Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠUMAVA: Čas říci pravdu o národním parku
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
A. Trick 7.2.2017 17:51Re: Nejlepší řešení Však se dočkáte. |
V. Pavelka 7.2.2017 17:42Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Hajní žijí v hajovnách a mají na starosti les , Ekoteroristi tam nebydlí a nepracují !bb, zmizeli Zajíci , bažanti , vrabci atp.Ale zásluhou fořtů, myslivců máme nadstavy vysoké , a černé zvěře )Říkame tomu lesní dobytek (tisíce tun masa ročně pro privilegovanou vrstvu maníků s flintama, napříč politickým spektrem . Zákonem chráněných pytláků , nebot ze zákona zvěř nikomu v lesích nepatří. |
P. Selinger 7.2.2017 17:34Re: Možnou nápravou? Ale pane Rado, pokud vím, lesy na Šumavě patří státu. Myslíte, že by stát měl chuť maximalizovat momentální zisk ? Pokud by se těžily pouze kůrovcem napadené stromy , a to ve všech částech Šumavy, nedocházelo by k tak velkým škodám, jako dochází v bezzásahových zonách po přemnožení kůrovce.... |
P. Rada 7.2.2017 17:28Re: Pane Rada, Pokud se ale ptáte opravdu mě tak moje odpověd zní, že v "ekologistických" aktivitách nejsem kompetentní. Tento pojem propaguje Václav Klaus - toho se optejte. Pokud ale máte na mysli i vstah člověka k přírodnímu prostředí, tak to je např. obsahem oboru enviromentalistika. Fakticky ale dnes nikdo nechrání přírodní prostředí adekvátním způsobem. Všiml si toho už i papež František když ve své encyklice píše o té "nejopuštěnější která sténá a trpí". Drancování dříve bohaté planety pokračuje s pravděpodobně až fatálními dopady pro dnešní typ civilizace. Ta totiž porušila zásadním způsobem celoplanetátní cykly uhlíku, dusíku i fosforu... což je neslučitelné ze stabilitou biosféry a tedy všeho co na ní navazuje ač koli o tom nechce slyšet. To, že se o tomto problému politici obvykle bojí hovořit souvisí s tím, že voliči to vesměs ani nechtějí slyšet. Takové postoje na faktech ale nic nemění. Celospolečensky tak "strkáme hlavu do písku" a nechceme si ani toto přiznat.: https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pisku-kdyz-je-nebezpeci-tak-zjevne |
L. Němec 7.2.2017 17:19Dotaz Chtěl jsem se optat zdepřítomných odborníků, abych se trochu orientoval : na Šumavě je bezzásahová zóna a vedle ní ( nebo okolo ) zásahová zóna. Jak rozezná kůrovec ty zóny ? To jako vyletí a řekne si - aha, tady můžu kousat a nebo bacha, halt, tady nemůžu kousat . |
V. Pavelka 7.2.2017 16:52Re: zlatá slova Zdravý rozum !?? příroda by potřebovala pořádnou NOHU , aby mohla nakopat hlavně ty zaklínače se zdravým kokosem . |
V. Kopta 7.2.2017 16:45Re: Nejlepší řešení to nikdo nikde neprosazuje |
V. Kopta 7.2.2017 16:44Re: Mně už je to jedno. s jinými názory mají právě největší problém členové hnutí duha a jiných ideologicky zaměřených organizací, protože přece oni vždycky vědí co je nejlepší pro všechny. |
V. Pavelka 7.2.2017 16:42Re: Mně už je to jedno. A copak Alda? , vychoval jste z dětí Ekoteroristy ?! |
V. Pavelka 7.2.2017 16:34proč se pan pisatel nepodívá na bavorskou stranu lesa, tam je důkaz jak se les popral sám s broukem i se sušinami , jako hnojivem , každej blbec ví , že náletová semínka jsou přírodním výběrem nejodolnější , a dojemné historky o šumavských chudých domorodcích ?, Tomu nevěří ani on. Který majitel pozemků vám dejchal do počítače , Trdlo jedno ! |
L. Němec 7.2.2017 16:31Re: Nejlepší řešení Nesmí se zapomenout na minigolf a zoologickou zahradu, bez toho by to opět ztrácelo smysl, pane Trick. |
L. Němec 7.2.2017 16:16Re: To, že pěstujeme a používáme dřevo A víte, že máte pravdu, pane Urban ? Já chtěl tuhle zbourat Hradčany, jak mě Eman nakrk, tak tam jedu i s vercajkem tramvají, a ty mě hnali. Tak jsem šel s krompáčem na předměstí a tam jsem si pěkně zaboural |
P. Urban 7.2.2017 15:43To, že pěstujeme a používáme dřevo ještě není důvod k těžbě v rezervacích. To je jako kdybyste chtěl zbourat Hradčany s odůvodněním, že na předměstích se bourá běžně. |
M. Valenta 7.2.2017 15:29Re: Mně už je to jedno. Ani ne. He to o tom, že někdo nechápe, že existují i jiné jemu nepříjemné názory na věc, ale to Vy jistě víte. |
A. Trick 7.2.2017 15:22Pane autore, všechno je jinak. Smrky na Šumavě a jinde v Kotlince končí. Smrk potřebuje mnoho vody a té "díky" GO ubývá. Ale zpochybnit GO můžete a přírodu "konzumovat" bez skrupulí i nadále. |
A. Trick 7.2.2017 15:17Nejlepší řešení Šumavu zabetonovat a zaasfaltovat. Postavit aquaparky, golfová hřiště, kolotoče, široké silnice (ani dálnic se netřeba bát), fastfoody, multikina, heliporty a hlavně velkokapacitní parkoviště, Pak teprve Šumava získá svůj smysl. |
V. Kopta 7.2.2017 14:54Re: Bože na nebi? Rada, rusky se to řekne sovět, že by to nebyla náhoda? podle obsahu příspěvků by to i sedělo :-) |
V. Kopta 7.2.2017 14:53zlatá slova dobře napsáno, děkuji. od místních ideologů jste to už pěkně schytal a ještě schytáte. zdravý rozum se dnes moc nenosí. díky za článek. |
P. Dvořák 7.2.2017 14:52Re: Mně už je to jedno. Proč by to měla být jakási úporná touha? Jedná se o prosté konstatování, že leckdy ani ti zlí komunisti nedokázali za čtyřicet let tuto zemi zplundrovat tak, jako za sedmadvacet let ti kteří dokazují, že opravdu nejsou jako oni. |
P. Khail 7.2.2017 14:52Re: Prosím všechny, Ano, vytvoří se sám, jak vidno v Krušných horách, vytváří se i na Šumavě (viděl jsem na vlastní oči), není to ovšem za pětiletku. Šumava byla postižena kalamitami i v dobách kdy ještě nikdo o NP Šumava ani nesnil, jak možno číst na př. zde: http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/ |
V. Kopta 7.2.2017 14:49Re: Mně už je to jedno. to jsem tedy nevyčetl, muselo vám dát hodně práce aby jste to odklonil k jinému tématu. Příspěvek je o darebácích z hnutí duha atd. |
M. Prokop 7.2.2017 14:41Re: Prosím všechny, To už je o něco lepší. Takže dotaz, místo těch monokultur, jak se vytvoří smíšený les? Cíleně výsadbou, nebo tak nějak, mezi uschlými stromy? Klimka se mění neustále. Nikdy nebylo klima "nafurt". |
M. Valenta 7.2.2017 14:39Re: Mně už je to jedno. Vaše úporná touha po jednoduchém světě komunistů je úsměvná. |
M. Prokop 7.2.2017 14:37Re: Každá Rada drahá Možná z dřevotřísky. Ksindlmateriál ke ksindlovi pasující. |
M. Prokop 7.2.2017 14:36Re: Pane Rado, Pokud by ke svým nápadům měl výkonnou moc, tak zaručeně. Takhle jen pouhý agitátor, případně propagátor zločinců. |
M. Valenta 7.2.2017 14:35Re: Ohraný dřevařský evergreen, I pralesem vedou pěšiny a stezky. Trocha té divočiny neuškodí, i doma. |
V. Kotas 7.2.2017 14:30Re: Mně už je to jedno. A tak to nakonec dopadne i vojenským újezdem Brdy. |
P. Rada 7.2.2017 14:23Re: Prosím všechny, Dobrá zkusím komentovat věcně další autorův odklon k polopravdám který se chvástá údajným říkáním pravdy o NP. Tvrdí: ..."kůrovec nezná hranice a množí se neskutečnou rychlostí" ... Prvá polovina je pravdivá. Kůrovec je skutečně latentně přítomen všude ve smrkových porostech už 65milionů let a dokládají to jeho chodbičky ve zkamenělinách. Druhá část je naopak diskutabilní. Rychle se množí jen někdy a naopak může rychle zaniknout. Rychlost předně určuje teplota a tedy počet jeho generačních cyklů. Skutečností je i to, že smrk je zde a za celé ty miliony let zjevně nevyhynul. Nejedná se tedy o klasickou epidemii likvidující celý druh ale naopak o formu symbiozy která vykazuje dnes poruchy zejména tam, kde do vývoje neuvážlivě zasáhnul člověk. Běžný lesní porost proto využívá kůrovce jako jakousi svou bílou krvinku. Ta se při onemocnění namnoží a urychleně likviduje nemocnou tkán spolu s kterou posléze sama odumírá. Růst výskytu kůrovce tedy primárně odpovídá zdravotnímu stavu porostu a jeho schopnost rychle se množit právě takovým náhlým změnám jako jsou polomové stavy po vychřicích tedy plomech. Vstoupíli do toho člověk výsadbou monokultury, změnou klimatu ... může dojít k opravdu lavinovitému šíření kdy přemnožený kůrovec napadá i stromy mladé, kde se běžně nevyskytuje. Ještě rychlejší jak kůrovec může být těžba nebo dokonce požár. Odtěžením drřenní hmoty ale roste v místě kyselost půdy zhruba dvojnásobně a to na už tak překyseleném podkladě kyselými dešti může být hřebíček do rakve i všem dalším dřevním porostům nehlede na erozi větrnou, tepelné šoky a nedostatek vláhy kterými se holiny vyznačují. Proto je lepší v některých partiích vůbec kácením nezasahovat. Poslední kůrovcová kalamita však na Š. zkončila ještě rychleji jak jakýkoli těžební zásah. I kůrovec má totiž své slabiny a tou je např citlivost na pro něj patogení houbu kterou si zdravý smrk zas symbioticky hýčká ale může ji využít jen při chladném a deštivém počasí. To se také stalo a autor o tom mlčí. |
J. Hanzal 7.2.2017 14:21Re: Bože na nebi? Ano jsem duchem dítě, i když notně přestárlé. Je lepší býti stále dítětem než si hrát na "vzdělance". |
A. Alda 7.2.2017 14:16Pane Rado, já si o Vás myslím, že jste zločinec. |