Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Michal Mašata má pravdu a přesto se mýlí

Autor pořádně nezažil reálný socialismus a už vůbec ne rok 1968. Proto si může dovolit takové zjednodušující úvahy na téma rovnováhy sil v tehdejší době. Sověti si vojenskou přítomnost u nás udržovali pravidelnými cvičeními Varšavské smlouvy Vltava. Neměli své jednotky u nás dislokované nastálo, ale zato si pravidelně trénovali jejich přesun a terén dobře znali.

Nechuť k trvalému rozmístění sovětských vojsk na našem území byla pochopitelná. Po jejich rozmístění byla doktrína útoku NATO na VS přepracována a předpokládala masové jaderné údery na místa soustředění vojsk po celých Čechách s tím, že následně by vojska NATO postupovala koridory ponechanými v zamořeném území. Z území ČR by tak byl zachován pouze koridor vedoucí přes Moravu a Moravskou bránou do Polska. To není nic, z čeho by mohl mít rozumný český politik radost.

Podstatné ovšem je, že autor své úvahy redukuje pouze na na vojenskou oblast. Stejně podstatný byl i ideologický a technologický dopad, pokud by se ČSSR podařilo vymanit z přímého sovětského vlivu. ČSSR a NDR byly dvě technicky nejvyspělejší oblasti RVHP a samozřejmě SSSR nemohlo připustit zpochybnění své suverenity v oblasti.

Co by mělo být zdůrazněno, je to, že rok 1986 neměl dobré řešení. Uvolnění by nezadržitelně vedlo ke zpochybnění vedoucí role KSČ a první svobodné volby, pokud by je komunisti připustili, by je smetly. Podobně jako se to stalo v 80. letech v Polsku. O sovětskou pomoc by pak nežádali Indra, Biľak, Šalgovič a spol. ale Saša Dubček (který v Rusku žil se svými komunistickými rodiči až do 17 let) a na Rusy nedal dopustit. Pamětníci si pamatují jeho reakci na obsazení Československa, kdy se zhroutil a neustále opakoval: "Čo ste mi to urobili!"

Já bych připomněl zapomenutou konferenci v Bratislavě

kolem 3.8.1968, Její výsledek byl interpretován jako kompromis, ČSSR bude kopírovat sovětskou zahrtaniční politiku, ale budou jí umožněny nějaké liberalizační reformy.

Až do 21.8.1968 tady měl SSSR hodně sympatizantů a hodně lidí ještě pamatovalo Protektorát. To se 21. 8. 1968 změnilo, já si pamatuji první reakci jednoho z nás, když nám to řekli "Teď už si to můžeme říci otevřeně, Rusové jakou kur***."

Např. se o 180 stupňů obrátil poměr obyvatelstva k čínsko-ruskému konfliktu, incident na řece Ussuri na začátku r. 1968 vyvolal obrovské nadšení, Čiňané začali být považování za přátele (maoistický režim okupaci Československa odsoudil).

Vzhledem k tomu, že Československá armáda měla 200000 MUŽŮ, nehrálo by 20000-30000 sovětských vojáků roli, pokud by na českslovenskou armádu byl spoleh a pokud by došlo k útoku, spoleh na ni do 21.8.1968 byl.

Brežněv zopakoval postoj Stalina ke Gottwaldovi, "já vám kašlu na přátelství, chci z vás mít otroky!"

Re: Já bych připomněl zapomenutou konferenci v Bratislavě

Jenže v té době u nás pobývaly právě desetitisíce "spojeneckých" vojáků po cvičení Vltava, kteří se neměli k návratu domů. Jednalo se o jasný nátlak na naše vedení. To, že nedošlo k obsazení už v červenci bylo nejspíš dáno potřebou sovětského vedení se sejít, rozhodnout o přípravě plánů, plány schválit a pak dát povel k akci.

O tom, že si uvědomovali nebezpečí, že by mohlo dojít ke konfliktu, svědčí právě dlouhé přípravy. Je známo, že třeba Ruzyni obsadili lidé z ministerstva vnitra a kontrolovali ji dokud vše nepřevzaly sovětské přepadové jednotky skryté v linkových letadlech.

Ve válce jsou počty mužů to nejméně podstatné. Nejdůležitější je logistika a to v pořadí pohonné hmoty, munice, jídlo. Většinu naší armády tvořili záklaďáci a munici měli tak pro strážní službu. Zásobování mohli okupanti ovládnout během minut. Při vzdušné převaze, kterou disponovali, by dokázali zastavit dopravu čehokoliv na celém našem území během minut. Početně mohla být naše armáda klidně stokrát početnější, než sovětská, stejně by neměla šanci.

Připomínám, že odvoláním generála Prchlíka z funkce

vedoucího 8. oddělení ÚV KSČ padla varianta vojenské obrany před SSSR. Uvědomte si, že např. tanky československé armády byly naplněny municí a mohly okamžitě zasáhnout do boje. A jeden kapitám, co sloužil v Milovicích mi řekl, že ty dvě divize, co byly určeny proti jim by dokázali odrazit. A vojáci by do toho šli, i když by to bylo beznadějné, ale možná ne. Vzdušná převaha je hodně, ale ne všechno, viz vietnamská válka. Víte, co by s transportními letadly udělaly byť i zastaralé protiletadlové rakety? Ta letadla měla parametry jako bombardéry z korejské války.

Re: Připomínám, že odvoláním generála Prchlíka z funkce

Naše úvahy jsou čistě hypotetické. Celý důstojnický sbor byl v KSČ a velká část studovala v Rusku. V nejlepším případě by se invazi postavily jednotlivé jednotky. I kdyby byla šance první vlnu odrazit, nebyla šance boj udržet. Nehledě na katastrofální ztráty. Munice v boji vydrží chvilku. O moderní válce rozhoduje, kdo kontroluje železnice a silnice. Rusové nic nepodceňovali, vedle leteckého mostu do Ruzyně pojištěného pátou kolonou, vtrhli k nám ze všech směrů a dislokaci našich jednotek včetně jmen velitelů a jejich spolehlivosti měli k dispozici také. O Ruském přístupu svědčilo to, že obklíčili Prahu tanky a kanóny a hrozili, že pokud se Dubček nepodvolí, zahájí palbu.

I kdybychom měli šanci se bránit, čemuž nevěřím. Boj by měl smysl, pouze kdyby existovala alternativa a ta neexistovala nikdo na západě nebyl ochoten riskovat jadernou válku. Jsem přesvědčen, že Rusové Američany informovali a těm nezbylo, než se držet mimo.

Incident na Ussuri byl samozřejmě začátku r. 1969