Přibližně v polovině listopadu dostali rodiče brněnských dětí (a především děti samotné) předčasný a velmi nemilý dárek k Vánocům: dozvěděli se, že krajské zastupitelstvo vážně uvažuje o zrušení osmiletých studijních programů na několika státních gymnáziích v Brně. Náměstek krajského hejtmana Milan Venclík (ODS) se nechal slyšet, že jde o mimořádně bohulibý úmysl – zvýšit kvalitu těchto škol, která dle jeho mínění klesá. „Chceme, aby se na osmiletá gymnázia dostal jen vzorek talentované populace a aby šlo o skutečně výběrové třídy,“ zdůvodnil rovněž rozhodnutí krajský radní Miloš Šifalda (ODS). „Podle ministryně Petry Buzkové je rozumná hranice dětí na víceletých gymnáziích 20 procent a na jižní Moravě jsme na 27 procentech,“ uvedl jeho kolega Lubomír Šmíd (ODS).

Přejděme poněkud komický - nebo pikantní - fakt, že se čelní představitelé jihomoravské ODS odvolávají na ministryni Buzkovou jako na svého guru, přestože svého času byla ODS hlavním oponentem jejího záměru zcela zrušit víceletá gymnaziální studia, a pohleďme na věc z jiné stránky:

Uvedené údaje se týkají skutečně celého Jihomoravského kraje, jde přitom o součet všech studentů šestiletých i osmiletých oborů na státních, církevních i soukromých gymnáziích. Jak vypadá situace přímo v Brně a konkrétně na státních gymnáziích?

Rušení osmiletých programů se má týkat gymnázií Matyáše Lercha (Žižkova), Vídeňská a Křenová, nejistý je osud osmiletých tříd na gymnáziu Plovdivská. Jistotu další existence mají pouze osmileté programy na gymnáziu Terezy Novákové v Řečkovicích (2 třídy v každém ročníku studia) a gymnázia na třídě kapitána Jaroše (2 třídy v každém ročníku studia, z toho 1 s rozšířeným vyučováním matematiky).

Celkem tedy 4 (slovy čtyři) třídy, schopné pojmout 120 (slovy stodvacet) dětí z celého ročníku (nejen) brněnské populace (zejména matematická třída na Jarošce je určena pro studium talentů z celé jižní Moravy).

Pokud jde o zájem brněnských dětí studovat osmileté programy na státních gymnáziích: průměrný počet uchazečů na jednu třídu se v posledních letech pohyboval okolo 120, takže zpravidla bylo přijato pouhých 25 % zájemců. Může být tedy míněna vážně argumentace představitelů ODS o nízké úrovni těchto tříd?

Za zmínku stojí připomenout, že mezi veřejností mají v Brně naopak špatnou pověst (pokud jde o úroveň poskytovaného vzdělání měřenou úspěšností absolventů při přijetí na vysoké školy) výhradně soukromá gymnázia (na rozdíl např. od Prahy, kde mnohá soukromá gymnázia patří díky svým kvalitám k nejžádanějším). Nerada bych na tomto místě křivdila těm lépe vedeným a kvalitnějším soukromým brněnským gymnáziím, ale některé z těchto škol jsou proslulé ochotou nechat vystudovat a víceméně za školné prodat maturitu téměř komukoliv. Mnoho z nich nabízí na druhém stupni studia program vyloženě humanitně či ekonomicky zaměřený, což by samo o sobě nemuselo být nic špatného, ale o všeobecném vzdělání hovořit nelze – chybí zde fundament přírodovědných a technických oborů. Běžná praxe rodičů nadaných dětí (anebo alespoň těch, u kterých se nadání „předpokládá“) je následující: dítě se hlásí na osmileté státní gymnázium, jesliže neuspěje, mnohdy je (bez problémů – bez přijímacích zkoušek) umístěno na soukromém gymnáziu – školné se většinou pohybuje kolem částky 20.000 Kč za rok, což je suma, která rodiny ze vzdělanějších a většinou tedy lépe situovaných vrstev nijak dramaticky finančně nezatíží. Po absolvaváni sekundy se pokouší dostat na šestiletý studijní program státního gymnázia, neuspěje-li ani teď, zkouší znovu po kvartě přejít na běžné čtyřleté gymnázium. Na soukromém gymnáziu velmi často odmaturuje pouze jinde neúspěšný zbytek plus nově přijatí studenti čtyřletého programu, kteří však většinou také bezvýsledně atakovali státní gymnázia. Jak taková maturita vypadá, raději nedomýšlet – se zavedením státních maturit od roku 2008 by mnohé z těchto škol mohly mít problémy se svou další existencí.

Znovu opakuji, že tato zdrcující kritika soukromých brněnských gymnáziích se netýká všech, ale mluvit o špatné úrovni státních škol a nezmínit přitom kvalitu soukromých považuji ze strany jihomoravských radních z ODS za nehoráznost.

Ještě malá poznámka k církevním školám: o jejich odborné úrovni pochybnosti nepanují, procento absolventů přijatých následně na vysoké školy (což je všeobecně považováno za rozhodující kritérium kvality) je řadí k nejúspěšnějším. Příčinou nevalného zájmu o studium jsou pravděpodobně jiné okolnosti… Kdysi jsem se ptala své pobožné příbuzné, praktikující katoličky, proč svoje děti nepřihlásila na Biskupské gymnázium, které notabene mají za rohem. Odpověděla, že tam učí fanatici, kteří berou náboženství příliš vážněJ

Tolik tedy k dokreslení možností výběru mezi brněnskými gymnázii a teď pokus o analýzu, proč – opět, dle svého neblahého zvyku – dělá ODS ze svých voličů voly:

Většina dotčených rodičů má za to, že se jedná o pokus nahnat talentované děti na soukromá nebo církevní gymnázia. (Nahnat je silné slovo, ostatně nikdo nikomu nebrání zůstat na základní škole.) Vzhledem k tomu, že by tento krok krajským zastupitelům sám o sobě nijak zvlášť neprospěl – daleko větší vliv má kraj na chod státního školství – lze se domnívat, že jádro pudla se skrývá jinde. Možná v těžko pochopitelné snaze ušetřit (pár milionů – možná desítek milionů, každopádně v krajském rozpočtu nepatrná částka) – na nepravém místě.

Těžko pochopitelné? Na nepravém místě? MF Dnes dne 10. prosince uvedla (zkráceno):

V Brně vznikne unikátní škola - exkluzivní čtyřleté gymnázium pro děti zahraničních manažerů. Škola, kde učitelé budou všechny předměty přednášet v angličtině, má fungovat už od září příštího roku. Podle krajského radního Miloše Šifaldy z ODS bude nejspíš přijímat i české studenty. Rodiče všech zájemců, Čechů i cizinců, však za vzdělávání svých dítek hodně zaplatí.

„U srovnatelných škol začíná školné na 180 tisících korunách ročně. Počítám, že pod sto tisíc korun to ani v našem případě nepůjde,“ podotkl Šifalda. Krajští radní nyní hledají zřizovatele školy. Šifalda plánuje, že vítěze výběrového řízení by mohli zastupitelé potvrdit na svém únorovém zasedání.

Kraj bude zpočátku provoz anglického gymnázia dotovat: v prvních pěti letech jeho fungování zřizovateli vyplatí 12 milionů korun.

Konec citátu. A konec iluzí o ODS jako garantu kvalitního, nadstandardního základního vzdělání pro všechny děti, které na něj dosáhnou svým talentem.