22.8.2019 | Svátek má Bohuslav






RECENZE: Guy Gavriel Kay, Ysabel

10.5.2010 0:05

Ysabel Guy Gavriel KayTOPlistO kamenech a tak...

Jako malý jsem byl na táboře. Jednoho dne jsem si usmyslel, že když přenesu ten obrovský balvan (ano, přesně ten, který ležel u ohniště!) až k totemu, budu opravdu borec (dnes bych řekl něco jako "vytvořím trvalou hodnotu, díky které si mě vrstevníci na pár let zapamatují"). Pár dní jsem jen chodil kolem, dodával si odvahy, přemýšlel nad způsobem, jakým kámen uchopit, a představoval si, jaké to bude, až kámen ponesu a především až jej dopravím k cíli – jak mě starší kluci budou plácat po ramenou a mladší obdivovat. A jak budou vedoucí nadávat. Chvíli před večerkou jsem se vykradl ze stanu. Opatrně jsem přistoupil ke kameni (v mých očích se teď podobal menhiru), rozkročil se nad ním, uchopil jej na vyhlédnutých úchytech a vší silou zabral. Šlo to ztuha, ale balvan se pohnul. Milimetr, dva, deset centimetrů – až spočíval v mém náručí, rozložitý, majestátní a pekelně těžký. Co teď? Radost mi dodala sil. První krůčky byly nejisté, ale čím víc jsem se blížil cíli, tím jsem se cítil lépe. Ke konci celé akce byl kámen jako peříčko, skoro mi bylo líto, že jsem jej musel položit. A přestože si nikdo mého výkonu nevšiml, já byl sám se sebou spokojený. Měl jsem radost a byl jsem trochu zklamaný, že to netrvalo déle.

Ač se to nezdá, čtení knih Guye Gavriela Kaye (1954) je podobné jako moje akce s balvanem. Zpočátku chodíte nejistě okolo, není vám jasné, jestli jste si koupili to pravé ořechové, jestli to náhodou není pokračování – a pokud to je pokračování, říkáte si, zda jste nepřeskočili jeden díl. Také vám nejde do hlavy, proč se postavy chovají nelogicky, proč ten či onen mluví tak divně a dělá to, co dělá. Kay by ovšem nebyl slavným spisovatelem, kdyby všemu nedokázal dát hlavu a patu – kniha vás po čase pohltí, úvodní nelogické pasáže začnou dávat smysl a vy, nyní již blažený čtenář, se necháte unášet silou příběhu a autorovy fantazie.

Kay není autorem plodným. Publikuje od 80. let minulého století přibližně jeden román za tři až čtyři roky. Možná i proto se k českým čtenářům dostává až teď. A troufám si tvrdit, že už bylo na čase. To, že nás Kay nezavaluje tunami popsaného papíru, je totiž jedině dobře. Pouze tak dokáže dát každé ze svých knih silné pozadí, které většinou vychází z historických faktů, ale je upraveno na fantasy způsob.

Silné pozadí má i román Ysabel, Kayův předposlední počin (v dubnu 2010 vyšla kniha Under Heaven, ve které se Kay inspiroval Čínou v 8. století a tehdy vládnoucí dynastií Tang; snad se brzy dočkáme českého překladu). Autor tentokrát vychází z naší doby (podobně jako ve Fionavarské tapisérii), ale nebyl by to Kay, aby tam trochu té historie nenacpal.

Společně s patnáctiletým Nedem Marrinerem se dostáváme na jih Francie. Nedův otec je slavným fotografem, do Aix-en-Provence jede nafotit tamější katedrálu. První den se Ned místo prohlídky města či vyrábění domácích úkolů vydá na prohlídku katedrály. Narazí tam na stejně starou dívku z New Yorku a společně se setkají s tajemným mužem, díky (kvůli?) němuž jsou zataženi do příběhu staršího, než si dokáží představit; postupně se objeví Keltové, Římané, čarodějnické kořeny velšské rodiny z Kanady, staré rituály a mnoho dalšího. A právě na tomto místě by bylo dobré se zeptat, zda věříte na náhody...

Kay rozehrává další z řady silných příběhů. Nenechte se odradit tím, že na začátku mnoho věcí nedává smysl, postavy působí zjednodušeně a jednají mnohdy pochybným způsobem – vše se vysvětlí, vše má svůj účel. Sympatický je fakt, že nejde o klišé pro teenagery. Také vás vždycky zajímalo, co se děje s "normálním" životem adolescentních hrdinů fantastických románů, když se TO (rozuměj "tajemná událost, která změní jejich životy") stane? Jak reaguje jejich rodina, přátelé, proč není jejich chování nikomu divné a proč tomu autor nevěnuje pozornost? Kay jde v Ysabel dál: Nedova rodina včetně slavného fotografa a jeho štábu je do příběhu plného magie bez pardonu zatažena. Kay si dokonce dovolí rozehrát minihru pro své stálé čtenáře a v románu se objeví postavy známe z Fionavarské tapiserie – pro Kayovy čtenáře zpestření, pro ostatní lákadlo, které ale neruší tok vyprávění, spíše k němu velkou měrou a několika nedořešenými otazníky přispívá.

Kayova Ysabel je velice dobrý román (ne nadarmo získala cenu World Fantasy Award). Silný příběh, věrné vykreslení reálií, zejména krajiny kolem Aix-en-Provence a historických okének, přesah do jiného Kayova světa, to vše okouzlí, pobaví, potěší – ale nepřetrvá. Hledáte-li výborný příběh, napětí a zábavu, Ysabel splní vaše očekávání. Hledáte-li něco víc, zkuste raději něco jiného – a až budete mít onoho "něčeho jiného" plné zuby, vraťte se zase k Ysabel. Není to těžké čtení, určitě je lehčí než můj balvan z úvodu recenze. Ale výsledné pocity jsou stejné – radost (z dobrého příběhu nebo činu) a špetka zklamání z toho, že to proběhlo tak rychle.

Hodnocení: 75 %.

Ysabel /Ysabel/
Kay, Guy Gavriel

Nakladatel: Talpress
Překladatel: Lenka Petrášková
Obálka: Milan Dubnický
Redakce: Jitka Cardová, Květa Svárovská
Rok vydání: 2010
Počet stran: 344
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback

Cena: 239.00 Kč

Jan Křeček


Domácí násilí: Soud chce vyšší tresty, pokud k němu dochází před dětmi
Domácí násilí: Soud chce vyšší tresty, pokud k němu dochází před dětmi

Fyzické i psychické násilí v přítomnost dětí může mít ještě větší dopad, než tomu bylo doposud. Násilník se totiž nedopouští trestného činu pouze na partnerovi, ale také na nezletilých. Jaké následky může domácí násilí mezi partnery na dětech zanechat?

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...