"Světový bestseller"
"V Británii prodáno přes 100 tisíc výtisků" "Práva na vydání již v 37 zemích. Prodána práva na filmové zpracování"

Už pohled na zadní obálku knihy Ztracený svět v Podzemí přitahuje. Nebo naopak odpuzuje? Není v dnešní době těch bestsellerů přespříliš? Pojďme se podívat na dílo vyhrabané na světlo Barrym Cunninghamem, objevitelem Harryho Pottera...

Už zase...?

Ano, ano, ano. Stokrát, tisíckrát už to tu bylo. Alenka v říši divů, Čaroděj ze země Oz, Lewisova Narnie nebo Harry Potter J. K. Rowlingové. Dětský hrdina (v poslední době začal být moderní typ "outsider"), fantastické neznámé prostředí ukryté za kulisou obyčejného světa, děj, který má spád – to je dnes recept na mezinárodní úspěch. Pevně doufám, že se brzy objeví něco nového, neokoukaného.

Ztracený svět v Podzemí vychází z nadšeného amatérského archeoložství. Will Burrows, syn zneuznaného (alespoň podle vlastního hodnocení) historika Burrowse, se v zemským povrchem cítí lépe než na něm. Není divu – je částečným albínem a dlouhý pobyt na slunečním světle mu způsobuje alergickou reakci. Doktor Burrows se záhadně ztratí, Will a jeho kamarád Chester se při jeho hledání dostanou na stopu něčeho opravdu velkého. Děj jde dál, nesmíme zdržovat – ano, překvapivě se prokopou do tajemného světa pod zemským povrchem, kde jsou lidé ještě světlejší než Will a ještě více nesnášejí sluneční světlo, zároveň ale "těm nahoře" závidí a mají jakési nejasné dobyvatelské spády.

Pro a proti

Výčet kladů a záporů je vyrovnaný. Podzemí stojí někde mezi středem Země podle Verna a Orwellovým 1984. Je tvořeno obrovským komplexem jeskyní, tak velkých, až někdy není vidět strop. Osvětlují je koule studeného světla, tamější obyvatelé se živí podzemními houbami a slepými potkany, jedna z nejlepších scén z knihy je až hororově naturalistické vylíčení tradičního oběda: Srkali tekutinu ze lžící a bryndali si ji na šaty, ale jako by jim to vůbec nevadilo. Symfonice srkání a polykání dosahovala takové hlasitosti, že na ně Will nepřestával nevěřícně zírat. Konečně zvedl svoji lžíci i on a zrovna si chtěl nabrat první sousto, když tu koutkem oka zpozoroval, jak se jeden z bílých předmětů na talířku zachvěl. (...) Ohromeně spatřil, že ta věc má pod sebou řadu úhledně složených drobných, tmavě hnědých a špičatých nožiček. Byla to nějaká larva! (...) V u chvíli Cal zvedl jeden z bílých předmětů a s vervou se do něj zakousl. Zbylá polovinu se mu mezi palcem a ukazováčkem chvěla a svíjela a vytékala mu z ní na prsty čirá tekutina. (str. 195) Samotné popisy podzemního světa sice nedosahují kvalit Barkerova Abaratu, ale jejich silnou stránkou (kromě jídla) je "politické zřízení". Podzemí řídí Styxové, jakási temná elita, čtenář se o nich příliš nedozví, ale podřizují si obyvatelé podobným způsobem jako Velký bratr a Strana Winstona Smithe.

Sporným prvkem jsou dějové zvraty. Ano, autoři se zjevně snaží, aby byly zvraty co nejnečekanější, aby doopravdy zamávaly dějem. A částečně se jim to daří. Úspěšně vysvětlují, jak je možné, že Will žil celý život v naprosto disharmonické nefunkční rodině, nebo poněkud nereálný fakt, že dvanáctiletá dívka zapálí tetičce byt a uteče z něj. Když ale paní Burrowsová zneškodní zloděje jen pro domněnku, že jí přišli ukrást zamilovanou televizi, čtenář neví, zda je to myšleno vážně, nebo s nadsázkou.

Zápory byly víceméně zmíněny už na začátku – kniha (alespoň první část trilogie) nepřináší nic nového, vše už tu bylo v mnoha různých variacích, a to, že se stala bestsellerem, je pravděpodobně výsledkem přehnané reklamní kampaně.

Závěrem...

Kdyby Ztracený svět v Podzemí přišel před Harrym Potterem, možná by právě toto dílo udávalo tón době. Osobně o tom však pochybuji. Nemá drtivý, neúnosný spád, při němž Rowlingová hrne na čtenáře stále nová a nová nečekaná rozuzlení, zamotává příběh do té míry, že dokud nepřijde nový díl, nevíme, zda se dobří neobrátí ve zlé a naopak. Ztracený svět v Podzemí má několik podobných momentů, ale pokud se v zbývajících dílech nezlepší, bude brzy – tedy po předpokládané mánii kolem filmu a podobně – zapomenut a v domácích knihovničkách na něj bude padat prach.

Knižní trh je dnes přesycen – proč číst Ztracený svět v Podzemí, když existuje Harry Potter, Abarat, Eragon, nově Cornishovo Tetování krví nebo Kniha hřbitova Neila Gaimana (na které se tady na Nárazníku v brzké době podíváme)?

Hodnocení: 60 %.

Roderick Gordon & Brian Williams: Ztracený svět v podzemí (Tunnels)
překlad: Zdík Dušek
obálka: David Watt
Fragment, 2008
344 stran, 399 Kč, vázané
ISBN: 80-253-0640-6