M. Grundmann 5.1.2023 12:53

Pokud se situace opakuje. Ale situace se téměř nikdy neopakuje, proto se dá z historie jednoduše jenom těžko učit. Možná všeobecně, nikoliv však z konkrétních případů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.1.2023 0:35

Obávám se, že ona procenta muslimů naznačují, že muslimové budou v dohledné době většinou tady i tam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 5.1.2023 6:50

Podle bonmotu biologa Staniskava Komárka bude za 50 let naším národním jídlem hovězí s knedlíkem a zelím a pito. No, i to se může stát. Z mého pohledu je to menší zlo než elektronický koncentrák nebo zánik vymřením.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.1.2023 10:31

Ono dobře upečené hovězí vůbec není marné.

Máma dělávala skvělou variantu s jehněčím a na kostičky nakrájenou zeleninou, vše na zázvoru a s bramborovým knedlíkem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 5.1.2023 0:49

Problematika islámu v západní Evropě je poněkud složitější. Levicový progresivismus je formou křesťanského fundamentalismu, který se snaží vnutit celé společnosti radikální myšlenky křesťanské filosofie a etiky. Muslimové žijící v západní Evropě jsou zcela logicky první skupinou obyvatel, která se této skryté násilné evangelizaci brání, protože filozofie a etika radikálního křesťanství je pro ně naprosto nepřijatelná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 5.1.2023 2:11

Sorry, ale tohle spojení je hrozně ujeté. Progresivisté a křesťanství? Není ono to právě naopak - tedy v tom smyslu, že křesťanství nastavilo směr Západu k vyšší míře občanských práv a svobod a pak byla Písma jakožto ‘zdrojový kód’ vývoje společnosti odstavena a opuštěna a následně se neřízená, neukotvená společnost řítí bezhlavě vpřed vymýšlením fiktivních práv a hrozeb, která ve skutečnosti dříve nabytou svobodu pohřbívají? Právě tímto se progresoři a autentičtí křesťané stali nepřáteli. Pokrokářům je Kristus zcela cizí. A m.j. - něco takového, jako skrytá evangelizace neexistuje. Ta je totiž vždy orientovaná na osobu spasitele, tzv. ‘hodnotové křesťanství’ nemá žádnou valnou cenu, prostě proto, že křesťanstvím není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 5.1.2023 8:31

To si myslím také.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 5.1.2023 12:41

Křesťanství vzniklo jako fúze řecké dekadentní filozofie a judaismu. Křesťanská teologie čerpá hlavně z judaismu, křesťanská filozofie a etika čerpají hlavně z dekadentního řeckého stoicismu.

Řecká dekadentní filozofie se začala rozvíjet v době, kdy bylo Řecko dobyto Makedonií a zcela ztratilo trvale politický vliv. Řečtí filozofové tehdy vytvořili způsob myšlení, který jim pomáhal snášet tuto nepříznivou situaci. Podle těchto filozofů již realita nebyla podstatná, podstatné bylo pouze to, co si o ní člověk myslí. Úspěch se již neměřil nějakými objektivními kritérii, ale podle pocitu vnitřní morální a intelektuální nadřazenosti.

Křesťanství plně převzalo tento způsob zvráceného myšlení. V Novém zákoně se stírá rozdíl mezi pýchou a skromností, vítězstvím a porážkou, bohatstvím a chudobou, láskou a nepřátelstvím, dokonce i mezi dobrem a zlem. Základem řeckého a křesťanského myšlení jsou pokrytectví a neustálé pokřivování reality. Někteří lidé namítají, že křesťanstvím jsou teologie a mystika, ale teologie přímo neovlivňuje chování lidí, pouze je pro ně argumentem, aby převzali to, co se dá nazvat hodnotovým křesťanstvím. Tedy myšlenky dekadentních řeckých filozofů.

V době osvícenství došlo k revizi myšlenek křesťanství, mnoho jich bylo zavrženo, ale právě ta nejproblematičtější část, hodnotová, zavržena nebyla a naopak docházelo k jejímu dalšímu šíření. Dnešní pokrokáři se plně inspirují právě touto hodnotovou částí křesťanství nebo řeckou filozofií přímo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 5.1.2023 20:52

No, máte na to sice zajímavou a poměrně květnatou teorii, která ovšem naráží na zásadní definiční problémy, ne nepodobným těm, kdy jsou zastánci nacionálního socialismu mylně klasifikováni jako tzv. krajní pravice.

Tady ten terminologický bordel jde na vyšší level - především běžným nepochopením co znamená pojem víra, náboženství a politická ideologie. Islám je politická ideologie (směřující k potlačení práv a svobod občanů), která usiluje o ovládnutí společnosti a soudím, že by měla být z dosahu práva na svobodu vyznání jako taková vyňata a nepožívat žádná práva vyhrazená náboženstvím. Dejme tomu hinduismus, zoroastriánství či judaismus náboženstvími jsou, ať už si o nic myslíme cokoliv. Ať si je vyznává kdo chce, když tím nebuzeruje okolí. A pak tu máme třetí kategorii - víra - ideologie to není, příkaznický systém musíš-nesmíš náboženského střihu už vůbec ne. Spočívá v důvěře v Boha a poznávání jeho charakteru. Skutky jsou poměřovány kritérii - Učiněno v lásce? ano/ne - Slouží to k vyzdvihování Boha?/člověka? Nasypat tuto zcela nesourodou směs do jednoho pytle s nápisem Náboženství byl od sociologů a politiků projev solidní neznalosti.

A křesťanství - jakožto víra - nevzniklo z judaismu - spíše bylo vzniknuto z původního starozákonního učení, které je částečně u kořenů judaismu, který si ale nezachoval jeho jádrové poselství a stal se z velké části schránkou na mrtvé rituály s folklorní výzdobou na povrchu. Když se text projde zpětně, člověk zjišťuje, že už od prvních kapitol SZ to směřuje ke spasiteli. K obsahu NZ - vážně jste to četl? Já z toho textu mám velice odlišný dojem. Především je tam (ale ty náznaky jsou už i ve SZ) zobrazen rozdíl ve vnímání a oceňování téhož Bohem a člověkem. že by se stíral rozdíl mezi pýchou a pokoru? Ani ne, spíše bylo vnímání toho co je pýcha rozšířeno vcelku daleko za hranice běžného lidského vnímání tohoto pojmu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 5.1.2023 21:06

Mám samozřejmě na mysli judaismus z doby Ježíše a před ní, tedy starozákonní učení. Nikoliv pozdější judaismus. Četl jsem Nový zákon s velmi specifickým cílem, snažil jsem se tam najít kořeny levicového progresivismu. A v podstatě všechny myšlenky progresivismu i komunismu jsem tam našel. Chybí tam pouze některé myšlenky strany zelených, Ježíš rozhodně nebyl ekologem a neměl problém proklít ovocný strom a nechat ho uschnout. Rovněž zabíjení zvířat mu nevadilo. Ale křesťanství není původním zdrojem těchto myšlenek, všechny včetně ekologických myšlenek se najdou už i u řeckých filozofů. Kde oni k těm nápadům přišli, jsem se však už nedopátral. Možná někde v Persii nebo Indii, najít tyto stopy je pro mě příliš obtížné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 5.1.2023 21:23

Možná v perském Yazdu byste se velmi dávného ekologického učení (i s některými chybnými představami) skutečně dobral. I když tehdy si lidé příliš nemohli dovolit nebýt praktiky a hluboko v podzemních sklepeních u oblíbeného pití s kouskem ledovce vymýšlet hysterické salonní teorie. Všichni by se jim tehdy vysmáli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 5.1.2023 22:22

Jo, a ještě - číst něco s cílem najít si tam předem vytipovanou myšlenku je zásadní chyba a vposledku i ztráta času. Pak uvidíte všude jen potvrzení předpokladu. Já už jsem v tom dopracoval k tomu, že začínám pochybovat o svých předporozuměních a filosofické optice. To je možná opačný extrém, ale otevřenost nikdy neuškodí, jen si člověk musí dát pozor, aby těmi širokými vraty neprolezla nějaká škodná. Nicméně, za to, že Ježíš nebyl progresivistickým aktivistou ručím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 5.1.2023 22:33

S tím s Vámi nesouhlasím. Pokud nevím, co hledán, tak to pravděpodobně nenajdu. O Ježíši se například říká, že byl tolerantní a že odpouštěl hříšníkům. Jenomže tak jednoduché to není : Ježíš odpouštěl pouze nevěrným nebo promiskuitním ženám. Vůči ostatním byl velice přísný. Tuto zajímavost jsem našel jenom proto, že jsem hledal v Ježíšově učení feministické myšlenky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 5.1.2023 23:01

Tohle platí, jen pokud už dohledávám přesná data do principů, s nimiž jsem obeznámen a rozumím jim. K Písmu se takhle přistupovat nedá. Dokonce i to předporozumění je na překážku. Jinak opravdu najdete jen to, co vidět chcete a neodnesete si fakticky nic. Že byl Ježíš shovívavý jen k ženám? To, že mlčky přešel Zacheovu nebo Matoušovu minulost se nepočítá? A to nebyli jediní. Že u toho neprobíhala žádná velká slovní výměna, tak o to to platí méně? A nezapříčinil vlastně vposledku Ježíš i 2.sv. válku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 5.1.2023 23:23

Abych se přiznal, mně dost dobře není jasné, proč by měl něco o Zacheově nebo Matoušově minulosti říkat. A ani mě nenapadá. co by asi řekl. Progresivisté také nekritizují daně, naopak je podporují. Vlastně jenom potvrzujete, že byl Ježíš moderní levičák.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 6.1.2023 1:36

Vždyť tam proboha nešlo o to, že byli celníci, ale o to, že bohatě využívali příležitosti při tom přikrádat a brát úplatky! Ten, co ho spustili rozebranou střechou do domu byl nejspíš asi výběrčí daní, nebo aktivista za sociální rovnost, ne? Ještěže se nedozvídáme, že z těch dvou s ním ukřižovaných odpustil tomu po levici (vlastně se to nedozvídáme vůbec, nedůležité), z toho byste vzal asi stejný závěr. Levičáctvím je ovládat peníze a životy druhých lidí, zásadně na cizí útraty. Když byl Ježíš v domě Zacheově, tento mu říká: Polovinu svého majetku rozdám chudým a pokud jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně. - nikoliv - Zařídím, aby náš úřad uvolnil významné prostředky na pomoc nemajetným. Rovněž by bylo chybou domnívat se, že následná Ježíšova slova: "Dnes přišla do tohoto domu spása.", znamenají, že Zacheovi bylo odpuštěno, protože se rozhodl takto učinit. Jenže to není možné. Příčinná souvislost byla přesně opačná, tedy změna myšlení > odpuštění > změna jednání. To ale člověku bez znalostí širších souvislosti s vysokou pravděpodobností unikne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 6.1.2023 1:50

Celou příhodu vidím úplně jinak. Základním principem křesťanské etiky je sebepoškozování, sebeobětování a mučednictví. Tím, že se tento člověk rozhodl jednat sám proti svým zájmům, se stal opravdovým Ježíšovým stoupencem. Čím hloupěji a zbytečněji se člověk obětuje, tím větší má naději na spásu podle křesťanské filozofie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 6.1.2023 2:29

A jsme zase u problému perspektivy. Kdo rozhodne, co byl jeho skutečný zájem? Vy nebo já? Těžko. Lze to vyjádřit penězi? Sotva. Zjevně to byl navíc takový 'vatař', že ani po rozdání poloviny majetku rozhodně nešel o žebrácké holi. Nejspíš by v klidu ustál i 3/4. To, že se vzdal toho, co nejspíš ani už nepotřeboval, jen na tom prostě seděl, rozhodně nebyl hloupý počin. Tak to vidí jen současný vypjatý individualismus. On prostě viděl dál. Kult adorace utrpení do toho zavlekla až církevní organizace, později tzv. katolická církev. Ten je zcela absurdní, utrpení má být odstraňováno. Dokonce i potlačovali šíření informací o provádění anestesie a analgezie, i když jinde už tyto poznatky existovaly. Ale pokud dají člověku pistoli k hlavě s tím, že musí s vlky výti, jinak konec, je lepší počkat si na ten výstřel ... Na sebeobětování není nic špatného, ba naopak, pokud je zacíleno smysluplně, efektivně a v souladu s 'předbiblickými' archetypálními vzorci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 6.1.2023 10:05

Jenomže Nový zákon popírá starozákonní archetypální vzorce a považuje utrpení za vstupenku do Nebeského království. Úmyslně používám přesný křesťanský termín a nikoliv ráj, jak si posmrtný život morálně dokonalých lidí mylně představuje široká veřejnost. Nebeské království není žádný ráj, ale tvrdá diktatura, kde Ježíš nařizuje každému chování přesně podle křesťanské morálky a kde pro nic příjemného není místo. Křesťanství je svým způsobem absurdní : člověk se má snažit chovat za svého života podle morálních pravidel, aby za odměnu po smrti mohl v tomto úsilí pokračovat věčně. Ve skutečnosti se křesťan nesnaží dostat do Nebeského království za odměnu, ale pouze proto, aby se vyhnul ještě většímu utrpení v pekle.

Všudypřítomné utrpení je hlavním tématem Nového zákona. Nejen utrpení fyzické, ale i morální. Křesťan má milovat své nepřátele. Nikoliv však upřímně, ale proto, že si tito lidé lásku nezaslouží a tím tato láska k nepříteli umožňuje křesťanovi morálně trpět. Lidé na Západě vyjadřují hodně solidarity s migranty, ale tato solidarita je křesťansky pokrytecká. Tito lidé totiž milují migranty ne proto, že by k nim skutečně cítili něco pozitivního, ale protože jimi naopak hluboce pohrdají. A čím více lidé na Západě určitou sociální skupinou pohrdají, tím větší náklonnost k ní vyjadřují. Lidé na Západě vůbec nemají rádi transsexuály, naopak se jim LGBT hnusí a pohrdají jimi. Všechna podpora LGBT je ve skutečnosti křesťanská snaha dosáhnout morálního spasení prostřednictvím morálního utrpení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 5.1.2023 21:16

Úspěch je skutečně velice relativní záležitostí. Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří? Kristovou učení nemá nic společného s jakoukoliv řeckou filosofií nejen proto, že pokrevně byl Hebrej jak poleno (o duchovním ukotvení nemluvě). Ale hlavně proto, že toto učení nemá v řecké ani jiné historii obdoby. A spojovat jej jakkoliv s progresory vypadá spíše na fundamentálním nepochopení sdělení. Ta 2 učení jsou v hlubokém nepřátelství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 5.1.2023 0:53

V Rusku nejsou radikální křesťané u moci a nesnaží se o násilnou evangelizaci všech obyvatel Ruska. Proto není v Rusku důvod náboženské války. Myšlenky ruské pravoslavné církve jsou mnohem blíž myšlenkám islámu než myšlenkám západního levicového progresivismu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek