pamětník 14.1.2009 19:56

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

B4 představoval ve své době světovou špičku (exportoval se úspěšně i na západ). Řada B5 byla krokem zpět. Ale poslední typy (B115 a další) byly vlastnostmi super-i když svět už klasické páskové typy v té době zavrhl. A s tím "odstupem" u digitálního záznamu je to trochu problematické. Neošizený digitální záznam (CD) šumět prostě musí (to je dáno fyzikálním principem), i když ten šum neslyšíme. A různé komprimované záznamy(MP3 apod.)? Ty sice podle výrobců nešumí (mimochodem - jak hodnověrně změřit odstup 100 dB mi není jasné - ty hodnoty jsou spíše reklamním trikem), ale kvalita je obecně bídná. Nedávno jsem udělal zajímavý experiment - skupině 15 - 18 letých posluchačů jsem přehrál přes stejné kvalitní reprodukční zařízení záznam v MP3 a skoro 40 let starý analogový záznam (na Tesla B4). A subjektivním dojmem vyhrála jednomyslně B4! Proto digitalizaci ano, ale přistupujme k ní i kriticky, zvláště k různým komprimovaným formátům. A něco na konec - obecně byla kvalita poslechu zvuku u řadových posluchačů před nějakými třiceti lety lepší, než dnes. Ono totiž tenkrát byly standartem dvojpásmové dřevěné reprosoustavy. A dnes? Plastové hrůzy s kmitočtovou charakteristikou připomínající řez Alpami. Ovšem "vyzdobené" hloupými anglickými nápisy - to tenkrát nebylo, to uznávám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 13:26

Re: Re: Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Můžu se zeptat, jaké konkrétně poruchy na B100 se objevily? Totiž B100 měla dávno prověřenou spolehlivou mechaniku z B5 a elektronika taky nebyla nic nového, tam se v podstatě nemělo co kazit. Můžu říct, že se mi di rukou hlavně během studia na vysoké škole dostalo několik desítek kotoučáků Tesla od B4 po B116 a až na řadu B4 to byly všechno mechanicky velice jednoduché prakticky stavebnice, kde se poruchy odstraňovaly velice snadno běžným univerzálním nářadím typu šroubovák a kleště.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 13:20

Re: Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Dneska s nástupen digitální technologie má i nejlevnější MP přehrávač minimálně 80 db, ale zase je hudba strašně zkreslována zásahy do dynamiky. Ať už kompresí zvukových záznamů nebo ořezáním špiček. Proto může mít záznam z MP3 přehrávače s odstupem od šumu třeba 100 db relativně mnohem horší kvalitu - plochý zvuk než záznam z starého analogového kotoučáku B5 s odstupem od šumu 40 db.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 13:18

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Ono každá doba má jiné pořadavky na parametry. Já mám doma nějakou desítku výtisků starého bastlířského časopisu někdy z roku 1927. A tam je, co se týká kvality zvuku, zdůrazňován kmitočtový rozsah. Tehdy totiž si dělali všechno vesměs reproduktorů sami doma, takový brum 50 hz nebo šum na 5 kiloherz je netrápil, protože tehdejší reproduktory na takových kmitočtech prostě neměly potřebnou citlivost, aby ten brum nebo šum rušil.  V dobách kotoučových magnetofonů Tesla byl zase hlavní parametr kvality odstup od šumu případně rušivých kmitočtů.  Na toto byla směřována tehdejší norma Hifi. tehdy bylo běžné 45 db, špička byla 65 db.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 13:03

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Já jsem kdysi kotoučové magnetofony Tesla, dalo by se říct studoval. Měl jsem možnost je porovnávat podle jejich přehledu, Bozděchova díla Magnetofony 1 - 3 i ve skutečnosti.  Okolo roku 1970 vyráběné magnetofony B4 byly v té době rozhodně špička. Mimochodem taky měly ze všech magnetofonů Tesla nejsložitější a určitě i výrobně nejdražší mechanickou část. Řada B5 a B7 okolo roku 1975 byla sice o něco lepší než B4, ale západní konkurence v té době poskočila o více, pořád to ale byla určitá špička.   Po roce 1980 už ty byl víceméně průměr, ať už stereofonní řada B100, kde bylo využito osvědčené mechanické řešení z řady B5, nebo řada B9 a další B113, 115, 116, kde bylo využito technické řešení z řady B7, mimochodem nepůvodní okopírované buď  Grundiga nebo Uhera to teď už přesně nevím. parametry byly o mnoho lepší než třeba B4, ale konkurence byla ještě lepší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 12:43

Re: Re: Škoda DodělejDoma auto

To odléváni z hliníku bylo asi v každé slévárně. Kdysi jsem jel se včelaři na zájezd. Prodávali tam zajímavé sošky z včelího vosku. Byly včelaři skoupeny za účelem výroby hliníkových forem v místní slévárně a za několik měsíců už tito včelaři sami ty sošky prodávali. Odlévaný silikon  na takové formy ještě tehdy nebyl běžný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 12:23

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ta paměť

Je ale pravda, že se tehdy při výstavbě Tatry nešetřilo, všechno se dělalo mimořádně mohutné, třeba Kopřivnice byla tehdy zahrnuta do oblasti těžby uhlí, tudíž byly stavby tehdy stavěny tak, aby vydržely důlní poklesy. Každý sloup nové haly je třeba ukotvený pod zemí v kvádru betonu 6x6x6  metrů, jako nosníky jsou použity svařované profily U, I a H o sířce až 2000 milimetrů svařené z ocelových pásů tloušťky několik centimetrů. Peníze od RVHP se taky použily na rozsáhlé úpravy v okolí Kopřivnice, jsou v tom nejméně dvě hluboká údolí zasypaná v té době různým odpadem z Tatrovky a zarovnaná na pole, několik hektarů upravených z bývalých rybníků na skládku, která se využívá dodnes, případně 20 hektarová vodní nádrž s sypanou hrází o délce cca 1500 m a hloubce 14 metrů vybudovaná původně jako zásobárna vody pro Tatrovku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 12:22

Re: Re: Re: Re: Re: Re: ta paměť

Dá se odhadnout, že od roku 1982 do privatizace vyrobilaTatrovka tak 200 tisíc náklaďáků T 815, mimochodem několika desítek typů, ma jeden vůz potom připadá nějak 40 - 50 tisíc korun z investice RVHP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PT 29.3.2008 9:01

Re: Re: Re: ta paměť

Vzpomínám s tím přesunem elektronek do Polska na hezkou story. Tehdy americké tajné služby přišly na geniální nápad, téměř recesi. Odkoupily od Poláků celý lodní náklad elektronek, ti jim to smlouvy-nesmlouvy rádi prodali (dolary!!!) a jelikož  Američanům byly ty elektronky na dvě věci, už dávno jeli na polovodiče, tak je uprostřed Atlantiku  prostě naházeli do vody (ano, bylo to neekologické, ale co chcete po odporných imperyjálistech?). Ale celá RVHP byla delší dobu bez elektronek...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Snowy White 28.3.2008 22:41

Re: Dříve nám nařizovali sovětští soudruzi co smíme a nesmíme vyrábět

Terminus technicus je  "přenesení kompetencí"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Holecek 28.3.2008 21:43

Re: Re: ta paměť

V roce 1984 jsem byl na stáži (čti: levná pracovní síla) v Tesle Piešťany. Tam jsem pochopil, že to s tím socialismem nevyhrajeme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ZW 28.3.2008 21:19

Re: když

A ten Mercedes se u nás také prodával za 60 tisíc jako Š 105/120?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Frank 28.3.2008 21:12

Re: když

A což nasednout na koně? Ale pozor na úraz hlavy o noční stolek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Yarda 28.3.2008 20:21

Dříve nám nařizovali sovětští soudruzi co smíme a nesmíme vyrábět

(tedy jestli to někdy nebyla jen výmluva). Teď tu úlohu převzali soudruzi z EU.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mil 28.3.2008 19:12

Re: Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

Díky za vzpomínku, Františku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 28.3.2008 19:05

Re: Re: Re: Re: možná to bylo technologicky zastaralé auto

"automatické maznice na přední nápravě"  je co??? Pán má na mysli teflonová pouzdra svislých čepů? Kola padala kvůli zadřeným excentrům odklonu svislého čepu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří K. 28.3.2008 18:40

Ta koncepce byla tak unikátně pitomá,

... že když jsem to viděl poprvé ve Světě motorů, tak jsem přemýšlel, jestli to je vůbec myšleno vážně a nebo jestli se nejedná o hec konstruktérů, který (ne)kompetentní soudruzi při schvalování spolkli i s navijákem. V druhé polovině 70 let už byl svět někde totálně jinde.

Tak otřesné využití obestavěného prostoru (viz. pohled pod motorovou kapotu) určitě v té době nemělo ve světě obdobu a navíc setrvávání na (pro tuto kategorii vozidel) dávno překonané koncepci s motorem vzadu vlastně znemožňovalo vytvořit tolik potřebné a žádané verze jako kombi nebo pikap.

Že se s ní dobře jezdilo na sněhu (nebo blátě) do kopce? No, to byla asi jediná výhoda této koncepce, výhodou byla asi tak po 3 dny v roce a zbylých 362 dní jste musel korigovat její nebezpečné nedostatky, hlavně náchylnost k přetáčivému smyku a citlivost na boční vítr. O špatném využití obestavěného prostoru a nevýhodném umístění kufru vpředu nemluvě.

Jinak co se týče kvality, soudil bych, že oproti řadě Š-100/110 (tu bych u škodovek považoval za nejhorší) došlo k mírnému zlepšení, myslím, že měly o trochu lepší protikorozní ochranu.

Závěr? Ostuda českého automobilového průmyslu. Jedna z ukázek neschopnosti reálně socialistické ekonomiky. Velodupka?  To jsem fakt nikdy neslyšel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. :-))) 28.3.2008 18:40

... Re: no jo, šmejd to byl

No, televizní přijímače z Oravy - to je taky kapitola sama pro sebe. Jeden čas tam pracovali trestanci - a to byla spolehlivost ještě horší, než ta obvyklá špatná. Hlavním problémem byla ale mizerná součástková základna v ČR, resp. celé RVHP... a některé nevhodně navržené obvody (např. spínaný zdroj s přehřívajícími se špatně chlazenými tyristory bez přídavného chladiče), nebo u dotykových předvoleb nedostatečná ochrana proti statické elektřině, resp. její odstranění po návratu k tlačítkům... Takhle jsem si dokázal snadno načasovat třetí "poruchu"  do skončení  záruky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 18:28

Re: ...jak to, že se v úplně stejný konfiguraci dalo upravit na závodní speciál?

Ježíšmarjá, vždyť je jasné, že závodily speciály - kusová výroba - ne sériově vyráběné vozy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 18:24

Re: Re: Re: Re: Re: ta paměť

Pak ale nemůžete jakkoli porovnávat ekonomiku a efektivnost s dnešními výrobními podniky. Ty si na sebe musí vydělat, jinak (obvykle) končí. Za komunistické totality tohle neplatilo. Takže ta "obří investice" byly nejspíš zbytečně vyhozené peníze....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 18:17

Re: Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Kvalitu magnetofonu a toho, co z něj leze, ovšem rozhodující měrou ovlivňoval analogový magnetický záznam na pásek, ne zesilovač, který i tehdy byl (v malých výkonech do 10 až 20 W) výrobně jednoduchý. Takže zesilovače jsou mimo. To, že jsou dodnes analogové, nijak výrazně  neomezuje možnosti vysoké kvality reprodukce díky digitálnímu záznamu. Magnetický analogový záznam zvuku (i obrazu) měl svá fyzikálně daná omezení (odstup signálu od šumu, dynamika, zkreslení, kolísání rychlosti v důsledku nekvalitní mechaniky, malá trvanlivost záznamu, zhoršování kvality při kopírování...) Naštěstí už je to za námi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 18:07

Re: Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Všechno to byly jenom imitace. Já si chtěl kdysi koupit páskový B100, pak se ukázalo, že je to šmejd, tak jsem čekal na další a další... a pořád to byly šmejdy.  Tak jsem nakonec zůstal páskového magnetofonu Tesla ušetřen. Ne, tyhle krámy mi stačilo pozorovat u kamarádů i s poruchami, které měly...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 17:59

Re: Re: neochota měnit cokoliv ve výrobě, když se tím zkomplikuje...

Ale pak ji někdo musí udržovat... A když je výrobek proslulý šmejd, tak se image udržuje těžko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 15:06

Re: Re: Re: Re: ta paměť

tatra měli rozsáhlé použití v armádě, takže případný zisk nemůžete brát v úvahu. To je jako se ptát jestli si na sebe vydělalal továrna na T-72 na slovensku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 15:01

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

mimochodem nemáte pravdu protože výkonový zesilovač je  pořád analogový a tam byste jistě našel levnější kusy co by Hi-Fi nesplňovaly. Jsou sice pokusy jej také udělat digitálně(třída D,T) ale problémy s rušením zatím zabraňují vyššímu rozšíření.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

balthasar 28.3.2008 14:58

Re: Re: Re: Re: Re: možná to bylo technologicky zastaralé auto

Tož mam kliku, 100MB se rozpadla na korozi, 105 dojela taky a kdyby mi 126 před barákem neukradli .. a nikde žádný kmity ani bolehlavy. Ale těžko to mohlo bejt něčim jinym, než kolama nebo vůlema v nápravě nebo menší tuhostí komponentů .. ony se tehdy kola ani necentrovala na střed, takže když se blbě dotahovaly šrouby, dělalo to divy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 14:56

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

pomalu.... je třeba rozlišovat "komerční" řadu B400,B700 ,B100 atd, s těmito "vyššími" stroji.

Možná jste měl velmi vysoké nároky, ale já myslím že tyto stroje byly slušné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

balthasar 28.3.2008 14:53

Re: neochota měnit cokoliv ve výrobě, když se tím zkomplikuje plnění plánu...

.. což neni ani tak vliv koncepce či kvality výrobku, jako image, kterej mu marketingoví mágové dokážou udělat

• reagovat
• nahlásit příspěvek

balthasar 28.3.2008 14:52

Re: Re: Re: Re: No je to takový

Spíš neumíte číst vy .. autor tam píše o tom, že to auto mělo mizernou koncepci. Tak jak to, že se v úplně stejný konfiguraci dalo upravit na závodní speciál? Řada 105/120 se přece kromě "přifouknutí" kastle a chladiče vepředu (kterej ovšem měla 130RS taky, i s tim "vodovodem") od starší řady 100/110 nijak podstatně neliší, rozhodně ne koncepčně, agregáty v podstatě stejný, akorát jinak tvarovaný plechy a pár výztuh pro aspoň nějakou bezpečnost. A novější verze měly dokonce zadní ramena a pátej kvalt udělaný zrovna podle mustru vyladěnýho právě na tý RS .. pravda, bylo to starý kupátko o hodně hezčí auto než pozdější paskvily řady "garde" nebo rovněž "závodní" 130LR

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ryba 28.3.2008 14:48

neochota měnit cokoliv ve výrobě, když se tím zkomplikuje plnění plánu...

mne jako vývojáře pěkně vadila, když jsem pracoval v socialistickém podniku. Teď dělám vývojáře ve firmě, která patří zahraničnímu kapitálu a skutečně, neochota měnit cokoliv ve výrobě, když se tím zkomplikuje plnění plánu je zde daleko a daleko větší, než jakou jsem zažil za socialismu. Rovněž snaha vyrávět co možno nejlevněji a s co možná nejmenšími náklady na vývoj i na investice. Takže v tom ten rozdíl nebude. Ale na skutečně volném trhu by zřejmě takové auto bylo téměř neprodejné a v tom je ten rozdíl mezi tehdejším a nynějším podnikem - musí se prodávat...

• reagovat
• nahlásit příspěvek