A. Alda 31.1.2018 11:41

Přímá demokracie skončila v okamžiku,

kdy vzrostl počet politicky aktivních lidí s volebním právem. Byla nahrazena buď tyranií, nebo oligarchií/aristokracií (to je v podstatě totéž) nebo zastupitelskou demokracií. Tou ale jenom tam, kde ten počet voličů nevzrostl příliš, tedy na zcela nepatrných a postupně nedemokratickými říšemi pohlcovaných územích.,

Později, když se objevil papír a všichni se naučili číst a psát, vznikly podmínky pro obnovení demokracie, alespoň v té zastupitelské podobě. Vyteklo ale velmi mnoho krve, než se ji podařilo prosadit, protože kdo má moc, nechce o ni přijít.

Rozvoj výpočetní techniky a digitální dálkové komunikace spolu se zasíťováním veškerého obydlené území vytvořil podmínky pro obnovení přímé demokracie. A ta tedy bude obnovena, i když to bude stát ještě velmi mnoho úsilí a možná i té krve.

Život, jednání a postoje lidí jsou určovány materiálně technickými podmínkami jejich života. Změní-li se podmínky, změní se i životní styl.

A tak tedy, když materiálně technické podmínky umožňují zavedení přímé demokracie, bude zavedena přes sebevětší odpor těch, kdo se podílejí na moci pomocí mechanismů zastupitelské demokracie a nechtějí o ni přijít. I kdyby se všichni Paynové světa na hlavu stavěli, přímá demokracie se prosadí.

• reagovat

O. Zuckerová 31.1.2018 11:14

Dík za upřesnění mlhavých představ!

Systém takto vypadá velmi dobře a demokraticky, ale obávám se, že u nás by byl ať už ten švýcarský, tak jakýkoli jiný model nepřijatelný, protože by umožňoval občanům účast na rozhodování o záležitostech, v jejichž schválení jde o velké utajené prachy pro jejich prosazovatele.

• reagovat

Z. Koutecký 31.1.2018 10:55

Referendum

Vždy, když se diskutuje problém přímé demokracie, zejména možnost, či povinnost uspořádat v některých případech referendum, se rozebírá systém ve Švýcarsku. Jenže Švýcarsko je dost specifické a švýcarský politický systém se vyvíjel hodně dlouho a je těžko přímo přenositelný nebo napodobitelný u nás. Nám by byl pravděpodobně pro začátek daleko bližší systém zavedený v pětimilionovém Irsku v souladu s Ústavou odsouhlasenou v lidovém plebiscitu a přijatou v roce 1937. Veškeré změny ústavy se provádějí formou dodatků, které musí být odsouhlaseny v referendu. Celý systém je poměrně jenoduchý. Návrh smlouvy nebo zákona musí být nejprve schválen oběma komorami Parlamentu a pokud jeho přijetí vyžaduje změnu ústavy, musí být o tom uspořádáno referendum, pro které není předepsáno žádné minimální kvórum. Komise pro referenda dbá na to, aby voličům byly vyváženě sděleny názory pro i proti posuzovanému návrhu. Návrh schválený Parlamentem nemůže být přijat, pokud nezíská souhlas většiny voličů v daném referendu. V případě nejasnosti, zda projednávaný návrh vyžaduje změnu ústavy, rozhoduje Ústavní soud.To se týká i přijímání návrhů z oblasti primárního práva EU. Zatím bylo přijato několik desítek ústavních dodatků. Funguje to tam už 80 let a mohlo by to fungovat i u nás. Jenže nebude,protože se to, samozřejmě, velice nelíbí šéfům EU i našim zastupitelům.

• reagovat

I. Schlägel 31.1.2018 10:53

Okamura

tu problematiku chápe poněkud odlišně. Pokud vůbec chápe.

• reagovat

M. Valenta 31.1.2018 9:54

Dnes jste mě příjemně překvapil,

tento článek běžný Okamurovec a většina Zemanovců nikdy nepochopí a když, tak tajně na záchodě a při svíčce.

• reagovat

F. Houžňák 31.1.2018 9:42

Diskutéři ovšem vycházejí mlčky z toho, že to,

co píše Payne o švýcarských referendech, je pravda a že to tak skutečně je. To ovšem tvrdí pouze Payne, ve skutečnosti to je pravděpodobně jinak, buďto částečně nebo úplně. Důvod je jednoduchý - Payne hřeje svoji polívku, takže si nepochybně tu něco přidal, tu něco zamlčel, aby vyšel ten správný výsledek. Takže se, hoši, nejdřív informujte, než začnete vynášet kategorické soudy. A to prosím v originální němčině, francouzštině nebo italštině, ne v nějakých českých výcucech, zhotovených kdoví za jakým účelem.

• reagovat