V. Heidlerová 24.6.2020 19:23

Já sklípek nevlastním, ale mám kamarády. Orientační body Bzenec, Blatnice p. sv. Antonínkem. Budete-li projíždět a já budu schopná se někam doplazit, dejte vědět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 21:51

o.k. ale až přejde ta malá chřipka jak říká pan Trump

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Heidlerová 24.6.2020 18:22

Příspěvek pod heslem "reagovat" se objeví jako nový příspěvek. Nevím, zda mám chybu v PC, nebo se tak děje všem. Svůj poslední příspěvek v 18.20 je věnován panu ZINGOVI!!!!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 13:13

Pane Podhracký, pokud existoval nějaký nátlak, tak spíše tím, že dělníci chtěli pro své děti lepší budoucnost než měli sami a základem toho byla znalost němčiny. Asi tak, jak se dnes všichni snaží, se naučit anglicky. Silný nátlak přišel až po roce 1918 totiž nutnost užívat češtinu, ostatně i v situaci školství, existují o tom dramatické zprávy a diskuze na stránkách československého parlamentu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 14:03

Pokud byl československý stát, byl státní jazyk čeština a to dělalo potíže německým úředníkům a proto z toho byl velký křik. Stalo se jen to, co bylo za Rakouska, když státní jazyk byl německý. To není žádná diskriminace ani tak, ani tak. Úředník prostě státní jazyk znát musí. Diskriminaci dělali němečtí podnikatelé, když nutili české dělníky dávat děti do německých škol. Nešlo o to znát němčinu, to bylo samozřejmé a všichni se ji učili. Znát němčinu jako druhý (státní) jazyk není odnárodňování, tak jako dnes znát angličtinu. Diskriminace je využívání ekonomických tlaků k odnárodňování malých dětí, kterým německá škola (kde se česky nesmělo promluvit) do hlavy němectví vtluče.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 15:06

Pane Podracký, již jednou jsem poukázala na různé seriozní dokumentace jako na př. zápisy ze schůzí parlamentu. Dovíte se dost o diskriminaci menšin v první republice. I když věřím že není příjemné zjistit, že my Češi jsme nebyli o nic jiní, než ti který předhazujeme "útlak". ,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 24.6.2020 16:22

Vzdávám to

a pokorně uznávám, že diskriminaci menšin v naší první republice dal potom do cajku Adolf Hitler.

Též mě napadlo - jsou i země, které nikdy nezklamaly. Třeba Francie a Británie.

Jsem rád, že se o nás píše. Také nějaká paní Anne Applebaumová. Ta ví fšechno o Evropě!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 17:02

Ano, takové zápisy parlamentu jsou opravdu vypovídající. Copak asi dělal Rakouský parlament? On totiž se takovými případy nezabýval, takže tím pádem za Rakouska diskriminace jakoby nebyla. Kroniky obcí jsou plné diskriminace Čechů za Rakouska. Samozřejmě, že za republiky se také vyskytla diskriminace. Také znám takový příklad z Olomouce. Je ovšem největší lež, když někdo tvrdí, jak jsme se měli v Rakousku dobře a jak jsme utlačovali Němce za republiky. Diskriminace menšin byla v Rakousku nesrovnatelně větší. Ale nikdo není dokonalý, ani republika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 17:21

Obce v mocnářství určovaly jeden obcovací jazyk, rozhodovaly skoro o všem, Rakousko neznalo národnostní menšiny, jen národy říše, podání úřadům mohlo být v kterémkoliv jazyce říše, rozhodnutí přišlo v jazyce podání. Nebyl stanoven úřední státní jazyk. Velitelé v armádě museli znát jazyky všech svých přímo podřízených - pluků s jediným jazykem bylo v celé rakousko-uherské říši jen jedenáct (!), sedm s němčinou, čtyři se srbochorvatštinou, čtyři byly s dvěma plukovními řečmi a ostatní byly minimálně tříjazyčné (!).Školy byly ve všech řečech mocnářství. Jaký útlak, Vlastíku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 24.6.2020 17:42

Jasně, takže germanizační tlak žádný nebyl, zato čechizační zcela určitě.

Opět jste prokázala svoji objektivitu.

Ale zase nezklamete a pobavíte vydáváním parlamentních zápisů za písmo svaté. Zápisům projevů komunistů taky věříte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 19:25

Pane Hrdlička, kdybyste se jsou samozřejmě seriozní vážne zajímal o historii své země věděl byste, že i zápisy debat s komunisty první republiky jsou nesmírně zajímavé právě komunisté tedy první republiky se zasazovali v tom všem národním šovinizmu o práva národnostních menšin. To je vše. A máte naprosto pravdu, ta čechizace byla více než subtilní. Ovšem že Vám to nevoní, je také jasné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 24.6.2020 21:01

No, myslel jsem to jako legraci, ale vy snad opravdu pokládáte parlamentní projev za svatý spisek, zjevení pravdy. Když je snaha použít cokoliv proti Čechům, berou se najednou vážně dokonce i komunisté.

Prostě každý poslanec je automaticky zjevením, pravdy, objektivity a nestrannosti.

A jestli jste si nevšimla - i když, co se divím, - že já se nehádal o tom, jestli čechizace byla či ne, to by bylo na jinou debatu, nýbrž jsem se pozastavil nad vaším jednostranným viděním národnostních věcí, germanizace nikoliv, čechizace bezpochyby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 21:57

Nevím jestli mám jednostranný pohled, jen jsem nepochopila kde vidíte "germanizaci" pan Krystlík nám právě vysvětlit že v Rak-Uh. byli dost velkorysí ve věci jazyků, školství astp. Ovšem i kdyby byl můj pohled jednostranný, je dobře, protože ty stereotypy většiny na tomto foru o Češích co oběti a Němcích příp. Rakušanech co germanizátoři poteřbují pár faktů jiného pohledu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 25.6.2020 6:13

Jasně, velice velkorysí, proč tedy - jak už zde bylo připomenuto - padla Badeniho vláda, která chtěla zavést rovnoprávnost ve vnitřním úřadování? Pan Krystlík něco vysvětlil možnáí tak vám a lidem jako vy.

Až budete psát fakta, dejte vědět. Fakta nejsou výkřiky o tom, že germanizace nebyla, nýbrž čechizace ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 17:30

Za Rakouska neexistoval státní jazyk! Proč lžeš, Vlastíku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 17:48

Dobře nejmenovalo se to státní jazyk. Proč tedy Tomáši, neznali němečtí úředníci česky a po převratu se museli češtinu učit. Jak to, že mluvili německy s poddanými, když tito byli Češi? Proč tedy republika musela vyškolit tolik úředníků v češtině? Kdyby to bylo jak říkáš, nebyl by problém při přechodu na republiku. Jak to, že to byl najednou veliký problém? Rakouští úředníci neznali česky? Proč?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 18:45

Oni ji neznali, protože ji většinou v německých sídelních územích nepotřebovali - v pozdější Říšské župě Sudety bydlelo před vznikem republiky asi jen 5 % Čechů! Ale v úřadech v těchto německých sídelních oblastech nadproporcionálně pracovalo 20 % dvojjazyčných Čechů. Po vzniku republiky se němečtí úředníci česky neučili, protože byli vyhozeni hned. Dvojjazyční úředníci německé národnosti, pokud složili přísahu republice, byli převzati, ale během 3-4 let taktéž vyhozeni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 24.6.2020 16:44

Jistě, paní Rybnická. Třeba v Ervěnicích (u Mostu) na sebe Češi uspořádali pogrom, když si tam za své peníze chtěli postavit českou školu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 13:01

Pane Krystlíku děkuji Vám za Vaše fakta. Není to jednoduché, zde uvádět fakta, děkováno Vám asi bude názvy z venkovské zoologie. Ale ještě bych se, když už, k tomu přidala. Již v druhé polovině 19. století byl zřízen zákon, že každý občan se může obrátit na každý úřad ve svém vlastním jazyce a v tom jazyce mu musí být odpovězeno. příp. s ním jednáno. Po roce 1918 tomu řádově bylo naopak, občané se směli obracet na úřady pouze v češtině. Ale o tom víte zajisté více než já.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 13:08

Omlouvám se za dvojí příspěvek nějak mi v počítači právě sedí šotek. Ale že ty plány na vyhlazení Čechů, kterých se tady rádo hovoří, ve skutečnosti neexistovaly, je znýmý fakt. Jen jsem nevěděla že to profesor Brandes zveřejnil a vysvětlil. Děkuji Vám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 14:04

Jenže musíte jeho knihu číst pozorně. V češtině má jiný název než v němčině - údernější z hlediska cz-šovinismu. Brandes také přeběhl na druhou stranu jako Hahnová a nyní je na cz-straně. Nicméně si dovolí lhát jen někdy, jako například v doslovu onoho díla, kde podává zcela český zfalšovaný výklad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 15:11

Zajímavé. S prof. Brandesem jsem se několikrát setkala, pozvali jsme jej k určitým projektům. Měla jsem také trochu ten dojem že není tak úplně neutrální. Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 16:22

Spojte se se mnou, prosím, zde není vhodné fórum: tkrystlik@yahoo.de

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 14:14

Kde jste na to přišla paní Rybnická, že se na úřady muselo obracet jen v češtině? Je to hloupost. Však pan Krystlík Vám to vysvětlí, když je tak nestranný. Po r. 1918 byl jen jeden problém. Úředníci byli za Rakouska většinou Němci, pokud byl Čech, musel německy dobře znát. Najednou byl problém, když se němečtí úředníci museli naučit česky. Čeští úředníci znali německy automaticky, ale Němci česky neznali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 15:05

Vlastíku, nedělej ze sebe blba! Když se někdo obrátil k rakouskému úřadu, soudu v češtině, bylo jeho podání přijato a rozhodnutí obdržel v jazyce podání - tedy v češtině!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 17:07

A co? O co jde? Já to snad popírám? Zase sis vymyslel jiný problém.

Tím chceš říct, že z republiky to nebylo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 17:29

To víš, že za 1. republiky tomu tak nebylo! K úřadům ses mohl jako obrátit ve svém jazyce a v okresu bydliště jedině jako člen kvalifikované menšiny - příslušníků jedné národnostní menšiny v okresu minimálně 20 %, jinak ne! Tedy jako Němec z Liberce ses nesměl obrátit k úřadu třeba v Praze, Plzni jinak než ve státním jazyce československém!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Podracký 24.6.2020 18:16

Takže když se v Rakousku obrátil česky na úřad v Liberci, tak s ním hned mluvili česky. Teda to potom všichni historici a kronikáři lžou. Jen Tomáš Krystlík má pravdu!

Proč tedy měli němečtí úředníci problémy s češtinou, když ji tak dobře znali z Rakouska. Zase lež Tomáši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Krystlík 24.6.2020 18:37

Zajisté, že v Liberci za mocnářství, pokud úřad dostal podání v češtině, tak ho také v češtině vyřídil! Kdo tvrdí opak, lže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 24.6.2020 15:24

Pane Podhracký, není to tak úplně pravda. Úředníci zpravida znali obě řeči, možná jich i více, jenže pokud se jednalo o občany, kteří udávali národnost německou byli diskriminováni. Na př. interpelace poslanců Feierfeila a Teschnera z 17.2.1930 se vyjadřuje zcela jasně. Ostatně: I u úředníka platí kvalifkace v oboru, tato nezáleží nutně na perfektní znalosti jakéhokoli jazyka. Vaši první otázku zodpověděl pan Krystlík a také jsem se vyjádřila jasně: Ta řeč kterou se občan obrátil na úřad, platila. Jakákoli. V rozdílu, jak správně píšete k první republice, kde platila pouze čeština a toto bylo dost drasticky prosazováno.. Takže Rakousko Uhersko bylo v tomto smyslu demokratičtější než "nové" Československo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek