Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

No, všichni tihle hlasití kritici jednání Zemana ho přece neuznávají (o p. Hasenkopfovi to možná neplatí, nevím, o toho tady ovšem nejde), no a tak by tedy hrdě měli říct, že se bez profesorského titulu obejdou a je to, ne? Proč ho tak mermomocí ze Zemanových rukou chtějí mít?

Jak jste přišel na to, že ho chtějí mít ZE ZEMANOVÝCH RUKOU? Mají-li odborně nárok, chtějí mít titul. V Česku je to možno pouze z rukou úřadujícího (z božího dopuštění) presidenta. Nic víc v tom není.

Dost věřím, že většina z nich by uvítala jiné ruce.

Tak nevím, jak autor četl ten zákon o vysokých školách, například podmínka, že profesor musí být nejdříve docentem, tam je jasně uvedena. Výjimkou jsou jen profesoři již jmenovaní na prestižních zahraničních školách. Také tam je dostatečně podrobně popsána procedura jmenování a další podmínky, s přihlédnutím k tomu, že současně musí být dostatečně obecná aby se dala použít ve všech oborech (§74). Prezidentovi pak zákon nedává žádnou možnost nejmenovat "(1) Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74."

v U.S.A. jmenuje profesory také president?

V USA jmenuje profesory příslušná universita. Není to ale titul doživotní, poté co profesor odejde tak žádný titul nemá. Pokud přejde na jinou universitu, ta ho buď profesorem jenuje, nebo ne. U nás je profesura otázkou společenské prestiže (kolik jich je zvoleno do senátu, ...), v USA je otázkou odborné prestiže.

Navíc tam je profesor na universitě každý, jsou jen různé stupně Assistant Professor (u nás zhruba odborná asistent), Associate Professor (u nás docent) a Full Professor (u nás vysokoškolský profesor).

Což je ovšem chabý argument, samozřejmě že i když je ta pravomoc pana prezidenta jmenovat profesory "jenom v zákonu", tak i tam mohla a měla být uvedena ta požadovaná omezení uvedená na konci oddílu I. Jenomže ani v tom zákonu uvedená nejsou. Proč ani v tom zákoně nejsou, je uvedeno v odstavci II.

V čem je asi omyl autora, už v onom příkladu úředníka za přepážkou. Jenže, ten tam přeci nerozhoduje, i ten pouze příjme tu žádost, zkontroluje údaje a pošle to "vejš" ke schválení. A kdyby se soudruh stát rozhodl (třeba na doporučení našich slavných tajných služeb), že mu ten pas nevydá, tak nevydá a můžete si stěžovat na lampárně...

Můžete si stěžovat u správního soudu. To je trochu rozdíl oproti lampárně.

Souhlas.

Jen "Subjektivně, libovolně, politicky – protože má-li být profesor něco víc než jen dobrý učitel, má-li být společenskou autoritou, musí projít takovouto společenskou kontrolou reprezentovanou prezidentem."

Těžko k tomu může dojít, pokud sám president není společenskou autoritou, je spíše jejím opakem (současná situace).

Pro mnohé autoritou prostě JE. Třeba pro ty, co jim lékař zakázal i pito, ale jiný lékař kvůli prezidentovi jinými slovy řekl, že zpít se denně pod obraz (láhev vína a několik odměrek tvrdého není běžná opilost) je běžná denní konzumace.

O tom, kdo je či není osobnost, rozhoduje Zeman. Bez ohledu na realitu, zato s výrazným ohledem na své vlastní zájmy, pocity, přesvědčení a rovněž s ohledem na doporučení jiných výrazných osobností v podobě Mynáře, Nejedlého a Ovčáčka. Čest.

Zajímalo by mě, jak to vypadá v zahraničí. Chce se tam po prezidentech, aby byli poslušnými pošťáky? Mně to nepřijde důstojné, zvláště u přímo voleneho prezidenta, aby mu poroucela vysoká škola.

Prezident je podle naší Ústavy ceremoniář. Předání jmenovacího dekretu prezidentem dobře vypadá, nic víc.

Od vytváření vnitřní i zahraniční politiky máme vládu - a faktická pravomoc prezidenta (dle naší Ústavy) končí jmenovaním člověka, který vládu sestaví.

Přímá volba je v této konstelaci nešťastnou, ale lidé si tuhle hračku vzít nenechají. Posílení pravomocí prezidenta, když už máme tu přímou volbu, by v našich podmínkách nezralého post-socialismu bylo ještě horší, neboť jsme zvyklí na diktaturu (a podle toho si i volíme).

V civilizovaných zemích je profesor názvem pracovního zařazení. Titul platí pro určitou vysokou školu a obvykle na dobu určitou. Profesory vybírá a jmenuje vysoká škola. Nevím proč se české vysoké školy brání tomuto modelu a zuby nehty se drží feudálního reliktu jmenování profesorů hlavou státu.

V těchže "civilizovaných" zemích se ovšem VŠ staly baštami levičáků, od 94% v humanities, až po 3:1 ve fyzice a chemii. Rovněž tam může "plná profesorka" tvrdit, že "matematika je rasistická".

"řešíme" ceny roušek

Autore,

chcete, aby profesor nebyl jen špičkový odborník, ale zároveň i společenská autorita. Co je to společenská autorita? Kdo bude míru oné autority posuzovat? Jak může být společenskou autoritou špičkový vědec, o kterém vědí "jen" jeho kolegové a žáci? Přijme veřejnost jako autoritu člověka, který "sedí v laboratoři a míchá si ňákou chémii" a nejde mezi lidi? Podle Vašich požadavků by profesor Holý nebyl ani ten docent - vždyť o něm téměř nikdo nevěděl, ale mnozí mu přesto vděčí za zdraví. Zato "Franta", co dá pět a dvacet kousků za večer, to je autorita (pro překvapivě mnoho lidí).

Souhlasím s vhodností centrálního stanovení minimálních požadavků na profesuru - jenže i tak dojde k tomu, že v Dolní Horní budou splněny ty minimálné, ale v Horní Dolní budou chtít násobně více (a tedy profesura nebude srovnatelná).

Nechť jsou minimální požadavky, ale apolečenská autorita mezi ně patřit nemůže. A jmenování prezidentem ať je slavnostní akt společenské odměny za odbornou vědeckou práci.