30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

JAK NA TO: Takhle si představuji naše školství

Názorná výuka, nikoliv pouhé papouškování naučeného textu zpaměti. Divadelní představení v angličtině navštívili nedávno třeboňští studenti v divadle Oskara Nedbala v Táboře.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Hák 29.11.2022 13:22

Jahé "hodnocení nejlepšího učitele" máte namysli? "Zlatého Ámose"? To je cirkus, s reálnými výsledky to nesouvisí. Nebo tu politickou cenu od EDUinu?

P. Hák 29.11.2022 13:13

A jaká je ta obvyklá metoda výuky Aj v ČR a čím se liší od jiných zemí?

P. Hák 29.11.2022 13:12

To je Hejný :-)

P. Hák 29.11.2022 13:04

Potřebujeme obojí. Ta dichotomie je nesmyslná - zhruba jako otázka "potřebujeme zubaře pro normální populaci nebo špičkové chirurgy?".

V. Kuhaj 29.11.2022 12:46

Možná do té školy chodí jeho dítko, tak si chtěl šplhnout.

V. Kuhaj 29.11.2022 12:41

Hejného metoda výuky matematiky...nemáte s tím nic společného, že ne?!:-)

V. Kuhaj 29.11.2022 12:38

Já bych se progresivně zeptal, jestli je při tak masovém odporu dětí ke škole vhodné vyžadovat povinnou školní docházku? Co takhle liberálně nechat na těch dětech, jestli vzdělání chtějí,nebo ne?;-D;-D;-D

R. Langer 29.11.2022 12:34

Správně! R^

R. Langer 29.11.2022 12:33

A mění to něco na obsahu toho vyjádření, nebo jste tomu ve své moudrosti s těma chybama nerozuměl? 8-o

R. Langer 29.11.2022 12:31

To jsou zase bláboly, ty naše malá hloupoučká UI. ;-D

T. Hraj 29.11.2022 12:09

A nebyla původem z Bangladéše?

J. Rybník 29.11.2022 11:54

Jen škoda, že vy jste se nenaučil český pravopis. V jedné větě tři hrubky, to je moc i na blbšulu.

V. Kučer 29.11.2022 11:52

Ve škole nás učili že dějepis se učíme abychom mohli předvídat budoucnost. Studenti by se proto měli učit příčiny konce Římské říše aby si představili co by také mohlo čekat Evropu.

V. Novak 29.11.2022 11:51

Na to, aby porozuměli dickensovským dialogům, potřebují už zatraceně dobře angličtinu ovládat!

V. Novak 29.11.2022 11:49

Když jsem se pokusil v USA zaplatit u recepce za "Room three-three-three" (a poprskal se přitom) pravila recepční "jea - trí-trí-trí" a bylo...

V. Kučer 29.11.2022 11:45

Pokud si technik splete bitvu na Bílé hoře s bitvou u Lipan zas tak moc se nestane. Horší když profesionální historik nezná ze školy základy fyziky a plete si jadernou elektrárnu s atomovou bombou a věří že zelený úděl zachraňuje planetu.

V. Novak 29.11.2022 11:44

Studenti by měli znát ty události. Čas je v dějepise na to, aby mohli dát události do souvislosti a necpali Karla IV. ke Komenskému. Konec Západořímské říše je zajímavý, rok ne. Mnohem zajímavější je, že na východě se udržela.

Atd...

O. Barvíř 29.11.2022 11:35

. . tak, tak. Ziegler je holt Ziegler. Jen nevím proč mi při letmém nahlédnutí, ono to stačí, do jeho úvah, textů, vytane na mysli jméno kadet Biegler . . Zvláštní shoda ....

:-)

M. Pivoda 29.11.2022 11:20

Pro diskutujícího J. Šejnu, jsem níže vložil tento svůj diskusní příspěvek: J. Šejna požaduje po českém důchodci to, co by fakticky mělo řešit Ministerstvo školství. Nicméně něco přece jen k tématu sdělím.

Správně položený problém výuky by byl, "jak naučit děti to základní, pro talentované děti možná poněkud nudné (reading, writing, arithmetics) a nezabít přitom v nich jejich vrozenou tvořivost, což znamená tendenci k experimentování (úplně se vším, nejen v chemii!)".

O podnikání a inovacích by se měli, na vyšších stupních vzdělání, dozvědět i zaměstnanci (počtem převažující studenti školní výuky ve třídách), přestože oni takovou činnost nebudou praktikovat. Poslušní zaměstnanci nemají pro aktivní podnikání a inovace vrozené schopnosti. Důležité ale je, aby zaměstnanci (úředníci) podnikatelům nezavazeli, či vyloženě neškodili.

Pokud rození podnikatelé a inovátoři už do školy přijdou, pak:

- typicky sedají v posledních lavicích a baví je jen výuka pomocí případových studií podnikání. Nikoliv teorie.

- požadují distanční formu vzdělávání.

Reální podnikatelé se nejraději učí od již zkušenějších podnikatelů, a proto je vhodné pro ně organizovat Fóra podnikatelů, kde hlavním řečníkem je zkušený podnikatel. Nikoliv školní výuka. Arogantní akademici si ale myslí, že problém spočívá v habilitaci docentíků a profesorů podnikání a inovací. Ti zmínění habilitovaní mají možná autoritu u zaměstnanců, nikoliv ale u podnikatelů. To je i moje osobní životní zkušenost. Myšlenku jsem ale získal od profesora z Harvardu.

Vyčerpal jsem povolený počet znaků ve stávající české demokratuře na blogu Zpátečníků Ondřeje Neffa.

M. Pivoda 29.11.2022 11:18

J. Šejna požaduje po českém důchodci to, co by fakticky mělo řešit Ministerstvo školství. Nicméně něco přece jen k tématu sdělím.

Správně položený problém výuky by byl, "jak naučit děti to základní, pro talentované děti možná poněkud nudné (reading, writing, arithmetics) a nezabít přitom v nich jejich vrozenou tvořivost, což znamená tendenci k experimentování (úplně se vším, nejen v chemii!)".

O podnikání a inovacích by se měli, na vyšších stupních vzdělání, dozvědět i zaměstnanci (počtem převažující studenti školní výuky ve třídách), přestože oni takovou činnost nebudou praktikovat. Poslušní zaměstnanci nemají pro aktivní podnikání a inovace vrozené schopnosti. Důležité ale je, aby zaměstnanci (úředníci) podnikatelům nezavazeli, či vyloženě neškodili.

Pokud rození podnikatelé a inovátoři už do školy přijdou, pak:

- typicky sedají v posledních lavicích a baví je jen výuka pomocí případových studií podnikání. Nikoliv teorie.

- požadují distanční formu vzdělávání.

Reální podnikatelé se nejraději učí od již zkušenějších podnikatelů, a proto je vhodné pro ně organizovat Fóra podnikatelů, kde hlavním řečníkem je zkušený podnikatel. Nikoliv školní výuka. Arogantní akademici si ale myslí, že problém spočívá v habilitaci docentíků a profesorů podnikání a inovací. Ti zmínění habilitovaní mají možná autoritu u zaměstnanců, nikoliv ale u podnikatelů. To je i moje osobní životní zkušenost. Myšlenku jsem ale získal od profesora z Harvardu.

Vyčerpal jsem povolený počet znaků ve stávající české demokratuře na blogu Zpátečníků Ondřeje Neffa.

V. Kučer 29.11.2022 11:07

Tak mi to říkal, bylo to někdy před třiceti léty. V té době jsem se anglicky nedomluvil ve Francii, Španělsku a v Portugalsku, V Itálii a v Řecku znali více němčinu. Zato ve Švédsku mluvila kdejaká ženská dobrou angličtinou.

B. Havel 29.11.2022 11:06

Ono stačí zavést třeba nepovinný předmět, který Angličané nazývají Drama. Děcka se naučí mluvit a vystupovat. Ve vyšších ročnících může být i v angličtině.

Mé děti to zažili a pokorně se učili a naučili jazyky, aktivně.

P. Sykora 29.11.2022 11:03

R^

V. Kučer 29.11.2022 10:55

Jako dítě jsem znal přísloví, kolik umíš jazyků tolikrát jsi člověkem.

J. Hlásný 29.11.2022 10:54

Pane autore, mám pocit ( spíš jistotu), že toho o současném školství moc nevíte. Ale odvahu radit máte. Není nic jednoduššího, než vykřikovat " co a jak by se mělo". Kdejaký amatér ví, co by školy měly dělat, každý ministr přichází s reformou Jenže jej vymění dříve, než vůbec pochopí o co jde. A ti radilové Vašeho typu způsobili, že máme ZŠ kde je víc asistentů než učitelů, inkluzi , zlikvidovaný fungující systém speciálních škol, zlikvidované odborné školství které bylo jedno z nejlepších v Evropě atd. Naštěstí státní gymnázia drží docela slušnou úroveň státních škol (omlouvám se, ale o ZŠ toho moc nevím), ale dá to fušku.

Napadlo Vás, jaká je to práce jenom zorganizovat návštěvu divadla, minimálně půl dne odpadá výuka, řešit náhrady, přesuny atd? Jaký to vlastně přinese efekt v době, kdy žáci i studenti mají tolik možností přímo poslouchat rodilé mluvčí prostřednictvím techniky kdykoliv a kdekoliv, v době, kdy jsou tu generace dětí neschopných soustředit se více než několik desítek sekund a pak musí honem přeskočit na něco jiného, v době, kdy slova jako systematická práce, píle, vytrvalost jsou tabu?

Společenský význam návštěva divadla má, ale stavět na tom výuku????

V. Kučer 29.11.2022 10:51

Přiznám se že jsem musel nahlédnout do Wikipedie zato si ze školy pomatuji kdy byla bitva u Wogastisburgu.

S. Kalužík 29.11.2022 10:43

A myslíte, že přesné datum je opravdu tak důležité? Pokud člověk ví, o co jde a řekne např. - někdy okolo 475 - není to v podstatě dobře? A myslíte, že 1415 je zase až tak důležité? Vysvětlení, že to důležité není považuji za správnější!

V. Kučer 29.11.2022 10:43

Máte pravdu, možná by těch letopočtů mělo být ještě víc, např. 1914 ale stačí to znát alespoň přibližně aby si žáček neplet velkou francouzskou revoluci s velkou říjnovou (dnes bolševickým pučem).

V. Mokrý 29.11.2022 10:41

nejenom

V. Mokrý 29.11.2022 10:41

A že mají jenom práva,

ale i povinnosti

!!