V. Kuhaj 5.11.2020 16:26

Ta naše Svatá demokracie! Kdo by si před ní nekecnul na zadek, vždyť je spojena s naší Svatou republikou... na konci 19.století jsme měli dvě třetiny průmyslové výroby celého Rakouska Uherska, které bylo po Rusku největším evropským státním uskupením. Tím "my" opravdu myslím české země. Ale rozhodli jsme se pro republiku. Vypadalo to dobře: národovectví spolu s průmyslem který tady zůstal, a ze kterého jsme byli dobře živí hodně dlouho, však jsme na něj hrdí dodnes. Naši strojaři, to býval pojem.

V tom republikovém ajfru se m.j. zametlo se šlechtou. Pozemková reforma, však víme. A zametalo se s ní dál; zákon o zákazu používat šlechtické tituly, později dokonce i pod hrozbou trestu. Tatíček Masaryk byl docela drsoň. A takhle nenávistně zatočit s minulostí, která tady pár set let prostě byla, a Evropu formovala, to bych skoro řekl, že tatíček Masaryk byl i při svém vzdělání trochu primitiv. (No no, národovci, klídek. Ono se to národovectví už taky přežilo, koukněte do Bruselu.) Takže šlechta odtáhla, a my se v papučích chodili kochat kulturou, kterou nám tu zanechala, hrdí na demokracii, co jsme si vydobyli.

Ale na p*del dneska dostává nejen průmysl a národovectví, ale už i ta demokracie, a to docela rychle, z pohledu historicky existujících systémů není sto let zas tak moc. Nejen chuda a naha, pane Andrle, ale ani nekráčí, podivně se potácí ta naše demokracie. A moc bych za to nedal, že ani neví, kam se potácí. To jsme to dopracovali!

• reagovat
• nahlásit příspěvek