Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: První republika se bránit chtěla, alespoň chvíli!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jjindra 16.6.2007 21:10Ne, žádnou vůli nemáme! Nechceme se podílet na vlastní obraně, jsme národ komoušů, socanů, duševních ubožáků. |
|
|
stavař 17.6.2007 17:47Re: Ne, žádnou vůli nemáme! komouš jsem nikdy nebyl a nebudu, ani socan, ale nelze popřít, že za války to byli především komunisti, kdo bojovali proti nacistům, a že měli největší ztráty na životech. Nelze lhát tedy o faktech, co se nám z propagandistických důvodů momentálně hodí. |
|
|
Borek@exil 17.6.2007 21:24Re: Re: Ne, žádnou vůli nemáme! Tři Králové...byli komunisté?...tss,tss |
|
|
NevericiTomas 18.6.2007 10:25Re: Re: Ne, žádnou vůli nemáme! Myslis ty komunisty kteri v roce 1940 rozvraceli cs. kontingent v Anglii. Tuhle rudou propagandu si strc za klobouk. |
|
|
MF 18.6.2007 13:54Re: Re: Ne, žádnou vůli nemáme! Komunisté dělali to co jim řekli z Moskvy. Do června 1941 neudělali nic!Potom spíš házeli klacky pod nohy nekomunistickým odbojářům. Teprve po roce 43 něco dělat začali. |
|
|
No 16.6.2007 18:56Vzor Coz takhle vzit si priklad z Nizozemska? Ti uz nikdy nechteji zazit okupaci- a oni se narozdil od Cechoslovaku o obranu aspon pokusili- a zajistuji se letadly- posledni cislo, ktere jsem slysel bylo 150 kusu. To je durazne memento pro kazdeho, kdo by chtel vyzkouset stesti. A u nas? Debatovat, hadat se a radsi nedelat nic. Tak nas zna , bohuzel, cely informovany svet. Ale diky NATO zrejme nasi "odvahu", ktera se projevuje hlavne v hospodach, nebudeme hned tek potrebovat. Zaplat priroda. |
|
|
Sibi 16.6.2007 19:30Re: Vzor Jen jestli nevidíte NATO moc optimisticky. Amerika a Západní Evropa má na hodně věcí rozdílné názory.Jen aby nám NATO vydrželo. |
|
|
No 16.6.2007 20:27Re: Re: Vzor Myslim, ze dulezite je uz jen clenstvi, uz to odrazuje vetsinu potencialnich utocniku. Jinak vim, ze zrovna my za nikoho ruku do ohne strcit nemuzeme. |
|
|
zm 16.6.2007 20:04Re: Vzor Po vojne je kazdej frajtr jeneral. Nizozemsko se na valku vubec nepripravovalo, protoze bylo neutralni, kdyz je prepadli a oni se branili, tak zacali bombardovat Rotterdamm , hodne lidi prislo o zivot, Holandani nemeli vyzbrojene letectvo jak Anglicani, tudiz museli kapitulovat. K cemu se zabunkrovat kolem hranic, kdyz vam padaji bomby shora? |
|
|
NO 16.6.2007 20:25Re: Re: Vzor Nehraju si na generala- jde mi jen o povahu naroda, o statecnost lidi, skoda, ze jste to nepochopil, ale nedivim se... |
|
|
zm 16.6.2007 21:32Re: Re: Re: Vzor Vy jste to taky nepochopil,ale ja se divim. CSR existovala teprve 20 let.Co se obyvatel tyce, tak panovaly nacionalni stvanice :Slovaci s Madary, SN s Cechy, Slovaci s Cechy a Polaky,...Holandani byli homogenni - jiz staleti oddani a poddani Oranier - to je spojovalo. |
|
|
Pamětník starejch dob 17.6.2007 21:19Re: Re: Vzor Například německé ponorkové bunkry se bombardováním zničit nepodařilo. A ani rozsáhlé nálety na Německo letectvem asi 10x sinějším, než měli Němci roku 1938 samo o sobě Němce neporazilo. Angličané se ubránili proto, že je od kontinentální Evropy dělil kanál La Manche !!! A to přesto, že jejich pozemní armáda byla tehdy slabší, než naše roku 1938. |
|
|
LadaHaksna 17.6.2007 21:58Re: Re: Vzor K čemu se teda připravovala holandská armáda? Nebo máš v hlavě rovnici neutrální = bez vojáků? |
|
|
zm 22.6.2007 20:05Re: Re: Re: Vzor jak bez vojaku, brebto ,neumis cist?, vzdyt bojovali, ale museli se vzdat |
|
|
Rýpal 16.6.2007 16:49Hmmm... Padají tady v diskusi líbivá srovnání boje Davida s Goliášem (Izraelci, Sparťané či Finové), uvedu také jedno. Hrdina od Little Bighornu generál Custer se v roce 1876 hrdinně s pěti rotami modrokabátníků (cca 250 muži zčásti bez řádného výcviku) vrhnul na téměř 2.000 válečníků šesti spojených kmenů Siouxů a Šajenů... |
|
|
L'ego 16.6.2007 16:07Mnichovsky mytus Podle vyjadreni tehdesjiho (z roku 1938) nacelnika gen. stabu Krejciho byla obrana v zari 1938 vzhledem k tomu, ze Nemecko anektovalo predtim Rakousko od pocatku beznadejna. Pevnosti jsou mozna hezke, ale jak ukazal Tesar, byly staveny pomerne nelogicky - jednotna koncepce, byla-li nejaka, se rozplynula vlivem soupereni nejruznejsich politickych a hospodarskych klik. Navic naprosto chybely na jiz zminene rakousko-ceske hranici, tudiz by utocici armada snadno vpadla jeste nemobilizovanym (ona mobilizace take neprobehla zas tak slavne: nemecti vojaci nenastoupili, navic nebyl dost aut a ridicu, temi meli byt prave cesti nemci) obrancum do zad pred jejich planovanym ustupem na Slovensko. O tom, jak by takovy ustup asi probihal, kdyz nebyl dostatek aut a zeleznicni trate zapad-vychod CSR se nachazely co by kamenem dohodil od hranice, netreba dlouze uvazovat. Benes i armada to velmi dobre vedeli: proto otazka braneni nikdy nestala - vse byl jen bluf v diplomatickem boji: coz se ostatne lze docist v modernich publikacich (napr. Karnikovy dejiny Prvni republiky) |
|
|
Rýpal 16.6.2007 16:58Re: Mnichovsky mytus Přesně tak. Źeleznici, silnice, letiště a další dopravní tepny by rychle rozbila Luftwaffe mající převahu asi tak 20:1. Vojáci by tak v opevněních zůstali bez potravin, munice i posil. Opevnění by stačilo prorazit koncentrovaným útokem na několika málo místech. Do vytvořených průlomů by pak nepřítel vrhnul své tankové a mechanizované divize, kterým by pak už nic nestálo v cestě… |
|
|
Pamětník starejch dob 16.6.2007 18:40Re: Re: Mnichovsky mytus Kolik těch tankových a mechanizovaných divizí Hiler roku 1938 měl??? Kolik moderních letadel měla tehdy Luftwaffe? |
|
|
J.G. Pašek 16.6.2007 19:57Re: Re: Re: Mnichovsky mytus Nevím čísla, ale moderních letadel měl nejvíce, . . . . měl je přece schované v Rusku, kde mu tatíček Stalin, tehdy velký spojenec a bratr Německa, . . . Stalin svolil Němcům dát v Rusku letadla dohromady a cvičit v Rusku piloty, Versailskou dohodou Německu zakázané, stihačky a bombarďáky . . . Do Čech táhlo hodně kanónů a munici koně . . . na tom přece už nezáleželo, protože na tu první ránu pěst ochromit, moderní vybavení vybavení na blitzkrieg měli . . . . .Hitler obalamutil svět chytrou diplomacií, zabral české zbraně a zbrojovky se kterými napadnul Polsko . . . . čerstvě odtrženi Slováci darovali Hitlerovi 2 po zuby vyzbrojené divize českými zbraněmi, které byly jedny z nejmodernějších ve světě, a ty 2 divize Slováků vtrhly do Polska pomoci jejich spojenci a kamarádovi Hitlerovi porazit a rozdupat Polsko. |
|
|
Rýpal 16.6.2007 20:03Re: Re: Re: Mnichovsky mytus Speciálně pro Vás jsem si to vyhledal. Pro operaci Fall Grün předpokládalo vrchní velení Wehrmachtu nasazení cca 1000 tanků a 3000 letadel. |
|
|
NevericiTomas 18.6.2007 10:37Re: Re: Re: Re: Mnichovsky mytus Hehe 3000 letadel. To CS armada jich mela taky 1500. Nesmite pocitat vsechno co ma kridla. Ale je pravda ze prave v letectvu meli nejvetsi pocetnia a hlavne technologickou prevahu. Ale nebyl to ani stin te Luftwafe ktera nicila zapadni evropu. Zadne hejna Stuk a Messeru |
|
|
medved 17.6.2007 15:50Re: Mnichovsky mytus Pane kolego hodne tech naprosto chybejicich staveb jsem videl a do jednoho jsem si i vlezl. |
|
|
nepolitik 16.6.2007 12:57Dobu, kdy jsme se chtěli bránit pamatuji když jsem byl tehdy ještě kluk školou povinný. Bohužel dnes u našich mladých mužů nic podobného nevidím a podle těch několika příspěvků to ani nelze očekávat. Ochota bránit se je nejlépe vidět v dikusi o radaru, který u nás chtějí USA umístit. Zbabělost se stala naší národní vlastností. |
|
|
Rýpal 16.6.2007 17:06Re: Dobu, kdy jsme se chtěli bránit pamatuji A divíte se? Je zcela zjevné, že o našem osudu vždy rozhodnou mocnosti (včetně takyspojenců) v nějakém tom Mnichově. Tahle země si navíc neváží lidí, kteří za ni bojovali. Napřed je strčili do lágrů (v Polsku je dokonce rovnou likvidovali), poté je nechali leda tak topit v kotelnách anebo zametat chodníky. Dnes živoří z důchodů zpravidla nižších, než mají jejich bývalí mučitelé... |
|
|
Dobrovolnik 17.6.2007 2:39Re: Re: Dobu, kdy jsme se chtěli bránit pamatuji Tricet -osm ceskych legionaru zahynulo v Gulagu - byli to dobrovolnici kteri vstoupili do Svobodovy armady v Krakove po okupaci Ceskoslovenska nacisty v roce1939 - a po prichodu do USSR je zavreli do Gulagu protoze je povazovali za nepratele Hitlera se kterym Stalin mel smlouvu. Kteri prezili Gulag pak bojovali v ceskoslovenskem vojsku s Rudou armadou. Ne vsichni obcane byli zbabelci! |
|
|
J.G. Pašek 16.6.2007 7:45Opičili jsme se po Francii . . . . http://www.lignemaginot.com/index10.htm Když si národ vybuduje komplikovanou obranu, zákopy a pevností, za a do kterých se schovají bránit se, to přinutí nepřítele hledat cestu jinde a jinak je dobýt a porazit. To napsal Prušák, pověstný generál, genius praktik a teoretik, Carl von Clausewitz, 1780-1831. La Ligne Maginot en Alsace - 200 kilometres de béton ed d'acier. Co bylo v ČSR ještě na výkresech a politici se handrkovali v parlamentu kde na to vzít prachy v době ekonomické krize, a jesti jezdit napravo nebo nalevo, ministr národní obrany Francie, Andre Maginot, 1877-1932 přesvědčil Francii, že potřebuje betonové pevnosti na hranici s Německem. A tak si postavili drahé a komplikované pevnosti, VELKÁ ZEĎ, o kterých si nalhávali a tvrdili, že jsou nedobytné a Francie bude mít dost času na plnou mobilozaci. A jak na to šli Němci dostat se do Francie, porazit a dobýt, to dobře víme. Udělali ze slavné Maginot pevností a francouzské armády sekanou. Letadla, parašutisti a napadli je zezadu . . . . Francie nedomyslela, že v příští válce budou jiné zbraně, dopravní prostředky pro armády a bojovat jinak než v té 1. Světové válce . . . . a tak by stejně skončily bez výstřelu ty drahé české pevnosti, kdyby byly. Nafoukaný, pompézní blb DeGaule, když zrušíl členství Francie v organizaci NATO, od té doby Maginot pevnosti chátrají, vláda úmyslně zasypává, snad aby Francouzům nepřipomínaly jak Francie bez výstřelu dopadla . . . . některé sklepy koupili farmáři kde pěstují žampióny . . . . |
|
|
R 16.6.2007 8:37Re: Opičili jsme se po Francii . . . . No já nevím. Brněnský Špilberk, Hukvaldy, Josefov, Terezín i ty pohraniční opevnění, to všechno byly vojenské stavby, ve kterých se svého času utopily velké prostředky a které nakonec buďto nebyly v konečné verzi dobývány vůbec nebo jen krátce, protože hlavní bitvy se odehrály jinde. Myslím, že naše pohraniční opevnění by byly co k čemu maximálně tak v bojích první světové války. V bojích druhé světové války by němci znemožnili přísun posil a zásob do bunkrů letectvem, ostatně vyzkoušeli si použití letectva už ve Španělsku v občanské válce, následně by určili bod, kde by přesilou dělostřelectva během pár dnů prostříleli průchod pro tankovou armádu a potom rychlostí 30 kilometrů za hodinu by ty tanky dobývaly nijak nechráněné vnitrozemí. Pokud by se vůbec obtěžovali probojovat přes to opevnění a prostě by ho neobjeli. |
|
|
NevericiTomas 16.6.2007 9:48Re: Re: Opičili jsme se po Francii . . . . Oba placate o necem cemu nerozumite. CSR se po nikom neopicila. Generalni stab si proste spocital jakou armadu bude mit Nemecko v roce 1940, jak rychle je schopen mobilisovat a dosel k jedinemu moznemu zaveru: Jestli se chce CSR vubec branit musi zastavit nepritele jeste na hranici a udrzet ho tam nekolik dni aby stihla mobilisovat. Tvar a velikost republiky neumoznovala manevr mechanisovanymi jednotkami, navic nemecka armada by byla dost silna, aby CSR vyridila bez mobilisace. Jedine mozne reseni byly ty pevnosti. Armada ale nikdy neplanovala, ze se bude branit na hranicich, naopak pocitala s tim ze bude muset vest ustupove boje ne zdrzenou, ktere skonci protiutokem koordinovanym se spojenci. Sami Nemci hodnotili operacni postupy cs. armady dosti vysoko. Vystavba CS. branne moci byla zacilena na rok 1940, coz byl podivuhodne spravny odhad, neb v roce 1938 Nemci opravdu nemeli dost sil bojovat s koalici. V jednom se ovsem cs. generalove preocitali.... |
|
|
NevericiTomas 16.6.2007 9:50Re: Re: Re: Opičili jsme se po Francii . . . . Jinak hned v roce 38, po okupaci Sudet, provedli Nemci na severni Morave cvicny paravysadek, ktery meli naplanovany a po analyze museli priznat, ze by akce skoncila naprostou katastrofou... |
|
|
J.G. Pašek 16.6.2007 17:13Re: Re: Re: Opičili jsme se po Francii . . . . Nevěřící Tomáši . . . . Francie měla kolem 40 miliónů obyvatel a ČSR kolem 13 z toho 3 byli Němci. Francie měla 200km hranici s Německem ČSR 1000 a s Rakouskem dalších 450. To jsou jednoduché počty kdo mohl finančně si dovolit postavit. Když se o těch opevnění začalo mluvit, o Hitlerovi nikdo nevěděl a neslyšel . . . . ten se stal kancléřem v 1933 a to už ve Francii ta Maginot Linie byla skoro dostavěna . . . . Začali 1930 a dokončili 1936 cca 500 bunkrů, pro 500-1500 vojíků a 4 roky to vybavovali a cvičili vojáky. . . a chtěli stavět stejné pevnosti na mrňavé hranici s Belgií, ale došly jim prachy a čas . . . . a to jich bylo 4x tolik kolik Čechů. Půlka národního rozpočtu šla na naší armádu a většinu schramstly ty naše bunkry . . . . cca 7000 a cca 200 dělostřeleckých pevností. Většina těch bunkrů bylz malé třídy pro 5 vojáků . . . . . v těch bunkrech kolem Labe jsme si s klukama hráli na vojáky . . . . ty měly případný útok zpomalit aby byl čas udělat všeobecnou mobilizaci . . . . . protože nebyly silnice domnívali se, že Němci připlavou do Čech po Labi. Tu asfaltku z Děčína přes Hřensko do Drážďan postavil až za okupace Hitler a na levém břehu silnice není do Němec dodnes . . . .potom přišel Mnichov a následoval anšlus a Sudety a Němcům většina těch bunkrů spadla bez výstřelu do klína . . . . ty bunkry byla filosofie generálů, kteří byli za 1. Sv. války frajtři a v 1. Republice generálové, generální štáb, kteří museli projít vojenské kurzy a školení na francouzkých vojenských akademií než byli povýšeni . . . . . tož tak. Tak proto jsme se asi opičili. Jak jsem napsal v původním komentáři, Maginot Linie měla zastavit Němce, na 3 týdny, aby Francie měla čas a všeobecnou mobilozaci . . . . . nu a než se Francie zmobilizovala a vzpamatovala z šoku, že je Hitler v Mnichově podvedl a lhal, Hitler už okupoval půl Evropy . . . blitzkrieg. Takže víš kam si můžeš strčit ty slavné bunkry . . tam, kam Žišky obrněné vozy . . . do muzea a kde si můžeš vypínat hruď. |
