J. Nevrkla 29.7.2020 13:55

To splavovani je třeba problémem kukuřice, ti rozumní ji na svahy neseji. Chovat krávy kvůli hnoji se nevyplatí, dnes dojí více a není jich tolik třeba. Je to především ekonomická otázka, co se vyplatí, když dobře nepocitate, hrozí krach.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 29.7.2020 19:06

I v rovinách jsou velelány problém. Především - pěkně se tam rozběhne vítr, a jestli nesušíte prádlo v sušičce, tak víte, jak rychle ho vítr dovede vysušit. A ze suchého pole vítr zvedá a odnáší prach. Je to méně efektní, než bouřková průtrž, ale zato je to furt. Viz občasné Úžasné Západy Slunce skrzevá prach ze Sahary. A moc pěkně vylíčeno v Hroznech hněvu. Nejsme první ani poslední, kdo má s "antropogenním suchem" problém.

Dalším problémem je biodiverzita. Jasně, na poli je jejím synonymem plevel, ale jakmile jednou hraboši přijdou na to, že se v žitečku poflakují sami, je to na vás jako na člověku a vy jako člověk umíte jediné: jed. Smečky lišek vám budou chodit spíš do kurníku a káně, když už si hrabošíka uloví, si nemá kam sednout a slušně posvačit.

Takže i tady to chce členitost: lán rozčlenit větrolamy a remízky. Všimněte se: píšu rozčlenit, ne rozdělit. Docela si dovedu představit lán od obzory k obzoru, jehož součástí ale budou právě ty větrolamy a pod. ale lstivě rozmístěné tak, aby ten peklostroj s iks radlicemi za zadkem v pohodě prokličkoval a nemusel se ani zbytečně vracet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.7.2020 9:29

No jistě.

Stačí rozdělení lánů a orání po vrstevnici, a hned tu bude víc pršet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Svoboda 29.7.2020 11:18

Letos Vám pršelo málo? Stačí hospodařit a ne plundrovat lesy. Ty totiž drží vodu. A samozřejmě i opatření na polích ve svazích z důvodu udržení ornice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 29.7.2020 11:42

10 ha je pořádně velký kus pole a orání po vrstevnici a prohumusená ornice zachytí mnohem více vody než nákladný betonový poldr a navíc opakuji zemědělci berou dotace z našich daní, tak by na tyto nenákladné a efektivní doporučení mohli slyšet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 29.7.2020 8:53

Takže vody máme dost a není nutno to řešit?

Fakt jste v posledních dvou (deseti) letech zvedl prdel od klávesnice?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 29.7.2020 9:05

Pět let pršelo podprůměrně, tak to v přírodě chodiva. Letos v první polovině roku, v době tzv. 500 leteho sucha, napršelo v Česku 52 milimetrů nad dlouhodobý normál. To je 52 milionů litru na kilometr čtvereční navíc. To je 250 000 dvousetlitrovych sudů navíc na jednom čtvrtečním kilometru - to uvádím jako srovnání přírody a různých dotovanych destovek. Jak bude pršet nadále, ví jenom sebevědomý hlupák.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 29.7.2020 13:52

Nemůžete všechno tupě přepočítávat na sudy.

Když jsem psal "Takže vody máme dost a není nutno to řešit?", tak jsem nemyslel počet sudů na dvůr, tedy ne množství, ale psal jsem schopnosti půdy vsakovat a uchovávat vodu.

A to je tragédie.

A když sudy spadnou na jeden dvůr a v jeden den, je to všem okolním dvorům prd platné, majitel sudového dvora přijde o všechno a navíc nemá kde bydlet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 29.7.2020 14:02

Nejsem si jist, že voda dnes vsakuje méně. Dříve se oralo, vlacelo, selo, prevlacelo, valcovalo, traktory byly na poli mnohokrát, kritizovalo se, že půdu příliš dusaji. Pak přišly velké viceopracni stroje s velkým záběrem, které to udělají najednou. Je to zase špatně? Seriózní fakta chybí, jsou to často demagogie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 29.7.2020 19:39

O dusání půdy. Tedy - já umím zakládání staveb, ale přijde mi to jako dobrá orientační analogie.

Půda je nějak nakypřená. Posadíte na ni "něco", půda sedne (vyzkoušejte: stoupněte si do pole). Odstraňte to, půda se nenarovná. Posaďte "to" tam podruhé, půda se nepropadne ani o kousek navíc. Proto tvrdím, že jedna jízda nebo deset jízd - všecko jedno. Tvrdím to opatrně, protože traktor nedrží léta stejnou stopu, drncá, pole je oráno a vláčeno...

Naprosto intuitivně platí: 2x větší síla (tíha traktoru) na 2x větší plochu (pneumatiky) vyvodí to samé napětí, a proto mají velké traktory velké pneumatiky: aby se nepropadly do země, jako se propadne vykolejený vlak.

A teď to začne být zajímavé: řekli jsme si, že velké kolo pod velkým traktorem vyvodí stejné napětí jako malé pod malým traktorem. ALE prosednutí půdy je o něco větší. Proč? Protože zatížení "něčím"na povrchu terénu se projeví deformací podloží do hloubky - v prvním opatrném nástřelu - dvojnásobku šířky onoho něčeho.

Neboli velké stroje jezdí možná méně často a nejspíš "stejně zatěžují terén" - podobně pět pytlů cementu zatěžuje pět chlapů stejně, jako jeden pytel jednoho chlapa, ale určitě půdu ovlivňují do větší hloubky. Když si tak představuju ty pneumatiky a radlice, tak si troufnu tvrdit, že do hloubky "nenapravitelné orbou".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 30.7.2020 13:10

To máte asi pravdu, ale jaký to má reálný dopad? V šedesátých letech pršelo více, pole byla zabahnena, traktory se borily, proto se dělaly meliorace. Dnes se blbne ze sucha a malého vsakovani. Bez faktů, čísel, počítání efektů. Zemědělci už těžko budou přecházet na malé trakturky, v půdě rozdíl nevidí, zhoršili by si produktivitu, přišli by o peníze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 30.7.2020 9:15

Akorát ten sníh v zimě už není, co býval

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 30.7.2020 11:06

Sníh na jaře rychle odtal, voda odtekla do řek. Teď se celou zimu srážky vsakovaly do půdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.7.2020 9:17

Pane Dvořáku,

souhlas s panem Nevrklou. Pokud vím, tak s vodou jsem šetřil odjakživa.

A dodám: Rozlišuji řešení problému (zde tedy množství vody, které nikdy nebylo konstantní) a bláznění kolem problému (zde tedy umírání televizních manekýn, protože jim je hic a nemohou pít každé dvě minuty).

Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 29.7.2020 13:55

Šetřit můžete s vodou, kterou máte. VIZ můj příspěvek jen o kousek výše.

TV manekýny neřeším, zpravodajství a publicistiku už čtyři roky nesleduji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.7.2020 14:21

Jo.

Vody máme dost, myslím. Katatrofici vám udělají i z překrásného letního/zimního dne konec světa. Rovněž z rekordu srážek za tři roky konec Vesmíru.

Malinko nesouhlasím, i blbce v TV je nutno sledovat. Aby ti drzí blbci nás neučili násobilku, jinou násobilku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 29.7.2020 21:26

Hlavně: VŽDYCKY je někde nějaký rekord. Když není padesátiletá průtrž v Horní, je pramen, jehož vyschnutí nepamatují ani nejstarší pamětníci, v Dolní.

Zvlášť když jsou to pamětníci jako ty dvě babči, které jsem potkal dneska: To je strašný, ty vedra letos, to nikdá nebejvalo. Nekecám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.7.2020 22:45

Jistě. V kohoutku je vody dost a teče furt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 29.7.2020 9:38

Máte pravdu. Bohužel pravdivý politik bez kompromisů je vymírající druh. Mimo jiné i z toho důvodu, že po takovém druhu není společenská poptávka. A zároveň platí, že i pravdivý politik bez kompromisů je jenom člověk, co musí platit složenky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 30.7.2020 6:31

se pokouší o V.Moravce když mu někdo šáhne a kritickým očkem koukne na Štrásbruselskou domovinu ,kde ho vyučili federálbruselu socanských parametrů,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Nový 29.7.2020 4:45

Nechci Vám brát iluze, ale vlastní profit sledují všichni politici. A vlastně všichni lidé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 29.7.2020 10:18

To je ovšem důvod pro to volit pokaždé někoho jiného, aby došlo na všechny.Jinak se ti nejnenasytnější "opevní" ve svých pozicích, jak sledujeme v "přímém přenosu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 29.7.2020 5:41

Tak, teď jenom stačí vyjmenovat ty, co rozhodně ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek