H. Rybnická 15.7.2020 10:15

Tak tuhle píše nějaký houžňákovsky houževný že prý byla republika tak laskava že povolila německé měnšině školy ve vlastním jazyce.:Možná by poukázal na to, že že v Československu roku 1921 byly tři německé vysoké školy (německá univerzita a technika v Praze a německá technika v Brně), na nichž studovalo v roce 1921 skoro 8 000 posluchačů, působilo asi 171 profesorů a 147 docentů. Dále to bylo 95 veřejných a 26 soukromých německých středních škol s asi 25 tisíci studenty, 423 měšťanských škol a 3 400 škol obecných s 400500 tisíci žáků..

Vlastně jsme, my Češi, obdivuhodní kabrnáci, že jsme jim dovolili vůbec něco německého. Například hovořit mezi sebou němčinou, měli jsme to hned zakázat.

Pokud se opravdu zajímáme o situaci českých Němců a máme také trochu zdání o statistických metodikách, víme, že k jakémukoli rozboru situace nestačí jednorázový údaj. Statistické údaje musí reprezentovat odpovědi na určité otázky. Na příklad na tu, jestli je v průměru na počet obyvatel 423 měštanek hodně, více než jiných, právě stejně, nebo dokonce méně.

Dále se samozřejmě musí najít odpověd na otázku, jakým způsobem se počet škol jak v českých tak v německých regionech vyvíjel na příklad mezi léty 1921 a 1931 a proč. Doboví svědkové jasně hovoří o nátlaku na počeštování ryze německých regionů, takže nestačí ú

Takže fakta:

Již do léta roku 1922 bylo z 193 německých škol a 1783 německých tříd kompletně uzavřeno. Do roku 1927 bylo uzavřeno 500 německých škol a 3500 tříd. Ve stejném časovém období bylo v ryze německých regionech založeno něco kolem 1200 škol českých, vždycky podle menšinového principu “německá škola pouze pokud je více než 40 žáků, česká škola pokud se najde více než 4 žáci” 135 milionů československých korun obsahoval státní rozpočet pro potřebu škol českých, celé 3 (tři) miliony pro potřeby škol německých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bednář 15.7.2020 10:04

To má velký smysl, položíme-li si otázku, zda by se dnes Francie zachovala jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 15.7.2020 9:58

O Benešově jednání se Stalinem existuje záznam. Dá se najit i na internetu. I když v něm určitě není všechno, co Beneš pytlíkoval s tou bolševickou zrůdou, vyplývá z něj, že mu na pomstě záleželo velmi mnoho. A s tím uznáním Benešova sporného prezidentství je to celkem logické. Beneš v roce 1938 oficiálně abdikoval a za prezidenta exilové vlády se prohlásil on sám. Všem ostatním politikům v exilu lezl na nervy, takže si mohl spočítat, že po válce jeho sporné prezidentství západní emigrace nepodpoří. Proto vlezl do pozadí Stalinovi a Gottwaldovi, kteří mu to slíbili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 15.7.2020 9:51

Nemá smysl neustále probírat okolností Mnichova. Podstatné jsou dvě záležitosti.

Vydáním československých kapacit Hitlerovi daly západní mocnosti najevo, že mají zcela jiné priority, než zastavit nacistickou expanzi.

Eduard Beneš pravděpodobně chápal, že by nepřijetím mnichovského diktátu a vojenským odporem proti německé invazi s případnou pomocí SSSR mohl způsobit vznik protisovětské koalice s účastí Anglie a Francie. Tento světový konflikt by začal na území Československa a měl by nejspíš pro Čechoslováky fatální následky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Oldfart 15.7.2020 9:50

Beneš je temná postava našich dějin. Kromě již zmíněného uzavřel spolu s Fierlingerem a Ripkou smlouvu se SSSR o dodávkách uranu. Peníze na vytvoření technického vybavení si ČSR půjčila od SSSR a úroky splatila uranem. Takže tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 15.7.2020 9:47

Beneš nás zbavil Němců a místo nich přitáhl Rusáky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 15.7.2020 9:46

Je to těžké zaujmout nějaké stanovisko k vině dr. Beneše. Osobně si myslím, že počátek tkví v roce 1914 v Sarajevu. R-U se nemělo rozpadnout, mělo se federalizovat. Z úlohy Masaryka a Beneše mám smíšené pocity. Asi by bylo lépe být jako malý národ součástí velké říše. Pak bychom nemuseli hledat a uzavírat nějaké ponižující lokajské spojenecké smlouvy.

Jinak s vámi pane Salajko souhlasím. Beneš se rozhodl asi správně- nebojovat. Pozemní armáda byla, ale neměli jsme letectvo a to bylo to hlavní. Průmysl byl v Čechách, pár minut letu bombardéru. Jeho rozbití by znamenalo i konec pozemní armády. Nehledě na lidské a materiální zdroje pro vedení delší války, jsme prostě malý národ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 15.7.2020 9:42

Klid. Je to historický fakt běžně zmiňovaný v odborné literatuře. Například český úředník dosazený do čistě německé lokality, nehovořící německy, byl celkem běžný případ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bednář 15.7.2020 9:38

Beneš byl náš vůbec nejlepší prezident, řešil zapeklité situace a povedlo se mu to výborně. O nějaké jeho vině nemůže být řeči. Před válkou přesně odhadl, co se bude dít a Česko zemi uchránil před vojenským zničením. Znal vojenskou slabost našich tehdejších spojenců.

Pokud jde o zde se vyskytující řeči o našem špatném chování k německé menšině, není to pravda. Němci v Sudetech se chtěli odtrhnout hned po první světové válce, po vyhlášení republiky (Provinz Deutschböhmen). To ještě žádné historické zkušenosti s českým vládnutím mít nemohli. Byli vojensky potlačeni, ale čekali na svou příležitost.

Beneš v průběhu války začal považovat za své prvořadé poslání zbavit nás Němců jednou provždy. A to se mu povedlo. Napřed pod dojmem atentátu na Heydricha a heydrichiády velmoci prohlásily Mnichovskou dohodu za neplatnou. Tím se nám vrátilo pohraničí. Po válce pak z tohoto již opět našeho pohraničí rychle odsunul Němce všemi možnými i nemožnými způsoby. Věděl, že kdyby tady po válce nebyli Rusové, tak se rozsáhlý odsun Němců nepovedl a hlavně by dlouho nevydržel. Němci by se vrátili. Proto byl Beneš nakloněn spolupráci se Stalinem a nebyl rozhodným odpůrcem komunistů. Konec tisíciletého zápolení s Němci na našem území a udržení tohoto stavu byl jeho prvořadý cíl. Není bez zajímavosti, že zcela nedávno, po odstranění Koněvovy sochy, Lavrov řekl, že Rusko již možná nebude garantovat naši západní hranici.

Kdyby tu dnes Němci byli, migranti by se již procházeli po celém našem pohraničí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 15.7.2020 9:34

Asi tak. Ten je příspěvek zase jenom o sraní si do vlastního hnízda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.7.2020 9:27

To je pravda. Po celé Evropě až po Ural byla "práva menšin" zaručena daleko líp a šířeji než v Československu. Třeba ve Francii, Španělsku, Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Sovětském svazu a ostatních vyspělých státech. Jenom ti zaostalí a záludní Češi všechny menšiny utlačovali, typicky třeba tím, že Němci měli vlastní školy od základní až po universitu s vyučovacím jazykem německým.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 15.7.2020 9:25

zkušenost je mezigeneračně nepřenositelná.

/viz diskusní příspěvky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 15.7.2020 9:23

bingo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 15.7.2020 9:22

... a jsme tady stále.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 15.7.2020 9:21

Na seznamu Benešových chyb chybí možná ta největší a nejstarší a tou je nedostatečné zajištění práv menšin v předválečném Československu. Těžko odhadovat, zdali by to mělo nějaký vliv na další vývoj, ale přinejmenším by signatáři mnichovské dohody měli o argument méně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 15.7.2020 9:21

kdyby ...

/dejte s tím už pokoj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.7.2020 9:13

Jste zjevně velmi bystr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 15.7.2020 9:12

Vy jste vlastně taková pátá kolona Čechů v Německu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.7.2020 9:11

Ke kterému nepříteli, smím-li se zeptat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Ukolébavka 15.7.2020 9:10

Ano, je to jako s tou krysou v koutě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 15.7.2020 9:10

A Vy glejt přeběhlíka k nepříteli?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 15.7.2020 9:08

He.Není to poučení z chyb minulosti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.7.2020 9:05

Beneš udělal v dané situaci maximum a jeho předválečná a válečná rozhodnutí se ukázala ve světle pozdějšího vývoje jako správná. Místo aby byly Čechy a Morava buďto osekány nebo kompletně připojeny k poraženému Německu a poté kompletně okupovány Sovětským svazem coby území poraženého nepřítele - a posléze pravděpodobně přímo připojeny k SSSR - bylo Československo zachováno jako národní stát. Všichni ti, co Beneše kritizují, vycházejí z názoru, že všechno mohlo dopadnout líp, pokud by Beneš udělal či neudělal to a ono. To je úvaha velmi primitivní. Všechno mohlo dopadnout daleko a daleko hůř.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 15.7.2020 9:05

Ano, tohle měli řešit v r.1919-20 a ne po r. 1937, kdy už to bylo pod vlivem nácků v Německu.Vzor byl Švýcarsko.Německé kantony nebyly pro Hitlera ani náznakem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Ukolébavka 15.7.2020 9:02

Kat Nenáhlo měl 22. května 1946 hned po Frankovi popravit i velezrádného Beneše. Nestalo se tak, proto se Češi dožili další tragédie, která odstartovala roku 1948.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.7.2020 9:00

Už máte doma uniformu generála po bitvě?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.7.2020 8:59

Protože z vaší odpovědi není jasné, čí logiku myslíte, odpovím na obě varianty. Vaše logika je falešná, protože něco tvrdíte ("kde nás kompletně prodal bolševikům za slib, že bude po válce uznán prezidentem a že se bude moct pomstít německé menšině"), co nemůžete vědět, pokud byste byl býval u toho nebyl a s Benešem dlouze, často a intimně nehovořil. Moje logika je normální, poukazuji na vaše falešná tvrzení. Zjevně patříte k těm, co by všechno vždy udělali daleko líp. Taky, jak si pamatuju, milujete a omlouváte Němce za jejich činy před a během války. Tak to mě neudivuje, že nenávidíte Beneše, to byla oficiální německá politika té doby a je vlastně oficiální německá politika až do dneška.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Ukolébavka 15.7.2020 8:52

Máte naprostou pravdu. Autor píše, že roku 1937 se mělo cosi změnit va vztahu k Němcům. Co se dělo těch 20 let před tím? Ten článek je naprostý paskvil prošpikovaný tendenčními tvrzeními, které jen ohýbají skutečnou historii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 15.7.2020 8:51

Vyprávění o tom, že si Beneš zvolil špatné spojence je velmi směšné, když se podíváme na mapu ČSR podle sousedů a uvědomíme nastavení dalších států jako Španělsko, Itálie, ale i Francie ( Vichy byla posléze aktivním spolupachatelem německého fašismu). Chování vlád GB a Fr bylo poznamenáno snahou po znovuzvolení - bály se obětí a otřesů, které vyvolaly masakry předchozí velké války - jejich aktivita po napadení Polska podle toho vypadala. Protože České země byly součástí habsburské říše, bylo obsazení pohraničí a připojení k Německu nemyslitelné bez Anšlusu - proto vytýkal TGM zahraniční politice Vídně už jako poslanec, že je ve vleku Berlína. Představa o možnosti samostatné obrany ČSR je hloupost. Byla tu pátá kolona v počtu okolo 3,5 milionu občanů, z nichž mnozí sloužili v armádě. Do Moskvy Beneš jel , poněvadž nemohl dosáhnout anulace Mnichova a uznání v Londýně - nevybral si to.

Zvláštní studii by zasloužilo chování tehdejšího československého parlamentu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 15.7.2020 8:48

Vysázet na statická opevnění po francouzském vzoru byla naprostá pitomost. Vždyť to, že jsou k ničemu, se ukázalo už za první světové války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek