Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HORA ŘÍP: Památník Akce K (kulak)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Farda 15.10.2021 21:44Bardzo mądry ... |
J. Farda 15.10.2021 21:43Komunisté? Co slovo, to lež, co čin, to zločin! © Genpor. František Fajtl |
R. Polášek 15.10.2021 16:00Ono to nebyli ani tak velcí sedláci, těch byla menšina. Pokud vůbec byli, u nás největší restituent, podle údajů z Honebního společenstva, restituoval nějak 250 nebo 350 hektarů hektarů, tudíž by musel za těch 30 let do roku 1948 dokoupit cca 100 - 200 hektarů. Pozemkový zákon byl zaměřen hlavně proti nesedláckým velkým majitelům. proti církevním, šlechtickým a předpokládám, že i nešlechtickým buržoazním velkostatkům. Těm všem byla rozloha lesů a polí tuším omezena na těch 150 hektarů a zbytek v případě polí byl rozdělen mezi místní zemědělce, v případě lesů u velkých lesních celků tuším vznikly Státní lesy a malé lesíky byly zase rozděleny zemědělcům a snad i jiným sujektům. Podrobnosti přesně nevím. Rozhodně to ale nebylo na úkor velkých sedláků. Ostatně kdo měl víc než 150 hektarů polí, už to nebyl ani tak sedlák jako to byl vekostatkář. Už obvykle na ty pole nejezdil orat a sekat a svážet, na to měl lidi, spíš doma seděl nad výkazy a počítal, jestli bude lepší někde zasadit místo pšenice třeba cukrovou řepu a kterému cukrovaru ji posílat, jestli koupit traktor a jiné stroje, jestli elektrifikovat atd. a podobně. |
K. Křivan 15.10.2021 15:49A socialisti pod šibenici. |
H. Rybnická 15.10.2021 14:21Pane Havránku, vyvlastnění je vyvlastnění, tedy slovy normálního člověka: krádež. Tečka. Masaryk umožnil nalákat občany české národnosti z vnitrozemí do Sudet. Vlastníci půdy, kteří tam žili po staletí a řádně tu půdu obdělávali, byli znevýhodnění a to úmyslně. Další tečku jsme tam udělali 1945 - výsledky jsou viditelné do dnes. Kdysi kvetoucí vesnice dnes srovnány se zemí. Ostatně ty po staletí vzniklé zemědělské struktury velkostatkářů jedno kde, byly promyšlené a samozřejmě funkční. |
J. Černý 15.10.2021 13:38Sedláci dobrými zaměstnavateli Tak jo |
L. Harvánek 15.10.2021 13:33Aha, tak ti, co měli 200 a více hektarů polí, byli sedláci? To oni sami osobně obdělávali půdu? Masaryk tím umožnil získat půdu těm , kteří na ní pracovali a vlastně podppořil naše zemědělství. A myslíte, že někdy na začátku 20. let minulého století byl vlastník 150 hektarového hospodářství nějaký kravičkář? Dnes je to ovšem díky mechanizaci úplně jinak. |
I. Schlägel 15.10.2021 12:30Jako při každém přerozdělování majetku. Nakonec posametové privatizace byly o tom samém. Šíbři s ostrými lokty a se správnými kontakty jsou všude. Kolikrát ani nepotřebují k ruce "švýcarské kamarády", kteří by je finančně založili. |
L. Písařík 15.10.2021 11:47Při přednášce makroekonomie totiž studenti trvali na tom, že levicový socialistický model ekonomiky je správný a vzhledem k rovnosti práv občanů je správné, že by nikdo neměl být ani chudší a ani bohatý a všichni by měli být zhruba na stejné úrovni. Profesor tehdy jen pokrčil rameny a řekl:" Považujme Vaši třídu za uzavřenou ekonomiku, kde je 100% zaměstnanost, protože všichni pracujete (studujete), což je předpoklad socialistického modelu. Za svou práci ale v současnosti dostáváte tržní mzdu v podobě známek odpovídající kvalitě. Kdo pracuje (studuje) dobře, dostává výborné známky, kdo pracuje (studuje) méně, dostává známky horší. Místo toho já od teď po vyhodnocení známky zprůměruju a Vaše odměna bude u všech stejná, dle sociálního modelu." Po prvním testu byly známky v běžném průměru a každý student dostal za 2 Studenti, kteří poctivě studovali a tvrdě se na test připravovali, byli zklamaní, zatímco studenti, kteří se připravovali méně, byli spokojeni. U dalšího testu studenti, kteří studovali málo, studovali ještě méně a ti, kteří se před tím studovali hodně, se rozhodli, že jim postačí průměr Další test měl již průměr 5 . Jak semestr pokračoval, průměr už se nezlepšil . Na konci roku všichni propadli, neboť i závěrečná zkouška měla hodnocení za 5! Profesor na závěr konstatoval, že experiment prokázal, že socialismus už z principu nemůže fungovat, protože pokud je odměna za práci skvělá, lidé mají motivaci pracovat, ale když vláda vezme lidem celou odměnu a přerozdělí ji i těm, kdo nepracují, nikdo se nebude mít motivaci a nebude chtít uspět.Několik obecných závěrů:- Co dostane jeden člověk, aniž by to odpracoval, to musí odpracovat jiný člověk, aniž by za to dostal odměnu.- Nelze rozmnožit bohatství tím, že se přerozdělí.- Stát (vláda) nemůže dát nikomu nic, aniž by si to dříve nevzala od někoho jiného.- Legislativním opatřením nikdy neuděláte z chudých prosperující. Lze však legislativně udělat z prosperujících chudé. |
L. Písařík 15.10.2021 11:37Všichni dobří rodáci. |
J. Pavelka 15.10.2021 10:37Pozemková reforma a 50. léta bylo něco úplně jiného, to nelze srovnávat ...Dodejme však, že pozemkovou reformu provázela rozsáhlá korupce a řada šíbrů se při ní "napakovala" |
H. Rybnická 15.10.2021 10:08Nebylo znárodněné, bylo cíleně přerozděleno |
I. Schlägel 15.10.2021 10:07Zůstalo toho poměrně dost. Navíc pozemková reforma tehdy nebyla primárně cílena na české vlastníky půdy. A zejména při pozemkové reformě r. 1919 nedocházelo k těm bolševickým zvěrstvům z let pokrokově padesátých. Tím netvrdím, že v r. 1919 bylo vše OK, ale používat to jako argument v diskuzi o padesátých letech mi přijde nekorektní. |
H. Rybnická 15.10.2021 10:06Postihlo to šlechtu a výrazně německé sedláky v pohraničí. Célem bylo, , do pohraničí nastěhovat co nejvíce občanů české národnosti a něco výhodného jim nabídnout. Jen jeden z těch kroků počeštování německojazyčných regionů. |
R. Szewczyk 15.10.2021 9:45po pravdě, ? moc toho po masarykovi a benešovi nezůstalo, ve skutečnosti , po válce, byla většina znárodnováných ráda, ale to je na jinou diskuzi |
I. Schlägel 15.10.2021 9:40Hm, a co vlastně znárodňoval bolševik, když už bylo znárodněno Masarykem? |
R. Szewczyk 15.10.2021 9:28a pak se mnozí diví těm grýndýlům gretadýlům a jiným dýlům |
L. Beneš 15.10.2021 9:26Takže Masaryk byl demokrat a parlament nebyl demokratický? Mein Gott! |
R. Szewczyk 15.10.2021 9:26pod tím zákonem je podepsán pokud vím Masaryk, je rozdíl něco ukrást demokraticky, komunisticky , nacisticky a pod? |
L. Beneš 15.10.2021 9:25Dokonce i ve Velké Británii a jiných zemích natolik, že jsou zahrnuty do studijních plánů tamních universit. |
J. Ziegler 15.10.2021 9:24Masaryk ne, tehdejší Republika československá byla demokratickým státem. Zákon o pozemkové reformě schválil parlament. |
R. Szewczyk 15.10.2021 9:22děkuji za uznání mé Božské inteligence, rád se rochním v pochvalách, způsobil jste mi několikanásobný orgasmus,ovšem to nic nemění k tomu, co jsem napsal výše, že Marxový myšlenky jsou zažrány ve společenském myšlení opravdu, opravdu hluboko, |
L. Beneš 15.10.2021 9:18Pan jest taki mądry i wykształcony. |
R. Szewczyk 15.10.2021 9:01hm, nevím k čemu je lež v historii, že by k oblbnutí mas? Co se týče agrární politiky, tak Masaryk jistě vycházel z Marxe, to nutně neznamená, že byl komunistou, obdobně Klaus a kuponová privatizace, okopírována z Marxova Kapitálu, jistě nezakládá to, že Klaus je komunistou, |
L. Beneš 15.10.2021 8:56A proto je třeba jednu třídní nenávist nahradit jinou třídní nenávistí. |
L. Beneš 15.10.2021 8:49Jestli on ten Masaryk vlastně také nebyl komunista, že? |
M. Pecina 15.10.2021 8:36Zkrátka by takové jednání mělo být nezákonné a pro jistotu ukotvené i v Ústavě. |
R. Szewczyk 15.10.2021 8:26znárodnění sedláků provedl Masaryk zákonem o záboru z roku 1919, kdy sedláci nad 150ha byli rozkulačeni, jejich půda byla za třetinu ceny přidělena zájemcům, kteří tu cenu spláceli, většina, naprosta většina sedláků, o kterých autorka hovoří vznikli takto, tedy krádeží, |
M. Pecina 15.10.2021 8:09Proto by měl být socialismus postaven mimo zákon. |
L. Beneš 15.10.2021 8:07Chodil jsem do školy se synem rodiny, která v období kolem roku 1948 měla to "štěstí", že zdědila rozsáhlé polnosti, jichž se ujala. Krátce na to byla "vyakčněna" a z nově nabytých nemovitostí vystěhována s nábytkem a peřinami na žebřiňáku. Tak táhli krajem do vykázané lokality, zapadlé vesničky s prázdnými domy po vysídlených Němcích. Děti na žebřiňáku, dospělí pěšky za ním. Ve vesnicích na cestě za nimi běhali místní kluci a házejíce po nich kameny volali "Kulaci, kulaci". Tak mi líčil spolužák své vzpomínky. |