27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


Diskuse k článku

KNIHA: Československo. Stát, který zklamal

Shora uvedená kniha Mary Heimannové vyvolala nesouhlas už ve svém anglickém vydání a nyní vyšla česky. Její obsah je důležitý, protože ovlivňuje americké prostředí, a proto je potřebná alespoň krátká recense postihující záměry autorky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Liska 26.6.2020 17:17

Vlastním anglické vydání z roku 2009. Kniha se v originále jmenuje CZECHOSLOVAKIA THE STATE THAT FAILED. Já jsem si to tenkrát překládal jako NEUSPĚL nebo SELHAL. Ne ZKLAMAL! To že "neuspěl" je neoddiskutovatelná pravda neb neexistuje. Z tohoto zorného úhlu jsem knihu přečetl a s většinou vysvětlení jsem souhlasil. Jestli "zklamal", to už záleží na tom co překladatel očekával. Švýcarsko jsme neokopírovali, to je fakt!

F. Houžňák 25.6.2020 9:05

Jasně. Němci to s námi prostě mysleli dobře. Škoda, že si to vaše "oni to s námi mysleli dobře" nemůžete sám v nějakých těch sprchách zopakovat. Určitě by vám to tam slušelo.

J. Hrdlička 25.6.2020 6:13

Jasně, velice velkorysí, proč tedy - jak už zde bylo připomenuto - padla Badeniho vláda, která chtěla zavést rovnoprávnost ve vnitřním úřadování? Pan Krystlík něco vysvětlil možnáí tak vám a lidem jako vy.

Až budete psát fakta, dejte vědět. Fakta nejsou výkřiky o tom, že germanizace nebyla, nýbrž čechizace ano.

J. Hrdlička 25.6.2020 6:09

Česká vláda žádné cikánské koncentráky nezřizovala. V období druhé republiky vznikly tábory pro osoby "práce se štítící" ,nebylo to definováno etnicky či rasově.

"cikánským táborem" se to stalo až v roce 1942, kdy zde Češi rozhodně nevládli. Protektorátní vládu a její politiku určovali okupanti.

J. Farda 24.6.2020 22:22

Na blbosti a uvádění jich na "für eine gute Maßnahme" jste tu Vy, mein Liebe Herr Krystlik :-/...

H. Rybnická 24.6.2020 22:03

Pane Zinga už Vám někdy někdo, třeba Vaše maminka, vyzingala, že slušný člověk druhému vyká, zvláště v kontroverzních diskuzích? Nedovedu si představit, že by paní maminka byla s Vámi spokojena.

H. Rybnická 24.6.2020 21:57

Nevím jestli mám jednostranný pohled, jen jsem nepochopila kde vidíte "germanizaci" pan Krystlík nám právě vysvětlit že v Rak-Uh. byli dost velkorysí ve věci jazyků, školství astp. Ovšem i kdyby byl můj pohled jednostranný, je dobře, protože ty stereotypy většiny na tomto foru o Češích co oběti a Němcích příp. Rakušanech co germanizátoři poteřbují pár faktů jiného pohledu.

H. Rybnická 24.6.2020 21:51

o.k. ale až přejde ta malá chřipka jak říká pan Trump

H. Rybnická 24.6.2020 21:48

Paní Heidlerová převážně hovoříme o druhé polovině 19. století a o první republice a její menšinové politice. A nedůvěryhodný historik bude pro nás Čechy každý, která nám říká nepříjemná fakta o nás.

J. Hrdlička 24.6.2020 21:01

No, myslel jsem to jako legraci, ale vy snad opravdu pokládáte parlamentní projev za svatý spisek, zjevení pravdy:-). Když je snaha použít cokoliv proti Čechům, berou se najednou vážně dokonce i komunisté:-/.

Prostě každý poslanec je automaticky zjevením, pravdy, objektivity a nestrannosti.

A jestli jste si nevšimla - i když, co se divím, - že já se nehádal o tom, jestli čechizace byla či ne, to by bylo na jinou debatu, nýbrž jsem se pozastavil nad vaším jednostranným viděním národnostních věcí, germanizace nikoliv, čechizace bezpochyby.

V. Heidlerová 24.6.2020 19:37

Panu Krystlíkovi: Nevím, zda si rozumíme. První republika zřizovala tábory pro osoby a živly potulné a práce se štítící. Účelem bylo hlavně naučit tyto lidi pracovat, měli možnost se tam vyučit řemeslu - nebyly rasově orientované. Zní velmi nevěrohodně, že německé úřady nezasahovaly do kompetence vlády a čs. institucí, v protektorátu se bez německého diktátu a dozoru nepohnul ani list. Tak lidumilné, jak píšete, to nebylo. Měla jsem strýce-strážmistra, mám informace od něho. Za války byl vězněn v Terezíně. Můj otec byl vězněn gestapem a musel psát censurované dopisy výhradně německy, kdo německy neuměl, musel žádat někoho. kdo to uměl. Víte něco o Kuratoriu? Samozřejmě, že nátlak sílil a ve státních institucích byli nasazeni Němci, a mluvit se muselo německy - např. moje matka při jakémkoli jednání. Do školy jsem chodila od r. 1943, byla to škola česká, ale okamžitě tam byla zavedena povinná němčina jako jeden z hlavních předmětů. Také ta čísla, co uvádíte, jsou učesaná podle vašich představ. Jste znám jako velmi nedůvěryhodný "historik".Rv

V. Čermák 24.6.2020 19:32

R^R^R^

H. Rybnická 24.6.2020 19:25

Pane Hrdlička, kdybyste se jsou samozřejmě seriozní vážne zajímal o historii své země věděl byste, že i zápisy debat s komunisty první republiky jsou nesmírně zajímavé právě komunisté tedy první republiky se zasazovali v tom všem národním šovinizmu o práva národnostních menšin. To je vše. A máte naprosto pravdu, ta čechizace byla více než subtilní. Ovšem že Vám to nevoní, je také jasné.

V. Heidlerová 24.6.2020 19:23

Já sklípek nevlastním, ale mám kamarády. Orientační body Bzenec, Blatnice p. sv. Antonínkem. Budete-li projíždět a já budu schopná se někam doplazit, dejte vědět.

T. Krystlík 24.6.2020 18:50

Na jižní Moravě se v 18. století nedomluvit německy! Co to je za české kecy, Vlastíku? Therese Kropaczek-Masaryk nikdy česky nemluvila, znala jen pár vět. Masaryk často lhal, takže se také nikdy nepřiznal, že zná plynně maďarsky.

T. Krystlík 24.6.2020 18:45

Oni ji neznali, protože ji většinou v německých sídelních územích nepotřebovali - v pozdější Říšské župě Sudety bydlelo před vznikem republiky asi jen 5 % Čechů! Ale v úřadech v těchto německých sídelních oblastech nadproporcionálně pracovalo 20 % dvojjazyčných Čechů. Po vzniku republiky se němečtí úředníci česky neučili, protože byli vyhozeni hned. Dvojjazyční úředníci německé národnosti, pokud složili přísahu republice, byli převzati, ale během 3-4 let taktéž vyhozeni.

T. Krystlík 24.6.2020 18:37

Zajisté, že v Liberci za mocnářství, pokud úřad dostal podání v češtině, tak ho také v češtině vyřídil! Kdo tvrdí opak, lže.

H. Rybnická 24.6.2020 18:36

Paní Heidlerová, prima. takže v jakém tom sklípku?

H. Rybnická 24.6.2020 18:34

Pane Podracký, Hodonín byl za časů mládí TGM minimálně z poloviny občanů německé město, ale to minimálně, pravděpodobně byl podíl německojazyčných obyvatel ještě vyšší. Samozřejmě se v Hodoníně hovořilo německy. A "správná" Němka, co to jako má být? Ty moravské rodiny hovořily jak česky tak německy a každý historik Vám řekne, že to do poloviny 19 století nehrálo žádnou roli, to národovectví začalo bujet až v druhé polovině 19. století.

V. Podracký 24.6.2020 18:32

V Československu to bylo úplně stejně. Československo udělalo tzv. menšinové školy v obcích, kde žil přiměřený počet příslušníků menšiny. To mohlo být za Rakouska pouze jako soukromá škola, kterou platila Matice česká. Obec platila jen školu pro většinu. Tím se odstranila za republiky diskriminace menšin. Proto byla republika demokratičtější. Státní jazyk nic neznamenal, v obcích se situace nezměnila. Neplatila jen čeština, v obci platil jazyk většiny, která v obci byla, pro státní úřady od určité kvóty se mohl použít i jazyk uznané menšiny, tedy německé.

V. Heidlerová 24.6.2020 18:22

Příspěvek pod heslem "reagovat" se objeví jako nový příspěvek. Nevím, zda mám chybu v PC, nebo se tak děje všem. Svůj poslední příspěvek v 18.20 je věnován panu ZINGOVI!!!!!!

V. Heidlerová 24.6.2020 18:16

Já píšu pod vlastním jménem a své názory uvádím na základě pravdivých prožitků. Žila jsem 10 let na Mostecku, odtud se podnikaly výjezdy do zdravějšího ovzduší . Ze Sokolovska pocházel rod, jehož jméno nesu přivdáním, v KV bydlíme, když navštěvuji památeční akci "Jáchymovské peklo". Rodina mého prvního manžela bydlela v Doubí u KV, ale s tou jsem nepřišla do styku. Tož nevím, jak se objevila v mém životopisu zmínka o KV. Já jsem Moravanka jako poleno, jižní Morava a vinné sklepy jsou pro mne kolonádou s ozdravnými prameny. Vím, že si o mně myslíte, že blábolím, neb je mi 83,5 roku, ale o životě v KV jsem nic takového psát nemohla. Jsem odchovanec 1. republiky, z rodiny odbojáře, sokola a masarykovce. A v tomto duchu držím rodinný prapor. Tož už o mně víte skoro všecko. Nazdar.

V. Podracký 24.6.2020 18:16

Takže když se v Rakousku obrátil česky na úřad v Liberci, tak s ním hned mluvili česky. Teda to potom všichni historici a kronikáři lžou. Jen Tomáš Krystlík má pravdu!

Proč tedy měli němečtí úředníci problémy s češtinou, když ji tak dobře znali z Rakouska. Zase lež Tomáši.

V. Podracký 24.6.2020 17:48

Dobře nejmenovalo se to státní jazyk. Proč tedy Tomáši, neznali němečtí úředníci česky a po převratu se museli češtinu učit. Jak to, že mluvili německy s poddanými, když tito byli Češi? Proč tedy republika musela vyškolit tolik úředníků v češtině? Kdyby to bylo jak říkáš, nebyl by problém při přechodu na republiku. Jak to, že to byl najednou veliký problém? Rakouští úředníci neznali česky? Proč?

J. Hrdlička 24.6.2020 17:47

A jak bude státní správa fungovat, když se úředníci nedomluví? Už vás to napadlo?

J. Hrdlička 24.6.2020 17:42

Jasně, takže germanizační tlak žádný nebyl, zato čechizační zcela určitě.

Opět jste prokázala svoji objektivitu.

Ale zase nezklamete a pobavíte vydáváním parlamentních zápisů za písmo svaté. Zápisům projevů komunistů taky věříte?

V. Podracký 24.6.2020 17:33

Já to nepřeháním. Říkám jako to bylo. Nepomlouvám Rakousko obecně. Já to říkám jako argument, proč Češi cítili germanizační tlaky a proto chtěli změnu ať už v rámci Rakouska nebo jako nový stát.

T. Krystlík 24.6.2020 17:30

Za Rakouska neexistoval státní jazyk! Proč lžeš, Vlastíku?

V. Podracký 24.6.2020 17:30

Tomáši, to jsou nesmysly a jasné manipulace s fakty. Čeští četníci v těchto případech spadli přímo pod německé velení. Německé úřady zasahovaly do všeho v protektorátě. Všechno musel schválit příslušný německý úřad.

Matka TGM by se v Hodoníně nedomluvila, kdyby mluvila německy. TGM píše, že když se vrátil ze studií ve Vídni, matka už mluvila česky a velmi dobře. Ale to není důležité. Správná Němka by vychovávala děti jinak.

Je pravda, že pokračovala germanizaze celého života v protektorátu. Kolik bylo Němců nehraje roli. Asi, kdyby jich bylo víc, tak by to šlo rychleji.

T. Krystlík 24.6.2020 17:29

To víš, že za 1. republiky tomu tak nebylo! K úřadům ses mohl jako obrátit ve svém jazyce a v okresu bydliště jedině jako člen kvalifikované menšiny - příslušníků jedné národnostní menšiny v okresu minimálně 20 %, jinak ne! Tedy jako Němec z Liberce ses nesměl obrátit k úřadu třeba v Praze, Plzni jinak než ve státním jazyce československém!