Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Co je Mephisto?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Kraus 30.11.2015 14:09O inkoustovkách bylo známo, že nepatří dětem do ruky a děti, co si pamatuju, je ani moc nechtěly – tuhy v nich byly tvrdé, málo psaly a když se naslinily, čára byla nestejná a ošklivá. Kromě toho obyčejné tužky voněly, pastelky taky, trochu jinak a jak která, inkoustovky ale smrděly. Krátkému vajglu tužky, jak uvádí pan Volarik, se říkalo špaček a k dokonalému vypotřebení takového špačku byly vynalezeny násadky (držáky) na tužku. Něco jako dlouhá dřevěná špička na cigarety, ale dutý válec byl dole v délce asi 3cm naříznutý, aby pružil a svíral špačka do něj strčeného. Přes to naříznutí a špačka pak navlečena konusovitá objímka k dokonalému stisku. Provedení bylo všelijaké, od lidového až po luxusní s rytými a malovanými ornamenty a objímkou umělecky vyvedenou. Dostal jsem takových násadek několik od kolegy, který šel do pense. V době předautocadové, kdy se vypisoval materiál z výkresů za pomoci barevného fajfkování, jsem jimi udivoval kolegy i návštěvníky. K takovému vybavení pochopitelně patřilo i ořezávátko Škoda Plzeň, litinová věc podobná soustruhu, upevněná na dřevěné základní desce. To jsem vytahoval vždy, když přišla nějaké ne příliš přezrálá návštěvnice. Hovor pak zpravidla začala ona. V roce tuším 1958 přivezl otec z brněnského veletrhu pisátko, které tam nějaká firma rozdávala pod názvem „věčná tužka“. Bylo asi poloviční délky než současná propisovačka, pěkně zelené, dole mosazné se zapuštěnou kuličkou, psalo modře a bylo nerozebíratelné. Na psaní ale bylo příliš malé do ruky, taky se muselo víc tlačit a rylo do papíru, léta se pak někde válelo, až jsem ho coby adolescent vyhodil. To už byly propisky běžná věc. Dnes by to byl sběratelský klenot. O existenci inkoustovek dnes neví ani mnozí sběratelé pohlednic, kteří, ve snaze je vyčistit, je různě vlhčí a pak se diví, že ta tužka se nějak rozpila. |
J. Sova 30.11.2015 15:59Re: O inkoustovkách To pisátko jsme měli taky. Psalo dost nekvalitně, vynechávalo. |
D. Green 30.11.2015 13:46Perfektní, děkuji za zapomenuté "radosti". Pro šílený běh světa už člověk málem zapomíná třeba na zmalované děti. :)))) |
P. Klouda 30.11.2015 13:45Jinými slovy, ... ... cokoli může být v určité situaci životu nebezpečné?.. 8) |
L. Novák 30.11.2015 13:40A protože byly snad i jedovaté, přestaly se vyrábět. Po pravdě řečeno, i v době, kdy byly inkoustové tužky dostupné, mi nebylo moc jasné, k čemu by mi mohly být dobré... Teď jsem při vyklízení pozůstalosti objevil trubičková pera. Plnila se tuší. Ani nevím, jestli se ještě dají někde koupit. V době plotrů a počítačových tiskáren... :-) |
J. Kraus 30.11.2015 14:06Re: A protože byly snad i jedovaté, Používaly se třeba v účetních knihách, tedy tam, kde se psalo přes kopírák a zároveň se nesmělo gumovat. |
I. Dekyský 30.11.2015 15:38Re: A protože byly snad i jedovaté, A také se jimi psala útrata na keramické tácky v hospodě (nejen čárky). Leckde ještě v sedmdesátých letech... |
I. Dekyský 30.11.2015 15:42Re: A protože byly snad i jedovaté, Jen ještě doplním; používal ji i můj děda klempíř a instalatér, dobře se s ní "psalo" na plech i na trubky. Tak špatný vynález to zase nebyl. |
B. Volarik 30.11.2015 5:18Jo, pamatuji... Býval od nich fialový jazyk, fleky na košilích.... Pokud tu vaši tužku budete používat, budete ji muset brousit a údaje o délce se budou měnit v přímé úměrnosti s intensitou používání....Docela jsem zvědav, jak krátkým vajglem tužky pak ještě dokážete psát... Pamatuji si dokonce i tu chuť, která zůstala v ústech po naslinění hrotu. |
R. Dubravský 1.12.2015 8:46Re: Jo, pamatuji... Olizovat inkoustovou tužku není úplně dobrý nápad. Ona je skutečně jedovatá, je v ní anilínová barva. |