Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BLAHOBYT: Když zisk přestal být sprosté slovo
|
P. Diviš 25.6.2024 21:31Zrušit volby, soudruhu? |
|
|
V. Petr 25.6.2024 14:24Uvědomte si, že ve středověku existovaly cechy a základem všeho byl monopol. Takže pro trh tady moc velký prostor nebyl. Technický pokrok byl nežádoucí, protože "bral lidem práci..." |
|
|
L. Žaloudek 25.6.2024 19:54Kapitalismus není to samé co trh a směna, to je obchod. Ve starověku ani středověku se o kapitalismu vůbec nedá mluvit, i když lze nalézt některé jeho "zárodky". Pro kapitalismus je nejspíš podstatnější "velkovýroba zboží", ne jen odprodej přebytků či kusové malovýroby. Ale není to jen takhle jednoduché. |
|
|
M. Hoblík 25.6.2024 7:18Co obchodník, to zloděj! |
|
|
R. Langer 25.6.2024 7:20Pro kovaného bolševika jako ty, soudruhu, určitě. Podle toho vás taky každý pozná, vy bolševická hovada! |
|
|
M. Kocián 25.6.2024 7:38Tak už se nám to vrací - socialismus nám zase rozvrací nepoctivý řezník Krkovička spolu se zelinářem. |
|
|
V. Mokrý 25.6.2024 5:17Že by A komu i jak veliký - kým je povolen, no |
|
L. Písařík 25.6.2024 6:20ČEZ - dividenda 52 Kč/akcie. Jestli akcie stojí 1000 Kč pak její vlastnictví vykazuje zisk 5,2%. To lze pavažovat za střed, kolem kterého by rozptyl nahoru asi neměl dosahovat víc než dlších 5%, dohromady 10 % za hranici maximálního zisku. |
|
|
Z. Lapil 25.6.2024 7:34To je blbina. Nechť ČEZ nebo já nebo kdokoliv vynálezce (naučí se vyrábět) něco FAKT užitečného, co mu lidi budou rvát z ruky. Pak máte dvě možnosti: buď poletí nahoru cena, dotyčný vydělá ne 10%, ale 100%, a protože není blbej, nějakým způsobem to reinvestuje. Možná do rozšíření výroby, možná do hedvábný punčoch pro harém milenek, ale rozhodně tak, že víc lidí (dělníci na nové lince; výrobci hedvábný punčoch ) víc vydělá. NEBO to bude prodávat za těch 10% zisku, čímž nerozšíří výrobu a uztecny nápad zůstane ležet ladem. Pripomenu: bude-li se to tykat elektřiny, pak plati: vyrabi-li se za deset fufniku a prodává za jedenáct, pak je pokrokem, když se bude prodávat za deset a jestli ji někdo vyrábí za pět nebo za devět je mi fuk. |
|
|
P. Diviš 25.6.2024 8:52:-) Ale vykládejte to těm, kteří žijí z příkazů, zákazů a hlavně, přerozdělování. |
|
|
Z. Lapil 25.6.2024 11:35Vykládám a je mi to plat prtný. Nepřestávám nevěřícně zírat, jak moc lidí si neuvědomuje, že státní peníze jsou jedině a pouze ty peníze, které jim osobně stát odebral, ať už z vejplaty nebo skrz horší silnice. |
|
|
L. Žaloudek 25.6.2024 20:01Jakmile nějaké odvětví (nebo výrobce) začne nadprůměrně vydělávat, okamžitě se tam začne přelévat kapitál jinde vydělávající podprůměrně. Tím dochází (na nepokřiveném trhu) velice rychle k tomu, že se extrémy odstraňují. Průměrná míra zisku je dlouhodobě opravdu jen několik procent. |
|
|
Z. Lapil 26.6.2024 23:14Jasně, průměrná. Pro jistotu: když zakazete zisk větší než řekněme těch 10%, tak výrobci ani obchodníci nedozvedi, o co je zájem a kam vrhnout své úsilí. Čímž jednak vzniknou fronty na levné užitečné a tudíž nedostatkove zboží, jednak bude oficiální cena nějak doplňována na cenu skutečnou. Kohoutek a slepička by mohli vyprávět. Nedej pambu, aby to začal organizovat stát. V tu chvíli máte přiděly a korupci. |
|
|
P. Hatina 25.6.2024 4:40Mimochodem, pojem "..Do 17. století nepožívali lidé", je klamný, protože obchod byl dobře rozvinutý už ve starověku. a uz tam si obchodníci si tam udržovali své postavení úměrné svému majetku a schopnostem. Takže to co obdivně zjišťuje "pan profesor ekonomie Boudreaux" je pouze přechod od feudalismu ke kapitalismu v Evropě, ke kterému v té době docházelo . Ale zkratkovitý popis , protože pochopitelně jak obchod, tak řemesla existovala i předtím. Ty přechody se dají popsat různě, s různým vývojem v různých státech Teba taková Anglie si svou Magna charta libertatum vynutila už v roce 1215, zatímco jinde trval absolutismus až někdy do 17-18.století, pokud ho nerozvrátila nějaká /kapitalistická/ revolušn |
|
|
K. Novak 25.6.2024 5:14Ve stredoveku byl pomerne rychly technologicky pokrok, mozna rychlejsi nez v 17-tem a 18-tem stoleti. |
|
|
J. Jurax 25.6.2024 14:34Nebyl. Zkuste uvést příklady podporující Vaši tezi. |
|
|
K. Novak 25.6.2024 5:14Ve stredoveku byl pomerne rychly technologicky pokrok, mozna rychlejsi nez v 17-tem a 18-tem stoleti. |
|
|
R. Langer 25.6.2024 5:42No, nebyl, církve tomu dost úspěšně bránili. |
|
|
K. Novak 25.6.2024 5:48Cirkev mela nejvetsi moc v ranem novoveku. |
|
|
K. Novak 25.6.2024 5:51Na zacatku stredoveku byl vrchol stavitelstvi mala rotunda, na konci katedrala svateho vita. To neni pokrok? |
|
|
R. Langer 25.6.2024 7:21No, a co se před tím stavělo ve starém Římě, nebo v Egyptě? Ale jako jestli to myslíte tak, že Evropa byla do té doby zaostalá prdel světa, tak to jo. |
|
|
R. Langer 25.6.2024 7:24... nemluvě o tom, že ten "pokrok ve stavebnictví" s těmi chrámy byl jenom proto, protože to se černoprdelníkům zrovna hodilo do krámu, aby prosťáčkům spadla údivem brada. Oni sami, pokud vím, tak úžasný pokrok ve stavebnictví nezaznamenali. |
|
|
M. Kocián 25.6.2024 7:43Stavěly se i jiné impozantní stavby, než církevní, ty ale byly časem modernizovány nebo nahrazeny, aby mohly sloužit svému účelu. Církevní stavby zůstaly jako takový skanzen - modernizovaly - zvětšovaly - se sice také, ale požadavky na modernizaci byly minimální. |
|
J. Kindl 25.6.2024 9:00Černoprdelníci na to poskytovaly peníze a podporovaly umělce, kterým se dnes obdivujeme. Díky černoprdelníkům používáme současný kalendář. Kvůli němu v r. 1576 papež Řehoře XIII. a architekt Mascheriniho, na jeho žádost ve Vatikáně vybudoval pozorovací věž. Ta dosáhla impozantní výšky 73 Z této věže dominikán Ignazio Danti konala pozorování, která měla poskytnout údaje pro Christopha Clavia S.J., , Pro reformu nového a přesného kalendáře Reforma byla uzákoněna papežskou bulou Inter gravissimas z 24. února 1582 a dnes a dnes tohoto gregoriánského kalendáře užívá většina civilizovaného světa. Od té doby se zabývá církev pozorovaní planet a to do současné doby, |
|
|
M. Kocián 25.6.2024 9:10To se jim to poskytovalo, když vybírali desátky, odúmrť od bohatých oveček a sem tam nějaký ten dar na odpuštění hříchů. A ti umělci museli obvykle hodně sklonit hřbet. Do astronomie začali fušovat až poté, co přestali upalovat astronomy a u kalendáře jim vlastně nešlo o nic jiného, než přesně stanovit Velikonoce. |
|
|
O. M. 25.6.2024 17:41Kdyby stát dnes vybíral jenom desátek, to by bylo krásné! ;-) |
|
|
M. Kocián 25.6.2024 18:35Ty desátky byly samozřejmě kromě světských daní... Ale i součet byl méně, než se vybírá dnes. Pravda, důchody a zdravotnictví se neřešilo a válečné odvody občas přesáhly i současné daně (a války byly často). |
|
|
R. Langer 25.6.2024 11:20
|
|
|
Z. Lapil 25.6.2024 7:58Rozhodně zhruba do začátku 19. Století se stavebnictví omezování na dřevěné trámy a zděnou (I kamennou) klenbu. Ocel (Eifelivka, nádražní haly, mosty skoro bez pilířů) jsou záležitosti 19. Století, zelezobeton někdy kolem 1. války a opředpinany beton, podržte se, poloviny 20. Století (myslenka je starší, ale nebyly materiály, které by to ekonomicky smysluplné zvládly. |
|
|
M. Kocián 25.6.2024 12:46Řím i Atény byly v Evropě. |
