P. Zinga 17.11.2020 15:02

Nejohleduplnějším způsobem jak dosáhnout výhod skupinové imunity a přitom minimalizovat rizika spojená s jejím získáváním, je nechat ty, kdo čelí nejmenším rizikům, aby žili své životy zcela normálně a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny. Mezitím bychom se měli soustředit na to, abychom co nejlépe ochránili nejvíce ohrožené skupiny. Říkáme tomu cílená ochrana. Opatření na ochranu zranitelných před covidem 19 by měla být hlavním cílem těch, kdo se starají o veřejné zdraví. Pečovatelské domy by jako první měly nasadit personál, který již získal imunitu a testovat ostatní zaměstnance a všechny návštěvníky. Pracovníci by neměli zbytečně rotovat. Je třeba zajistit rozvážku potravin a potřebných věcí důchodcům, kteří zůstávají doma. Pokud je to možné, měli by se setkávat s příbuznými raději venku než v uzavřených prostorách. Srozumitelná a podrobná opatření se dají zavést také ve vícegeneračních domácnostech, hygienici dokáží poradit. Těm, kdo nejsou ohroženi, nechť je okamžitě dovoleno žít zcela normálně. Aby se onemocnění nešířilo lavinovitě, postačí jednoduché hygienické návyky jako mytí rukou a zůstat doma, když se člověk necítí dobře. Školy a univerzity je třeba otevřít pro běžnou prezenční výuku. Neomezeně mohou probíhat také volnočasové aktivity jako sport. Mladí lidé bez zdravotních komplikací ať chodí normálně do práce. Restaurace a další služby ať mají otevřeno. Umělecké produkce, sportovní a kulturní aktivity se mohou konat bez omezení. Lidé s vyšším rizikem se jich mohou zúčastnit, jak budou sami chtít, a společnost jako celek se bude těšit ze skupinové imunity, kterou mladí a silní ochrání slabé a nemocné. 4. října 2020 toto prohlášení sepsali a v Great Barringtonu ve Spojených státech podepsali:

Dr. Martin Kulldorff, profesor lékařství na Harvardské univerzity, biostatistik and epidemiolog se specializací na detekci a monitorování šíření infekcí a hodnocení bezpečnosti vakcín.Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univer

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 17.11.2020 15:03

Dr. Sunetra Gupta, profesorka Oxfordské univerzity, epidemioložka se specializací na imunologii, vývoj vakcín a matematické modelování průběhu infekčních onemocnění. Dr. Jay Bhattacharya, profesor Lékařské fakulty Stanfordské univerzity, všeobecný lékař, epidemiolog, ekonom zdraví a odborník na oblast veřejného zdraví se specializací na infekční onemocnění a zranitelné skupiny obyvatel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 17.11.2020 15:29

Něco podobného jsem napsal na začátku vzniku pandemie, když se zjistilo, že nákaza vyvolává problémy zejména u starších a oslabených lidí. Není potřebné se zaštiťovat nějakými universitami. Jsem obyčejný člověk z dědiny.

Pokud se bude virus setkávat s vnímavými jedinci, bude posilovat jeho nakažlivost a pokud se bude setkávat s odolnými jedinci, tak bude agresivita klesat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 17.11.2020 16:31

Plán trojice expertů, jenž vznikl v Massachusetts a dostal název Barringtonská deklarace, podporuje radikální řešení. Sunetra Guptaová, Jay Bhattacharya a Martin Kulldorff z Oxfordské, Stanfordovy a Harvardovy univerzity se domnívají, že i když je zapotřebí nadále chránit starší a nemocné, ti v nejmenším ohrožení, což jsou zdraví a mladí, musí dostat možnost pokračovat v obvyklém životě. Profesor epidemiologie William Hanage z Harvardu se domnívá, že deklarace útočí na současná protivirová opatření. Hanageova práce naopak naznačuje, že covid-19 je pro lidi mezi třicítkou a čtyřicítkou smrtelnější než chřipka a riziko od tohoto věku exponenciálně stoupá. „To znamená, že je potřeba chránit větší část populace,“ líčí současnou situaci. Deklaraci také již okomentoval epidemiolog Gregg Gonsalves, působící na americké univerzitě v Yalu: „Opatření jsou nutná ke snížení počtu infikovaných. Vzhledem k tomu, že téměř polovina populace má určité zdravotní riziko, je snaha získat kolektivní imunitu rovná utrácení nemocných a postižených lidí. Je to groteskní.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kratochvíl 17.11.2020 14:40

Plně s vámi souhlasím. Přesně řečeno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 17.11.2020 14:49

Díky. Ale proč musíme obhajovat samozřejmosti a obecně platné v podstatě triviální zásady? Nejspíš proto, že je to jednodušší a méně riskantní, než řešit skutečné problémy a závažná dilemata.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 17.11.2020 14:51

Pan VK má právo na svůj názor, stejně tak jako vy nebo já. Nedělá nic jiného, než chrání nejcennější majetek, který jsme dostali. Jedná se o jeho zdraví. Moje zdraví není pana Babiše, ani nikoho jiného. O svoje zdraví se chci starat sám. Svěřovat starost o svoje zdraví někomu jinému je drahý luxus. Pan Babiš a spol jsou lidé omylní, a to už sami přiznali. Nepotřebuji od nich příkazy a zákazy. Potřebuji slušné informace. Místo toho mě neustále někdo straší, rozkazuje, zakazuje, přikazuje. Informace chybí.

Před virem se není kam schovat. On si na nás počká do té doby, než bude většina lidí vůči viru odolná. Budeme nuceni se s ním naučit žít. Myslím, že bychom si měli dávat pozor na ty, kteří říkají, že virus nějak zkrotí, usměrní apod. Ono se to asi nedá. Pokud se bude se tkávat s vnímavými jedinci, bude posilovat jeho nakažlivost a pokud se bude setkávat s odolnými jedinci, tak bude agresivita klesat.

Já nerozumím, v čem spočívá užitečnost testování a trasování v současné době. Např. v Praze si vystojím frontu na testování. Za dvě hodiny mi přijde zpráva, že jsem pozitivní. Mezitím pojedu metrem, nakoupím v obchodě. Jaký se z toho dá udělat závěr nebo opatření? Já si myslím, že se jedná o dobrý způsob, jak se na neštěstí jiných napakovat

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 17.11.2020 14:57

První dva odstavce naprostý souhlas.

Ale frontu na testování bych nestál ani náhodou. Když jsem to chytil, zalezl jsem domů a počkal až to přejde. Dlouhé čekání to nebylo. Kdybych viděl, že to nedávám a mám problém s dechem, zavolal bych si rychlou a v nemocnici by test byl bez fronty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 17.11.2020 15:12

Zatím jsem nikde nečetl o významu testování a trasování a hlavně jejich využití ke zdolání nákazy. v při pandemii virového onemocnění je k ničemu. Je to kapénková nákaza, která se přenáší vzduchem. Virus je vysoce virulentní a rychle se přenáší z člověka na člověka. Proto se mu říká pandemický. Pokud by tomu tak nebylo, byl by to obyčejný virus.

Od jara probíhá boj. Ten boj neřídí Pirk, Klaus ani Kulheim. Organizuje ho vláda, která má mimořádné pravomoci, utratila velkou hromadu peněz. Přežil jsem nařízení nošení roušek v autě i když jsem jel sám. Přežil jsem to, že jsem se musel dívat na fotbal přes plot i když na hřišti, mimo rozhodčího nikdo nebyl. Viděl jsem, jak soused ve vinohradě zaléval rajčata a měl roušku, z toho mě téměř trefil šlak. Slyšel jsem, že lidé jsou málo disciplinovaní, a proto se infekce šíří. Pokud jsou opatření správná a lidé špatní, tak vyměňme lidi. Pokud jsou uplatňovaná opatření špatná tak vyměňme vládu.

Nevím k čemu by mě testování bylo. Testovat se bude ještě dlouho. Prý budou k dostání v lékárně testy. Testují už i soukromé společnosti. Jakou má takový test pro mne cenu? Je dobrý jenom k tomu, aby se napakovali šmejdi. Bude lepší hodit si korunou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 17.11.2020 15:20

Nerad bych opakoval argumenty, které stejně neberete na vědomí. Uvedu jen jeden zjednodušený příklad. Při denním nárustu, který exponencialne stoupá z úrovně 15000 evidovaných nemocných denně, se lze snadno dostat k hodnotám nad jeden milión nemocných v následujícím měsíci a k možná 3 až 5 milionum v následujícím měsíci. V určitém okamžiku byste tak měl jedinou volbu. Zůstat doma a nejit do práce nebo se nakazit také. A kdyby se nakazila dejme tomu třetina až půlka populace najednou, co by to podle vás udělalo s ekonomikou a celkově se společností?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 17.11.2020 15:30

Demagogie.

Proš se nestalo, to co popisujete, v zemích kde zákazy nebyly?

A polovina populace nikdy neonemocní současně. Nikdy se všichni nesejdou na jednom místě, na jedné covid party. Navíc tu vždy bude část už vyl=čených, kteří mají protilátky.

Takže jen zbytečné strašení. Bu-bu-bu ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 17.11.2020 15:40

Když něco roste exponecialne, známena to, že se na jistě úrovni jedná o doslova raketovy rust. V době, kdy bude nakažen dejme tomu každý třetí, se budou kovidove party odehrávat na pracovištích a prakticky na každém veřejně přístupném místě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 17.11.2020 15:53

Na pracovištích se odehrávají už nyní a nikomu to nevadí. Práci nikdo nezakázal.

A i ten nejstrmější exponenciální růst má své meze dané počtem obyvatel daného území a počtem osob, které již infekci prodělaly a jsou tedy imunní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 17.11.2020 17:11

Jak jistě i vy tušíte, pravděpodobnost zanesení nákazy urcitym patogenem na konkrétní pracoviště těsně souvisí s promorenim spolecnosti. Například při třiceti procentním podílu infekcnich osob v dané populaci se tato pravděpodobnost rovná téměř jistotě.

Ano, počet lidí, kteří se mohou nakazit současně, je omezen počtem osob, které se nakazit mohou. Ale to nijak nevylučuje skutečnost, že to by byla ta nejhorší situace, které je potřeba za každou cenu zabránit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 18.11.2020 5:29

Problém je v tom, že řada dospělých lidí se chová v případě covidu jak malé děti u kamen: dokud se nespálí, budou na rozpálená kamna sahat, i když je před tím varujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 17.11.2020 15:39

K čemu je to dobré v současnosti, když je virus všude kam se podíváte. Každý se s ním setkal. Je všude, kde jsou vnímavá jedinci tj. lidé. Člověk na postup nákazy má minimální vliv. Pokud zůstanou všichni doma, tak se postup jenom zpomalí. V našem případě se tak stalo a doplatili na to kraje kde se nákaza dostala v podzimních mlhách.

Klid bude až bude odolných víc jak 60% vnímavých jedinců. Pokud by stát v počátku zorganizoval ochranu nejohroženějších skupin a došlo k promoření mladších spoluobčanú, tak by došlo k ochraně těch nejohroženějších.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 17.11.2020 17:36

Přesně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 17.11.2020 20:37

Dá se to pozdržet, dokud nebude vakcína!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 17.11.2020 14:53

Hlavním kritériem musí být počet obětí. Už jsem to srovnání psal níže. Máme tu Švédsko bez opatření a 6200 obětí. A pak Česko s přísnými opatřeními a 6400 obětí. Obě země mají téměř stejně velkou populaci.

Z toho vyplývá - čím více opatření, tím více obětí - a z toho vyplývá, že Klaus má zase pravdu.

Máte protiargument?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 17.11.2020 15:05

Švédsko sa začína prepadať do druhej (?) vlny. Zdroj: banner TA, 16.11. Počet nakazených sa údajne začína prudko zvyšovať, Švédi reagujú protiepidemickými opatreniami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 17.11.2020 15:10

Švédsko v době epidemie není a nebylo zcela bez protiepidemickych opatření. Oproti tomu Česko neuplatňovalo v létě a v září téměř žádná opatření narozdíl prakticky od zbytku Evropy.

Proč bych měl oponovat lživými argumentům, jako je ten váš? Vyvrátí se samy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 17.11.2020 15:33

Jasně. Protiargument nemáte, tak hrajete na city.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 17.11.2020 16:01

Nechápu, o co lidem jako vy jde. Ta epidemie se týká více méně všech. Když neonemocníme, pak pravděpodobně schudneme více méně vsichni. Tak proč lhát? Nebo se vám opravdu nedoneslo, ze v Česku začal raketove růst počet nakažených poté, co byla zrušena prakticky veškerá protiepidemicka opatreni? Vy nevíte, že Švédsko má jiné podmínky než Česko a že tam přesto protiepidemicka opatření v současné době uplatňují?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 17.11.2020 15:58

Jak už bylo řečeno - v desetimilionovém Švédsku se počet lidí, kteří se nakazili koronavirem, začal postupně zvyšovat od konce října. Dosud nejhorším dnem byl 11. listopad, kdy za jeden den mělo pozitivní nález 5764 lidí. Přibývá také hospitalizovaných pacientů a nákaza se šíří také v domovech důchodců, což se v první vlně podařilo Švédsku výrazně omezit. „Švédská rozhodnutí se řídila zbožným přáním. Nepočítalo se s nejhorším scénářem. Místo proaktivního přístupu byla reakce příliš pomalá. Virus se v populaci stihl rozšířit dřív, než zodpovědné osoby zareagovaly,“ uvedla v rozhovoru pro The Telegraph Lindeová, která funkci zastávala do roku 2013. Svým prohlášením reagovala na Tegnella. Ten se v létě chlubil, že díky jeho strategii ve Švédsku klesá počet případů, protože si lidé vytvářejí přirozenou imunitu proti koronaviru. Tegnell se domníval, že touto cestou bude v zimě Švédsko lépe chráněno než například sousední Norsko, které zavedlo restrikce. Už minulý týden však Tegnell připustil, že se „vývoj liší od toho, čemu jsme v létě věřili“. Podle Lindeové mělo Švédsko přejít k opatřením na konci léta a trvat na povinném nošení roušek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 17.11.2020 16:55

"Švédsko bez opatření a 6200 obětí" Bez opatření - ale jen na úplném začátku, později s opatřeními byť nevymáhanými, nyní nevím nesleduji..... takže všechny ty výpočty a srovnání jsou dosti nejisté protože se neustále mění metody potlačování přenosu. Bez toho by to ta tolik kritizovaná Flégrova exponenciála byla jako vyšitá. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hovorka 17.11.2020 16:29

P. Černý Souhlas

• reagovat
• nahlásit příspěvek