13.5.2024 | Svátek má Servác


Diskuse k článku

DEN ZVÍŘAT: Žij a nechej žít

Nebylo tak jen v XIX. století - za mého dětství chovali u kamaráda v chlívku prase. Jeho otec (toho kamaráda), povoláním inseminační technik (tzv. „pojízdný býk“), je běžně častoval kopanci, jak byl koneckonců zvyklý zacházet se zvířaty v práci.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Kučer 4.10.2023 18:27

Jako děcko jsem byl svědkem zabijačky. Pašík vyšel poprvé v životě z chlíva na slunce , dostal palicí ránu do hlavy, začal kňučet, dostal druhou a pak přestal. Příští rok řezník použil jateční pistoli. Koťata se běžně topila, kočce se nechalo jedno které se vždycky udalo. V přírodě většina koťat nepřežije, tygři jsou na vyhynutí. Daří se jim dobře v zajetí ale to zase vadí různým ochráncům zvířat.

L. Harvánek 4.10.2023 8:41

Když už byl zmíněn onen inseminační technik: Víte proč se tele po narození třese? Má strach, aby se mu táta nezabil na motorce (obvyklý dopravní prostředek těchto specialistů). A nadbytečná koťata (kočce jsme nechávali jedno, nanejvýš dvě) jsem netopil, ale praštil jimi vší silou o kamenný schod.

R. Langer 4.10.2023 10:15

Jo jo, to je jistě k těm koťatům i ke kočce velmi milosrdné... :-P

I. Lyčka 4.10.2023 14:33

Je to kruté, ale milosrdnější. Koťata jsou pak utopena v bezvědomí. Nehrozí scéna, kdy je nutné je při plném vědomí topit.

L. Harvánek 4.10.2023 22:23

Kočce to nevadilo, kotě ani nestačilo vnímat, co se děje.

R. Gramblička 4.10.2023 6:59

Vcelku souhlas, hezky napsáno.

J. Skála 4.10.2023 6:04

To sice hezké, ale ale Život je na teto planetě je založen na něčem úplně v jiném: Sežer, že nebo budeš sežrán. Hezké filmy v televizi nám to dost zamlčují.

R. Langer 4.10.2023 6:25

Ano, a proto někdy můžeme pomoct i těm zvířatům. Lidé by to, ze své podstaty, měli umět sami, pomoct si. Ale často jsou horší, než ta zvířata. :-(

Z. Lapil 4.10.2023 7:26

To, že krávu denně podojím a nakonec sním neznamená, že do ní budu kopat.

Dokonce bývalo zvykem za jídlo děkovat modlitbou.

Možná je to zvláštní, ale jedna z věcí, která mi docela vadí, je právě samozřejmý až arogantní přístup k jídlu.

M. Kocián 4.10.2023 15:24

Většina lidí si dnes myslí, že se jídlo rodí na policích supermarketů. A jaképak cavyky, je ho tam vždycky dost, i v akcích. Kolik se jich někdy podívalo krávě do očí?