23.6.2024 | Svátek má Zdeňka


Diskuse k článku

PENZE: Šanci reformovat jsme už prošvihli

Kabinet například avizoval, že jedním z reformních opatření má být zvýšení důchodového věku na 68 let. Čímž by došlo k zajímavému časovému paradoxu – pro velkou část našinců by totiž najednou platilo, že čím jsou starší, tím mají do důchodu dál.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Pís 3.3.2023 16:23

Dánové to dali:

Dánská vláda tvrdí, že zrušením svátku získá státní kasa až tři miliardy dánských korun ročně (necelých 10 miliard Kč). Peníze by generovali lidé tak, že by šli o jeden den za rok navíc do práce a platili daně ze svých příjmů. Severská země se chystá peníze využít k dosažení závazku NATO dávat na obranu dvě procenta HDP, upozorňuje například Deutsche welle nebo BBC.

R. Toman 3.3.2023 21:41

Já bych rovnou zavedl subotniky, to jsem ještě jako dítě zažil ve škole, každou druhou sobotu.

J. Majzlík 3.3.2023 22:54

Měla by se poprášit myšlenka zavedení zlatých nedělí.

L. Písařík 4.4.2023 18:37

Nějak jsem přehlédl vaši reakci. Já jsem chodil do školy každou sobotu a pracoval taky, až někdy v r. 67-8 začala pouze jedna sobota/měs. volná, později 2 a pak už všechny. Jo, to byla lahoda.

J. Ptáček 3.3.2023 15:52

Bylo by mně milejší, kdyby vážená paní nemátla čtenáře. Ano, prošvihlo se toho už hodně, ale "žít z ruky do huby" nutné není. Za každého režimu, za každé vlády (je mně 82) jsem si vytvořil rezervu. Za tvrdou cenu: ani den bez práce, ještě jeden pracovní úvazek navíc, dočasně bez auta, bez dovolené, s minimem domácího pohodlí. Nikdy jsem nedlužil nikomu ani cent a žádné BLBÉ půjčky. Totéž platí pro náš stát, jen je potřeba začít hned, ne zítra, ani dnes, nejlépe předevčírem. A s prominutím nesýčkovat jako Vy.

V. Petr 3.3.2023 15:53

A měl jste rezervu k 31.5.1953???

J. Ptáček 3.3.2023 15:58

Jako děcka jsme si za "rezervu" koupili někdo dvě, ti bohatší třeba čtyři zmrzliny a nějaký šumák.

L. Pís 3.3.2023 16:32

Jelikož mé rodině při měně v 1953, jako rodině nepřítele státu, měnili peníze 1:50, tak jistě rezervu rodiče měli - několik mincí v hodnotě do 1 Kčs a pak několik korunových bankovek na kterých "bolo napísáno, že jsou kryty zlatem a ostatnými aktívami štátnej bánky. A pak přišla hesla: Jihlavská klobása levnější - další rána válečným štváčům. Rodiče mé ženy měli naspořeno na stavbu domu na vesnici a po měně měli tak na postavení psí boudy.

J. Jurax 3.3.2023 16:05

Dobrá otázka.

Nicméně ani státní důchod není jistota. Může být - i demokraticky - všelijak krácen, nivelizován a podmínky jeho získání i poskytování všelijak modifikovány v neprospěch těch, kdo jej pobírají.

A když stát zkrachuje - a on zkrachovat může, ne že ne - tak taky dostanete maximálně polívku z kotle na náměstí.

Ono jistého není nic. Lze se bavit leda o pravděpodobnosti.

V. Petr 3.3.2023 16:44

Poměrně krátkou dobu po porážce Německa ve WW2 začal tamní penzijní systém opět fungovat!

J. Jurax 3.3.2023 19:56

Jistě.

Jenom - jak dlouhá byla ta poměrně krátká doba? Nebylo to fungování sanováno z vnějších zdrojů Spojenci z humanitárních důvodů? Ptám se, poněvadž o tomhle nic nevim.

V. Petr 3.3.2023 21:18

Mám dojem, že se jedná o rok 1946 ale přesně to nevím.

S. Dedic 3.3.2023 16:03

To je v soucasne situaci neresitelne: lide placeni statem tvori TAK velkou volicskou skupinu, ze zadny "politik" se jim nedokaze postavit tim, ze by na statnim setril.

"politik" pisi v uvozovkach zamerne. Protoze skutecny politik by to dokazal - ale my mame jenom populisticke politikare -- do toho pada jak Fiala, tak Babis.

L. David 3.3.2023 12:31

Výraznou pomoc v řešení toho dnes "neřešitelného" mohou minimálně přinést následující kroky:

1) Přestat financovat desítkami miliard zbraně pro Ukrajinu, která tvrdohlavě odmítá jednání o míru, ačkoliv je víc než jasné, že nemá šanci porazit agresora.

2) Úplně přestat financovat ziskovky desítkami miliard ročně. Odměňovat je až zpětně, pokud prokážou, jaký užitek jejich činnost přinesla. Do té doby nechť si na svou činnost otevřou bankovní půjčky.

3) Dvakrát za sebou snížit stavy státního i obecního úřednictva: první rok na polovinu a další rok opět na polovinu. Vsadím se o cokoliv, že ta zbývající čtvrtina současného stavu úplně postačí a vůbec nic se nestane.

4) Ukončit odměňování politických stran za volební výsledky. Kdo chce být politicky činný, nechť tak činí z lásky k vlasti.

5) Ukončit činnost zbytečných státních institucí, příspěvkových organizací, zbytečných ústavů, apod. K čemu je nám dobrý např. Orientální ústav s ročním rozpočtem 37 milionů Kč (z toho 31 milionů na osobní náklady) ve kterém si hrstka lidí za státní peníze pěstuje své koníčky, aniž by nás průběžně opakovaně prostřednictvím sdělovacích prostředků varovali o tom, jakým nebezpečím je pro nás zločinný islám s muslimskými migranty!

6) Zavést školné pro studium vysokých škol. Studentům oborů prospěšných pro stát poskytnout na školné státní půjčku, od jejíhož splácení bude z části upouštěno podle počtu odpracovaných let v České republice.

7) Vypovědět všechny smlouvy s EU, které se týkají financí. Do Brusele sdělit: Žádné peníze vám posílat nebudeme a žádné peníze (ani ty dotační) od vás nechceme.

8) Státní dotace vyplácet pouze zpětně za úspěch. Na bankovní půjčky pro realizaci (nezávislými konzultanty doporučených) nadějných projektů poskytovat smluvní státní záruku ve smyslu: Pokud váš projekt uvedete úspěšně v život, stát se zaručuje uhradit vám X procent nákladů z projektového rozpočtu.

Ale proč by se naši politici o něco starali, když jim k životnímu štěstí stačí plná koryta???

V. Petr 3.3.2023 12:40

Orientální ústav moc nestojí a produkuje alespoň něco. Nesmyslných a mnohem dražších ústavů, motivovaných "bruselskou" ideologií, je daleko více.

V. Mokrý 3.3.2023 15:19

Ti, co by toto uváděné, zatím nedostávají prostor v médiích a tím i málo hlasů ve volbách.

J. Jurax 3.3.2023 15:42

Ehm ... kromě bodů 1 a 5 možná i 3 snad ano. Přitom body 2, 4 a 8 zaručeně ano, bod 1 zaručeně ne!

K. Tvrdík 5.3.2023 15:57

K bodu 6), je to moc komplikované. Stačí trochu říznout do celkově přebujelého školství. Tzn. snížit počet vysokých škol, dle typu - některých více (humanitní žvanírna), jiných méně a zrušit 9. třídy ZŠ. Jednak se tím mohou snížit náklady státu a druhak se rychle sníží průměrný věk kdy mladý člověk začne pracovat a tím odvádět do průbežného důch. systému peníze a státu daně !

V. Mokrý 3.3.2023 12:25

HLAVNĚ NEVYMÝŠLET VYMYŠLENÉ !!

Podívat se zpět, jak to bylo s platbou na důchod a kdo měl nárok na důchod - před " sametem ".

Podívat se po světě, jak to kde funguje a poučit se.

K. Kubů 3.3.2023 12:12

To je ale nápadů, co všechno by všichni měli dělat, aby si na ten soběstačný důchod našetřili. A zkusili jste někdy někdo zauvažovat co by to znamenalo, kdyby to opravdu všichni udělali? Do čeho by to investice šly? Pro názor pár čísel:

V roce 2022 pobíralo mzdu zhruba 4,2 milónu osob, průměrná mzda činila cca 40 000. To jsou 2 bln vyplacených mezd. Kdyby všichni vzali pětinu své mzdy (doporučovaná částka) bylo by potřeba do něčeho investovat 400 mld Kč. Aktuální tržní kapitalizace indexu PX je 185 mld. Tržní kapitalizace celého ČEZu je cca 600 mld. Tržní kapitalizace celé báze PX indexu je necelých 1,3 bilonu. Za tři roky by tímto způsobem investice našich důchodců vykoupili celou hlavní část burzy. Do deseti let by dokázali vykoupit ještě celý státní dluh a "zdůchodnit" takové vlajkové lodi české ekonomiky jako Agrofert, Seven Energy, EPH, všechny banky a časem možná i celý autoprůmysl. A co dál? Kdo to bude řídit? Do čeho budeme investovat dál?

V Sousedním Německu byl za rok 2020 objem vyplacených mezd 2 bln €. Výše uvedeným systémem by si dokázali za jediný rok koupit třeba největší ETF fond v USA, za tři roky Norský největší suverénní fond na světě a za deset let by jim patřilo jádro celé ekonomiky EU. Fajn, a co budou sakra dělat ti ostatní?

Je potřeba si říct opravdu ošklivou pravdu. Na důchod si všichni naspořit nemůžeme, protože na to větší část společnosti nemá a i kdyby si utáhla opasky až k přetnutí pasu, tak by stejně nebylo do čeho investovat během velice krátké doby. Ošklivou pravdou je, že na blahobyt není nárok a není možné jej zařídit tím, že přerozdělím peníze jiných nebo vytisknu tlačítkem v centrální bance.

J. Jurax 3.3.2023 15:44

Zajímavé.

Nejsem ekonom, ale podvědomí mne poňouká - není v té úvaze nějaký háček?

K. Kubů 3.3.2023 22:20

Kterou úvahu máte na mysli?

L. Žaloudek 4.3.2023 0:25

Háčků je tam asi víc. 1.: Dát najednou stranou 20% výdělků znamená monumentální kolaps spotřeby, tzn. HDP. 2. Peníze není nutné investovat do ničeho. Sice pak prohrávají s inflací, ale pořád je máte. Musíte prostě pořád spořit víc a víc, 20% z inflačně rostoucích příjmů. 3. Když to opravdu udělá většina, celá ekonomika se úplně zblázní, jen bankovní účty budou nabouchané penězi. Nicméně obávám se, že ne dlouho.

L. Severa 3.3.2023 11:37

S tím zvýšením věku do důchodu to není tak jednoduché. Myslím, že byla řeč o tom, že by to neplatilo pro všechny profese. Když jsem před osmdesáti léty končil základní školu, tak z naší třídy jen málo spolužáků hodlalo pokračovat ve studiu. Většina již měla vybráno řemeslo kterému se chce vyučit. Někteří pokračovali v profesi svého otce. Mám dojem, že dnes je tomu naopak, každý chce studovat, nebo aspoň získat výuční list s maturitou. Částečně to k tomu spěje i rozvojem techniky, kdy stroje nahrazují lidskou sílu, ovšem vyžadují trochu filipa. Pamatuji prvorepublikové zemědělství, tu strašnou dřinu, vše ručně, orání, žatva, okopávání, jednocení, dnes kombajnéry. počítače, použití družic. Je ovšem otázkou jak to půjde u některých profesí, jako práce ve výškách. Kdo bude montovat třeba rozvody vysokého napětí. Tam nepůjde jen o to, že taková povolání budou velmi zvýhodňována finančně, ale že montážníci půjdou do penze třeba v 50 létech. Stále se omílá, že věk se prodlužuje, ale ne ten produktivní. Znám řadu řemeslníků kteří i po sedmdesátce nestačí časově zvládat ty záplavy fušek. Při úvahách o zvyšování odchodu do důchodu se stále argumentuje s fyzicky náročnými profesemi. Ale jistě, nepožene nikdo třeba havíře do důchodu v těch 68. Ovšem platí, že se postupně odchod do důchodu postupně bude muset zvyšovat. Když to přeženu, tak jak by to dopadlo jestliže bude v budoucnu průměrný věk 100 roků.

J. Jurax 3.3.2023 15:06

Při úvahách o zvyšování odchodu do důchodu se stále argumentuje s fyzicky náročnými profesemi, pravíte.

Ano, tam je úbytek sil ve stáří nejvíc vidět. Ovšem jsou i profese intelektuálně náročné - a marná sláva, se zvyšujícím se věkem chátrá nejen fýzis, zhoršují se i kognitivní funkce - prostě nenápadně hloupneme. Je to jistě individuální - stejně jako u fyzických schopností - ale dá se to líp zakrývat - že už nezvednete půmetrákový pytel cementu je vidět hned, že už obtížně nechápete spleť neustále se měnících předpisů a nařízení nebo nestíháte absorbovat pokrok v oboru se dá dlouho skrývat. Je fakt, že u některých profesí to až tak nevadí, ale u některých zase ano. Typicky lékaři a řídící funkce obecně - včetně politiků.

J. Černý 3.3.2023 11:02

Největším vředem našeho důchodového systému jsou živnostníci a vymyslela to ODS.

Zaměstnanci loni odvedli na důchody 603 miliard a živnostníci jen 34 miliard. Vzhledem k počtu obou kategorií platí živnostníci jen třetinu toho co zaměstnanci,pokud tedy vůbec platí.

Mají třetinové důchody ? Ne.

J. Dvořák 3.3.2023 11:29

Mají. Navíc skoro vždy odvedli reálnou práci. Naopak většina státních zaměstnanců jsou obyčejní paraziti. Takže ti sice odvedli, ale stát stáli 3x víc.

V. Mokrý 3.3.2023 12:26

R^!

J. Jurax 3.3.2023 15:10

Většina je víc jak půlka. Řekl bych diplomaticky, že o Vašem tvrzení se dá úspěšně pochybovat.

S. Ševeček 3.3.2023 13:02

zaměstnanci odvedli 125 mld. odvody firem 475 mld nejsou peníze zaměstnanců, ale zdanění firem.