15.5.2024 | Svátek má Žofie


Diskuse k článku

FEJETON: Soud

Jednak jsem na soudní chodbě seděla s Haničkou, což nebylo poprvé – sedávaly jsme spolu za normalizačních časů nejednou. Tentokrát to bylo obráceně, obžalováni totiž byli "oni", estébáci, a ne někdo z "nás", tedy disidentů. Taky jsme tam nebyly jako obtížný přihlížející hmyz, ale jako svědkyně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kilian 9.1.2012 7:39

vzpomínky nějkdy pohnou duší a jindy žlučí

a článek to docela dobře vystihuje. Nevím,  proč někomu takové články vadí a proč jejich obsah zpochybňuje tím, že vidí jiné problémy ve vývoji po roce 1989. Ale to už tak na světě chodí a je dobře, že psát mohou jedni i druhí (tedy i ti, kteří tuto výhodu neocení jako získanou skrze ty druhé). Mně se článek čte dobře a žlučí mi hnou jen ty vzpomínky, které vyvolal. Nicméně mne zaujala zmínka o nějakém seriálu Ve znamení Merkura, nějak jsem ho asi prošvihl tenkrát i nyní a docela  mne to mrzí - vůbec nevím, oč jde, a to jsem  všelijaké ty seriály  sledoval se zájmem. A chtěl bych autorce k jejich promítání něco sdělit - byť s tím asi nebude souhlasit : Víte, záleží diost na tom, jak je ten seriál vnímán, zda jako svědectví v podobě toho kterého příběhu nebo jako svědectví doby, v němž byl vyroben (to slovo jeví se mi jako případné). Pohádka o Pláteníkovi by mohla i dnes  přiblížit mladým, jak se a pod kým žilo. Nic na tom nezmění - protože mladí nejsou padlí na hlavu -  ani idealisace všemocného vedoucího tajemníka - spravedlivého to tvůrce dobrého žití.  Já bych se těm seriálům nebránil, Trezory spíše přitahují.