RIMA 9.1.2009 15:07

Dík za připomenutí

Při čtení příspěvků se mi vybavila spousta vzpomínek- díky. Pamazuje někdo hru Přijela tetička z Ameriky a přivezla...... a teď snad následovalo pojmenování nějaké části oblečení- ale co bylo  dál? Na Pikolu jsme hráli Na Výtoni, schovávali jsme se v různých domech, někdy až u sklepů,  domovnice nás honily, což zvyšovalo atraktivitu hry. V prostoru dnešní rádoby travnaté plochy na Výtoni byl parčík s lavičkami, mezi parčíkem a ulicí Na Hrobci byl pás akátů a keřů, který odděloval nedlážděný chodník- ideální pro hraní kuliček. Podskalská ulice, samozřejmě aut prostá- hřiště pro vybíjenou v šířce přes celou ulici. A rohový dům měl ideální plochu pro hraní školky s míčem. Kupodivu nám nikdo nenadával, to věčné bouchání míče muselo jít na nervy. Tohle jsou vzpomínky  na dobu cca 1948-1955-.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MW 7.1.2009 11:40

1970-1980

Co já si pamatuji, tak i v této době se hrála vetšina zde spomenutých her. Kuličky na všechny způsoby, hokej s tenisákem (v zimě pochopitelně na ledě s pukem), pikola, šipkovaná, později i čáru a já nevím co všechno. Hlavně jsme byli pořád venku a bylo to také dáno tím, že nikdo z rodičů neměl o nás takový strach jako my dnes o svoje děti. Dokázali jsme se vyblbnout opravdu s maličkostmi (z dnešního pohledu), užili si moc a moc opravdové zábavy a i kamarádství. Nepamatuju, že bysme k sobě byli nějak zlí a měli potřebu někomu nebo něco záměrně ničit.

Je mi dost smutno, když vidím některé dnešní mladé, jak si hrají na dospělé a velké borce a přitom si s cigárem či pitím jdou sednout na kolotoč nebo houpačku určenou pro malé děti a ještě ji počmárají. Tohle já nepamatuju .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

beno 6.1.2009 15:34

Jiné rozpočítadlo... "Enyky / benyky /

kliky / bé / ábr / fábr / domi- / né / elce / pelce / do pe- / kelce / bum / bác / ven! " ... a jsou to hezké vzpomínky ... taky na partyzány jsme si po válce hrávali, pravidla ta hra ale vlastně žádná neměla. "Rybičky, rybičky, rybáři jedou!" byla obměna "vodníka" a praktikovala se dokonce i v tělocviku. Ach jo, kde jsou ty časy ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

as old as ox 5.1.2009 11:00

tak jo

enyky benyky kliky bé ábrfábr dominé čaj rum bum

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jan z bezu 4.1.2009 23:45

Kdo je pachatel

Doma jsme vášnivě hráli karetní hru Kdo je pachatel. Karty byly čtyř různých barev, kladly se do řady a poslední z nich byla tuším Alibi. Pravidla si už bohužel nepamatuji :-( Nezná je někdo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tich@dohoda 4.1.2009 23:01

Důlek patou Kuličky se hrály na cvrkanou nebo na šoupanou . . . Jak se bude hrát se rozhodlo před každou hrou a během hry se nesmělo zaměňovat . .

viz titulek nick Pasek/ Absolutne nepouzitelne pro modre bolsany:  "Jak se bude hrát se rozhodlo před každou hrou a během hry se nesmělo zaměňovat" . Cest :-) 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

f.k. 4.1.2009 19:09

Mě do pionýra nevzali

Jsem ročník 44. Naše rodina poznamenána, neboť můj o 8r. starší bratr byl v 1952 v jedné ze dvou paret co prchly přes Č.Jiřetín směr Západní Berlín(ta první prošla, bráchovo ne). Celou cestu šli pěšky po polních cestách, venkované jim i dávali jídlo. U Postupimi je chytla Volkspolizei. Táta byl odstraněn z úřednického místa a bez soudu odvelen na stavbu kombinátu ve Vřesové, kde strávil jako kopáč 4roky s vězněma a pomatenýma mládežníkama. Byl jsem ve škole odsunut mezi chátru a spolužáci (pionýři) se se mnou od té doby skoro nebavili. Ještě dnes se již v důchodovém věku vyskytují na městských úřadech a jsou vůdčí silou v politických stranách překabátění i nepřekabátění. Školu a pak učňák jsem kupodivu prošel bez propadnutí. V ulici jsem se s dětmi ale vyřádil - kuličky, fotbálek na Bouráku, se staršími jsme pálili ohýnky na fímarku a přikládali munici aby to bouchalo, čouďáky, žabky s travexem. Taky se občas svedla pouliční bitva. Nešlo to ve škole, tak jsme měli zábavu svou. Taky jsme chodili vybírat uhlí na kypy, abychom si mohli v zimě přiložit do kamen. Ovoce jsem poznal pouze jablka a hrušky, někdy merunky a 1x před vánoci pomeranče, na víc ani máma neměla peníze a většinou se jiné v obchodech nevyskytovalo. Taky jsme měli v činžáku a přilehlých ulicích STB donašeče, ale vědělo se o nich a dávali sme si pozor. Bolševici a komouši měli vliv všude, později i v praci. To ponižování jim nikdy nezapomenu. Doufám, že si to přečtou někteří mladí - nevědomí. Nebudu se tady víc vyjadřovat, třeba někdy jindy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

babajaga 4.1.2009 18:22

televize

Vyrůstala jsem na Pankráci. Tam měl Elektru pan FON. My jsme té ulici říkally "NA HLAVNI´" A ten pan Fon vždycky navečer pouštěl televizi z výlohy do ulice. Tak si tam nosili lidi židle a pak jsme všichni mohli koukat na ten zázrak! TELEVIZE. Nikdo jí doma neměl a my všichni jsme koukali i na ten monitor. Vím, že jsem tam viděla Baladu z hadrů. Nikdy na to nezapomenu. Mějte se pěkně a díky. Jo a taky jsme hráli drábky s pěti kamínkama. To bylo něco!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 4.1.2009 16:51

tak uvažuji

že jak jsou různé hrady a historické krčmy a historické oslavy pro turisty, tak by možná docela táhlo dnešní "počítačovou" a "mobilovou" generaci, kdyby někdo dal dohromady pravidla těchto her. A v rámci nějaké exkurze do už historických let našeho mládí by nechal dnešní děcka tyto hry hrát. Plus ještě třeba v tehdejším historickém oblečení, vybavují se mně tesilky a modré silonové tepláky s teplákovou bundou na zip, radiovka....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Frank 4.1.2009 16:08

Třesky plesky.

Sám jsem byl kdysi pionýrem a nikdo nás nenutil, aby jsme šátek nosili stále. A pokud jsme jej na krku měli, nepamatuji, že by kdokoliv z nás byl terčem posměchu. Nakonec nás Neff přesvědčí, že téměř celá společnost byla proti režimu. Kruci, tak proč to tak dlouho trvalo, než se to změnilo? On sám jistě bojoval proti bolševikům téměř od svého narození. Připadá mi to silně situaci se slovenskými partyzány, kterých rok od roku po válce přibývalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jaga8 4.1.2009 15:52

ještě další

jsou ještě další hry: Krvavé koleno,  Honzo vstávej- kolik je hodin - 3 čapí,

Přijela tetička z číny a přivezla škopíček špíny, 

švihadlo,  Cukr káva limonáda, a nejoblíbenější pro kluky - čára - taky už není vidět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Monte Christo 4.1.2009 13:15

Kdyz jsem byl maly...

Pripadam si jako ERBEN...Zaznela veta...Nu stare doby nas opousteji a nova doba k nam znenadani prisla...Dnesni deti jsou stejne jako my kdysi jen maji vice informaci nez jsme mely my...Nektere informace jsou pro ne pozitivni nektere ne...Ovsem muzeme je stymulovat k tomu aby ty dobre informace mely ve sve pameti stale a na ty spatne rychle zapomely...To uz je takovy novy svet...Svet pocitacu,mobilu a tech.vymozenosti...Ovsem je treba vzdy ukazat detem zakladni veci treba jak rozdelat ohen v prirode atd...Protoze clovek nikdy nevi,kdy tomu diteti zakladni dovednosti zachrani zivot...Zanedlouho se budou nasi potomci rodit na kosmickych lodich a mozna nikdy neuvidi svou rodnou planetu budme radi,ze jeste mame tu moznost uzivat si doma...Ve sve zemi a na sve planete...Zanedlouho to jiz pravdou nebude....

Monte Christo Wshington DC Ma zeme Me srdce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tent 4.1.2009 11:09

otazník

Přátelé, moc hezky jsem si početl a zavzpomínal. Zdá se,že jsme mladá a nejmladší léta prožili s podobnými hrami. Jen mě vrtá hlavou, kde jsou nyní ty klukovské partičky, fotbálek, holčičí kroužky? Kde je "Bratrstvo kočičí pracky" a co "Rychlé šípy" a "Vontové"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 4.1.2009 9:18

Oblíbená jarní hra = kuličky . . . .

Důlek patou Kuličky se hrály na cvrkanou nebo na šoupanou . . . Jak se bude hrát se rozhodlo před každou hrou a během hry se nesmělo zaměňovat . . . Obvykle se cvrkalo palcem šoupalo ohnutým ukazováčkem. Rozumnou vzdálenost se udělala čára od které se kuličky házely směrem k důlku . .  první začal hrát koho kulička skončila hodem v důlku nebo byla nejblíže . . . Hrálo se o 1 nebo 2 a zřídka o více než 5 . . .Ten kdo dal poslední kuličku do důlku vyhrál všechny kuličky v důlku . . . Ten kdo prohrál všechny, tak loudil a někdo mu pár půjčil a hrál na dluh . . .  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 4.1.2009 1:27

No,

oblíbenou dětskou zábavou mých let byly bitky horňáků s dolňákama ,... já byl horňák, lišilo se to podle toho, že jsme měli jeden plácek částečně keři zarostlý mezi dvěm činžáky - horním a dolním, ty činžáky byly veliké, půdorys do U; a kdo byl polapen na protivném území, byl ztýrán, takže na spodní půlku plácku bylo jest mi vstupovati s krajní opatrností a nejlépe v tlupě ... taky fotbal na tom plácku se hrával mezi horňáky a dolňáky ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Honza 4.1.2009 1:22

Když Aston mlčí..

Že se nám stane Astonek mnostalgikem, to bych si fakt nepomyslel... Vždy s prstem na tepu doby a teď o dětských hrách. Kde je jeho reportérské srdce, když kvůli řetězcům lidé páchají sebevraždy a Aston mlčí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tofin 4.1.2009 0:50

pikola 2009

Na pikolu si hraje moje šestiletá vnučka i teď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vlad 4.1.2009 0:44

S námi do školy chodily "řecké děti"

a ty měly odlišné kuličky :-): rozložily se do trojúhelníku, o pořadí se házelo k základní čáře a vycvrnkávaly se mezi palcem a prostředníkem. A všichni stejně, žádné skleněnky nebo železné. Jak jsme my Češi darebáci, u nás Řečáci přišli o kuličky totálně. Donedávna jsem jich měl pár schovaných.:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek