T. Krystlík 24.6.2020 17:21

Obce v mocnářství určovaly jeden obcovací jazyk, rozhodovaly skoro o všem, Rakousko neznalo národnostní menšiny, jen národy říše, podání úřadům mohlo být v kterémkoliv jazyce říše, rozhodnutí přišlo v jazyce podání. Nebyl stanoven úřední státní jazyk. Velitelé v armádě museli znát jazyky všech svých přímo podřízených - pluků s jediným jazykem bylo v celé rakousko-uherské říši jen jedenáct (!), sedm s němčinou, čtyři se srbochorvatštinou, čtyři byly s dvěma plukovními řečmi a ostatní byly minimálně tříjazyčné (!).Školy byly ve všech řečech mocnářství. Jaký útlak, Vlastíku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ziegler 24.6.2020 17:16

Děkuji za upozornění pane Podracký, dneska jsem si knihu koupil. S tou germanizací za Rakouska to ale nepřehánějte, v druhé polovině 19. století vzniklo velké množství českých škol, obecních, měšťanských a středních. Založeny byla dvě české vysoké technické školy, v Praze a v Brně, a v roce 1882 byla Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělena na českou a německou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 17:07

A co? O co jde? Já to snad popírám? Zase sis vymyslel jiný problém.

Tím chceš říct, že z republiky to nebylo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 17:04

Přestaň psát blbosti, Vlastíku, když o tom nic nevíš! Vybírám pár Tvých plků, na které lze odpovědět stručně. „Čeští četníci hlídali Romy ve sběrných táborech a je to hodnoceno, jako by to dělali dobrovolně, nadšeně, snad za vysoký plat a ne v nacistickém režimu, ve kterém jim příkazy dávaly německé orgány a neuposlechnutí znamenalo jít do ještě horšího tábora.“ Celá část až po „...a neuposlechnutí...“ je pravdivá. Cikánské koncentráky zřídila ještě cs-vláda, pak je hlídala česká protektorátní policie a cikáni umírali na zoufalé hygienické podmínky a hladem – cz-personál kradl z koncentráků potraviny pro ně určené. Německé úřady nezasahovaly do kompetencí cz-vlády, v protektorátu jí byly odňaty pouze resorty obrany, zahraničí financí a hospodářství, takže rasové pronásledování židů a cikánů včetně dopravy do terezínského ghetta případně na hranice protektorátu spadalo výhradně do cz-kompetence. Kdyby někdo neuposlechl v této věci svého cz-nadřízeného, byl by maximálně propuštěn. Ale o nějakém takovém se neví. Další Tvůj blábol: „Jeho matka (TGM) mluvila německy, aby děti, které navštěvovaly českou školu, se německy naučily.“ Matka na Tomáše Masaryka a další děti mluvila německy, protože česky neznala! Tvůj další omyl: „Germanizace celého života postupovala. Pod německou vládu se postupně dostávalo všechno: kultura, sport, průmysl, germanizace nápisů a novin. S Němcem se muselo mluvit německy v každé organizaci, tím byla čeština vytlačována.“ To není pravda! Němců bylo v protektorátu méně než 5 %, v úřadech včetně Gestapa jich bylo asi 1800 proti asi 314 000 českých!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 17:02

Ano, takové zápisy parlamentu jsou opravdu vypovídající. Copak asi dělal Rakouský parlament? On totiž se takovými případy nezabýval, takže tím pádem za Rakouska diskriminace jakoby nebyla. Kroniky obcí jsou plné diskriminace Čechů za Rakouska. Samozřejmě, že za republiky se také vyskytla diskriminace. Také znám takový příklad z Olomouce. Je ovšem největší lež, když někdo tvrdí, jak jsme se měli v Rakousku dobře a jak jsme utlačovali Němce za republiky. Diskriminace menšin byla v Rakousku nesrovnatelně větší. Ale nikdo není dokonalý, ani republika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 24.6.2020 16:53

"Ta řeč kterou se občan obrátil na úřad, platila."

Jistě. A Badeniho vláda kvůli tomu v roce 1896 padla. Do té doby, kdo neuměl německy, měl smůlu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 24.6.2020 16:44

Jistě, paní Rybnická. Třeba v Ervěnicích (u Mostu) na sebe Češi uspořádali pogrom, když si tam za své peníze chtěli postavit českou školu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 24.6.2020 16:31

Pane Krystlíku, máte smůlu. Narodil jste se pozdě. Určitě byste to dotáhl nejméně na Obergruppenführera. Ta procenta ovládáte s německou důkladností a znalostí, jakobyste byl Heydrichův tajemník. Úplně z toho jde mráz po zádech. I paní Heydrichová se podivovala, proč je Češi neměli rádi, když oni je tak milovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 16:22

Spojte se se mnou, prosím, zde není vhodné fórum: tkrystlik@yahoo.de

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.6.2020 16:22

Vzdávám to

a pokorně uznávám, že diskriminaci menšin v naší první republice dal potom do cajku Adolf Hitler.

Též mě napadlo - jsou i země, které nikdy nezklamaly. Třeba Francie a Británie.

Jsem rád, že se o nás píše. Také nějaká paní Anne Applebaumová. Ta ví fšechno o Evropě!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 24.6.2020 15:51

Žasnu, paní Heidlerová! Že bych u Vás dříve něco přehlédl?

Asi víte o čem mluvíte, sama jste tuhle napsala, že Vaši žili na Karlovarsku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 24.6.2020 15:48

Krystlíku, seš koupenej nebo blbej?! Obojí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 15:24

Pane Podhracký, není to tak úplně pravda. Úředníci zpravida znali obě řeči, možná jich i více, jenže pokud se jednalo o občany, kteří udávali národnost německou byli diskriminováni. Na př. interpelace poslanců Feierfeila a Teschnera z 17.2.1930 se vyjadřuje zcela jasně. Ostatně: I u úředníka platí kvalifkace v oboru, tato nezáleží nutně na perfektní znalosti jakéhokoli jazyka. Vaši první otázku zodpověděl pan Krystlík a také jsem se vyjádřila jasně: Ta řeč kterou se občan obrátil na úřad, platila. Jakákoli. V rozdílu, jak správně píšete k první republice, kde platila pouze čeština a toto bylo dost drasticky prosazováno.. Takže Rakousko Uhersko bylo v tomto smyslu demokratičtější než "nové" Československo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 15:11

Zajímavé. S prof. Brandesem jsem se několikrát setkala, pozvali jsme jej k určitým projektům. Měla jsem také trochu ten dojem že není tak úplně neutrální. Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 15:06

Pane Podracký, již jednou jsem poukázala na různé seriozní dokumentace jako na př. zápisy ze schůzí parlamentu. Dovíte se dost o diskriminaci menšin v první republice. I když věřím že není příjemné zjistit, že my Češi jsme nebyli o nic jiní, než ti který předhazujeme "útlak". ,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 15:05

Vlastíku, nedělej ze sebe blba! Když se někdo obrátil k rakouskému úřadu, soudu v češtině, bylo jeho podání přijato a rozhodnutí obdržel v jazyce podání - tedy v češtině!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Machala 24.6.2020 14:55

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 14:14

Kde jste na to přišla paní Rybnická, že se na úřady muselo obracet jen v češtině? Je to hloupost. Však pan Krystlík Vám to vysvětlí, když je tak nestranný. Po r. 1918 byl jen jeden problém. Úředníci byli za Rakouska většinou Němci, pokud byl Čech, musel německy dobře znát. Najednou byl problém, když se němečtí úředníci museli naučit česky. Čeští úředníci znali německy automaticky, ale Němci česky neznali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 14:04

Jenže musíte jeho knihu číst pozorně. V češtině má jiný název než v němčině - údernější z hlediska cz-šovinismu. Brandes také přeběhl na druhou stranu jako Hahnová a nyní je na cz-straně. Nicméně si dovolí lhát jen někdy, jako například v doslovu onoho díla, kde podává zcela český zfalšovaný výklad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 14:03

Pokud byl československý stát, byl státní jazyk čeština a to dělalo potíže německým úředníkům a proto z toho byl velký křik. Stalo se jen to, co bylo za Rakouska, když státní jazyk byl německý. To není žádná diskriminace ani tak, ani tak. Úředník prostě státní jazyk znát musí. Diskriminaci dělali němečtí podnikatelé, když nutili české dělníky dávat děti do německých škol. Nešlo o to znát němčinu, to bylo samozřejmé a všichni se ji učili. Znát němčinu jako druhý (státní) jazyk není odnárodňování, tak jako dnes znát angličtinu. Diskriminace je využívání ekonomických tlaků k odnárodňování malých dětí, kterým německá škola (kde se česky nesmělo promluvit) do hlavy němectví vtluče.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 24.6.2020 13:49

Hm, podľa priezviska má autorka nemecký pôvod. Žeby?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 13:47

To je teda ohromná přednost být rasově na tom jako Němci, skoro abych se styděl. A tak co čekalo v říši těch 12%, kteří nebyli určeni k přenárodnění? Asi by je hýčkali jako dnešní Araby. Nebo přímo ráj?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 13:16

Kniha vyšla 2011 v angličtině, existují dvě zajímavé recenze a) Prof. Volker Zimmermann Humboldova univ. Berlin a Eva Hahnova, (ve svém obvyklém stylu) . Obě recenze v němčině.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 13:13

Pane Podhracký, pokud existoval nějaký nátlak, tak spíše tím, že dělníci chtěli pro své děti lepší budoucnost než měli sami a základem toho byla znalost němčiny. Asi tak, jak se dnes všichni snaží, se naučit anglicky. Silný nátlak přišel až po roce 1918 totiž nutnost užívat češtinu, ostatně i v situaci školství, existují o tom dramatické zprávy a diskuze na stránkách československého parlamentu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.6.2020 13:11

Krapítek si pletete ČSM s běžným životem ve dvojjazyčné oblasti. A vládl tam kapitál občanů ČSR, kteří jaksi byli přesvědčeni ....... . A najednou svoje přesvědčení chtěli měnit 15. 5. 1945. Někteří dříve, při prvním dopisu Wehrmacht o hromadném pohřbu syna někde u Žitomiru.

Pokud to jen šlo, dítka dříve/obecně uměla dva jazyky. Ty chytřejší i plusquamperfektum.

Začínám přemýšlet, proč mě tatík dal na němčinu a něco furt/stále říkal o "kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem".

Tehdá mě to ich habe dost nasíralo, ve středu odpoledne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 13:08

Omlouvám se za dvojí příspěvek nějak mi v počítači právě sedí šotek. Ale že ty plány na vyhlazení Čechů, kterých se tady rádo hovoří, ve skutečnosti neexistovaly, je znýmý fakt. Jen jsem nevěděla že to profesor Brandes zveřejnil a vysvětlil. Děkuji Vám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 13:06

Pane Krystlíku děkuji Vám za Vaše fakta. Ovšem pravděpodobně si nevysloužíte diskuzi, spíše pár názvů z oboru vesnické zoologie zdejších vzdělaných. Ovšem když už tak bych se přidala. Již od druhé poloviny 19. století existoval zákon, který ustanovil. že se každý občan Rakousko-Uherska nejen smí obrátit na jakýkoli úřad ve své mateřštině ale musí s ním také ve stejné řeči být jednáno. Tedy pravý opak toho, co se dělo po 1918 kdy se občan musel na úřady obracet v češtině. Ale o tom víte zajisté více než já.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 13:01

Pane Krystlíku děkuji Vám za Vaše fakta. Není to jednoduché, zde uvádět fakta, děkováno Vám asi bude názvy z venkovské zoologie. Ale ještě bych se, když už, k tomu přidala. Již v druhé polovině 19. století byl zřízen zákon, že každý občan se může obrátit na každý úřad ve svém vlastním jazyce a v tom jazyce mu musí být odpovězeno. příp. s ním jednáno. Po roce 1918 tomu řádově bylo naopak, občané se směli obracet na úřady pouze v češtině. Ale o tom víte zajisté více než já.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Heidlerová 24.6.2020 12:53

Již za 1. republiky v pohraničí, kde vládl německý kapitál, bylo pro české dělníky výhodné, nepřímo nařízené, dávat děti do německých škol. Ono se všechno nemusí dávat POLOPATĚ, existují mechanismy, které podobný proces nastartují. Vždyť to známe z dob komunismu. Nevlezls do ČSM, zapomeň na studia!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Heidlerová 24.6.2020 12:47

Já vycházím z toho, 1) jsem stařičká pamětnice roč. 1936 2) ať měla 1. republika jakékoli vady, byla posledním demokratickým státem v rozbouřené Evropě!!! V žádném případě nevěřím, že nám chtěl pomoci SSSR a západ to uchytil za velmi špatný konec. Je snadné hodit vinu na menší, geograficky nevýhodně položený stát. Ale moje úvahy jsou předčasné, třeba v knize samotné najdeme odpovědi na spoustu otázek, na něž hledám odpovědi. Můj příbuzný byl sudetský Němec, mírumilovný člověk, z HJ byl vyloučen, protože odmítal rvačky mladých hochů. Když jsme mluvili o problémech Čechů a Němců, samozřejmě jsem si přisadila, že Němci nic neudělali proti Hitlerovi, že za ním šli jak stádo. On mi opáčil:--- A co udělali Češi v r. 1948 proti systému stejně hroznému jako byl nacismus? Nic - protože strach je fenomén, který lidi ochromí. ----- Tož tak. Nazdar.

• reagovat
• nahlásit příspěvek