R 29.3.2008 13:20

Re: Re: Re: páskové magnetofony Tesla

Dneska s nástupen digitální technologie má i nejlevnější MP přehrávač minimálně 80 db, ale zase je hudba strašně zkreslována zásahy do dynamiky. Ať už kompresí zvukových záznamů nebo ořezáním špiček. Proto může mít záznam z MP3 přehrávače s odstupem od šumu třeba 100 db relativně mnohem horší kvalitu - plochý zvuk než záznam z starého analogového kotoučáku B5 s odstupem od šumu 40 db.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pamětník 14.1.2009 19:56

Re: Re: páskové magnetofony Tesla

B4 představoval ve své době světovou špičku (exportoval se úspěšně i na západ). Řada B5 byla krokem zpět. Ale poslední typy (B115 a další) byly vlastnostmi super-i když svět už klasické páskové typy v té době zavrhl. A s tím "odstupem" u digitálního záznamu je to trochu problematické. Neošizený digitální záznam (CD) šumět prostě musí (to je dáno fyzikálním principem), i když ten šum neslyšíme. A různé komprimované záznamy(MP3 apod.)? Ty sice podle výrobců nešumí (mimochodem - jak hodnověrně změřit odstup 100 dB mi není jasné - ty hodnoty jsou spíše reklamním trikem), ale kvalita je obecně bídná. Nedávno jsem udělal zajímavý experiment - skupině 15 - 18 letých posluchačů jsem přehrál přes stejné kvalitní reprodukční zařízení záznam v MP3 a skoro 40 let starý analogový záznam (na Tesla B4). A subjektivním dojmem vyhrála jednomyslně B4! Proto digitalizaci ano, ale přistupujme k ní i kriticky, zvláště k různým komprimovaným formátům. A něco na konec - obecně byla kvalita poslechu zvuku u řadových posluchačů před nějakými třiceti lety lepší, než dnes. Ono totiž tenkrát byly standartem dvojpásmové dřevěné reprosoustavy. A dnes? Plastové hrůzy s kmitočtovou charakteristikou připomínající řez Alpami. Ovšem "vyzdobené" hloupými anglickými nápisy - to tenkrát nebylo, to uznávám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 11:55

nějaké obrázky a technické specifikace

http://www.oldradio.cz/mgf.htm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 28.3.2008 13:08

Re: Re: Re: ta paměť

Jo, a mezitím se u nás ty ručkové přístroje staly neobyčejně vzácným, ryze nedostatkovým zbožím. Inu plánované hospodářství ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PT 29.3.2008 9:01

Re: Re: Re: ta paměť

Vzpomínám s tím přesunem elektronek do Polska na hezkou story. Tehdy americké tajné služby přišly na geniální nápad, téměř recesi. Odkoupily od Poláků celý lodní náklad elektronek, ti jim to smlouvy-nesmlouvy rádi prodali (dolary!!!) a jelikož  Američanům byly ty elektronky na dvě věci, už dávno jeli na polovodiče, tak je uprostřed Atlantiku  prostě naházeli do vody (ano, bylo to neekologické, ale co chcete po odporných imperyjálistech?). Ale celá RVHP byla delší dobu bez elektronek...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 28.3.2008 12:21

Re: Re: ta paměť

Jeden plánovitý přesun komunisitckých plánovačů se mně zdá docela plusový. Nákladem zhruba 7 nebo 8  miliard tehdejších  korun československých postavila v 70 letech tehdejší RVHP v Kopřivnici vedle starých hal s kapacitou výroby 5 - 10 tisíc starých nákladních tatrovek 148 prakticky kompletní fabriku pro výrobu až 20 tisíc nákladních tatrovek řady T815 ročně. V přepočtu na dnešní průměrný plat  by ta investice dneska znamenala něco mezi 5 - 10 % ročního státního rozpočtu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

NevericiTomas 28.3.2008 14:29

Re: Re: Re: ta paměť

Hmmm postavit fabriku na vyrobu jedineho typu nakladniho vozidla ve fabrice v serii 20 000 ks se vam zda plusove? :-/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. :-))) 28.3.2008 14:30

Re: Re: Re: ta paměť

A vydělala si na to Tatrovka vůbec někdy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.3.2008 15:06

Re: Re: Re: Re: ta paměť

tatra měli rozsáhlé použití v armádě, takže případný zisk nemůžete brát v úvahu. To je jako se ptát jestli si na sebe vydělalal továrna na T-72 na slovensku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. 28.3.2008 18:24

Re: Re: Re: Re: Re: ta paměť

Pak ale nemůžete jakkoli porovnávat ekonomiku a efektivnost s dnešními výrobními podniky. Ty si na sebe musí vydělat, jinak (obvykle) končí. Za komunistické totality tohle neplatilo. Takže ta "obří investice" byly nejspíš zbytečně vyhozené peníze....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 12:22

Re: Re: Re: Re: Re: Re: ta paměť

Dá se odhadnout, že od roku 1982 do privatizace vyrobilaTatrovka tak 200 tisíc náklaďáků T 815, mimochodem několika desítek typů, ma jeden vůz potom připadá nějak 40 - 50 tisíc korun z investice RVHP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 29.3.2008 12:23

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ta paměť

Je ale pravda, že se tehdy při výstavbě Tatry nešetřilo, všechno se dělalo mimořádně mohutné, třeba Kopřivnice byla tehdy zahrnuta do oblasti těžby uhlí, tudíž byly stavby tehdy stavěny tak, aby vydržely důlní poklesy. Každý sloup nové haly je třeba ukotvený pod zemí v kvádru betonu 6x6x6  metrů, jako nosníky jsou použity svařované profily U, I a H o sířce až 2000 milimetrů svařené z ocelových pásů tloušťky několik centimetrů. Peníze od RVHP se taky použily na rozsáhlé úpravy v okolí Kopřivnice, jsou v tom nejméně dvě hluboká údolí zasypaná v té době různým odpadem z Tatrovky a zarovnaná na pole, několik hektarů upravených z bývalých rybníků na skládku, která se využívá dodnes, případně 20 hektarová vodní nádrž s sypanou hrází o délce cca 1500 m a hloubce 14 metrů vybudovaná původně jako zásobárna vody pro Tatrovku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Holecek 28.3.2008 21:43

Re: Re: ta paměť

V roce 1984 jsem byl na stáži (čti: levná pracovní síla) v Tesle Piešťany. Tam jsem pochopil, že to s tím socialismem nevyhrajeme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 28.3.2008 1:31

Re: ŠKODA . . 1952-1996 . . .

http://youtube.com/watch?v=DXBXamIgadQ&feature=related

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mol 28.3.2008 1:07

Re: no jo, šmejd to byl

A proč by nejezdilo? Při tom množství se jich prostě pár podařit muselo :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

www racek 28.3.2008 1:15

Re: Re: no jo, šmejd to byl

no, je jich ještě asi 800 tisíc ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mol 28.3.2008 2:56

Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

Možná registrovaných, ale jaký mají skutečný nájezd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Škoda 28.3.2008 6:02

Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

Autor pominul ještě jeden detail.Karoserie Škody 105-120 byla původně určena pro vozidlo s obsahem motoru 1300-1500 ccm a navrhoval jí renomovaný italský karosář. Prototypy jezdily jak s motorem vzadu, tak s klasickou koncepcí  tedy motor ve předu. Výroba byla těsně před  spuštěním zastavena a celá koncepce upravena pro původní škodovácký hnací agregát. Karoserie zmenšena a zjednodušena. Celá připravená výrobní linka ,včetně lisů pro výrobu karoserií dána do šrotu. Připravené motory které prý byly velice dobré ,pak občas používali autokrosaři. To chlazení motoru ,byla opravdu rána válečným štváčům. I když stařičký R 8  měl stejnou koncepci a fungovalo to bez problémů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

cimbal 28.3.2008 6:20

Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

S tím snížením obsahu motoru, to bylo myslím rozhodnutí RVHP, že osobáky s objemy nad 1300 se budou vyrábět v SSSR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František Opička 28.3.2008 6:24

Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

- V tomto článku mi nešlo o popis historie vývoje a výroby a vůbec o detailní hodnocení vlastností tohoto modelu, ale o kusé vylíčení okolností vzniku názvu Velodupka.

- Mýlíte se, ono klasické auto byla Škoda 720 - viz třeba >>> s Velodupkou nemělo nic společného, neboť vzniklo v roce 1967.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 28.3.2008 6:48

Re: Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

pěkné čtení ten odkaz! Na industrializaci Slovenska mám taky vzpomínky - řešilo se to také "delimitací" výroby. Česky řečeno v Čechách se vyvinulo a dostalo na úroveň ověřovací série a pak se výroba přesunula na Slovensko. Následné problémy se řešily  na dálku, někdy to byl horor. Transformátorové plechy vysekané z karosářského plechu (made in VSŽ Košice) mě dostaly na kolena....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

cipísek 28.3.2008 9:30

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

Myslím,že celé republice stačilo,když se tam přesunula výroba hajzlpapíru.Pak u nás vzniklo rčení "Jsi-li správným Čechem,ne papírem ale mechem" .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Novák 28.3.2008 14:38

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

Taky jsem to zažil, ale komletně vybavená výroba přijímačů, předaná do Bratislavy šla bystře do kytek, ale později Orava, vybavená zbytky toho co se Bratislavě nelíbilo, jela jak dráha. Přes počáteční potíže zvládla daleko složitější výrobu na jedničku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav N. :-))) 28.3.2008 18:40

... Re: no jo, šmejd to byl

No, televizní přijímače z Oravy - to je taky kapitola sama pro sebe. Jeden čas tam pracovali trestanci - a to byla spolehlivost ještě horší, než ta obvyklá špatná. Hlavním problémem byla ale mizerná součástková základna v ČR, resp. celé RVHP... a některé nevhodně navržené obvody (např. spínaný zdroj s přehřívajícími se špatně chlazenými tyristory bez přídavného chladiče), nebo u dotykových předvoleb nedostatečná ochrana proti statické elektřině, resp. její odstranění po návratu k tlačítkům... Takhle jsem si dokázal snadno načasovat třetí "poruchu"  do skončení  záruky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pišta 28.3.2008 8:13

Re: Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

Je mi líto ,ale nesouhlasím.Podívejte se důkladně na tu fotku kterou doporučujete. A pak se podívejte na fotku původní 105 s kulatými světly, Ta fotka u vašeho článku je poslední model 105.120. Byla i verze se čtyřmi světly. 720 byla pochopitelně mnohem větší a širší ale tvar byl téměř stejný. Jen nárazníky byly úzké a chromované jak velela tehdejší´móda. Měl jsem možnost si tu 720 prohlédnout zblízka a důkladně. V době, kdy už byla vyráběna 105. Název Velodupka jsem nikdy neslyšel. A to jsem se motal kolem stopětek i stodvacítek řadu let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František Opička 28.3.2008 9:00

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

- Určitě si jako motoristický fanda můžete upřesnit své představy o (ne)příbuznosti zmíněných aut třeba v článku člověka, který v jejich vývoji opravdu pracoval třeba zde >>>

- Právě proto, že název Velodupka nebyl příliš rozšířen (jak píši v článku) a to ani mezi odborníky, kteří se motali kolem stopětek a stodvacítek řadu let, jsem tento článek napsal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pišta 28.3.2008 9:30

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: no jo, šmejd to byl

Prototypy 720 byly připravovány jak v klasické koncepci (motor v předu a kardanka),tak v koncepci všechno v zadu. Trochu mě udivuje že ten ,kdo se podílel na  vývoji, zapoměl na podíl italského návrháře. Pokud vím i lisy na výrobu karosářských dílú byly vyrobeny v Itálii. Já jsem v té 720 seděl a prohlížel jsem si i motor. Jsem původním povoláním automechanik. Ta podoba karoserie byla naprosto nepopiratelná. Prohlédněte si tu fotku důkladně. Tvar a sklon předního skla, tvar masky. boční siluetu. a tvar dveří. 105 je pochopitelně zmenšenina, ale inspirace 720 je myslím jasná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek