teď mám poněkud jiný názor. Srovnávám některé znalosti  synovo bývalých spolužákú, nyní studujících  na osmiletých gymnáziích, se znalostmi synovými a vidím, že v předmětech, kde má synek dobré, nadšené učitele, exceluje a jeho vědomosti jsou přinejmenším stejné jako těch gymnasistů. Na matematiku má nadšenou kantorku a již se učí to, co jeho vrstevníci na gymplu se zvučným jménem zatím ani nepotkali.  Ti, ač bývalí premianti, se potýkají nejednou se čtyřkami, je vidět, kdo se jen kdysi našprtal na zkoušky a kdo je opravdu dobrý. Rozdíly jsou veliké. 

Osmiletá gymnázia jsou fajn, ale opravdu jen pro velmi nadané děti. Rodičovská prestižní touha mít dítě na gymplu už v době, kdy si dítko ještě samo ani nemyje uši, je poněkud kontraproduktivní. Doby, kdy byly děti samostatné a šprtaly od mala latinu, takže měly studijní návyky a pocit zodpovědnosti, už jsou dávno v prachu.

A tak některá gymnázia, včetně těch státních, produkují zástupy budoucích vysokoškoláků, kterým prostě nezbyde nic jiného než prolézt nějakou ekonomkou a vyjít ve dvaadvaceti ze školy, nedotčené  nějakými užitečnými vědomostmi.

Je to všechno v kantorech a rodičích. No a v těch dětech samozřejmě také. Jak se ta škola jmenuje, to není podstatné. 

 

A co provádí ODS s gymply v Brně je sice zajímavé, ale proti idiotce Buzkové je to pořád sranda.