, byly překryty řvavou propagandou a taky nesporným faktem, že SSSR byl jedním s podstatných vítězů války.

A mimoto Vámi sugestivně líčené poměry konce 19. století byly tehdy už cca půlstoletí staré. Něco objektivity by Vám fakt neškodilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.8.2020 14:17

Byl Masaryk ve stejně situaci jako Beneš?

Ostatně, delate obvyklou chybu, že neznáte pravomoci prezidenta. Kupříkladu Hachu, který se navenek poslední léta okupace projevoval jako poslušný kolaborant, těžko mohl propustit z vězeňské nemocnice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 8.8.2020 14:15

Pane Hrdličko kdybyste se jen trpchu zajímal seriozně o historii, tak byste věděl že to bylo něco právě naopak. S praxí Československé Republiky vzhledem k národnostním menšinám měli (nejen) německojazyční občané republiky možnost seznámit po dvě desetiletí. Jedna diskriminace za druhou. Už jste si někdy kladl otázku z jakého důvodu byl Hitler v Sudetách tak nadšeně vítán? Myslím seriozně, ne populisticky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.8.2020 14:14

Ještě, že uz jste proflaknuta a že vaše trapné omlouvani prvorepublikovych komunistů pramení z toho, že velmi často stali na straně sudetonemeckych separatistů.

Gottwaldovo vyrvavani, že se učí v moskvě zakrucovat krkem, je jasné dostatečně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 8.8.2020 14:10

On stvat nemusel. S postoji drtivé většiny našich německých spoluobčanů měli češi možnost se více než šest let seznamovat.

Vylikvidovani je něco trochu jiného než zlikvidováni. Zní oboje hrozně, ale to první znamená predevsim odsun.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 14:09

Morální hodnoty jsou hezká věc, ale v praxi spíš platí na hrubý pytel hrubá záplata. A on ten pytel germánských ýbrmenšů byl zatraceně hrubý. V tehdejší době, po Lidicích a heydrichiádě, byl lidí poslali jedince s takovými morálními hodnotami direktně do prdele, což si politik nemůže dovolit. Dovolím si souhlasit s panem Lapilem, že odsun byl možná nejméně vražedné řešení. A taky bezpečnostní prvek - nechat si v republice početnou nenávistnou "rasově nadřazenou" menšinu by nebyl dobrý vklad do budoucnosti; z Německa vzešly v rozmezí cca dvacetiletí dvě strašlivé války a co bude za dalších dvacet let v roce 1965 tehdy nikdo nemohl tušit.

No a Havlovi jeho ušlechtilý výrok "nejsme jako oni" vyčítám dodnes. Znemožnil patřičné vyrovnání se s komunismem a komunisty a umožnil i vyloženým komunistickým zločincům, vrahům a velezrádcům z osmašedesátého s vysokými důchody dožít. Viz Vaš, Grebeníček, Brožová-Polednová, Lorenc, Bilak a mnozí další méně známí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 8.8.2020 14:07

Pane autore něco objektivity by neškodilo. Komunisté první republiky byly úplně něco jiného než ta stejnojmenná banda po 1948. Všichni byli ovlivněni situací kolem sklonku 19. a začátkem 20. století, kde v průmyslových městech vládla dnes nepředstavitelná bída, miniálně 12tihodinvá pracovní doba, práce dětí, hlad, nemoci atd. atd. A kde majitelé těch továren (bohužel opravdu) samozřejmě žili luxusní život. Idealisté, kteří si představovali že znárodněním výroby a tehdy velice úspěšných produkcí (v Brně na př. na 60 textilek) se všechno spraví, blahobyt pro každého. Praktické zkušenosti se znárodněním samozřejmě nikdo neměl. Bali to idealisté tak se nedivte že se k nim přidali i významní intelektuálové.-

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 13:45

Nesouhlas.

On boj za zachování ČSR byl ve svých důsledcích i bojem proti komunismu. Žel neúspěšným - viz též osud Podkarpatské Rusi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 8.8.2020 13:44

Velmi dobré zhodnocení často zatracovaného Beneše. Jen bych dodal, že nebýt jeho, tak i u nás komunisté vládli již od roku 1945. Ty necelé tři roky jsme se cítili naprosto svobodní, jako občané demokratického státu. Nějak se nevnímalo to omezení politických stran a o tom, že Američané mohli Praze pomoci za několik hodin jsme se dověděli až později z Peroutkova „ Dnešku“. Varováním mělo být i, vlastně na Stalinův příkaz, nepřijetí Marshallova plánu. Stále nebylo v povědomí to, že Stalin je zmetek a v únoru se všichni nekomunisté upínali k Benešovi, jako by mohl něco ovlivnit. Jenže vše již bylo dáno, ovšem díky Benešovi jsme nepřešli ihned z jedné okupace do druhé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Lukáš 8.8.2020 13:42

Narodil jsem se v roce úmrtí T. G. Masaryka , něco jsem zažil a pamatuji. Náš první prezident byl a dosud je v mé mysli osobnost vysoké morálky a charakteru, krátce vzorem, který by poválečné krutosti páchaných na nevinných českých Němcích nedopustil. Osobně jsem jednou viděl, ale mnohokrát slyšel vyprávění mých příbuzných a přátel žijících přímo nebo v sousedství oblastí obývaných českými Němci ( sudeťáky) , jaké loupeže a krutosti páchali po válce revoluční „rabovací“ gardy. Místní čeští obyvatelé věděli, kdo byl za války slušný, kdo ubližoval a byl darebákem, leč nemohli se nevinného zastat, protože byli gardisty okamžitě obviňováni jako kolaboranti a hrozil jim stejný osud. Prezident E. Beneš, barbarské řádění a krutosti nenařídil, ale věděl o tom a nezasáhl. Jeho bezcitnost dokládá i smutný osud věkem sešlého a nemocného prezidenta II. Republiky E. Háchy, kterého nechal zemřít ve vězení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 13:41

Nesouhlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 8.8.2020 13:39

Dobře psáno. A je dobře připomínat, jak lze přijít o svobodu a samostatnost. Aktuální i dnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 8.8.2020 13:20

9) Dr. Edvard Beneš na Staroměstském náměstí v Praze 16.5.1945

„Bude třeba nově formovat politické strany a zredukovati jejich počet proti době předválečné, nově vytvářet poměr Čechů a Slováků a vylikvidovat zejména nekompromisně Němce v zemích českých a Maďary na Slovensku, jak se jen likvidace ta dá v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků vůbec provést. Heslem naším budiž: Definitivně odgermani sovat naši vlast, kulturně, hospodářsky, politicky.“

To je jen JEDEN příklad, podívejte se do prací seriozních českých historiků. O vylikvidování (tedy ne na př. o spravedlivém odsouzení viníků nebo podobně) hovořil Beneš při každém ze svých poválečných projevech v českých městech. Jednoduše štval a podařilo se mu. Proč také ne? Bylo co ukrást a to beztrestně - dle Benešových dekretů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 8.8.2020 12:42

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 8.8.2020 12:34

Ale ona ta hrozba občanské války, pokud by Beneš nepřijal demisi, byla asi dost reálná. Ludvík Svoboda odmítl poslat proti lidem armádu, řekl, že nepůjde proti lidu a nezpusobi krveprolití. Nakonec dav mívá větší moc než politici. Jsem zvědav, jak to bude dopadat v USA.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kočí 8.8.2020 10:55

Mroži, dobrý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Slavíček 8.8.2020 10:53

To, že je to vyčtené mně nevadí. Vadí mně ta naivita. Ovšem až ty děti ze školek dospějí, budou na základě své výchovy takové vyprávěnky považovat za objektivní historii. Nejsem přítelem dlouhého psaní, tak pouze jednu faktickou poznámku. Podle mého názoru Beneš v žádném případě nejel do Moskvy bojovat proti komunismu, ale jako zakladatel Československé republiky tam jel bojovat za její existenci, přesto, že komunisty a SSSR nesnášel a tohoto cíle dosáhl.Byl si plně vědom zrady Anglie a Francie v Mnichovu a jinou oporu nenašel. Domnívat se, že chápání ČR, jako zatím ještě státečku, o kterém nikdo neví, kde vlastně leží, pouze páni generálové vědí, že přes toto území území vede vedlejší strategický směr na Rusko, se v očích Francie, Anglie a Německa změní je naivní. I vnuci pana Ing. Novotného se o tom přesvědčí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek