Ladislav N. :-))) 28.3.2008 11:46

Re: Re: možná to bylo technologicky zastaralé auto

Škoda 1000 MB (konec 60. let) byla "lidovým" vozítkem. Přezdívku měla 1000 Malých Bolestí a byla s ní sranda, když při určité rychlosti (80 km/h ?) se jí totálně rozkmitalo řízení až k neovladatelnosti (ano, za vlády komunistů tohle bylo možné!) a pak se na tyhle první série musely montovat tlumiče řízení. Tuším, že dokonce na náklady majitele...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VL 28.3.2008 12:34

Re: Re: Re: možná to bylo technologicky zastaralé auto

Bylo by zajímavé spočítat, kolik smrtelných dopravních nehod měla na svědomí konstrukční chyba Š 100/110 - automatické maznice na přední nápravě, které když selhaly, tak upadlo přední kolo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 28.3.2008 19:05

Re: Re: Re: Re: možná to bylo technologicky zastaralé auto

"automatické maznice na přední nápravě"  je co??? Pán má na mysli teflonová pouzdra svislých čepů? Kola padala kvůli zadřeným excentrům odklonu svislého čepu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

balthasar 28.3.2008 12:39

Re: Re: Re: možná to bylo technologicky zastaralé auto

Pak se servisy konečně naučily vyvažovat pneumatiky a bylo dobojováno. Mně to teda trochu zakmitávalo až ve 130 po otevření začátku D1, ale to už byly v čepech taky vyjetý vůle.. to už byl dobrej boj s kniplem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MF 28.3.2008 13:41

Re: Re: Re: Re: možná to bylo technologicky zastaralé auto

To nemělo s vyvážením kol nic společného.Nechával jsem je vyvažovat snad 10x a vždycky jinde. Kde bylo chyba, fabrika nikdy nevyzradila. První 1000 MB jsem měl v r. 68, pak 2x Š 100, a když jsem se několikrát služebně svezl ve Š 120 a po 100 km mě rozbolela hlava, odmítl jsem Škodovky navždy. Ale ta 1000 MB byla celkem dobře zpracovaná, plechy ještě dovoz z Rakouska bez mezikrystalické koroze, čalounění a sedačky z dovozových materiálů, zkrátka na tu dobu to šlo. Pak už bylo vidět jen zhoršování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

balthasar 28.3.2008 14:58

Re: Re: Re: Re: Re: možná to bylo technologicky zastaralé auto

Tož mam kliku, 100MB se rozpadla na korozi, 105 dojela taky a kdyby mi 126 před barákem neukradli .. a nikde žádný kmity ani bolehlavy. Ale těžko to mohlo bejt něčim jinym, než kolama nebo vůlema v nápravě nebo menší tuhostí komponentů .. ony se tehdy kola ani necentrovala na střed, takže když se blbě dotahovaly šrouby, dělalo to divy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Honda 28.3.2008 8:51

Re: detail

Souhlas. Š105 bylo moje první auto. Koupil jsem ho někdy v roce 1993 již trochu ojeté. Vzpomínám na zimní cesty na hory s kamarádem - čerstvým majitelem "moderního" Favorita. On skončil v prvním kopečku, já (často s ním na laně) vyjel všechno - a samozřejmě na letních gumách, tehdy snad zimní ani neexistovaly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 28.3.2008 8:58

Re: Re: detail

první verze 105/120 ("kapky") jezdily na OR6, které byly opravdu univerzální. Kdo nevěří, ať zkusí s předním náhonem na univerzálních gumách vyjet zkratku ke hřbitovu v Tanvaldu při 5 cm sněhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

cipísek 28.3.2008 9:25

Re: detail

Tahle vlastnost byla u tehdejších Škodovek k nezaplacení.Často si v zimě vzpomenu na moji bývalou Š 100 . Dokud nesedla podlahou na sníh,projel jsem s ní všechno.I ten řev motoru uvnitř vozu měl něco do sebe-s trochou cviku člověk nepotřeboval moc koukat na tachometr,dalo se to bohatě zvládat sluchem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Chris Kelvin 28.3.2008 9:48

Re: detail

Chybí Vám přesné informace. Polské fiaty měly úplně jiné rozložení hmotnosti než např. žigulíky. Měly lehčí motor, těžší zadek, celkově byly větší. Takže v zimě jsem s polákem na letních gumách vyjel všude co 120ka, ale s trochu větším komfortem. A rozhodně jsem nepotřeboval pytel cementu dopředu do kufru, aby přední kola na sněhu vůbec držely stopu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. :-))) 28.3.2008 8:21

Re: ta paměť

Nesmyslných "přesunů výroby" vymysleli komunističtí plánovači spoustu.

Pamatuju třeba na "delimitaci"  výrobu repoduktorů (Tesla Val. Mez.) do Bulharska, které však žádné nedodávalo, a tak se výroba zase musela v ČSSR obnovit. O dalších základních součástkách pro elektroniku ani nemluvě. Pamatuju na přípis z Tesly - výrobního závodu, že museli omezit či přerušit výrobu válcových elektrolytických kondenzátorů s PE izolací (TE 980 - 986) pro osazování ploš. spojů, protože pracovnice, které plastový návlek na kondenzátory navlékaly na jakémsi přípravku ručně, odešly do důchodu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 10:41

Re: Re: ta paměť

podobně se na chvíli přesunula výroba elektronek do Polska ovšem kvalita byla naprosto mizerná.

Ručkové měřící přítroje se také z METRY přesunuly do zahraničí, aby se posléze jejich výroba v Metře opět obnovila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 28.3.2008 10:50

Re: Re: Re: ta paměť

zejména se vydařily PCL 85!!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 10:58

Re: Re: Re: Re: ta paměť

nevím  ale eletronky dokázali kvalitně vyrobit snad asi jen u nás....  Elektronky made in POLAMP jsou dodnes noční můrou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 11:02

Re: Re: Re: Re: ta paměť

ini byli docela na hov** i PLC86 které byli dost mikrofonní. Také z Polska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. :-))) 28.3.2008 11:40

Re: Re: Re: Re: Re: ta paměť

Hehe, vzpomněl jsem si taky ještě na "poloprofi" třímotorový páskový magnetofon (tuším, že  Tesla B800), který parta šikulů z Tesly "vyvinula" jako nějakou bokovku mimo plán.. Tak dlouho ten kousek vozili po různých výstavách, až jim ho někdo na Černé louce v Ostravě ukradl. A tím skončila "slavná" historie pokusů o výrobu  kvalitního českého  páskového magnetofonu. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 11:53

tak to nemáte pravdu

namátkou třeba B113,B115,B116 a nakonec C130,C160. Svými parametry rozhodně patřily do "Hi-Fi".V 80 letech se "poloprofi" kotoučové magnetofony vyráběly. o B800 nic nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 28.3.2008 12:26

Re: tak to nemáte pravdu

V kotoučových a kazetových magnetofonech byl ten bordel docela velký. Původně měla snad tyto magnetofony vyrábět jen jedna nebo dvě země socialistického bloku. Tak by se dosáhlo dostatečně velkých sérií a tím rentability. Jenže nakonec magnetofony vyráběla každá země, s různými koncepcemi, od v podstatě samostatného vývoje po převzetí licence a nejspíš téměř všude to byla ztrátová výroba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 13:36

Re: páskové magnetofony Tesla

Magnetofony Tesla dodávané do obchodní sítě sice možná formálně a nové mělké požadavky na "Hi-Fi" splňovaly, ale  jednomotorové  stroje s nestabilní mechanikou (po řadě Sonet a B4) rozhodně nebyly žádnou "chloubou techniky". Byly to obyčejné komerční šmejdy, které do podobných přístrojů zahraničních firem (viz tehdejší Tuzex a jeho nehorázné ceny) měly sakramentsky daleko.

Dnes už tohle nikoho nezajímá, protože analogový záznam obrazu i zvuku už má dávno odzvoněno a normu "HiFi" dnes splňují i obyčejné CD ripy ve formátu MP3 192 kbit /s a výše. Což pro nás tehdy byla kvalita nedostupná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 14:56

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

pomalu.... je třeba rozlišovat "komerční" řadu B400,B700 ,B100 atd, s těmito "vyššími" stroji.

Možná jste měl velmi vysoké nároky, ale já myslím že tyto stroje byly slušné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 18:07

Re: Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Všechno to byly jenom imitace. Já si chtěl kdysi koupit páskový B100, pak se ukázalo, že je to šmejd, tak jsem čekal na další a další... a pořád to byly šmejdy.  Tak jsem nakonec zůstal páskového magnetofonu Tesla ušetřen. Ne, tyhle krámy mi stačilo pozorovat u kamarádů i s poruchami, které měly...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 13:26

Re: Re: Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Můžu se zeptat, jaké konkrétně poruchy na B100 se objevily? Totiž B100 měla dávno prověřenou spolehlivou mechaniku z B5 a elektronika taky nebyla nic nového, tam se v podstatě nemělo co kazit. Můžu říct, že se mi di rukou hlavně během studia na vysoké škole dostalo několik desítek kotoučáků Tesla od B4 po B116 a až na řadu B4 to byly všechno mechanicky velice jednoduché prakticky stavebnice, kde se poruchy odstraňovaly velice snadno běžným univerzálním nářadím typu šroubovák a kleště.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 15:01

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

mimochodem nemáte pravdu protože výkonový zesilovač je  pořád analogový a tam byste jistě našel levnější kusy co by Hi-Fi nesplňovaly. Jsou sice pokusy jej také udělat digitálně(třída D,T) ale problémy s rušením zatím zabraňují vyššímu rozšíření.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 18:17

Re: Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Kvalitu magnetofonu a toho, co z něj leze, ovšem rozhodující měrou ovlivňoval analogový magnetický záznam na pásek, ne zesilovač, který i tehdy byl (v malých výkonech do 10 až 20 W) výrobně jednoduchý. Takže zesilovače jsou mimo. To, že jsou dodnes analogové, nijak výrazně  neomezuje možnosti vysoké kvality reprodukce díky digitálnímu záznamu. Magnetický analogový záznam zvuku (i obrazu) měl svá fyzikálně daná omezení (odstup signálu od šumu, dynamika, zkreslení, kolísání rychlosti v důsledku nekvalitní mechaniky, malá trvanlivost záznamu, zhoršování kvality při kopírování...) Naštěstí už je to za námi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 13:03

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Já jsem kdysi kotoučové magnetofony Tesla, dalo by se říct studoval. Měl jsem možnost je porovnávat podle jejich přehledu, Bozděchova díla Magnetofony 1 - 3 i ve skutečnosti.  Okolo roku 1970 vyráběné magnetofony B4 byly v té době rozhodně špička. Mimochodem taky měly ze všech magnetofonů Tesla nejsložitější a určitě i výrobně nejdražší mechanickou část. Řada B5 a B7 okolo roku 1975 byla sice o něco lepší než B4, ale západní konkurence v té době poskočila o více, pořád to ale byla určitá špička.   Po roce 1980 už ty byl víceméně průměr, ať už stereofonní řada B100, kde bylo využito osvědčené mechanické řešení z řady B5, nebo řada B9 a další B113, 115, 116, kde bylo využito technické řešení z řady B7, mimochodem nepůvodní okopírované buď  Grundiga nebo Uhera to teď už přesně nevím. parametry byly o mnoho lepší než třeba B4, ale konkurence byla ještě lepší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 13:18

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Ono každá doba má jiné pořadavky na parametry. Já mám doma nějakou desítku výtisků starého bastlířského časopisu někdy z roku 1927. A tam je, co se týká kvality zvuku, zdůrazňován kmitočtový rozsah. Tehdy totiž si dělali všechno vesměs reproduktorů sami doma, takový brum 50 hz nebo šum na 5 kiloherz je netrápil, protože tehdejší reproduktory na takových kmitočtech prostě neměly potřebnou citlivost, aby ten brum nebo šum rušil.  V dobách kotoučových magnetofonů Tesla byl zase hlavní parametr kvality odstup od šumu případně rušivých kmitočtů.  Na toto byla směřována tehdejší norma Hifi. tehdy bylo běžné 45 db, špička byla 65 db.

• reagovat
• nahlásit příspěvek