Pamatujete si ještě, jaká očekávání jste vkládal po listopadu 1989 do budoucnosti osobní i budoucnosti česko-slovenské fantastiky?

V osobní rovině jsem neměl žádné konkrétní představy a sny, vymykající se těm obvyklým: profesní rozvoj, spokojený osobní život... Nikdy jsem neměl ambice vrhnout se do podnikání nebo do „velké“ politiky. Co se týče fantastiky, ještě na začátku devadesátých let jsem byl jen jejím nadšeným čtenářem, nikoli znalcem, těšil jsem hlavně na možnost přečíst si konečně díla, doposud nevydávaná nebo přímo tabuizovaná.

Došly tyto sny naplnění?

Co se osobního života týče, něco se zdařilo, něco už méně, asi jako každému. Především jsem rád, že můžu žít v prostředí, kde může člověk víceméně sám řídit svůj život. Přes všechny nedostatky současných poměrů odmítám názory, že „za komunistů bylo lépe“.

Ve fantastice byla má přání naplněna vrchovatou měrou, a dokonce i to, které jsem se tehdy neodvažoval vyslovit ani šeptem: stát se sám publikovaným a relativně úspěšným autorem. Mohl byste nám povědět, co za posledních dvacet let považujete za největší úspěch, jak z osobního hlediska, tak z pohledu na fandomové dění?

V podstatě jsem odpověděl už výše. Těší mě ceny, které jsem za své páce získal, ale především to, když občas mohu slyšet, že nějakého čtenáře pobavila či potěšila některá má povídka. Ve fandomové sféře jsem přímo nadšený z toho, jak navzdory hektičnosti této doby fantastika přitahuje stále nové a nové nadšence, což je vidět zejména na mnoha conech či na kvalitě soutěžních prací v CKČ

A největší neúspěch?

Především to,že Fandom (jakožto organizace) upadá vinou malichernosti a osobních animozit do bezvýznamnosti a ztrácí jakýkoliv vliv na fanouškovské hnutí. Trpí tím i mnohé jeho tradiční a úctyhodné aktivity. Protože se v této organizaci dlouhé roky angažuji, cítím to i jako osobní neúspěch.

Zajisté máte celkem jasno, kam chcete nadále směřovat. Povězte našim čtenářům, co chystáte? Co od Vás mohou očekávat do budoucna?

Chystám se nadále psát povídky, momentálně mám rozpracovaný nový příběh detektiva Zacharyho, kterého jsem „přivedl na svět“ v povídce Kauza Eneth. V nejbližší době bych si také rád „střihl“ jeden díl cyklu JFK, to ovšem záleží také na organizátorech tohoto projektu.

Na závěr by nás zajímalo, jestli máte nějaké přání, které se zda být v současnosti spíše námětem pro vědeckofantastickou literaturu a nepředpokládáte, že by v nejbližších letech došlo naplnění.

Mám pocit, že ve vědě a technice se sci-fi stává realitou tak rychle, že to skoro není možné sledovat. Kéž by tomuto tempu stačilo i lidské myšlení a morálka. Asi hodně sci-fi je bohužel představa, že by lidstvo konečně dostalo rozum a poslalo do háje všechny ty hlasatele politické korektnosti, pozitivních diskriminací, politického a náboženského třeštění a -ismů všelikých vůbec...