M. Grundmann 2.1.2021 14:33

Annu Kareninovou jsem přečetl celou. Tolstý se mi četl velmi špatně, protože je plný moralizování. Anna Kareninová v tom byla možná extrémní.

Dostojevský se mi četl dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 2.1.2021 14:39

Anna Karenina jako by něčím připomínala Pani Bovaryovou. A pokud se vám nelíbila Vojna a mír, nemohl jste určitě přijít na chuť ani Stendhalove Červenému a černému nebo Věznici parmské.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.1.2021 14:52

Vojnu a mír jsem nečetl, tento román by byl určitě zajímavější než Anna Kareninová. Paní Bovaryovou jsem taky nečetl a je zcela jisté, že ji nikdy číst nebudu a ani se nebudu dívat na žádné filmové ztvárnění tohoto díla. To je ovšem můj osobní vkus.

Stendhal byl příjemné čtení a přečtení Věznice parmské nelituji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 2.1.2021 15:22

Víte co, kdyby spisovatelé psali romány kvůli moralizování, nenapsali by ve své době světové bestsellery. Flaubert i Tolstoj se na své hrdinky dívali s pochopením. Ve Vojně a míru byste toho moralizování taky moc nenašel. Snad až na autobiografickou postavu statkáře. Ale to je spíš idealizovaný autoportrét. Vojna a mír je mimo jiné romantický zamilovaný roman z doby napoleonských válek. Podobně jako zmíněné Stendhalovy romány. Jen ten Tolstoj vyznívá o něco víc protiválečně než Stendhal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 2.1.2021 13:12

Asi chápu, co máte na mysli. Ale nechápu, co vás udivuje na tom, že myšlenky stoiků známe více než dva tisíce let? On i takový Hegel ve své relativně nedavne době v podstatě omilal myslenky staré nejméně dva a půl tisíce let. Nebo novodobá variace na antické stoiky, L. N. Tolstoj. Co je na Vojně a míru objeveného? Vlastně nic. Pokud pomineme fakt, že je to úchvatný společenský román... A možná i to, že uvedený myslitel se zřejmě poučil na příkladu Sency a nevychoval žádného císaře.

Co se týče názoru na tak zvanou moderní levici, která není ani moderní a ani levicová, s vámi souhlasím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 2.1.2021 15:31

Oslava sebe sama? Obdiv a úcta od ostatních? Vězte, že stoik má tyhle věci víte kde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.1.2021 15:49

Stoikové hlásají, že existují dva druhy lidí - stoici a blázni. Stoik je podle nich blažený za všech okolností právě proto, že stoická ctnost je totožná s blažeností. Čili je svoboden i člověk, který je otrokem, bohatý je i žebrák, vladař je i ten, jehož nikdo neposlouchá, atp. Všichni ostatní jsou chudáci, žebráci a šílenci, a jsou to právě ti, kdo hledají blaženost ve vnějškovostech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 2.1.2021 17:28

Křesťané si z pochopitelných důvodů obvykle veřejně nepřiznávají, kolik z jejich věrouky pochází z jiných zdrojů než z Božích. Zejména z antické filozofie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.1.2021 19:08

To je zcela přirozené. Mě ale překvapovala blízkost dnešního levicového a křesťanského myšlení. Myslel jsem, že levice pochází z křesťanství. Ve skutečnosti má levice s křesťanstvím asi jenom společné řecké kořeny a křesťanství těchto helenistických myšlenek do současnosti pouze zprostředkovalo přenos nebo rozšíření do celého světa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 2.1.2021 19:23

Do jisté míry můžete mít pravdu. Křesťanství se nejspíš rozšířilo zejména proto, že v otrokářské říši reagovalo na sociální postavení otroků tim zpusobem, že nakonec asi vyhovovalo oběma stranám. Otrokům a otrokářům. Konečně, autor jedné z nosných myšlenek o tom, že na počátku bylo Slovo, byl vysoce postavený aristokrat. Ale prameny helénské filozofie bych hledal hlouběji v historii. Jsou v podstatě všelidské. Konečně, podobné myšlenky vznikaly v různých částech světa. Někdy i prakticky současně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 2.1.2021 19:23

Do jisté míry můžete mít pravdu. Křesťanství se nejspíš rozšířilo zejména proto, že v otrokářské říši reagovalo na sociální postavení otroků tim zpusobem, že nakonec asi vyhovovalo oběma stranám. Otrokům a otrokářům. Konečně, autor jedné z nosných myšlenek o tom, že na počátku bylo Slovo, byl vysoce postavený aristokrat. Ale prameny helénské filozofie bych hledal hlouběji v historii. Jsou v podstatě všelidské. Konečně, podobné myšlenky vznikaly v různých částech světa. Někdy i prakticky současně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.1.2021 19:20

Blízkost levicového myšlení s křesťanstvím vede bohužel také k tomu, že je snaha o levicovou převýchovu vnímána jako pokus o evangelizaci. To vede k radikalizaci muslimů a k terorismu. Tento negativní vliv levicového myšlení na muslimy není obvykle uznáván a znemožňuje tak pochopit současné problémy s muslimy v západní Evropě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 2.1.2021 19:33

To co vy nazýváte levicovostí, by někdo jiný nazval výdobytkem evropského osvícenectvi, které stálo potoky krve prolité v době Reformace a které dnes tvoří elementární základ soudobe západní kultury.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 2.1.2021 19:33

To co vy nazýváte levicovostí, by někdo jiný nazval výdobytkem evropského osvícenectvi, které stálo potoky krve prolité v době Reformace a které dnes tvoří elementární základ soudobe západní kultury.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.1.2021 4:50

V tom s Vámi zcela souhlasím. Málokdo však poukazuje na levicový charakter osvícenství. Obvykle se o osvícenství hovoří jako o vítězství rozumu nad náboženským tmářstvím. Nikoliv jako o vítězství moderního levicového myšlení nad teologií nebo jako o očištění křesťanství od teologie. Vidím osvícenství spíš jako evoluci nebo modernizaci křesťanství v levicové myšlení. Tím se ovšem zcela mění pohled na současnou západní společnost i na důvody jejích současných problémů. Řekl bych také, že je východní Evropa díky komunistické zkušenosti na vyšším stupni historického vývoje, protože se jí podařilo od těchto myšlenek očistit a posílit roli rozumu ve svém fungování.

Pokud jde o zdroje těchto myšlenek, tak jsem je spolehlivě dohledal pouze u řeckých filosofů. Existuje hypotéza, že je přitáhl do Evropy z Indie Alexandr Makedonský. Jsou to ale spekulace, ke kterým jsem nenašel dostatek zdrojů. Moje vzdělání a jazykové schopnosti analyzovat texty ve starověkých indických jazycích mi nedovolují jít dále. Asi by to chtělo nějakého opravdového profesionálního historika, který něco v této oblasti zjistí nebo najde jiné zdroje. Sám sázím na indické kořeny. Asi by to byla zajímavá doktorská práce v oblasti historie. Ale skutečným historikům se víc do řemesla plést nechci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 8:41

Na příkladu křesťanství, které se ve své době stalo světovým náboženstvím zřejmě právě proto, že vyhovovalo otrokům i otrokářům, vidíme, že se na světě všechno podstatné chová jako mince, která má minimálně dvě strany. Chceme-li podobné pojmy dnes ještě používat, nic není jenom levicové, aby to současně nemělo i pravicový charakter. Ani svoboda a spolecensky pokrok.

Když jsme u té dialektiky, v Evropě s těmito myšlenkami přišel Hérakleitos z Efektu prakticky současně jako Lao' c v Číně. Ale máte pravdu, v Evropě šlo spíše o jedince, zatímco v Asii to byly a jsou celé školy. Filozofie se tam dokonce stala součástí standardní výchovy. (Namísto úvah o Boží Trojici)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.1.2021 9:24

Připadá mi problematické, aby se celý západní svět choval a uvažoval podle stoických myšlenek vyslovených před 2300 v malém Řecku. Tyto myšlenky nebyly podrobeny kritické analýze a dokonce si ani Západ neuvědomuje, v jak obrovském rozsahu je těmito myšlenkami ovlivněn. Nejedná se pouze o veřejný život, tyto myšlenky se projevují i ve zcela osobním a rodinném chování běžných lidí.

K pokusům o revizi těchto myšlenek v minulosti přece jenom došlo. Největší pokus skončil světovou katastrofou, když se nacisté inspirovali místo řeckými stoiky starověkou fašistickou Spartou. Zase to starověké Řecko, bude nás pronásledovat navždy ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 9:52

Problém nebude v antickém Řecku. A rozhodně není naším problémem filozofie jako taková. Západní civilizace je poznamenána spíše tím, v co se (společensky, politicky a ekonomicky) proměnila Římská říše. Civilizačním problémem je i samo křesťanství. Je dokonce možné, že nebýt krvavé Reformace a zničující Třicetileté války, že by dnes v Evropě vládly podobně fundamentalistické režimy jako někde na Blízkém východě. Kromě toho, nezapomínejme, že Evangelia nebyla psána jen pro otroky, aby jim slíbila svobodu v Božím království. Měla zaujmout také vzdělané vrstvy své doby a proto musela reflektovat i dobové ideje. Problémem ale obvykle nebývají ideály. Pozor bychom si měli spíše dávat na ty, kteří v pozadí tahají za nitky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 9:52

Problém nebude v antickém Řecku. A rozhodně není naším problémem filozofie jako taková. Západní civilizace je poznamenána spíše tím, v co se (společensky, politicky a ekonomicky) proměnila Římská říše. Civilizačním problémem je i samo křesťanství. Je dokonce možné, že nebýt krvavé Reformace a zničující Třicetileté války, že by dnes v Evropě vládly podobně fundamentalistické režimy jako někde na Blízkém východě. Kromě toho, nezapomínejme, že Evangelia nebyla psána jen pro otroky, aby jim slíbila svobodu v Božím království. Měla zaujmout také vzdělané vrstvy své doby a proto musela reflektovat i dobové ideje. Problémem ale obvykle nebývají ideály. Pozor bychom si měli spíše dávat na ty, kteří v pozadí tahají za nitky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 9:53

Problém nebude v antickém Řecku. A rozhodně není naším problémem filozofie jako taková. Západní civilizace je poznamenána spíše tím, v co se (společensky, politicky a ekonomicky) proměnila Římská říše. Civilizačním problémem je i samo křesťanství. Je dokonce možné, že nebýt krvavé Reformace a zničující Třicetileté války, že by dnes v Evropě vládly podobně fundamentalistické režimy jako někde na Blízkém východě. Kromě toho, nezapomínejme, že Evangelia nebyla psána jen pro otroky, aby jim slíbila svobodu v Božím království. Měla zaujmout také vzdělané vrstvy své doby a proto musela reflektovat i dobové ideje. Problémem ale obvykle nebývají ideály. Pozor bychom si měli spíše dávat na ty, kteří v pozadí tahají za nitky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 9:53

Problém nebude v antickém Řecku. A rozhodně není naším problémem filozofie jako taková. Západní civilizace je poznamenána spíše tím, v co se (společensky, politicky a ekonomicky) proměnila Římská říše. Civilizačním problémem je i samo křesťanství. Je dokonce možné, že nebýt krvavé Reformace a zničující Třicetileté války, že by dnes v Evropě vládly podobně fundamentalistické režimy jako někde na Blízkém východě. Kromě toho, nezapomínejme, že Evangelia nebyla psána jen pro otroky, aby jim slíbila svobodu v Božím království. Měla zaujmout také vzdělané vrstvy své doby a proto musela reflektovat i dobové ideje. Problémem ale obvykle nebývají ideály. Pozor bychom si měli spíše dávat na ty, kteří v pozadí tahají za nitky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.1.2021 10:13

V tom s Vámi nemohu souhlasit. V pozadí za nitky vždy někdo tahá nebo se o to aspoň pokouší. Tomu se nedá nijak zabránit, je to podstata sociálního chování. Nejen u lidí, ale často i u zvířat, pokud jsou toho inteligenčně schopna.

Problém vlivu řecké filosofie vidím v tom, že je její učení na Západě považováno za součást zdravého rozumu. Jedná se o nejsilnější dogmata v lidském uvažování, o myšlenky natolik samozřejmé, že o nich nemá ani smysl diskutovat. A ten, kdo je zpochybňuje, je považován za blázna nebo provokatéra. Jejich nositel si ani neuvědomuje, že vůbec tato dogmata slepě respektuje.

K vážným problémům dojde, když dojde ke smíchání různých populací, které se neshodnou na obsahu tohoto "zdravého rozumu". Vážným konfliktům pak nelze zabránit. Možná je to důvod problémů soužití s rómskou populací. Pochybuji, že uvažují a jednají podle pravidel řeckých stoiků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 10:52

Je to jako se vším. Máte i nemáte pravdu. Je pravda, že jinak vypadá tzv. západní převážně křesťanská civilizace a jinak civilizace hinduistická/budhisticka, jinak civilizace muslimská a zase zcela jinak civilizace taoistická/konfuciánská. Ale co se týče životních podmínek, je to zcela jiná písnička. Nebo byste snad měnil svoji kulturu za život dejme tomu v Číně, Indii či nedej bože někde v Súdánu?

Já mám taky pocit, že křesťanství bylo do jisté míry projevem úpadku Římské říše s že tento úpadek do jisté míry trvá dodnes. Ale abych tento úpadek přičítal partě filozofů, kteří notabene vlastně jen bojovali proti dekadenci rozkládající jejich společnost, to je na mě poněkud silná káva.

Přesto děkuji za debatu. A věřte, že chápu proč vám stoici vadí. Je možné, že i mně do jisté míry zkazili mladí. Přeji vám do nového roku všechno dobré.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 10:52

Je to jako se vším. Máte i nemáte pravdu. Je pravda, že jinak vypadá tzv. západní převážně křesťanská civilizace a jinak civilizace hinduistická/budhisticka, jinak civilizace muslimská a zase zcela jinak civilizace taoistická/konfuciánská. Ale co se týče životních podmínek, je to zcela jiná písnička. Nebo byste snad měnil svoji kulturu za život dejme tomu v Číně, Indii či nedej bože někde v Súdánu?

Já mám taky pocit, že křesťanství bylo do jisté míry projevem úpadku Římské říše s že tento úpadek do jisté míry trvá dodnes. Ale abych tento úpadek přičítal partě filozofů, kteří notabene vlastně jen bojovali proti dekadenci rozkládající jejich společnost, to je na mě poněkud silná káva.

Přesto děkuji za debatu. A věřte, že chápu proč vám stoici vadí. Je možné, že i mně do jisté míry zkazili mladí. Přeji vám do nového roku všechno dobré.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 10:52

Je to jako se vším. Máte i nemáte pravdu. Je pravda, že jinak vypadá tzv. západní převážně křesťanská civilizace a jinak civilizace hinduistická/budhisticka, jinak civilizace muslimská a zase zcela jinak civilizace taoistická/konfuciánská. Ale co se týče životních podmínek, je to zcela jiná písnička. Nebo byste snad měnil svoji kulturu za život dejme tomu v Číně, Indii či nedej bože někde v Súdánu?

Já mám taky pocit, že křesťanství bylo do jisté míry projevem úpadku Římské říše s že tento úpadek do jisté míry trvá dodnes. Ale abych tento úpadek přičítal partě filozofů, kteří notabene vlastně jen bojovali proti dekadenci rozkládající jejich společnost, to je na mě poněkud silná káva.

Přesto děkuji za debatu. A věřte, že chápu proč vám stoici vadí. Je možné, že i mně do jisté míry zkazili mladí. Přeji vám do nového roku všechno dobré.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 10:52

Je to jako se vším. Máte i nemáte pravdu. Je pravda, že jinak vypadá tzv. západní převážně křesťanská civilizace a jinak civilizace hinduistická/budhisticka, jinak civilizace muslimská a zase zcela jinak civilizace taoistická/konfuciánská. Ale co se týče životních podmínek, je to zcela jiná písnička. Nebo byste snad měnil svoji kulturu za život dejme tomu v Číně, Indii či nedej bože někde v Súdánu?

Já mám taky pocit, že křesťanství bylo do jisté míry projevem úpadku Římské říše s že tento úpadek do jisté míry trvá dodnes. Ale abych tento úpadek přičítal partě filozofů, kteří notabene vlastně jen bojovali proti dekadenci rozkládající jejich společnost, to je na mě poněkud silná káva.

Přesto děkuji za debatu. A věřte, že chápu proč vám stoici vadí. Je možné, že i mně do jisté míry zkazili mladí. Přeji vám do nového roku všechno dobré.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 3.1.2021 8:41

Na příkladu křesťanství, které se ve své době stalo světovým náboženstvím zřejmě právě proto, že vyhovovalo otrokům i otrokářům, vidíme, že se na světě všechno podstatné chová jako mince, která má minimálně dvě strany. Chceme-li podobné pojmy dnes ještě používat, nic není jenom levicové, aby to současně nemělo i pravicový charakter. Ani svoboda a spolecensky pokrok.

Když jsme u té dialektiky, v Evropě s těmito myšlenkami přišel Hérakleitos z Efektu prakticky současně jako Lao' c v Číně. Ale máte pravdu, v Evropě šlo spíše o jedince, zatímco v Asii to byly a jsou celé školy. Filozofie se tam dokonce stala součástí standardní výchovy. (Namísto úvah o Boží Trojici)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 2.1.2021 10:05

Děláte dobře, pane Kašpárku, nechte to tu pro své frustrované kamarády, a také pro nás, kteří sice s frustrací nic společného nemají, ale články pana Vlka čtou velice rádi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 2.1.2021 10:33

Výborně pane Kašpárku, k tak skvělému rozhodnutí vám s velkou chutí pogratuluji. Ale na NP snad k vůli panu Vlkovi st, nezanevřete. Je tady třeba ,,hrdiny i padouchy ".

• reagovat
• nahlásit příspěvek