2.6.2024 | Svátek má Jarmil


Diskuse k článku

UDÁLOSTI: Nečas a rozchod s minulostí

Po neúspěšné prezidentské kampani Karla Schwarzenberga to vypadalo, že téma "události let 1945-6" je u nás díky kandidátově nemožnosti na nějakou dobu zacementováno.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Szewczyk 27.2.2013 12:50

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

češtin ist krasna jazyk,,,,,,,označení národnosti:,)jako příslušníky národů a kmenů,,,Slovák,Němec,Nor, a pod,pokud existuje Český Němec jako národ pak ano,pěkně je to vidět tady:Lužičtí Srbové --Lužický Srb

P. Pavlovský 27.2.2013 13:47

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

Neexistuje Český Němec, existuje jenom český Němec.

Oproti tomu pojmenování Lužičtí Srbové  je celé pojmenováním národnosti.

Je to podst. jméno vlastní, a proto obě písmena velká.

Látka z osmiletky!

R. Szewczyk 27.2.2013 14:19

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

v tom případě ovšem existuje český Čech

P. Pavlovský 27.2.2013 14:26

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

Samozřejmě, stejně jako americký Čech, volyňský Čech, australský atp.

Já jsem český Čech, ale kdybych se natrvalo odstěhoval do Bratislavy, budu slovenský Čech,

a to tak dlouho, dokud o sobě neprohlásím, že jsem Slovák nebo třeba slovenský Maďar.

J. Vyhnalík 27.2.2013 16:44

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

Ono to asi není úplně tak jednoduché, lidé německé národnosti mají nárok na německé občanství, ale musí prokazovat německý původ. Tady jim jejich osobní rozhodnutí nepomůže, musel se tak rozhodnout některý z jejich předků ;-)

P. Pavlovský 27.2.2013 17:53

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

Naprostá většina států světa na národnost kašle. Mezi výjimky patří Německo a Izrael. Mají sice jako občany lidi různých národností, ale pokud jde o žadatele, upřednostňují Němce/Židy.

Když někdo prokáže kýžený původ, dostane občanství hned. Národnost se prokazuje samozřejmě špatně,obzvlášť příhozímj z bordeloidních států  - Rusko, Ukjrajina či Balkán.

Izrael trvá na jednom prarodiči - Židu. Výsledkem samozřejmě je, že se do Izraele dostane i člověk, jehož babička honila okolo synagogy husy na pastvu.

Ono se to pak stejně vyčistí, protože komu šlo jen o to vypadnout odněkud a získat izr. občanství, pokračuje brzy jinam, zpravidla do USA. Mladí lidé totiž jinak musí absolvovat zákl. voj slkužbu a to se zdaleka každému nechce - muži 3 roky, ženy 2 - tím spíš, že ta zem de facto neustále na ostro válčí, takže to není bez rizika.

Také zdaleka ne každý je shopen a ochoten se naučit ivrit - novohebrejštinu. V Německu stačí samozřejmě němčina, ovšem je tam mezi přistěhovalci síla mohamedánů a to tako není nic veselého.

F. Navrátil 27.2.2013 12:57

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

     Možná by bylo dobré se zamyslet nad tím, proč se Němci tak houfně hlásili k Henlainovi. Pokud vím, tak při vzniku republiky v r. 1918 bylo občanů německé národnosti o půl milionu víc, než Slováků. V tomhle si myslím, že byl Masaryk máloprozíravý a v každém případě to nemělo dobrý vliv na vzájemné soužití.

R. Szewczyk 27.2.2013 13:32

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

no,protože československo nikdo nechtěl,tedá až na pár pseudointelektuálu někde v Praze,,,,protože pro Moraváky byla Víden blíže než ta provinční díra praha,kde si pár pepíků myslelo,že jsou pupek světa,jenom ti z lehce oblouzení si mohou myslet že Masaryk byl světodějným politikem atd

P. Pavlovský 27.2.2013 13:54

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

Proboha, alespoň tu Prahu pište s velkým písmenem!

R. Szewczyk 27.2.2013 14:23

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

V TOMTO případě zcela učelně praha,,,,,,jako díra u nádraží,díra v silnici,imho pejorativně

J. Jurax 27.2.2013 19:14

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

Pane Szewczyku, píšete česky jak vasrpolák :-) ... ovšem Vaše názory jsou - jak to kulantně napsat - takové alternativní a samozřejme ostře protičeské ... nebudete Vy nějaký nedobitý germánský ýbrmenš s polským jménem?

P. Pavlovský 27.2.2013 14:05

Čěští Němci nikdy nechtěli být součástí ČSR

Tragický pokus o "odtržení části" ČSR, která se sama nazvala Deutschböhmen - byl krátký, dramatický a nakonec i krvavý. V praxi se totiž ukázalo, že není ani politicky, ani ekonomicky životaschopná.

Idea "Deutsch-Böhmen, Německé Čechy – samostatného německého správního území v českém pohraničí - byla prosazovaná německými politiky z Čech už ve 2. polovině 19. stol. a začátkem 20. stol. V českém pohraničí mělo vzniknout uzavřené německé jazykové území s úplným vyloučením češtiny. Požadoval je již například "Svatodušní program", společný program pěti německých politických stran v Rakousku přijatý 21. 5. 1899 (o svatodušních svátcích). Odmítal řešení jazykových otázek (uznání češtiny jako úředního jazyka) cestou vládních nařízení (Badeniho vládní návrh), stavěl se proti českým státoprávním nárokům, požadoval jednotné Rakousko a posílení jeho "německého charakteru", mimo jiné rozděleníČech podle národnosti a vytvoření uzavřeného německého území.

V tomto duchu 22 1. 1918 při jednání říšského sněmu odmítli poslanci P. Pacher, Dr. Elvert, Dr. Ober Leither naturalizaci 3, 227. 214 Němců (sčítání z roku 1910) v rámci požadavku Tříkrálové deklarace. To bylo prohlášení generálního sněmu českých poslanců (rakouské) říšské rady a zemských sněmů historických českých zemí ze dne 6. ledna 1918 požadující autonomii pro Čechy a Slováky. A jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakousko-Uherska. Mimochodem, tento dokument vyvrací stále opakované tvrzení sudetoněmecké propagandy, že Slováci byli "zahrnuti " do ČSR až po vytvoření republiky.

Německy mluvící čeští poslanci požadovali oddělení od české "obytné plochy" a vytvoření německé provincie Bohemia.

Pokus realizovat v říjnu 1918 "odtržení" nebyl v té době ničím překvapujícím. Již v lednu 1918, tedy za doby trvání Rakousko-Uherska, vydali rakousko-němečtí poslanci z Čech slavnostní prohlášení, v němž stálo:

P. Pavlovský 27.2.2013 14:08

Re: Čěští Němci nikdy nechtěli být součástí ČSR

 "V nynější velké době, v níž rozhoduje se osud národů a v níž Češi chtějí využíti převratných sil válečných, aby rozbili rakousko-uherskou monarchii a dostali dva a půl milionu Němců v Čechách pod jho československého státu, žádáme my, představitelé německého národa v Čechách, aby byla zřízena samostatná provincie Deutschböhmen se všemi právními přívlastky a zřízením korunní země v rámci císařství rakousko uherského, a to bez jakékoliv závislosti na české částiČech... …. Německý národ neustane, dokud neprovede konečné osvobození (svých soukmenovců) z nadvlády Čechů a - třeba i násilím - nezabrání zřízení československého státu, v němž by německý národ byl ujařmen... Za tím účelem žádáme ohraničení a sloučení německého území v Čechách a pro toto území všechna ústřední místa, úřady a instituce, které patří korunní zemi".

Masaryk potřboval, aby v novém státě byli Němi radikálně přečísleni. Proto s benešem vytvořili konstrukt - národ Československý

P. Pavlovský 27.2.2013 14:12

Re: Čěští Němci nikdy nechtěli být součástí ČSR

tedy  Čechoslováky nikoli jako občanství, ale jako národnost. Čechům to nevadilo, ale mnohé Slováky to štvalo, protože to rušilo status Slováků jako samostatného národa. Proto si nakonec - 1992 - vynutili rozdělení rdepubliky.

J. Stejskal 27.2.2013 20:03

Re: Čěští Němci nikdy nechtěli být součástí ČSR

Ano, chtěli být Horními Uhry.

P. Pavlovský 27.2.2013 20:07

Re: Čěští Němci nikdy nechtěli být součástí ČSR

Před tím jsme je roku 1918 zahránili!

Nikdy nám to neodpustili, jakkoli Maďary moc rádi nemají.

Ale co naplat, na rozdíl od nás je po válce neodsunuli, jenom je obrali o majetek.

S. Ševeček 27.2.2013 22:49

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

"drastické omezení základních občanských práv a svobod pro více než čtvrtinu obyvatelstva ČSR (Němce a Maďary), konfiskace veškerého majetku a nepřiznání, resp. odnětí státního občanství "

Máte to špatně - nebyli vysídleni Němci, ale NĚMEČTÍ OBČANÉ - občané nepřátelského státu.

(znám několik německých rodin - národností i občanstvím - kteří zde zůstali a někteří z nich se v průběhu 70. - 80. let vystěhovali do Německa /spojování rodin .../)

P. Pavlovský 27.2.2013 23:11

Re: Důležité je, jak co pojmenujeme

To je právě sporné. Dle znění dekretu byli vysídleni Němci, lidé německé národnosti.

O občanství dektret nemluví!

Pokud jde o občanství, měli ti lidé do roku 1938 občanství čs., pak Říše.

 Leč: On se jich po Mnichovu nikdo neptal! Prostě jim nacisté to občanství změnili a basta. A hned začali odvádět jejich syny do armády.

 A mohl tak někdo říci, že to němeké občanství nehce, že si ponechá to československé, resp. Protektorátní? To bylo povoleno právě jenom těm několika Čechům, kteří v Sudetech zůstali.

R. Szewczyk 27.2.2013 0:39

ano ano,

až na maličkost,a to tu ,že bud je Česká republika,nebo Česko, demokratický stát,demokratická republika je slovním nesmyslem,tedy Česká republika jako demokratický a svobodný stát,to fakt zní blbě,ale dávám za pravdu,že u nás se politické pojmy pletou hlava nehlava, ,,,,,rozlišit demokracii a republiku je pod rozlišovací schopnost naprosté většiny politiků,politologů,novinářů,ale i tzv, soudních znalců a historiků,,,,,anebo je to umysl,hi hi hi

J. Farda 27.2.2013 0:28

Nečas a rozchod s minulostí

Těžko komentář komentovat jinak než ano, ano, ano! Tečka.

S. Vaněček Šauerová 27.2.2013 0:19

Skvělé, pane Doležale, děkuji.

...