S. Vaněček Šauerová 29.4.2013 9:31

Ústava, myslím, je docela dobrá.

Jenže byla psána pro kultivované politiky, kteří ji budou dodržovat a ctít a ne ji vykládat po advokátsku a všelijak ji ohýbat a překrucovat, aby vyhovovala jejich mocenským zájmům. V tom je problém. V politicích, ne v ústavě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 29.4.2013 9:29

Prezident pověřuje vedoucí zastupitelských misí.

Nevím, co vám může být na dikci Ústavy nejasné. Potřebuje k tomu kontrasignaci premiéra. Šlus.

Žádné "na návrh vlády" tam není. Žádné, že za zahraniční politiku odpovídá ministr - odpovídá celá vláda. O nějakém ministrantovi se v celé ústavě mluví jen jako o "ostatních členech vlády". Dokonce Ustava ani nedává prezidentovi možnost přenést svou pravomoc pověřovat na někoho jiného - na rozdíl od sjednávání mezistátních smluv, kdy výslovně může pověřit vládu. Je jistě podivné, pověří-li prezident vládu sjednáním smlouvy, smlouva je sjednána, je i schválena Parlamentem - a president odmítá podepsat. Nemá-li k vládě důvěru, neměl ji pověřovat...

A ještě - bavíme-li se o právu (nebo matematice), je záhodno používat definovaných a správných pojmů. Takže prezident pověřuje a prezident podepisuje - kontrasignuje premiér podpis prezidenta, a to v určených případech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bořický 29.4.2013 9:29

Re: Dlouhý traktát na chybném základě

Souhlas.Ústava by měla být lépe precizovaná.Teď nemluvím jenom o výše jmenovaném problému.Nevím,počítali autoři ˇUstavy,že někdo použije nepřesnosti v Ústavě pro politický handl ? No nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Vaněček Šauerová 29.4.2013 9:28

Víte, co, pane Kuželi ?

Zkuste si přehrát Pavla Rychetského ve včerejších OVM. Vysvětluje vznik té ZVYKLOSTI docela hezky. Vznikla proto, aby mezi vládou a prezidentem nedocházelo ke kolizím a nedohodám, to už za I. republiky. Aby náhodou prezident nepodepsal něco, co by mu pak premiér odmítl signovat. A protože nejvyšším orgánem státu pro zahraniční politiku je MZV, přistoupilo se k té praxi, že MZV navrhovalo, vláda schvalovala a poté dostal prezident na stůl.

Jinak opět doporučuji Elišku Wágnerovou, zde

http://denikreferendum.cz/clanek/15404-wagnerova-zeman-porusuje-ustavni-zvyklosti-kompetencni-spor-by-prohral

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 9:21

Re: Dlouhý traktát na chybném základě

Ale ono přece vůbec nejde o prezidentský systém. Jde o konkrétní pravomoci prezidenta, který je mocí výkonnou. Pokud tento má ústavou dané pravomoci, mají to být pravomoci výlučné. Není přece logicky možné, aby prezidentovi, jehož legitimita je vzhledem k tomu, že byl zvolen většinou občanů v našem státě nejvyšší, spolupodepisoval jeho rozhodnutí někdo, kdo vůbec volen nebyl (premiér, ministr). Tento systém, daný špatnou ústavou je oním Kocourkovem a ostudou státu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 29.4.2013 9:21

Schwarzenberg jen konstatoval fakt.

Jeho prasáčtí podporovatelé mají dvě nožnosti, jak učinit, aby Zeman nebyl jejich prezidentem - pokusit se pojednat Zemana jako JFK, nebo emigrovat a vzdát se občanství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bořický 29.4.2013 9:13

Re: Dlouhý traktát na chybném základě

Bože chraň,aby prezident Zeman měl stejné pravomoci,jako např.Obama.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 9:12

Re: zvykové právo a znění zákona

Přesně tak, pane Šejno. Konečně vidím, že se našel někdo, kdo přemýšlí sám svým mozkem a nikoliv mozkem nějaké politické strany.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 9:10

Re: Abych nezapomněla, v dalším popisu schvalovacího procesu samozřejmě souhlasím.

Nejvyšším zákonem země má být a je ústava a nikoliv nějaká zvyklost či dokonce duch ústavy. To, že je naše ústava špatná a proto se musíme dovolávat nějakých duchů je politováníhodné, špatné a ostudné. Konečně už bychom měli otevřeně říci, že podle takovéto ústavy nelze smysluplně postupovat, že je ze zásady špatná a zcela ji přepracovat. A nejen přepracovat, ale nechat ji schválit v referendu občany. Političtí diletanti v parlamentu ji už schvalovali a jak to dopadlo vidíme dnes a denně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.4.2013 9:06

zvykové právo a znění zákona

zvykové právo se má používat tam, kde neexistuje jednoznačná litera zákona. Pokud zákon hovoří jasně, je zvykové právo anachronismem, který je potřeba okamžitě přestat používat.

Nejsem odborníkem na ústavu, ale pokud je role presidenta a vlády při jmenování velvyslanců jasně popsána, musí být se zvykové právo přestat využívat. A není možné se odvolávat na to, že dříve se to tak dělalo. Dříve prezidenta volil parlament, dnes občané. President má dnes silnější postavení a na zvykové právo se může z vysoka vykašlat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 9:02

Re: Situace je jednodušší než se zdá, nedává moc eletrnativ.

Právě že je o čem mluvit, pane Pavlovský. Vše totiž leží na tom, co nevíme ani Vy, ani já. Zda premiér pověřil konkrétně ministra Schwarzenberga spolupodpisem při jmenování(ústava zde špatně říká"pověřování")členů zastupitelských misí. Zde není možno se odvolávat na nějaké zvyklosti či dokonce duchy ústavy. Ústava zde kupodivu hovoří jasně. Prezident Zeman asi ví něco v tom smyslu, že premiér nikoho ničím nepověřil a v tom je onen problém. Premiér mlčí jak ryba, neuvádí věci na pravou míru a mlží. Neustále totiž dokazuje, že je diletant, který nemá ve funkci premiéra co dělat. Hlavně nezná ústavu a vykládá si její články po svém. Odvolává se přitom na nějaké zvyklosti či dokonce duchy. Všechno to však pramení ze špatné ústavy, špatného volebního systému do poslanecké sněmovny a zastupitelstev krajů a obcí a zejména z moci politických stran, kterážto je kamenem úrazu celého dění ve státě. Nese sebou jen a jen neřešitelné problémy a neustálý a neustávající boj o moc nad občany země.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kužel 29.4.2013 8:53

Re: Dlouhý traktát na chybném základě

V některých státech funguje docela dobře prezidentský systém. U nás je z něj spíše obava, a proto Ústava obsahuje více pojistek než skutečných pravomocí. Je-li to lepší či horší, bůh suď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kužel 29.4.2013 8:50

Re: Z ústavního práva máte padáka, pane Kuželi.

Jestliže opravdu platí, že ignorování Ústavy rovná se ústavní zvyklost, pak bych u zkoušky opravdu neprošel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 8:48

Re: Nechci se hádat,

Paní Vozábalová, na to, co zde píšete, nelze říci nic jiného než: "Přečtěte si ústavu!".Evidentně jste ji nečetla, jinak byste takové nesmysly nemohla napsat.Ve věci jmenování velvyslanců ústava vůbec nezmiňuje kdo něco navrhuje. Pouze , podle mne špatně, praví, že prezident pověřuje (správně by mělo být "jmenuje") vedoucí zastupoitelských misí. K tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády a nebo jím pověřeného ministra. On totiž náš prezident, přesto, že je zvolen přímo většinou občanů, je nesvéprávné individuum, které musí být ovládáno politickými stranami stejně jako moc zákonodárná a soudní. Pouze o tom to je. Nedej bože, aby občan mohl svou moc vykonávat pomocí moci zákonodárné, výkonné a soudní. To je nutno mu zatrhnout. Pouze k tomu jsou zde ústavou stanovené ony spolupodpisy. Socialismus, stříknutý anarchií, žádná demokracie - demos krates - vláda občanů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 8:37

Re: Dlouhý traktát na chybném základě

Konflikt je z toho proto, že ústava je špatně formulovaná.  Ústava totiž neříká že prezident jmenuje, ale pověřuje a v tom je určitý rozdíl, na kterém se kdokoliv může točit. To, co zmiňujete, že se dělo v minulosti, není politika, ale bohapustý handl. Systém něco za něco, politická korupce, z níž pramení všechna korupce ostatní. Hnus a špína. Nepořádek a zmatek. Nikoliv řád a fungování systému. O tom to je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 8:32

Re: Z ústavního práva máte padáka, pane Kuželi.

Asi ano. A právě to je ten socialismus, stříknutý notně anarchií. Tento společenský systém u nás vládne. Systém, kdy všichni mají právo a kecají do všeho. Nikdo není za nic zodpovědný. prostě chaos a zmatek, vycházející ze špatně formulované ústavy. A pouze o tom to je. Žádná demokracie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 8:28

Re: Dlouhý traktát na chybném základě

Možná se mýlím, ale základní chybu vidím někde jinde.Pokud se rozhodnu dát někomu nějakou pravomoc, nebudu ji podmiňovat nějakým spolupodpisem. A to už nehledím na skutečnost, že prezident, který je zvolen většinou občanů "rozhoduje" v mnoha věcech pouze se spolupodpisem někoho (premiéra či dokonce ministra), kdo vůbec volen občany není. Je-li někdo zvolen většinou občanů, má   v  ž  d  y    mít a má logicky vyšší legitimitu než člověk do funkce ustanovený jinak, např. jmenováním. Podle mne, všechny pravomoce prezidenta, které taxativně vyjmenovává ústava, mají být pravomocemi výlučnými. Zde si nelze hrát na chytrou horákyni a říkat, že prezident má tuto pravomoc, ale vlastně ji nemá, protože potřebuje nějaký spolupodpis někoho jiného. Nelze totiž být ani nahý ani oblečený, do funkce nastoupit tak, že tam dotyčný přijde a přijede, učesaný a rozvrkočený. A z toho pramení všechny žabomyší spory u nás, ze špatně formulované ústavy, z obav hlupáků, kteří se bojí, aby náhodou nebyl občany zvolen nějaký nový Hitler, z podceňování občanské vůle. Pakliže někdo (ze politická strana a její politici) považují občana za nesvéprávné a hloupé individuum, které není schopno správného rozhodnutí a proto je třeba mu vládnout, potom společenský systém na tomto nesmyslu postavený je sám nesmyslným a nese sebou jen mnohdy neřešitelné problémy a nikoliv efektivní funkčnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Drápal 29.4.2013 8:23

Re: pardon velkorysost poraženého

Hm, to je škoda, že tu velkorysost nevidíte. Říci, že Zeman není jeho prezidentem, by bylo jistě neslušné a hloupé. Ale nenapadlo Vás, že by mohl taky mlčet a nechat za sebe dělat špinavou práci své přiznivce? Měli jsme dokonce prezidenta, který se takto choval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 29.4.2013 8:04

Věc použitých pojmů.

Celá tato žabomyší "válka" není ničím jiným, než důsledkem špatně formulované ústavy, zde konkrétně čl.63, odst. 1e.Jde tady totiž o významy pojmů "jmenuje" a "pověřuje". Post vedoucího zastupitelské mise je funkcí a do ní jsou lidé jmenováni, nikoliv pověřováni. Pověřit někoho něčím znamená podle mne zadat mu určité konkrétní povinnosti, stanovit mu konkrétní popis práce.Tedy, do funkcí jsou lidé voleni či jmenováni, nikoliv pověřováni. A zde je ten kámen úrazu. Ústava v čl. 63, odst.1e používá nesprávný pojem "pověřuje" a z toho pramení všechny t.zv. rozpory. Pokud by zde bylo napsáno (správně) "jmenuje členy zastupitelských misí", problém by nastat nemohl. Ono totiž je i logické, že pretzident jmenuje, zatímco ministr zahraničí pověřuje. Prezident jmenuje do funkce a ministr zahraničí pověřuje určitou konkrétní činností (stanoví popis práce). V tom vidím rozdíl. Pokud by byl onen článek ústavy správně formulován, nemohlo by k této žabomyší válce dojít. Je zde jen otázkou, zda premiér pověřil ministra zahraničí spolupodpisem jmenování velvyslanců. Pokud ano, potom prezident bez tohoto ministrova spolupodpisu nemůže nic dělat. Pokud jej ovšem oficielně nepověřil, nemůže zase nic dělat ministr. Toto by měl vysvětlit premiér a neodvolávat se na nějaké zvyklosti či dokonce duchy ústavy. Stále narážíme na problémy, které pramení v ústavě, resp. v nesprávné formulaci jejích jednotlivých článků. Ve formulacích, které (snad dokonce záměrně) připouštějí víceznačnost pojmů. Z toho pramení všechny nesrovnalosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pruner 29.4.2013 7:48

Re: Dlouhý traktát na chybném základě

Máte naprostou pravdu pane Kužele. Včera jsem slyšel pana Schwarzenberga jak svůj postup vydává evidentně

chybně za znění Ústavy ČR. Tj ministr navrhuje, premiér schvaluje a

prezident jmenuje svým podpisem.

Velvyslance jmenuje prezident, ale potřebuje k tomu kontrasignaci předsedy vlády - ten ji může přepustit na pověřeného ministra. V minulosti se vždy dohadovali v závětří, například p.Klaus podepsal za předpokladu, že tam měl pár svých "koní". To je politika a nechápu, proč je z toho nyní konflikt a navíc veřejný. Každý musí o kus ustoupit a jména musí být kompromisem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Sevrát 29.4.2013 7:34

Re: pardon velkorysost poraženého

Pane Drápale,opravdu  o žádnou velkorysost se ze strany Karla nejednalo.Nedovedu si dost dobře představit,že by jakýkoliv ministr ve funkci prohlásil,že jakýkoliv president není jeho presidentem.Ano,může to říct,ale v druhé větě musí abdikovat.Takže, já taktéž v samozřejmém vyjádření k novému presidentovi ministra vlády ČR žádnou velkorysost nevidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Drápal 29.4.2013 6:44

Re: pardon velkorysost poraženého

Vážený pane Janáčku, řada Schwarzenbergových příznivců po volbě tvrdila, že Zeman rozhodně není jejich prezidentem. Schwarzenberg řekl, že Zeman nyní JE i jeho prezidentem. Možná v tom velkorysost nevidíte - Češi velkorysostí příliš neoplývají a tudíž ji často ani nevidí. V naší zemi se dá porážka uznat různými způsoby, Schwarzenbergův považuji za dosti velkorysý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Vaněček Šauerová 29.4.2013 5:52

Ano.

...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Vaněček Šauerová 29.4.2013 5:50

Z ústavního práva máte padáka, pane Kuželi.

Celkem nemá význam to, co jste napsal, rozebírat. Mohl byste mi, prosím, odpovědět na otázku, jaká byla praxe v letech 1998 - 2002 ? Navrhoval prezident a předseda vlády srazil paty ? :-) Tenkrát mu praxe, již dnes zpochybňuje, vcelku vyhovovala, viďte ? Jenže ústava a ústavní zvyklosti musí platit pořád stejně. Tehdy je pan Zeman uznal.

Média nic nerozvířila. Média plní svoji informační povinnost. Jak by to měla podle Vás udělat, když se k věci vyjádřil několikrát prezident, asi třikrát jeho zahraniční poradce Kmoníček, dále tisková mluvčí, pan Mynář a dokonce i Ivana Zemanová, to na jedné straně a opakovaně i Karel Schwarzenberg, dvakrát předseda vlády a dvakrát ČSSD ? Měla je média ignorovat ? Minimálně veřejnoprávní média by pak byla rozpupována na cucky, že nedělají to, co dělat mají.

Mimochodem, vyjadřuje se také (již podruhé) pan Fico, což je naprosto skandální diplomatické faux pas. Slyšel z vážených diskutujících kdy někdo, že by se nějaký státník, to  z  jakékoliv jiné země vyjadřoval veřejně k právě projednávaným jménům diplomatů cizího státu ? Tak to už je vrchol. Příště by si mohli nadiktovat velvyslance třeba Putin nebo Merkelová, ne ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Vaněček Šauerová 29.4.2013 5:40

Já myslím že ne, pane Pavlovský. Ne jakýkoliv ministr.

K tomu je právě ten tzv. kompetenční zákon. Pokud jde o velvyslance, musí to být ministr zahraničí.  Teď mě napadá, že Vy jste měl na mysli doručitele vládou schválených jmen ? :-) No, na to je ale vládní pošta ... :-))

Máte ale pravdu, vezmeme-li to striktně podle ústavy, vláda schválí jméno (jména) a prezident buď pověří nebo nepověří, punctum. Pak udělá vláda další krok a navrhne další jméno (jména). A tak pořád dokola.

Že by ale prezident navrhoval a předseda vlády mu jeho návrhy podepisoval, to při současné ústavní úpravě, tak to by musel být úplný blbec (omluva za vulgaritu). I když, tak nějak podobně to asi bylo s amnestií.

Víte, je zajímavé, že nikdo si nevšímá toho, že když chtěl dát ústavodárce k něčemu prezidentovi MOŽNOST uvážení, napsal do ústavy : "prezident  MÁ PRÁVO ..." (m.j. např. udělit amnestii) anebo že "prezident MŮŽE ...". Kdyby chtěl ústavodárce dát prezidentovi tutéž možnost při jmenování velvyslanců, bylo by to tam napsáno také tak. V ústavě má každé slovo svůj význam, který byl velmi pečlivě uvážený.

Ústavní soudce prezident navrhuje (Senát schvaluje), jde o postup nikoliv podle ústavy, ale podle zákona o ÚS. Ústava říká, že "prezident jmenuje ústavní soudce", zákon o ÚS postup při jmenování dále upravuje (§6, odst. 1 : Prezident republiky si vyžádá od Senátu souhlas ke jmenování soudce).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kužel 29.4.2013 4:51

Dlouhý traktát na chybném základě

Podle Ústavy vláda vedoucí poslaneckých misí NENAVRHUJE. Jejich pověřování a odvolávání je na prezidentovi. Jeho rozhodnutí v této věci vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Přesněji viz Čl. 63 Ústavy:

http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

Je možné diskutovat o tom, že prezident, aby předešel trapasu, má probrat svůj návrh předem s premiérem, aby mu to pak neodmítl podepsat. A premiér by měl tento návrh ještě probrat s vládou. Ale to je věcí vkusu. Rozhodně není vkusné, že prezidentův návrh unikl na veřejnost a je velmi nechutné, jak to média rozvířila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavlovský 29.4.2013 3:10

Situace je jednodušší než se zdá, nedává moc eletrnativ.

1) tento spor není dětinský, je zásadní. A Karel Schwarzenberg v této věci nebojuje (jen) za sebe, ale i za budoucí ministry zahraničí, potažmo za celou vládu.

2) Pokud Miloš Zeman veřejně prohlásil, že se dohodne s předsedou vlády a ministra zahraničí obejde, nastal pro Petra Nečase okamžik toto jasné slovo říci.

3) Schwarzenbergova reakce, totiž upozornění, že v takovém případě TOP 09 vládu opustí, byla správná.

4) V usnesení výkonné rady ODS z 26. dubna t. r. čteme: "Odmítáme … nestandardní postupy jmenování velvyslanců, které nejsou v souladu s ústavními zvyklostmi a které by vedly k posunu k polopresidentskému systému."

Stručné a jasné, pravdivé slovo. Dále už není čem mluvit. Buď Zeman schválí velvyslance knížtem /vládou) navržené nebo vláda místo odmítnutých navrhe nové; a tak to může jít ad infinitum . Každý jiný postup by byl protiústavní

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavlovský 29.4.2013 2:57

Paní Vozábalová to zbytečně konmplikuje

Půjdeme-li striktne podle litery ústavy, je na premírovi, aby se k presidentovi dostala nějaká vládou schválená jména a je lhostejno který člen vlády je přinese. Udělá to ten, koho premiér pověřil, popř. premiér sám.

V druhém kole návrhy president bu´d potvrdí nebo nepotvrdí. Ta potvrzená mohou pokračovat do cílovýh zemáí.

Místo nepotvrzenýh je třeba vládou navrhout jiná, a tak znovu a znovu ad infinitum....

Nikde ale není řečeno, že by postup mohl být opačný, že by president mohl nechat poslat svůj návrh premiérovi a chtít od nej schválení

To je postup praktikovaný při generování ústavních soudců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Vaněček Šauerová 29.4.2013 2:24

Zde kompetenční zákon, zapomněla jsem.

http://www.helcom.cz/download/integrace/001kompet2.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Vaněček Šauerová 29.4.2013 2:21

O roli Ústavního soudu bychom neměli polemizovat ? To nemůžete myslet vážně.

O každém orgánu státu je třeba vést debatu, je-li to na místě. Pokud jde o ÚS, patří k tomu i jeho nálezy. Proč myslíte, že někteří soudci vytvářejí oponentní posudky, které následně publikují ? Jiná věc je otázka respektování takového nálezu. Neznamená to ale, že o něm nelze věcně pochybovat.

Pokud jde o roli ministra zahraničí, nemáte pravdu. Podívejte se na kompetence, zde, viz § 8. Věta, že "role ministra zahraničí je pouze zvyk", od zkoušky by Vás za ni vyhodili.

Ústavu je nutno číst celou a zejména chápat postavení jednotlivých částí státní moci v ní a také princip vyvážení a vzájemných brzd.

Při kompetenčním sporu je vždy nutné upřednostnit ORGÁN, KTERÝ JE ODPOVĚDNÝ, který nese odpovědnost za své jednání. A tím je jednoznačně vláda. Prezident v ČR odpovědnost nenese.

Za další, jaká byla ústavní zvyklost v době, kdy byl předsedou vlády ČR Miloš Zeman ? Byly snad v té době nějaké kompetenční spory o navrhování velvyslanců Ministerstvem zahraničních věcí ? Nikoliv. Tehdy to bral Zeman  jako samozřejmost, protože mu tato ústavní zvyklost vyhovovala. Sama tato skutečnost by byla v případném kompetenčním sporu před ÚS velmi důležitá. Tedy to, že v minulosti tuto ústavní zvyklost sám uznával a podle ní po čtyři roky jako premiér postupoval, tzn. že cesta i za premiéra Zemana byla tato : MZV NAVRHLO, vláda SCHVÁLILA, prezident v souladu s čl. 63, odst. 1, písm. e) POVĚŘIL. Najednou to nejde. Proč, pane Janáčku ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek