J. Jurax 25.6.2024 14:34

Nebyl.

Zkuste uvést příklady podporující Vaši tezi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.6.2024 14:29

Ale teze v článku uvedené jsou v EU hereze!

A progresivci a woke a zelení budou heretiky upalovat napřed symbolicky a až zesílí i prakticky. Ovšem vlivem zelených i ekologicky, bez přístupu kyslíku, aby nevznikal zločinný skleníkový oxid.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 25.6.2024 14:24

Uvědomte si, že ve středověku existovaly cechy a základem všeho byl monopol. Takže pro trh tady moc velký prostor nebyl. Technický pokrok byl nežádoucí, protože "bral lidem práci..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 25.6.2024 14:21

Klaus nic nerozprodal ani řepík. O drakonickým zdaněním mezd nic nevím. Moji mzdu v těch letech nikdo drakonicky nezdanil. Nejvyšší porodnost u nás byla v roce 1974 a pak začíná pokles a to od roku 1980, který se zastavil v roce 1996 a o té doby se jedná o stálost základních ukazatelů porodnosti bez výrazných změn.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 25.6.2024 14:16

Za dynastie Ming vládli v Číně salónní intelektuálové, kteří si nepřáli žádný pokrok. Základní kvalifikací úředníka bylo memorování starých textů. Obchodníci byli potlačovaní dokonce i po vyhlášení republiky r. 1912.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 25.6.2024 14:11

Přesně tak!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 25.6.2024 14:08

Přesný popis opaku systému, násilím prosazovaného hrobařem hospodářství Evropy - Evropskou Unií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 25.6.2024 14:07

Přesně tak. U nás byl, před zavedením uhlí, velký nedostatek dřeva už za vlády Marie Teresie a Josefa II!

To tu žilo asi 4 miliony lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 25.6.2024 12:55

Kdepak, evropský kolonialismus začal už v 16. století. Nejprve Španělé vyrabovali Ameriku, Portugalci začali rabovat v Africe a v Asii. Postupně se přidaly další evropské státy. Velká Británie byla rekordmanem v rabování po ovládnutí Indie v18. století. Skutečnost, že některé kolonie byly prodělečné, nemění nic na skutečnosti, že Evropa skutečně žila na úkor zbytku světa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 25.6.2024 12:50

Kolonialismus započal koncem 19tého století a skončil po necelých 100 letech a mnohé kolonie byly prodělečná záležitost. Jejich obyvatelstvo žije v bídě protože si pořizuje víc dětí než je schopno uživit a majetek se rozděluje mezi více dědiců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 25.6.2024 12:49

Bohatý stát ovšem nemusí být nutně totéž, co stát bohatých lidí. V jistém časovém horizontu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 25.6.2024 12:46

Řím i Atény byly v Evropě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 25.6.2024 12:31

Východní Německo bylo bohatší než ostatní bratrské státy, srovnávat se mohlo pouze s námi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 25.6.2024 12:20

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 25.6.2024 12:03

Podvodník je lump, fakticky i ze zákona.

Samozřejm naletět může každý, ale pokud nalétává pravidelně, žádný stát ho nezachrání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 25.6.2024 12:00

Pletete dohromady komerční zisk a daně.

Daně budiž co nejnižší, dokonce i za tu cenu, že stát nebude kolem sebe rozhazovat dávky a dotace lopatou, ale nechá jednoho každého člověka, aby se svými penězi naložil jak umí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 25.6.2024 11:56

Mám za naprosto nutné doplnit: ne že tam ty lesy "nebyly", ony byly už tehdy spotřebovány. Neboli představa, že biomasa bude dnes, kdy je mnohokrát větší spotřeba energie, nějak zásadně významným zdrojem energie, je naprosto lichá. Ne že by to někde na samotě v Brdech nebyla dobrá alternativa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 25.6.2024 11:35

Vykládám a je mi to plat prtný.

Nepřestávám nevěřícně zírat, jak moc lidí si neuvědomuje, že státní peníze jsou jedině a pouze ty peníze, které jim osobně stát odebral, ať už z vejplaty nebo skrz horší silnice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 25.6.2024 11:26

Problém je ovšem s jedinci věřícími obchodníkům s deštěm.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 25.6.2024 11:24

Ano, cechy také, ale ty moc lidí za nové technologie a poznatky neupalovaly. Naopak, pečlivě si je hlídaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 25.6.2024 11:23

No jistě, že to vím. Třeba upalováním těch, co se jim nehodili do krámu. Když o tom píšete, musíte to vědět!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 25.6.2024 11:20

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 25.6.2024 10:50

Chápu co tím míníte. Formuloval bych to tak, že cechy zajištovaly opak pokroku, totiž stabilitu.

U těch kteří byli do cechu přijati tím ty cechy ručily za kvalitu jejich práce, řešili spory, taky přes ně šlo tehdejší získávání a zunávání kvalifikace (tovaryšské a mistrovské zkoušky),atd.. Mimochodem, si taky dokázaly spočítat, že víc řemeslníků toho druhu se v tom městě neuživí. Nebo třeba ano, pokud se to město rozšiřovalo, tak ano a povolení přidaly.

Jo jasně že to nestačilo pořád a jak se ta společnost měnila a rostla, tak se ta pravidla změnila, ta povolení podnikat pak nedával cech, ale radnice, popřípadě to ztratilo smysl. Asi jako když si Baťa postavil fabriku na boty a všichni ševci daleko široko šli do kelu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 25.6.2024 10:29

K Británii: Británie byla jistě v době impéria mocnou zemí, ale životní úroveň Britů za průmyslové revoluce byla dost mizerná. Británie byla dílnou světa mj. díky nízkým nákladům, britští dělníci představovali levnou pracovní sílu. Obchodníci na tom byli samozřejmě lépe. Pomohlo jim i to, že za "Války růží" se anglická rodová šlechta navzájem téměř vybila - "prosté lidi ušetřete, ale zabijte každého pána s erbem, který se vám dostane do rukou".

Před průmyslovou revolucí ovšem přišel počátek využití uhlí, vynucený energetickou krizí. Lesy v Británii nebyly (dodnes nejsou), lidé ve městech umírali na podchlazení, dřevo na topení bylo velmi drahé. Hořlavý černý kámen z Yorkshiru zabránil katastrofě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Patta 25.6.2024 10:29

Zisk je dobrá věc, pokud zisk zastropujeme v komerční sféře. Stejně tak je potřeba údajné ekonomy, v praxi pouhé firemní účetní, jejichž myšlení je omezeno na tvorbu zisku, zastropovat v komerci. Proč? Protože ekonomové ve státní správě jdou dále bezhlavě za ziskem. Ekonomové nechápou, že stát je opakem komerce. Tzn., že úspěch politiků a tím i státu závisí na smysluplném utrácení našich daní. Příklad? Předvedl nám to názorně v roce 1992 tehdejší ministr financí a následně premiér V. Klaus. Klaus rozprodal, co se dalo i nedalo a následně šel za ziskem do našich rodin s dětmi! Na základě nových daňových a sociálních zákonů Klaus okradl pracující rodiče o peníze na výchovu dětí! Peníze, které si rodiče sami vydělali! Klaus drakonickým zdaněním mezd rodičů způsobil strmý pád porodnosti a pasoval se tím na sociálního inženýra. V roce 1995 klesla plodnost žen pod 1,3 dítěte a začali jsme hromadně vymírat. Více v kapitole Holokaust včera a dnes v knize Ekonomům to myslí černobíle. Jak vlády zneužívají naše daně k likvidaci porodnosti v rodinách pracující populace, se dočtete v kapitole Sociálně ekonomický audit státního rozpočtu 2018 ve výše zmíněné knize. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 25.6.2024 10:17

K té Číně: nevím, jak předtím, ale za dynastie Ming už obchodníci (ti zámožní) si opravdu nemohli stěžovat.

Co mám zprávy třeba od Vietnamců, prestižní profese ve Vietnamu jsou lékař a učitel, ale o nedostatku zájmu být obchodníkem se opravdu nedá mluvit.

Málo respektu mají v JV Asii hlavně rolníci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 25.6.2024 9:10

To se jim to poskytovalo, když vybírali desátky, odúmrť od bohatých oveček a sem tam nějaký ten dar na odpuštění hříchů. A ti umělci museli obvykle hodně sklonit hřbet. Do astronomie začali fušovat až poté, co přestali upalovat astronomy a u kalendáře jim vlastně nešlo o nic jiného, než přesně stanovit Velikonoce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 25.6.2024 9:00

Černoprdelníci na to poskytovaly peníze a podporovaly umělce, kterým se dnes obdivujeme. Díky černoprdelníkům používáme současný kalendář. Kvůli němu v r. 1576 papež Řehoře XIII. a architekt Mascheriniho, na jeho žádost ve Vatikáně vybudoval pozorovací věž. Ta dosáhla impozantní výšky 73 Z této věže dominikán Ignazio Danti konala pozorování, která měla poskytnout údaje pro Christopha Clavia S.J., , Pro reformu nového a přesného kalendáře Reforma byla uzákoněna papežskou bulou Inter gravissimas z 24. února 1582 a dnes a dnes tohoto gregoriánského kalendáře užívá většina civilizovaného světa. Od té doby se zabývá církev pozorovaní planet a to do současné doby,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.6.2024 8:54

Existovalo ledacos, ale třeba cechy byly velkou překážkou pokroku a rozvoje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.6.2024 8:52

:-)

Ale vykládejte to těm, kteří žijí z příkazů, zákazů a hlavně, přerozdělování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek