18.10.2021 | Svátek má Lukáš






LITERARURA: Ikarie 12/2005 - rekapitulace uplynulého roku.

9.1.2006 0:51

Ikarie 12 2005V tomto rozsáhlejším článku se nejprve budu stručně věnovat prosincovému číslu magazínu, pak se pokusím zrekapitulovat uplynulý. Navíc se omlouvám Martinu Šustovi za opomenutí jeho článku "Angloamerická fantastika v roce 2004" v "recenzi" listopadové Ikarie. Tento článek mapuje díla vydaná v orce 2004, která zaujala čtenáře na západ od nás a nejspíš zaujmou také naše vydavatele.

Obálku v počítači vymodeloval Darius Jasiczak. Zejména v roce 2004 měl na starost 4 daleko lepší grafiky. Snad se polepší.

Ríšův úvodník patřil k těm optimističtějším. Pochválil Ikarii za kvalitní povídky uplynulého roku, stejně tak kvalitní publicistiku a recenze, což sám šéfredaktor považuje za nosnou část časopisu. Pak si postěžoval nad reptaly, kteří si stěžují nad množstvím reklam. Naopak ve srovnání s Locusem, kde reklamy zaujímají třetinu vydání a živí časopis, vycházející v menších nákladech, je s podivem, že se máme tak dobře. Sice tomu v pravdě nerozumím, ale komentuji to, což mi prosím odpusťte. Za přízeň čtenářů samozřejmě děkuje. Já za Ikarii také, přesto se těším na konkurenci.

Kavárna Hana Sola mě potěšila informacemi o výsledcích British Fantasy Award.

Jiří Pavlovský se opět chytil a předvedl nám, jak hodně se v televizní a filmové produkci vyzná. Rozjel publicistický cyklus o tvůrcích televizních seriálů. Představil nám J. J. Abramse a Bryana Fullera.

Za povšimnutí stojí také rozhovor Vlada Ríši s Františkou Vrbenskou, který poodkrývá mnoho osobních informací a názorů této skvělé ženy, spisovatelky a v neposlední řadě také knihovnice Národní knihovny.

Milan Svoboda nadále představoval hudbu ve fantastice. Přestože článek to byl poučný, neobjevil jsem žádnou náklonost k elektronickému žánru psychedelic trance.

Pominu-li nešťastný plakát, Technonovinky, Hry z vesmíru, reklamu na hru Serious Sam 2, pak zaujme nejspíš Jaroslav Petr, jehož svěží, čtivý styl určitě velice dobře znáte, tentokrát s nejnovějším vynálezem na získávání vzduchu z vody.

Vyznavači kreslené literatury v Ikarii musí jásat, neboť nabízí celkem fundované články v oblasti komiksu (pokud sám mohu posuzovat). Tentokrát nás Václav Dort seznámí s hvězdou komiksového nebe Bryanem Talbotem a jeho skvostným Lutherem Arkwrightem.

Arkádie Ondřeje Neffa byla završena. Minulé číslo se invaze robotických zabijáků povedla, nakonec se však inteligentní automaty rozhodly vymanit se ze závislosti na lidech. Začala se nová éra, předznamenávající opětovné soužití Luny a Země...

Přes veškerou snahu patřil tentokrát Vivisektor ke slabším, nejenom díky méně knihám.

Povídky světové tvorby otevírá James P. Kelly (* 1951) s Vánoci ze všech nejlepšími (The Best Christmas Ever, 2004). Tento americký autor patří mezi zdatné povídkáře. V Ikarii jste se s ním už měli možnost seznámit u povídek Vězeň chillonský (Ikarie 7/98) a Nauč se myslet jako dinosaurus (Ikarie 6/97) plus 2 povídky v antologiích. Za zmínku rozhodně stojí také jeho web, kde naleznete snad veškerou jeho tvorbu k přečtení (pokud vládnete angličtinou), navíc v rubrice podcast jsou ve zvukovém formátu mp3 ke stažení načtené kapitoly jeho nejnovějšího románu. Vraťme se však k povídce Vánoce ze všech nejlepší. Šestapadesátiletý Albert Paul Hopkins patří k několika z posledních přeživších lidí na Zemi zasažené nespecifikovanou epidemii. Nachází se na pokraji zhroucení a hledá únik v alkoholu. Společnost mu dělají biopové, což jsou v podstatě morfózy schopní androidi s téměř lidskou umělou inteligencí - sluhové. Krátký příběh nás nutí vžít se do situace lidí, kteří ztratili všechno a nezbývá jim už žádná naděje. Popírání a neustálá snaha biopů dělat, že je vše v pořádku, k vyrovnání se se situací Bertimu příliš nepomáhá. Závěr je šokující, přesto však vyznívá nadějně.

Velice dobře napsaná, ke všemu bezesporu značně originální, je také povídka Profesionál (Zawodowiec, ) Marcina Przybylka. Narodil se roku 1968 v Pułtusku v Polsku. Po studiích medicíny pracoval šest let ve farmaceutickém koncernu, pak založil firmu Hekson, zaměřenou na výuku principů mezilidské komunikace. Baví ho počítačové hry a fascinuje lemovský obraz mozku, což ho dohnalo k psaní povídek a románu Gamedec.

Profesionální hráč Torkil Aymore dostane skvělou nabídku od miliardáře Petera "Crashe" Kytese. Ano, legendárního hráče Goodabadsu. Hry, která se odehrává ve virtuální realitě, v níž hráčův mozek dostává při soupeřově zásahu impulsy bolesti. Bohužel pan Kytes už má natolik poškozený organismus, že se nemůže zúčastnit posledního zápasu před odchodem do světa kyberduchů. Pouze Torkilova vůle a zkušený výcvik mohou dosáhnout úspěšné záměny. Krátká povídka na pomezí kyberpunku nám nepopisuje temný svět budoucnosti, ale jeho temnější virtuální odnože. Marcin Przybylek se projevil jako profesionální vypravěč, který umí povídku správně vygradovat, takže ji čtete jedním dechem, přičemž zapomenete pátrat po pointě. Jednoduše vás vtáhne do děje, abyste se mohli odreagovat skvělou zábavou, jakou čtení zajisté nabízí.

Miroslava Hokše jste v Ikarii určitě už četli (Jedni druhých břemena neste..., 1. místo Ikaros 1999, 3. místo povídka Naslouchající, ...), pokud ne v Ikarii, věřte, že píše často a bývá publikován. Specializací tohoto autora je zjevně fantasy. Povídka Slzy Luny se odehrává ve fiktivním světě v dávných dobách, připomínajících starověký Řím. V tomto světě však lidstvo nehraje prim a v podstatě slouží podivným ještěřím tvorům, kteří ovládají magii. Tajemný hrdina Renton plánuje svrhnutí moci těchto usurpátorů. Abych byl upřímný, tak mě upoutal vyprávěcí styl er-formy, který velkolepě navodil atmosféru strachu a snad nevyhnutelného špatného konce, přesto jsem se v textu ztrácel a cítil se dezorientován mezi hrdiny. Konec vypointovaný, můžeme říci, až překvapivý, nezměnil pocit prázdnoty z této povídky. Ačkoliv jsem ji četl třikrát, přestože se mi líbil styl a nápad, obsah nějak nezapadal na správná místa v mé hlavě. Objektivně proto nedokáži povídku posoudit.

Stejně tak nejspíš neřeknu příliš hezkého o jednostránkovém rozhovoru Poručík Pavla Urbana, který odkazuje na Lovecraftovskou tradici. Tuším, že v tomto ročníku postoupily s tématem z díla H. P. Lovecrafta dvě/tři povídky. Bez znalosti Cthulhu nejspíš nic nevyřeším, ale nutkavý pocit, že někdo z poroty Ikara musí mít pro tohoto klasika slabost, zůstává.

Pavel Houser popsal příběh jednoho obrazu, takového Zátiší s Eridanem 5. Zdá se, že hříčka, popisující do jisté míry interaktivní obraz, kromě určité literární a obsahové zvrhlosti, ironie a tragikomedie, k ničemu nesměřuje.

Následují poslední rubriky. Fandománie, dvoustránková Fantastická věda a článek Františky Vrbenské "Kdo je zač Harry Potter a proč mi spolkl ondatru, v němž mimo jiné připomíná literární předchůdce brýlatého školáka.

Závěrem se pozastavíme nad velice hektickým rokem 2005.

Všechno začalo lednovou Ikarií 2005. Drastická změna vzhledu spojená s osobou nového kreativního ředitele René Decastela, se neshledala s nadšením čtenářů. Nešlo ani tak o titulní stránku jako spíš o nepřehlednost a plýtvání prostorem uvnitř časopisu. V říjnu 2005 nastala další celková změna designu. Ikarie získala zpět svůj font názvu, vratily se barvy, zmenšily fonty, přesto mám pocit, že to některé čtenáře neuspokojilo. Změna sebou přinesla zvýšení počtu barevných, lesknoucích se, křídových stránek. Černobílé se naopak přesunuly dovnitř čísla i s povídkami. Velkou ranou se také stal zvýšení ceny na 49 korun českých.

Obsahová stránka si však zachovala velice vysoký standard, zejména zahraniční povídky. Redakce představila dosud nepublikovaná díla veličin, jakými jsou Asher, Benford, Reynolds, Stross, Evangelisti a mnoha dalších. Výběr povídek začal od září obstarávat Martin Šust a trocha mladé krve patřila k příjemnějším změnám magazínu. U české sf vybírané z finálové skupiny soutěže Ikaros, bychom mohli značně polemizovat. Trochu mi chyběly humorné práce Ivana Mlse, jeho pozici svěžím stylem nahradil mladý autor Jan Hlávka.

Publicistika byla zaměřena spíše směrem ke komiksům a filmu. Ze seriálů na pokračování zářila Františka Vrbenská a Ondřej Neff s Arkádií. Objevil se také nástin článků, věnujících se hudbě ve sci-fi, zda-li bude tento trend pokračovat uvidíme. Oblíbená Fantastická věda Jaroslava Petra se dočkala rozšíření o několik stran. Nešťastné řešení však vidím ve zbytečné rubrice Technonovinky. Plakáty symbolizují směr, kam se upírají oči Mladé fronty, tedy k mládeži a dospívajícím. Pochybuji, že u stálých čtenářů najdu po zdech pověšené plakáty k filmům.

Redakce Ikarie si zažila krušný rok, snad byla nalezena na delší dobu konečná podoba měsíčníku. Celkovou představu o uplynulém ročníku, vám, poskytne bonusový dvojlist lednové Ikarie, obsahující informace o obsahu roku 2005.

Jan Pechanec


Vyhrajte luxusní diář a ještě mnohem více od Gnotes
Vyhrajte luxusní diář a ještě mnohem více od Gnotes

Pro 3 šťastlivce tu máme krásnou plánovací sadu, se kterou už rozhodně na nic nezapomenete. Naplánujte si vlastní program do nejmenšího detailu....













Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...