F. Žůrek 13.5.2019 5:08

No a co se stane, když 16-letý poslanec dostane "po čuni"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Franke 13.5.2019 4:27

Vidím to jinak.

Autorka se bojí, aby snížením věkové hranice nedošlo v budoucnu i k zavedení hranice maximální a třetinu článku pak věnuje mírně zblblé aktivistce.

Na rozdíl od ní se domnívám, že zavedení omezeného volebního práva by mělo začít už v 15, kdy začíná i omezená trestní odpovědnost. Krom toho vsadím boty, že by se stalo velké kulové, jelikož by k volbám přišlo mizivé procento mladistvích, protože v tomto věku jimi cloumají starosti úplně jiné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 13.5.2019 4:13

Vážená paní Šichtářová

V zásadě máte sice pravdu, ale pravda bývá hořká. Již odedávna byla snaha, aby právo rozhodovat o věcech veřejných měli jen někteří. Byly doby, kdy to bylo dáno původem, byly doby kdy to bylo dáno penězi (například majetkem nebo daněmi), byly doby, kdy to bylo závislé i na vzdělání, atd., atd.Dnes je to závislé především na věku. Ale jak již to bývá, je obrovská komplikace mezi věcnou povahou problému a právní povahou problému. Většina rozumných lidí si jistě přeje, aby o jejich problémech rozhodovali lidé znalí problému, pokud možno s osobními zkušenostmi a mravně způsobilí. Ale kde takové najít? Dnes je alespoň tak trochu možnost osobně ovlivňovat výběr zvolených, i když ani to není slavné.

Druhá možnost, která se stále objevuje, je ovlivňovat výběr voličů. LZLP sice obecně říká, Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

Ale podle zákona o občanství je občanem třeba i novorozenec. A občanský průkaz je povinnost mít již od 15 let. Takže volební zákon zase omezil jak věk voliče na 18, což je věcný zmatek. A zatím jenom zdola. Shora si zatím nikdo netroufl.

Zásadní otázkou je, zda voliči mají být nějako vybranou skupinou a podle jakých kritérií. Současná společnost v tomto ohledu značně kolísá a 18 let a všichni je shnilý liberální kompromis, jehož neblahodárné výsledky vidíme. Poněkud konservativnější pohled říká, že volič by měl mít již jasnější životní hodnoty a určité osobní životní zkušenosti. To kdysi bylo u mužů období po vojně a věk 21 let. Liberalismus a socialismus poválečných let snížil tuto hranici na 18 s cílem získat hlasy mladých zfanatizovaných voličů a tím moc. A např. v Rakousku to dokonce posunuli na 16 let.

Nevím jestli by se někdo nechal operovat od šestnáctiletého chirurga nebo nechat postavit dům od šestnáctiletého stavitele. Podle mne je snaha nechat léčit společnost šestnáctileté a nechat stavět její budoucnost šestnáctiletými, populistický nesmysl, ne-li úmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Trick 13.5.2019 4:05

STAN

je levice? To jsem opravdu netušil. To by se Synečkovi moc nelíbilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kovaříček 13.5.2019 2:07

Nic nového pod sluncem

Takže volit už v 16? To je přece diskriminace patnáctiletých! A ta přehnaná důvěra v mladistvé tu už přece byla, a několikrát. Tak třeba revoluční gardy v Maově kulturní revoluci. Také byly zavřeny školy, aby se mládež mohla pustit do budovatelského hnutí. Nejméně 3 miliony nevinných lidí přišlo o život, ale byl to velký skok vpřed! A co hrdinný Pavlík Morozov? Nebo naši pionýři. Také tu bylo hnutí Hitlerjugend. V roce 1212 se snad až 30 tisíc horlivých dětí vydalo na křižáckou výpravu, většina z nich zahynula dříve než se dostaly z Evropy. Proto tedy: Všechnu moc mladým lidem, hlavně dětem. Může je vézt švédská Gerta a bude dobré nejdříve je pustit na politiky STAN. Ať se jim dostane toho, po čem tolik touží!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 13.5.2019 1:17

"Vím, že nic nevím."

Dřív se moudrý člověk (např Sokrates) poznal podle "Vím, že nic nevím." Což si interpretuji tak, že čím víc toho vím, tím je mi jasnější, co vlastně všechno ještě nevím.

Nyní je to naopak: čím míň toho vím, tím víc si myslím, že všechno vím. Každý hloupější člověk si přece myslí, že ví víc než člověk chytřejší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek