I. Konopcik 26.5.2020 1:12

Chapu, ze je zde probirano ceske skolstvi. ale pro informaci diskuteru bych chtel rici, ze problem je globalni. Je mi 70 let a ziju uz 31 let v AUstralii. Situaci vzdelavacim systemem v AU musela resit federani vlada zavedenim povinnych testu pro zaky a studenty takzvany literacy and numeracy test. Tke jsem nedavno cetl, ze bylo zjisteno u nekterych absolventu university, kteri nastupuji do ucitelskeho povolani, ze maji problem s gramatikou anglictiny a take s vseobecnymi znalostmi. To vse zpusobuje,ze AU je v zebricku m elavaciho procesu za asijskymi zememi jako Singapore atd.Dalsi problem,vetsina ucitelu na skolach nejnizsiho stupne az po university jsou levicoveho zamereni a snazi se ovlivnit sve zaky a studenty uz od ranneho veku, jinymi slovy dalsi proplach mozku.Uvedu maly priklad z vlastni rodiny. Kdyz moje vnucka Amy chodila v 5 letech do pripravneho rocniku pred vstupem do 1 tridy tak jsme ji s manzelkou chodili vyzvednoutze skoly, jelikoz rodice pracovali. Jednou ysla ze skoly a hned nam povida babi,vis pani ucitelka ma brata a ten chce byt zenou a bude mit operaci.Oba jsme s manzelkou onemneli. Je to opravdu nutne aby 5lete deti dostavali informace tohoto druhu.Dalsi priklady jak se ucitele snazi dostat detem do hlavy aby bojovali za zmenu klimatu nebo, ze je naprosto v poradku mit 2 tatinky nebo 2 maminky a to vse se deje ve vyuce predmetu, ktere nemaji s temito tematy nic spolecneho. Dalsi vec e samozrejme digitalizace vyuky, kdy kazde dite a student maji ipads a kalkulacky a z hlavy vam nikdo nic nespocita. Pak nastava situace, kdy si jdete koupit kafe sebou a personal vam rekne cenu $5.35 a ja platim desetidolarovkou a jelikoz nechci drobne a chci aby mi vratili petidolarovku tak platim $10.35.To je proste rozhodi tak,ze neumi spocitat kolik mi ma vratit jelikoz jejich pokladna jim rika, ze na destidolarovu se vraci $4.65.Takovych prikladu mnoho.

Jinak krome toho co jsem tu napsal musim rici, ze AU je stale jedna z nejlepsich zemi pro zivot.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 25.5.2020 21:52

No, v celej tej diskusii za akosi zabúda na komplex vplyvov - škola, rodina, okolie, spoločenská atmosféra - a v neposlednom rade na iniciatívu samotného jedinca... Obávam sa, že samotná škola - aj tá najlepšia - nestačí... (čím nepopieram jej dôležitosť)... Ale - musí chcieť subjekt... Ak toho nič nemotivuje, zostane "natvrdlý"... Imúnny voči znalostiam... Spomeňme si - väčšinu toho, čo vieme (pamätáme si) - máme zo "samoštúdia"... Chceli a chceme to vedieť...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 25.5.2020 21:44

Též si pamatuji čínské složení střelného prachu a jeho variantní nahražení vostrouhanýma hlavičkama sirek (blbost, zápalek). Pevnost trubičky/hlavně se nepočítala, to pozdějc, logárem.

Též si pamatuji, že dívky některé měly "neotřelé názory" stran školních osnov (takové ty snaživé trojkařky "k ničemu"), možná, že je po listopadu 1989 šťastně uváděly do praxe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 25.5.2020 21:44

Ono je to trošku jinak. My máme vynálezce, máme objevitele..(a třeba na tom v relativním porovnání s ostatními státy nejsme tak špatně), leč nemáme špičkové firmy světové úrovně. Protože to jak z objevu či vynálezu fakticky (fakticky) udělat světovou prosperující firmu se na našich školách určitě neučí...A mimochodem,u nás jsou v poslední době módní tyhle startupy. I tam se sice na něco kápě, ovšem za většinou úspech považují že to prodají zahraničnímu investorovi...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 25.5.2020 21:38

Včera hlásila Čína, že školství ČR a jeho výsledky číselné musí brát v potaz každý její okresní tajemník. S důrazem na inkluzi a šetření lesů stran tisku učebnic matematiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 25.5.2020 21:33

..... a nejvíc ničí dětskou duši trojčlenka, chlorid sodný, vyjmenovat planety a přechodná německá slovesa.

Nekamenujte mě! Říkala to Valachová.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 25.5.2020 21:28

V tabuli to nejni ..... mytí tabule cvičilo žactvo na úklid domácnosti. Si myslím.

Podprůměrného učitele moderna nezlepší. Dobrému kantoru stačí křída, papír, promítačka.

Hloupé nápady stran čísel "vysokoškoláků" Čínu nedohoní.

Drzé rodiče fracků drzých by měl ředitel vyhazovat z ředitelny a posílat na ně sociálku rovnou s pokutou. Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 25.5.2020 21:18

Nikdo neví, které znalosti detailů budou celý život nepotřebné .....

Ví to Valachová, Buzková a modernisté kantorští kolem dvacetisedmi let, hodně z kanceláří.

Pokud otevřete Komenského, profesora Masaryka ....... oni také skromně říkali, že to nevědí.

I Komenský naznačoval, že do mozku (zvláště mladého) se to má sypat po lopatách. Tedy nějak zajímavě, né jako písek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 25.5.2020 21:11

Trefné.

Já pamatuji dosti velkou nabušenost mladých kdys. Zkušenosti nepatrné.

Dnes okamžité, použitelné znalosti, vymyslet jednodušší věci ihned ...... nahradil požadavek sedět hodinu nerušeně u počitadla, kde ovšem zas je zahltí množství subjektivních názorů a reklam. Čili nenabušeno. Zkušenosti ještě nižší, protože hodně z nich "bez maminky nic nesmělo".

A ještě vládne povědomí, že nedílnou součástí mozku má být procesor. A má se ve škole známkovat spolupráce s tím procesorem, samostatně - to je zastaralé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kersch 25.5.2020 21:07

Zeptat se přímých svědků:

"Ne že by naše rakouské školy byly špatné. Takzv. osnovy byly po staleté zkušenosti pečlivě rozpracovány a pokud se interpretovalypoutavě, mhly se stát základem pro plodné a vcelku univerzální vzdělání. Ale právě pro tu přesnou plánovitost se vyučovací hodiny staly strašlivě nudnými, chladným nástrojem, jenž ukazoval jako automat, nakolik žák vyhověl požadavkům učebního plánu. Byli jsme zkoušeni, co jsme se naučili. Ani jedinkrát za osm gymnaziálních let se žádný učitel nezeptal, co my sami bychom se rádi doopravdy naučili. Ještě po letech, když jsem šel kolem toho ústavu, kolem toho skličujícího domu, pocítil jsem vždy úlevu, že už nemusím do toho žaláře našeho mládí vkročit.U příležitosti 50tiletého trvání gymnázia se konala oslava a mne požádali, abych přednesl slavnostní řeč před ministrem a před starostou města Vídně. Zdvořile jsem odmítl. Neměl jsem této škole být za co vděčný a každé pochvalné slovo by bylo lží. - Naši učitelé nenesli na neutěšenosti školy vinu. Nebyli dobří ani zlí, nebyli to tyrani, ale ani kamarádi, ochotní pomáhat, nýbrž chudáci, kteří byli šťastni jako my, když se ozval v poledne osvobozující školní zvonek. Rakousko byl starý stát, kde panoval stařičký císař, vládli staří ministři, stát bez ambicí, který doufal, že obranou před radikálními změnami se udrží v evropském prostoru neporušen. A tak nebyl důvod, proč nám školní leta zpříjemňovat, vše jsme si měli zasloužit trpělivým čekáním. S osmnáctiletým gymnazistou se jednalo jako s dítětem. Přistižen s cigaretou - byl potrestán. Názor učitele byl považován za neomylný, slovu otce se neodporovalo, státní instituce jako absolutně platné a neodvolatelné. Když gymnazista přinesl ze školy špatnou známku, vyhrožovali mu rodiče, že ho dají na řemeslo.

(Stefan Zweig : Die Welt von gestern; Svět včerejška, přeložila Eva Červinková. Vydalo nakl. Torst Praha 1994)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 20:56

Ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 20:54

Ano.

Obyvatelstvo Čech, Moravy i Slezska za ta léta prostě zgeniálnělo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 20:38

No, to je otázka do Nikdo není dokonalý. Tipoval bych tak pět ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 20:36

"Právě naopak, ruku bych taky nezvedal, ani nevolal, připadal bych si jako podceňovaný student, na kterého zkoušejí metody ze základní školy."

Celkem charakteristický postoj namyšlence. Jaký postup byste zvolil Vy, měl-li byste rychle zjistit úroveň vědomostí studentů? Zejména když když si představíte osazenstvo ve třídě složené vesměs z namyšlených, leč nevědomých, zato otrávených pubertáků.

Nezříkejte se metod ze základní školy, jsou účinné a prověřené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 25.5.2020 20:18

..a dovedete si představit to váhání, kdyby měl z hlavy vybalit(tolerance +-100metrů), v jaké nadmořské výšce se onen Dunaj do Černého moře vlévá?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 25.5.2020 20:17

Ale problémem je právě ten vysoký počet středoškoláků a vysokoškoláků v populaci. Protože je nějaká Gausova křivka rozložení IQ v populaci. A ta říká, že lidi s IQ nad cca 110 bodů, vhodných pro kvalitní středoškolské studium a lidí s IQ nad takovými 115 - 120 IQ bodů, vhodných na kvalitní vysokoškoláky je v populaci jen konečný poměrně malý počet.

Z člověka s IQ pod 95 - 100 bodů žádný kvalitní středoškolák nebude a z člověka s IQ pod 105 - 110 IQ bodů nebude na 99 % žádný kvalitní vysokoškolák. Z takových lidí se potom rekrutují ty v článku zmíněné odstrašující příplaty oněch vysokoškoláků, co si třeba nedokážou zapamatovat, kde ústí ten Dunaj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 20:14

Tragédii ovšem je i to, že to neví i bez přístupu k moderní IT technologii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 20:09

No, nevím ... pravíte, že v dobách dávných kromě jiného být středoškolským profesorem znamenalo mít po hmotné stránce velmi dobře zajištěnou budoucnost. A já si vzpomněl na profesora Koďouska ze Školy základu života, jak si vypočetl, že založit rodinu si bude moci se stávající gáží až tuším ve čtyřiceti letech. Rovněž v knize Jaroslava Žáka Študáci a kantoři jsou pasáže, z nichž nevyplývá, že by autor, sám středoškolský profesor, měl za to, že by kantorstvo bylo po hmotné stránce velmi dobře zajištěno. Akorát že byli pod penzí, což tehdy zdaleka nebyla samozřejmost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Přibyl 25.5.2020 20:08

Podle údajů ČSÚ poklesl mezi lety 1950 a 2011 podíl obyvatel se základním vzděláním z 83 % na 18 %. Za stejné období vzrostl podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z 1 % na 13 %.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 25.5.2020 19:56

Time Ever To Raise A Healthy, Happy Child... What’s Your Plan?

You don’t raise your kids the “normal” way, because you know the old way isn’t going to cut it in this new world.

By the time schools print the textbooks, they’re already out of date.

Kids have mobile phones in their pockets, tablets in their hands, and they’re Tik Toking, memeing, live streaming, and it’s hard enough just to keep up... Somehow, you’re supposed to be a super parent while you struggle with your own screen time and the barrage of information assaulting your senses on all sides.

The way you were raised, and how your parents were raised, and how your parent’s parents were raised... there was at least some similarity there. But these days? We live in a world none of us could’ve prepared for. ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 19:43

No, některé řeky do moře netečou. Za základky si pamatuju Volhu, co teče do Kaspického more, jenž jest bezodtokým jezerem. A pak ještě řeky Amu-darja a Syr-darja, co tečou do jezera Aralského. A Jordán, jenž teče do Mrtvého moře, co je taky jezero. A z četby nejspíš mayovek si pamatuju, že Medvědí řeka teče do Velkého solného jezera v Utahu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 25.5.2020 19:37

Během let mého povolání mi procházely rukama další a další ročníky mládežníků a jak šel čas, byla jasnější jejich omezenost. Ne, že by byli blbí, oni prostě nevěděli. A většinou neměli zájem vědět.

A docela otřesná byla zkušenost s mladými Němci...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 19:30

Ale houby - kapacita lidského mozku zdaleka není využívána.

A do základního penza vědomostí patří leccos, třeba i znalost evropských řek, zejména když mají souvislost s naším územím.

I bez gúglu by jeden, a maturant tuplem, měl vědět třeba rozdíl mezi Seinou a Sienou.

Učení se i vědomostí, které později nebudou využity (což v okamžiku toho učení ještě najisto nevíte), tříbí myšlení a přidává rozhledu.

Aby nebyli jedinci, co by Žižkovi klidně dali do ruky lahký gulomet, pod pojmem Homér se jim vybaví akorát Simpson a neumí určit sever, když se jim vybije mobil. I kdyby to byli IT specialisté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 25.5.2020 19:07

Kam teče?

Čtvrtý Newtonův zákon říká, že poslední kapka jde vždy do trenýrek.

Českou pedagogickou tragedií by byl případ, kdyby student střední školy. s přístupem k moderní IT technologii, nebyl schopen zjistit, kam teče Morava a Dunaj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 25.5.2020 19:01

Ano.

Mám je doma po tátovi. Ale pět svazku, resp. knih; končí rokem 1938.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 25.5.2020 18:52

Středoškolský profesor byl i Jaroslav Kosina autor čtyřsvazkových světových dějin, vydaných po roce 1926.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Lukáš 25.5.2020 17:05

Dík za skvělý článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 25.5.2020 17:00

Asi si nerozumíme.To nerozporuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 25.5.2020 16:39

Pokud to říkala matka dceři, tak ji v mysli vytanula vzpomínka na toho sice blbého, ale zato božsky souložícího náhodného milence na podnikovém večírku :-) :-) :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 25.5.2020 16:31

K tomu bych si pane Zleso dovolil malé připodotknutí. Když jsem se ve škole v zeměpise učil o tom, že se cisu někde stalo (třeba v turecké Antálii, v německém Hamburgu, v pohoří Ida na Krétě....) byly to pro mě jenom prázdné pojmy a neměl jsem valnou představu, kde se ty lokality vůbec nacházejí.

Teprve když jsem začal trochu cestovat po světě, tak jsem si před cestou do jednotlivých lokalit v Turecku/Řecku/Bulharsku..... důkladně prostudoval mapu a teprve od té doby si (v souvislostech s dovolenou, nebo pracovním pobytem) dobře pamatuji a představuji si, kde ty lokality na mapě/globusu leží. I z tohoto důvodu je moc dobré, že padla "železná opona" a mladí lidé mohou volně cestovat po světě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek