18.8.2022 | Svátek má Helena






UKÁZKA: Garth Nix, Sychravá středa

18.8.2008 0:05

Garth Nix Sychravá středa Klíče od království kniha třetíTOPlistSychravá Středa

Kniha třetí cyklu Klíče od Království

Ukázka z rukopisu:

Kapr vyfoukl mohutný proud bublin a vzduch prostoupil zvláštní zurčivý, klokotavý zvuk. Arturovi chvíli trvalo, než si uvědomil, že se zlatá ryba směje.

„Jenom si dělám legraci, pane Arture! Já nejsem zlatá ryba, ačkoli mám takovou podobu. I když je pravda, že pokud jde o zprávy z Domu a Říší mimo toto ostrovní vězení, jsem závislý na čerstvě uprchnuvších vězních, o vašich hrdinských činech už jsem slyšel!“

„Nečetl jsi tu knihu, co o mně napsali, viď?“ zeptal se Artur. „Protože ta není pravdivá --“

„Já jsem nečetl žádnou knihu,“ odpověděl Kapr. „Slyšel jsem jen historky. Povězte mi něco o lodích, které čekají, až vplují do tohoto uzavřeného světa, a zástupech shromážděných k útoku na pevnost toho bídáka Málochura!“

„No víš, jsem tu jenom já a Suzy,“ odpověděl Artur. „Museli jsme se sem vetřít přes Středino břicho. V ponorce Povolaných krys.“

„Jenom vy dva?“ podivil se Kapr. Čtyřikrát rychle obkroužil mísu, potom se uklidnil a opět se k Arturovi přiblížil. „A jednali jste s Povolanými krysami? Vypadáte velmi sebevědomě, Arture. Ale očekávám, že mí Stoupenci dokážou porazit piráty, až vy sám zabijete Málochura.“

„Neplánoval jsem, že se tady s Málochurem setkám,“ opáčil Artur. „Plánoval jsem, že se sem jenom vetřu, najdu tě -- tedy Vůli -- a zase vyklouznu ven. Ponorka čeká, aby nás odvezla z útrob Sychravé Středy. Potom tě Středa bude moct vysvobodit a předat mi Klíč. Jakmile ho budu mít, můžu se pustit do křížku s Málochurem. Musím vysvobodit své přátele v těch otrockých kůlnách -- jestli budou ještě naživu -- a taky tvoje Stoupence, ale hned teď to udělat nemůžu.“

„Já věřím,“ zamumlal Kapr. „Ale i víra má své meze. Proč jste nepřinesl První a Druhý Klíč? Necítím jejich přítomnost.“

„Protože chci zůstat člověkem,“ odpověděl Artur vztekle. „Nechci se proměnit na Starousedlíka. Stejně je to tvoje hloupá chyba. Tedy chci říct, chyba Vůle. Nikdy jsem se do něčeho takového nechtěl míchat a teď to musím všechno vyřešit a strašně rád bych nechtěl, ale musím! Takže co kdybys mi místo těchhle stesků pomohl?“

Kapr se opět začal pohybovat v kruzích a neodpovídal, ale Artur slyšel zvláštní syčení. Rozhlédl se a uviděl, že do amfiteátru začali proudit Stoupenci Kapra a podle pořadí se usazují na jednotlivých terasách. Suzy a Jebenezera měl přímo za zády.

Ono podivné syčení se ozývalo od shromážděných Starousedlíků, kteří se najednou rozhořčeně nadechovali. Ale než mohli něco říct nebo začít házet věcmi, což se zdálo být touhou mnoha z nich, Kapr přestal kroužit a připlul ke sklu přímo u Artura.

„Jste Právoplatný dědic, za něž tě prohlásily dvě části Vůle, které mě předcházejí. O tom není žádných pochyb. Takže ti musím pomoct, abych pomohl sám sobě. Je škoda, že se situace nevyvrbila jinak, ale věřím, že všechno dopadne dobře. Jak mě máte v úmyslu dopravit na ponorku?“

Dobrá otázka, pomyslel si Artur.

„Doufal jsem, že budeš mít... abych tak řekl... praktičtější tvar. Můžeš vylézt z té mísy?“

„Moji současnou podobu určil Třetí Klíč, jako součást mého uvěznění,“ pokračoval Kapr. „Kdybyste měl s sebou ostatní Klíče, mohl byste mě osvobodit, ale pod mostem je voda. Tato mísa je jedním z pozdějších příspěvků do Málochurovy sbírky. Tuším, že jakožto Právoplatný dědic byste mohl tu mísu zničit, ale potom bych se zmohl nanejvýš na pleskání na podlaze.“

Artur se oběma rukama poškrábal na hlavě a odolal nutkání vyrval si vlasy nebo začít třískat čelem o stěnu.

„A jak tě sem tedy přivedli ti otroci?“ zeptala se Suzy. „Ty a ta tvoje mísa by byly pěkně těžké i pro dvacet Starousedlíků.“

„Moje mísa i já jsme tehdy byli menší,“ odpověděl Kapr. „Jak rostl počet mých stoupenců, rostl jsem i já, neboť jsem odrážel uctívání z jejich strany.“

„Takže sebe i tu mísu můžeš zmenšit?“ ptal se dál Artur.

„To bych mohl,“ připustil Kapr. „Ale k mému postavení by se nehodilo, abych vystupoval menší, než ve skutečnosti jsem.“

„Zmenši se,“ poručil mu Artur. „Nemám čas se o tom dohadovat. Proměň se, abys byl co nejmenší a nejlehčí.“

„Tak se s Kaprem nemluví!“ ohradil se někdo o jeden či dva stupně dál.

„Artur je Právoplatný dědic,“ prohlásil Kapr. „Mou povinností je poslouchat jeho rozkazy bez ohledu na to, jak je pronese. Zmenším se, abych byl schopen přepravy.“

„To je poprvý, co vidím nějakou část Vůle s rozumným přístupem,“ zamumlala Suzy.

„Pořád se musíme vrátit k vodní bráně,“ řekl Artur. Uchopil krabičku a podíval se na zelenou lahvičku uvnitř. S potěšením uviděl, že se nijak nezměnila. Balaenu tudíž nepotkaly žádné potíže. Tedy prozatím. „Musíme nějak proklouznout kolem těch čtyř pirátů.“

„Mohu při svém zmenšování nechat zpívat své Stoupence?“ zeptal se Kapr.

„Ovšem, co chceš. Jestli chtějí, můžou i tančit,“ dodal Artur. „Ale prosím vás, abyste si pospíšili.“

„Píseň o Víře číslo osmdesát jedna,“ nařídil Kapr svým Stoupencům. „V průběhu písně budu zmenšovat sebe i mísu a na konci budu dočista maličký.“

„Jak dlouhá je ta písnička?“ zeptala se Suzy.

„Má pouhých sto veršů a tolikrát se opakuje i refrén,“ řekl Kapr. „Udám tón.“

„Ne,“ rozhodl Artur. Cítil velkou nervozitu a napětí, jako by každá ztracená vteřina byla otázkou života a smrti. „Máte dvě minuty. Prosím tě, jenom se zmenši. Taky budeme potřebovat pomoc při boji s ostrahou brány, takže, Jebenezere, vy byste mohl třeba vybrat dvanáct --“

Artur se zarazil uprostřed věty, když se nad svým návrhem zamyslel. Starousedlíci, kteří by šli bojovat s ostrahou vodní brány, by se za žádných okolností nemohli dostat zpátky do kopců. Museli by se s ním nalodit na Balaenu.

„Ne, řekněme, že s námi půjdou čtyři vaši nejlepší lučištníci... kteří nám pomůžou za bránu.“

Artur se otočil, aby se podíval na všechny zářivě zelené Starousedlíky usazené na stupních, a pozvedl hlas.

„A slibuji vám, že jestli se dostanu zpátky ven a získám Třetí Klíč, vrátím se! Postarám se, abyste se všichni vrátili do Domu, i kdybych se sem musel dostat po Nepravděpodobném schodišti.“

Jeho proslov nevzbudil žádný zběsilý jásot, ale Starousedlíci se tvářili trošku spokojeněji. Artur si povzdechl a ještě jednou se otočil, aby se podíval na Kapra, a ustrnul. Obrovské akvárium s gigantickým kaprem bylo totam. Stáli vedle něho pouze Suzy a Jebenezer.

Nix, Garth: Sychravá středa (Drowned Wednesday)
nakladatel: Triton
překlad: Milan Žáček
304 stran; hardback; 140 x 210
329 kč
plánováno na 18. srpen 2008

Garth Nix


Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 7. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 7. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...













Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...