13.5.2021 | Svátek má Servác


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Demokrat 11.4.2006 12:37

Re: Zelení to vyřeší

Jak jste pane na to, co se domníváte, přišel? Máte to něčím podložené? Nebo je to jenom fantazie?

Stredocech 11.4.2006 10:15

Re: Re: Ty přehrady, pokud bu to někdo dokázal a hlavně měl pravomoc

Ty naprosto stejné následky by to asi nebyly, možná by se toho moc nezachránilo. A právě jsem měl na mysli to riziko, že by se ty přehrady pak nenaplnily. To by někdo musel nést odpovědnost a mít také určité pravomoce.

Jinak pole ani louky si nenechá nikdo zatopit jen tak i když by to jinde třeba zabránilo mnohem větším škodám. To je zase o tom řízení.

Ladislav N. :-))) 11.4.2006 10:50

Re: Re: Re: Ty přehrady, pokud bu to někdo dokázal a hlavně měl pravomoc

Poručíme větru, dešti? ;-D

Stredocech 11.4.2006 12:12

Poručit můžeme, jde o to, jestli nás poslechnou (C) Pavel Kohout 1968

Chtěl jsem říci jen tolik, že i omezená kapacita přehradních nádrží by dokázala snížit MAXIMÁLNÍ hodnotu průtoku, pokud by někdo plánovitě řídil jejich odpouštění, s přihlédnutím ke známým datům v daný moment. Ale, samozřejmě, nikdo si to "nevzal na triko" roku 2002 a pochybuji, že to někdo udělá v budoucnu. Pokud vím, letos šla včas odpustit Vranovská přehrada na Dyji, čímž by se zachránila část Znojma.

Jinak obecně, tzv. koncept "stoleté vody," kde se předpokládá mlčky, že více vody už nikdy nepoteče a když, tak to risknem je nesmysl.  Je třeba více diferencovat možné škody, zejména pokud jde o průmyslové podniky. Z části se to ostatně už děje, např. zaplavení Temelína by nikdo neriskoval.

Ladislav N. 11.4.2006 20:48

Re: Poručit můžeme, jde o to, jestli nás poslechnou (C) Pavel Kohout 1968

Jste špatně informován. Vranovská přehrada byla vypuštěná. Šla tady o tom debata už dávno...

J. Mikolajek 11.4.2006 11:18

Re: Vážený sociální ekologu, Zdeňku Joukle,

Pane, kecáte.

Kapacita objemově rozhodných nádrží o dost přesahuje kilometr krychlový. Čísla: Lipno: 306, Orlík: 720, Slapy: 270, vše v miliónech kubíků. Suma: 1276 tedy 1,276 miliard kubíků alias kilometrů krychlových. Samozřejmě celý tento objem se nedá využít. Dá se ale začít uvolňovat již v době, kdy je povodeň předpovězena. Problém opravdu spočívá v manipulaci s odtokem a nepochopitelnou snahou co nejdéle nejít ani do prvního stupně povodňové aktivity. Mimochodem, úroveň vyhlášení třetího povodňového stupně v Praze na Vltavě je průtok asi 1500 kubíků za sekundu. Asi říkám proto, že povodňové aktivity se vyhlašují podle výšky vody, nikoli podle průtoku. Celý povodňový průser začínal 6.8.2002. Zhruba končil 18.8.2002. Tedy 12 dnů. Když necháme těch 1500 sekundových kubíků protékat Prahou 12 dní, proteče 1,555 miliardy kubíků. To není malý objem a při správné manipulaci s vltavskou kaskádou by byl průtok 1500 kubíků udržitelný i v roce 2002. To by ovšem někdo musel začít myslet a vytvořit pojem dejme tomu "občasný retenční prostor" a v případě potřeby ho vytvářet. Všechno kolem řeky by si také muselo zvyknout na to, že plné koryto není nic mimořádného (hranice mezi druhým a třetím povodňovým stupněm). A navíc by musel sestřelit elektrárenskou lobby, kvůli které Slapy nemají definovaný žádný retenční prostor.;-€

J. Mikolajek 11.4.2006 11:34

Re: Re: Vážený sociální ekologu, Zdeňku Joukle,

Jak jsem se trochu rozhlídnul, tak jsem zjistil, že taky kecám. Vltava pod Slapy do toho guláše dávala chloupek přes 3000 kubíků. Takže Berounka a Sázava stačily Prahu utopit samy. Přesto trvám na tom, že správnou manipulací s celou vltavskou kaskádou by to Praha odskákala podstatně méně.

VladaPing 11.4.2006 12:44

Re: Re: Re: Vážený sociální ekologu, Zdeňku Joukle,

No, jeden den má bratru 86400 vteřin, pří průtoku 3000 metrů krychlových za vteřinu to máme bratru 260 milionů metrů kubických (0,2592 km3), slapská nádrž má tak těch 270 milionů kubiků - tedy je za den plná z prázdného stavu ZA PŘEDPOKLADU, že se těch 3000 metrů kubických za vteřinu neudrží DÉLE než jeden den. Pak budete pouze a jenom pozorovat přeliv a regulovat můžete tak akorát nic. Na Berounce a Sázavě neuregulujete nic (ani na Kocábě ;-D) a k těm jejich 2000 m3/sec tam ten přítok na pár dní (desítek hodin) spolehlivě oněch "špičkových" (je to odhad, vodoteče na tohle skutečně nemáte "ocejchované) 5000 m3/sec zajistí. Kdyby na hodiny, tak je průšvih zaručen a bude STEJNÝ.

Na tom se asi shodnem, že?

BTW. Někdo by mohl mít dobrý pocit, že udělal vše, co bylo v jeho lidských silách. Což ovšem výsledek ani v nejmenším neovlivnilo.

Dva, tři roky před povodní vyšel v odborné literatuře článek, (šel by vyhledat v archivu NP - tedy, kdyby to šlo ;-D) přesně popisující, co by se mohlo stát kdyby se stalo to, co se stalo - právě upozorňoval na naprosto neodůvodněné spoléhání na retenční schopnost vltavské kaskády při skutečně "velké" vodě a také (což se, naštěstí, nestalo) varoval před možností komplikací způsobených naplavením dřevěných částí staveb ze zátopových oblastí po pražské mosty a jejich "ucpání". Zřejmě vzpomínka na odplavení vorového přístavu (a dřeva) z Výtoně v roce 1890 s následnou destrukcí několika pilířů Karlova mostu. 

jonáš 11.4.2006 12:59

Re: Re: Vážený sociální ekologu, Zdeňku Joukle,

To neni kvůli elektrárenské, ale kvůli rekreační lobby. A prakticky můžete využít asi polovinu objemu Slap a Orlíka, Lipno je spíš významný pro Budějice, takže vám zbyde ten půlmilion. Navíc jakmile jste pod úrovní pevné hrany přelivu, nemůžete pouštět dolu víc než umožní turbíny a základové výpusti. To je u Slap asi 300 kubíků.

vodomil 11.4.2006 18:28

Re: Re: Vážený sociální ekologu, Zdeňku Joukle,

Moc tomu nerozumím. Když mi do Vltavské kaskády bude přitékat 3000 cbm/s po dobu 12 dnů a vypouštět budu 1500 cbm/s tak mi je celá kaskáda nanic, i kdyby bylo celých 1,276 mld. cbm v okamžiku začátku povodně k dispozici, jako že nebylo...budou mi chybět dva dni, protože do deseti dnů je celá soustava plná a velká voda jede dál.

Bavíme se jen teoreticky, mohlo by se pouštět víc, jenže spodní výpusti také mají limitovanou kapacitu a když jde voda přes bezpečnostní přelivy a zvyšuje se odtok, zase nemáme k dispozici objem...

Mám za to, že při objemu vody z extrémní povodně 2002 s úrovní hladiny v Praze, Mělníce, Ústí nedalo udělat nic moc podstatného. Chcete-li tvrdit opak, pracujte s objemy povodně v reálném čase, ne teoreticky, co by-kdyby.

Kolt 11.4.2006 8:48

A mimochodem...

... kdy byla castecne zatopena Praha vlivem spatne manipulace s vltavskou kaskadou? Letos nebylo v Praze zatopeno nic co stoji za zminku a o roce 2002 prece nemuze nikdo mluvit. Mnozstvi vody, ktere proteklo Prahou bylo radove nesrovnatelne s tim prtavym objemem kaskady.

Taky by me zajimalo, jak garaze a kulny na brehu zpusobi dalsi povodnovou vlnu. Ze dokazi tyto splachnute stavby zhorsit povoden chapu (treba tim, ze ucpou most a ten se protrhne), ale dalsi vlna?

Autor 11.4.2006 12:30

Re: A mimochodem...

Ano, právě protržení hráze nakupené z odplaveného dřeva (kůlny, stromy, keře  a pod.) způsobuje ničivou druhou povodňovou vlnu.

Včasné vypouštění přehrad na Vltavě by zmenšilo škody v Praze i v dalších městech po toku řeky.

Kolt 11.4.2006 13:32

Re: Re: A mimochodem...

Ale KDY clovece? Na to se ptam. Letos nebyly v Praze prime skody temer zadne (pokud nemluvime o nakladech za hasice a tak) a v roce 2002 nemohla kaskada pomoci vubec nijak. To by musel nekdo vedet kdy prijde skutecna spicka (coz nikdo nevi) a po celou dobu zaplav udrzovat poloprazdne nadrze (coz je technicky nemozne) a zaplnit nadrze teprve tou spickou. A v Praze by voda kulminovala tak o 20-30 cm nize.

Stredocech 11.4.2006 8:47

Jinak, ekologisté jsou stejní, jako věrozvěstové různých náboženství

už tisíce let. Když se něco stane, je to boží trest za to, že se lidé nedrží jimi hlásaných náboženských dogmat a vůbec jim nedávají dostatečně velkou moc a dostatečně vysoké prebendy. Tím, v podle ekologistů, dokonce způsobují zemětřesení (ač toto, na rozdíl od těch povodní, tvrdí přece jen poněkud zastřeně). 

Stredocech 11.4.2006 8:42

Autor, ač ani mě není jasné, co novotvar "sociální ekolog" znamená

(termín ekolog nikoliv ekologista je vědec, zabývající se vzájemnými vztahy živočichů a rostlin !!) upozornil na několik základních problémů

1) Vodní režim přehrad v případě mimořádné vody by měla řídit vláda.

2) Je třeba přestat stavět v místech, která jsou zaplavována vodou při povodních.

Je ovšem pravda, že při povodních se dostávají do střetu zájmy různých subjektů, to by také měl řešit zákon a stát.

Člověk povodně nezpůsobuje (zatím), má ale možnost ovlivnit alespoň částečně jejich průběh i následky.  

míša mýval 11.4.2006 9:36

máš to těžké

Jak může MZe něco řešit, když se ministr přecpal kuřecích stehen a teď chrápe jako vlk, co sežral babičku i s Karkulkou (Y)

ll 11.4.2006 7:40

Stále narůstá počet extrémů v počasí

Odkud to pan sociální ekolog ví. Nota bene. Co to je za profese?

"Moderní " člověk považuje za katastrofu vše, co ohrožuje jeho pohodlí. Ať to je povodeň, nebo chřipka.

Kolt 11.4.2006 8:38

Re: Stále narůstá počet extrémů v počasí

To by me taky zajimalo, tak ja to prisel. Napsal to na zacatek jako axiom a hotovo. Ja jsem v techto vecech laik, ale pochopil jsem, ze zaplavy, hurikany a dalsi "legrace" obvykle chodi v jistych vlnach. Par desitek let je klid a par desitek let priroda "radi".

Co se tyka tech tajfunu, tak tam to je v Atlantiku dobre vysledovano, protoze ten cyklus je kolem 25-30 let. Co se tyka povodni u nas, tak ten cyklus je zrejme delsi, ale udajne taky existuje. Ovsem vzit si na pomoc globalni oteplovani je asi jednodussi.

krmič 11.4.2006 11:15

Re:Moderní člověk?

Zatímco středověký člověk považoval povodně, sucha, neúrodu, hladomory, epidemie moru a cholery za příjemnou změnu v jednotvárném toku života. Úplně si v tom liboval.

R 11.4.2006 2:18

Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

No, zatím se okolí řek upravovalo tak, aby z něho byl co největší zisk. Bahnité louky se odbahňovaly a dělaly se z nich pole, zátopové lužní lesy, pokud se nevykácely, se chránily před zátopami a tím pádem se tam mohly nasázet kvalitnější dřeviny.  Ale dneska, aby se uchránily obydlená místa, jejichž rozloha za poslední staletí dost narostla, tak se to bude muset dělat opačně. Jenže když pustíme vodu na pole, tak tam neporoste skoro nic. Když budeme pouštět vodu pravidelně do záplavových lesů a poldrů, tak tam zase zlikvidujeme kvalitnější dřeviny a zůstanou, jestli se nepletu, jen nějaké vrby, topoly a olše.  Navíc pravidelně zaplavovaný suchý poldr musí mít i nějaké řešení, jak poldr pravidelně čistit od naplavené půdy, jinak jeho kapacita bude podstatně klesat

R 11.4.2006 2:19

Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

 Úplně stejný problém vznikne, pokud se budou v údolích na malých potocích stavět různé záchytné nádrže na srážky.  Majitelům dotčených pozemků nejen přibudou starosti o údržbu těchto vodních miniděl, ale taky se sníží, v některých případech dost podstatně výnosy z jejich dočasně zatopených pozemků.  Asi se něco z toho bude muset udělat, pokud ty povodně budou pokračovat. Jenže bohužel my nejsme azijci, kteří jsou schopni kvůli pěstování rýže "zatopit" vrstevnicovými políčky celé kopce.

A.S. Pergill 11.4.2006 7:21

Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

On lužní les pravidelné záplavy nejen snese, ale dokonce potřebuje. A je to les s nejvyšším nárůstem dřevní hmoty na hektar a rok (v našich podnebných podmínkách). Proto "díla" typu Nové Mlýny nadělala více škody než užitku. Nehledě k tomu, že po pár povodních jako byly letos se definitivně zanesou bahlem a na jejich odbahnění (naštěstí) nebudou peníze. Víc takových povodní, jako byby letos. Nejlíp každoročně!;-D

R 11.4.2006 9:17

Re: Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

No dobře, ale jaké kvalitní dřeviny v takovém lužním lese rostou? Dub, jasan, javor, třešeň, akát, černý ořech, jiné listnáče s kvalitním tvrdým dřevem kromě těch úplně exotických mě už teď nenapadají, vydrží aspoň jeden z nich pravidelné záplavy? Přiznám se, že s lužními lesy moc zkušeností nemám, žiji spíš v podhorském kraji.

R 11.4.2006 9:18

Re: Re: Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

A co se týká budování těch malých záchytných nádrží v různých menších údolích, tak hodně z nich by způsobilo zatopení a tudíž odumření smrkových monokultur, které jsou v současné době z lesní výsadby nejvýnosnější. Je fakt, že smrkové monokultury je jedno z nejhorších zvěrstev, co se v lese může dít, ale situace je taková.  Už vidím, jak majitelé soukromých pozemků říkají " já si tady na vlastní náklady vybuduji metr a půl vysokou sypanou hráz s vydlážděným přepadem a výpustí, já si x stovek metrů2 výnosného smrkového lesa zničím vodou a nechám tam vyrůst vrby a výměnou za to budu mít dobrý pocit, že jsem omezil povodně "  Je fakt, že taková nádrž, která by se plnila třeba periodicky z roztátého sněhu každý rok a kde by vlhkost vydržela přes květen by třeba docela dobře přispěla třeba k rozmnožení žab, čolků a podobné užitečné havěti ale bez nějaké finanční kompenzace majitelům této půdy asi nikdo takové díla budovat nebude.

R 11.4.2006 9:20

Re: Re: Re: Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

Omlouvám se za rozkouskované příspěvky, ale v současné době z jakéhosi důvodu víc než 500 - 1000 znaků od sebe prostě neodešlu.

Ladislav N. :-))) 11.4.2006 10:41

Re: Re: Re: Re: Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

On ten formulář na příspěvky je ZMETEK, který hlásí nadbytečný počet odstavců a dělá různé jiné ptákoviny... Jako by byl problém řešení okopírovat z jiných webů, kde funguje bezchybně... ;-€

jonáš 11.4.2006 10:57

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

protože autorský zákon ;-)

Ladislav N. 11.4.2006 21:16

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

To sotva...

R 11.4.2006 13:44

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ze zaplavovaných ploch budou mít majitelé menší výnosy

Problém bude spíš u mně, mám v poslední době ty wokna nějak zanešená. Ale dokud jakžtakž fungují ...