P. Kersch 25.5.2020 21:07

Zeptat se přímých svědků:

"Ne že by naše rakouské školy byly špatné. Takzv. osnovy byly po staleté zkušenosti pečlivě rozpracovány a pokud se interpretovalypoutavě, mhly se stát základem pro plodné a vcelku univerzální vzdělání. Ale právě pro tu přesnou plánovitost se vyučovací hodiny staly strašlivě nudnými, chladným nástrojem, jenž ukazoval jako automat, nakolik žák vyhověl požadavkům učebního plánu. Byli jsme zkoušeni, co jsme se naučili. Ani jedinkrát za osm gymnaziálních let se žádný učitel nezeptal, co my sami bychom se rádi doopravdy naučili. Ještě po letech, když jsem šel kolem toho ústavu, kolem toho skličujícího domu, pocítil jsem vždy úlevu, že už nemusím do toho žaláře našeho mládí vkročit.U příležitosti 50tiletého trvání gymnázia se konala oslava a mne požádali, abych přednesl slavnostní řeč před ministrem a před starostou města Vídně. Zdvořile jsem odmítl. Neměl jsem této škole být za co vděčný a každé pochvalné slovo by bylo lží. - Naši učitelé nenesli na neutěšenosti školy vinu. Nebyli dobří ani zlí, nebyli to tyrani, ale ani kamarádi, ochotní pomáhat, nýbrž chudáci, kteří byli šťastni jako my, když se ozval v poledne osvobozující školní zvonek. Rakousko byl starý stát, kde panoval stařičký císař, vládli staří ministři, stát bez ambicí, který doufal, že obranou před radikálními změnami se udrží v evropském prostoru neporušen. A tak nebyl důvod, proč nám školní leta zpříjemňovat, vše jsme si měli zasloužit trpělivým čekáním. S osmnáctiletým gymnazistou se jednalo jako s dítětem. Přistižen s cigaretou - byl potrestán. Názor učitele byl považován za neomylný, slovu otce se neodporovalo, státní instituce jako absolutně platné a neodvolatelné. Když gymnazista přinesl ze školy špatnou známku, vyhrožovali mu rodiče, že ho dají na řemeslo.

(Stefan Zweig : Die Welt von gestern; Svět včerejška, přeložila Eva Červinková. Vydalo nakl. Torst Praha 1994)

• reagovat
• nahlásit příspěvek