V. Podracký 18.12.2020 13:25

Nemyslím si, že by učitelské řemeslo někoho dnes přitahovalo. Neuvěřitelný chaos po zavedení inkluzivního školství odrazuje každého normálního zodpovědného člověka. Nedivím se, že učitelů je málo přesto, že dostávají dnes už slušné platy.

Vzpomínám také, že za komunistického režimu byla možnost zaměstnat na odborném předmětu člověka z praxe, který si potom dodělal pedagogické minimum. Na střední odborné škole není pedagogika nejdůležitější. Na základních školách to ovšem není možné, tam musí být pedagogové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Urban 18.12.2020 11:59

Papír z pedagogické fakulty ani 250 hodin pedagogického minima dobrého učitele neudělá. Je to bohužel vidět na současném stavu znalostí žáků, kteří zrovna prošli vzdělávacím procesem. Platy ve školství se zvyšují, ale kvalita stejně neroste, takže je v tom asi ještě něco jiného.

Je stejně špatně, když vyučující je odborník na svůj obor a neumí znalosti předat (naučit) jako když odborník na formu výuky sám nerozumí dost dobře tomu oboru, který vyučuje. Mám bohužel dojem, že zrovna pedagogické fakulty takové lidi docela masově produkují, na odborné znalosti nekladou takový důraz, protože přeci oni nebudou dělat vědu, ale jen učit. Ale to není věc posledních let, už za mých studií to bylo stejné, učitelé vždy měli "soft" formu odborných předmětů.

Současná nařízení vedou jen k určité formě exkluzivity a nikoliv k záruce kvalitního vzdělání a zcela absurdní je, že například neumožňuje na střední nebo základní škole vyučovat odborný předmět ani vysokoškolskému profesorovi nebo docentovi, tedy lidem s dvěma nejvyššími pedagogickými tituly, které v zemi máme a kteří k jejich získání musí mít dlouhodobou pedagogickou praxi. O odbornících z praxe, např. architektech, umělcích atd. nemluvě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 18.12.2020 11:57

Osobně nevidím problém proč by vysokoškolsky vzdělaný člověk, míněn magisterský stupeň, nemohl učit předměty blízké svému oboru. Měl by k tomu ale mít vystudováno pedagogické minimum, které kdysi vysoké školy nabízely paralelně k běžnému studiu, nevím jak je to dnes. Na toto by měl zákon pamatovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 18.12.2020 11:23

Jen další korálek na šňůrce kroků, které likvidují kvalitní školství. Je známo, že vzdělaným lidem se přikazuje mnohem obtížněji, než nevzdělaným. Ovšem na druhé straně najdou ve školství zaměstnání absolventi nabobtnalých fakult sociální věd a různých obskurních soukromých "univerzit", jejichž vzděláním je obdoba moderního VUMLu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 18.12.2020 10:58

Trochu přehnané. Podle autota článku jsem asi byl také diletantem, když jsem externě učil ma VŠ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. 1 18.12.2020 10:53

Faktem každopádně je to, že ve srovnání se škodami, které napáchali burešovy nekompetentní podržtašky valachová a plaga, které předstíraly, že řídí školství (např. inkluze a destrukce státní maturity) je tohle nepodstatná až mikroskopická záležitost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. 1 18.12.2020 10:48

Autor předstírá, že tvz. DPSka, tedy doplňkové pedagogické studium, což je papír, který opravňuje učit, udělá z toho "odborníka" učitele. Neudělá. Realitou je, že ve školství chybí učitelé odborného výcviku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Plíva 18.12.2020 10:01

Myslím, obecně vzato, že pedagogické vzdělání nedělá dobrého učitele. Hlavní vlastností dobrého učitele není znalost pedagogiky, ale znalost látky. Walter Lewin, který učí fyziku na MIT, nemá žádné pedagogické vzdělání, má ale jakýsi talent k učení, bůhví, kde ho vzal. Ale především ovládá fyziku do nejmenších detailů. Kvalitu nelze zajistit shora, je potřeba konkurence mezi učiteli, mezi školami. A konkurence není možná, pokud je školství státní centrálně řízený produkt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 18.12.2020 10:00

Role dobrých odborníků z praxe nastává na středních školách odborného zaměření a na školách vysokých. Na základních školách jde hlavně o pedagogické schopnosti, odbornost si každý schopný učitel nastuduje.

Mimochodem, kdyby se zrušil ten Eduin, přispělo by to ke zvýšení úrovně našeho školství. A pan Kartouz by se mohl plně věnovat vyhledávání "fake news", na což je samozvaným odborníkem...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Miky 18.12.2020 9:15

Vy jste se porad strachovali, co budou delat absolventi, absolventi a dalsi absolvujici mezipohlavi z genderstudies a podobnych pa-oboru, kdyz uz neni dosti mista v politickych ziskovkach. A tady je reseni a by jej smahem zavrhujete! Jeste nam nove kadry, kovane soudruzky, soudruzi a soudrunecomezi obohati nase deti o nejnovejsi poznatky z novych spickovych pa-ved. Ale cist, psat, pocitat a racionalne myslet je asi budeme muset naucit sami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kouk 18.12.2020 9:08

Doktor jako doktor :)) jen tak dál...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 18.12.2020 6:17

Učitelská profese je už dávno potopena a to všemožnými experimenty (a všelijakými příživníky, kteří dostali prostor ve školství ) v průběhu 30let, od r.1989.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 18.12.2020 6:15

Situace není tak tragická, jak to autor popisuje. Osobně tuto změnu vítám.

Ředitel je zodpovědný za kvalitu výuky a rodiče sledují, kde posílají svě děti, takže zpětná vazba nějaká je i dnes. O inspekcích nemluvě.

Navíc není pravděpodobné, že by architekt učil češtinu - na to jsou většinou k dispozici vystudovaní učitelé. Problém je třeba v rozdílnosti množin oborů a předmětů: Může inženýr - promovaný strojař učit Technické kreslení? Asi ano, i když to po škole nikdy nedělal. Může stejný inženýr-strojař, který po škole dělá jen v IT, učit Informatiku? No, papírově ne, byť má dobré předpoklady.

A výše uvedené může být důvod, proč si lidé z praxe nechtějí udělat pedagogické minimum - třeba nejistota, jak a zda vůbec se jim bude započítávat praxe, jak a vůbec budou moci učit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek