Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZLATÁ PADESÁTÁ: Sovětští vynálezci ...
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
milan 12.1.2009 10:26Re: Pád Berlína a totalitní vtip PUSKU VYNALEZL PUSKIN ,TUZKU TUZKIN A HODINKY EVZEN OMEGIN.... |
|
|
cipísek 12.1.2009 10:39Re: Pád Berlína a totalitní vtip Málo známá je i historie vynálezu rentgenu.Tan vynalezl okolo roku (přesný záznam se nedochoval) 1830 Pavel Ivánovič Rentgenov,prostý lovec z tajgy.Vrátiv se předčasně domů , uviděl čerstvé stopy sněžnic od okna ložnice do lesa.K samotnému vynálezu pak došlo,když hodil ženu po chajdě a rozhořčeně řval "Ty s*ině jedna,teď jsem Tě prokouk". |
|
|
xxx 12.1.2009 8:21O víceklasé pšenici ... ... hovořil už Jules Verne v románu Tajuplný ostrov, když jeden z kolonistů nalezl v kapse jediné obilné zrnko a po krátké době si pětice hrdinů pekla chlém. Kam se hrabe jarovizace na Cyruse Smitha, přátelé ... |
|
|
xxx 12.1.2009 8:23Re: O víceklasé pšenici ... ... samozřejmě chléb. |
|
|
ap 12.1.2009 9:31Re: O víceklasé pšenici ... Z jednoho zrna pšenice vyroste samozřejmě více klasů. Tento proces se nazývá odnožování. Samozřejmě, že každý klas má svoje vlastní stéblo. Co se týká víceklasých pšenic (kdy na jednom stéble je více klasů), tak ty jsou známy jako pšenice zduřelé (pochází mám ten dojem z Kavkazu). Aby se klasy mohly tvořit, tak potřebují víc místa a výnos je tudíž menší, nehledě na to že jsou citlivější na choroby a poléhání. |
|
|
Jasmin 12.1.2009 10:07Re: O víceklasé pšenici ... potrebuji predevsim specialni zpusob pestovani. Japonci ho dotahli k dokonalosti a ted maji dvojnasobne vynosy. Policko teto psenice jsem videla v Rakousku, jak chutna ovsem nevim. V zivote nepochopim, proc se jeji pestovani vice nerozsirilo (minimum chorob, temer zadna pece, jen ty specialni podminky pestovani), zrejme to bude mit neco spolecneho s regulemi EU :-) Problem bude zrejme v tom, ze se neda sekat beznym kombajnem a tak se sece rucne. V dnesni dobe je to nesmysl, ale jako alternativa, proc ne? Polsti sekaci pry vyjdou levneji, nez si porizovat kombajn. Majitel policka tvrdil, ze se jedna o stary rusky druh, sam si ji z Ruska privezl. |
|
|
R 12.1.2009 11:51Re: O víceklasé pšenici ... To bývá vždycky, když se vezme nevyšlechtěný nebo málo vyšlechtěný druh a porovná s něčím dlohé roky intenzívně šlechtěným. To nešlechtěné má mnohem vyšší odolnost proti chorobám a špatným podmínkám, ale nízký výnos. dlouhodobým šlechtěním by se to taky obrátilo. To jsou "drobnosti" s přírodním výběrem a výběrem člověkem hlavně podle výnosu, diverzifikací genofontu příslušného druhu atd |
|
|
Jenda 12.1.2009 21:12Re: O víceklasé pšenici ... "temer zadna pece, jen ty specialni podminky pestovani"? Co si predstavujete pod specialnimi podminkami pestovani? A nevylucuje se vam to nahodou s tou temer zadnou peci? |
|
|
Josef 12.1.2009 10:47Re: O víceklasé pšenici ... Já jsem tu víceklasou pšenici viděl. Otec byl ředitelem vesnické školy, chtěl ji se žáky pěstovat na pokusném políčku a tak si někam napsal a zásilku s pšenicí obdržel. Klas byl "tříprstý" , z prostředního vyrůstaly dva menší. Jak dopadlo pěstování si už nepamatuju, ale myslím, že blbě. Ta pšenice snad měla něco společného s pýrem a tak měla stébla poléhavá, pro běžnou sklizeň nevhodná. |
|
|
Kanuk 12.1.2009 8:18Pár poznámek 1) Sovětští vědci. V 60. letech byla na MFFKU, a asi i jinde, používána učebnice Friš, Timoreva - Fyzika. Tam se hovořilo o sovětském vědci Michelsonovi, který dostal Nobelovku za měření rychlosti světla. On se totiž narodil ve Střelně, které snad jeden čas bylo v Rusku (jinak to bylo Východní Prusko). Jinak Landau, Kapica, Mandělejev, Fedorov (méně známý, ale udělal cosi v krystalografii) a mnoho jiných byli skutečně vědci světového formátu. A ruské university hostily nejednoho evropského vědce (Euler, nějaký hvězdář v Pulkovu, jméno si nemohu vzpomenout). Nehledě ke Sputnikovi, Gagarinovi, Mig21(?). Takže, bacha na věc. Největší chyba, kterou vojevůdce může udělat, je podceňovat nepřítele - snad Clausewitz, ale nehádám se. |
|
|
Kanuk 12.1.2009 8:37Re: Pár poznámek 2) Sovětské filmy. Na sovětské (poválečné) filmy jsem zásadně nechodil. Výjimka byl film "Jeřábi táhnou", o kterém se moc nadšeně psalo. No, mne teda moc nenadchl. Jinak sověti měli několik předválečných filmů snad velmi dobré úrovně. Prvním z nich byl "Křižník Potěmkin"(Eisenstein). Pak byla řada filmů, k nimž hudbu skládal Dunajevski. Bláznivá komedie "Celý svět se směje" (Veselou písničku sobě zazpívám), "My z Kronštadtu" (Píseň mládí - Kupředu nás píseň naše vede). Pak byl jeden film, jméno si již nepamatuji. Jednalo se o vojenského pilota, jehož syn byl zabit při plynovém náletu. V odplatném náletu stovky parašutistů skákaly(?) ze čtyřmotorových letadel, což tehdy byla novinka. Jak hromadné nasazení výsadkářů, tak ta čtyřmotorová letadla. Muselo to být někdy kolem 1936. |
|
|
R 12.1.2009 8:49Re: Pár poznámek Film je záležitost individualistická, je to věc kvality autora, režiséra, herců. Sovětské Rusko jako velká země jich měla dost a občas se někomu z nich i navzdory totalitě povedlo něco kvalitního. |
|
|
Kanuk 12.1.2009 8:51Re: Pár poznámek Jo, "Vojna a mír" určitě stál za shlédnutí. |
|
|
franta 12.1.2009 8:59Re: Pár poznámek A taky Osud člověka |
|
|
Jura Jurax 12.1.2009 10:10Re: Pár poznámek A Jeřábi táhnou ... |
|
|
Baghíra 12.1.2009 9:01Re: Pár poznámek Vojna a mír je neuvěřitelná. Nikdy bych nevěřil, že je možné ty tři špalky přepsat do filmu se zachováním ducha románu. Dokonce postavy i vypadají, jak je Tolstoj popsal. Samozřejmě, je to zásluha Bondarčuka, ale při tom, jak mu do toho kecala celá strana a vláda, nelze tehdejší stranu a vládu než pochválit. Americká adaptace z šedesátých let je ubohá, navzdory líbezné Audrey Hepburnové coby Nataše Jinak, uvedené sovětské filmy jsem už neviděl a prchal jsem od všeho sovětského (čímž jsem se patrně připravil o hodnotné filmy) Výjimka je Tarkovskij, ten byl jedinečný |
. Myslím, že bytostně ruské dílo nemůže natočit nikdo než Rus.|
|
Anton 12.1.2009 9:13Re: Pár poznámek Myslíte to velkodílo od Bordančuka, kde bylo asi 200.000 statistů? |
|
|
Lucius Malfoy 12.1.2009 9:52Re: Pár poznámek Jen 120 000 :-) Kromě študáků a stálého komparsu hlavně vojáčci moskevské a smolenské garnizóny, kursanti Frunzeho akademie a nějakým podivným hnutím tvůrčí mysli i medici z VMedA imeni Kirova :-) |
|
|
cipísek 12.1.2009 10:25Re: Pár poznámek Ale říká se,že zaplatili jen půlce-protože při natáčení tá druhé půlce rozdali ostré náboje. |
|
|
Jura Jurax 12.1.2009 10:14Re: Pár poznámek No jo - ta éra byla TB-3 a ty snímky byly ze cvičení tuším kyjevského vojenského okruhu z roku 1936 a ve své době oběhly svět, poněvadž tohle na světě nikdo neměl - ani ty čtyřmotorové celokovové bombardovací jednoplošníky v řadové službě, ani tolik výsadkářů. |
|
|
i.h. 12.1.2009 9:38Hvezdar z Pulkova byl Struve, Nemec, ale pak z nich byla v Rusku cela familie. Viz nemecka Wikipedie. |
|
|
Jura Jurax 12.1.2009 10:07Re: Pár poznámek No, on MiG 21 byl nesporně dobré éro, ale ne zas taková díra do světa jako Spitnik nebo Gagarin ... A my se ani tak nechcectali ruské, resp. sovětské vědě, ale naprosto kraviniózně blbému způsobu její propagace a popularizace - to co se u nás občas psalo - aspoň pro děti, já byl v padesátých pachole - a co si dodneška pamatuju, snad musel psát zakuklený kontrarevolucionář a ideodiverzant ... a taky jsme nelibě nesli stejně pitomé utajování každé prkotiny kolem kosmonautiky ... |
|
|
fox 12.1.2009 10:13Re: Pár poznámek Jeden z ruských genijů-Gamov.Vysílal o něm na pokračování Meteor.Přečtěte si "Moje světočára",jak utíkal ze SSSR na západ.Neuvěřitelné historky. |
|
|
K. Babák 12.1.2009 11:27Re: Pár poznámek Friš - Timoreva byla vynikající učebnice po fyzikální stránce. Jen s těmi ruskými vědci a objeviteli to přeháněli. Spousta fyzikálních zákonů byla přejmenována nebo jejich jméno bylo doplněno o příslušného vědce (Joule - Lencův zákon, Gauss - Ostrogradského věta ..). Ještě ji mám, tak jsem vytáhl druhý díl a vyhledal v úvodu následující přehled objevů z elektřiny a magnetismu: elektrický oblouk, směr indukovaného proudu, tepelné účinky proudu, fotoelektrický efekt, rádiotelegrafii, milimetrové vlny, magnetické pole pohybujícího se náboje, elektromotor, praktické užití elektrolýzy, transformátor, třífázový proud a elektrické sváření. |
|
|
Mirco1 12.1.2009 8:01Když se tu někdo zmínil o Lysenkovi a Lepšinské.... ... tak doporučuji pro bližší výzkum této kratochvilné problematiky knížku Rudá biologie od Valerije Soyfera. Moc pěkná je situace, kdy Lepšinská v době, kdy už byla části sovětské vědecké komunity k smíchu, na přednášce popisovala, jak zahřívali zárodečnou hmotu na + 1000 stupňů Celsia a následně ji ochladili na - 1000 stupňů. Když ji jeden z posluchačů upozornil, že - 1000 stupňů neexistuje, protože absolutní nula je vyjádřena hodnotou - 273 stupňů Celsia, ohradila se, že studoval málo marxistickou dialektiku, protože pokud existuje +1000 tak musí existovat i -1000. |
|
|
R 12.1.2009 8:44Re: Když se tu někdo zmínil o Lysenkovi a Lepšinské.... http://scienceworld.cz/biologie/ruda-biologie-pseudoveda-v-sssr-1-1732 |
|
|
Reg 12.1.2009 7:59Sovětský širokoúhlý... Pamatujete si někdo na !sovětský širokoúhlý barevný! film "Člověk jde za sluncem?" ... Byli jsme na něm povinně se školu. Také perla! |
|
|
Schuspeitel 12.1.2009 18:28Re: Sovětský širokoúhlý... na slunci se kvůli horku přistávalo v noci !!! |
|
|
julie 12.1.2009 7:54Dobré byly jen dva? Ještě jste zapoměl na doják Člověk-obojživelník a obdivovanou Pruhovanou plavbu. zajímalo by mě, jak by se tyto filmy líbily dospělýma očima a po letech. |
|
|
Anton 12.1.2009 9:14Re: Dobré byly jen dva? Na toho obojživelníka se pamatuju, měl žábry a nakonec uplaval za rybami. |
