YGA 17.4.2009 23:00

RECEPT NA KRÁLIČÍ JÁTRA PODLE MĚ

Pro pudlíkovou - králičí játra (ale dělám tak i krůtí): na oleji či jiném vhodném tuku (jak se komu líbí může být i sádlo vepřové či kačení) zpěním cibulku, šoupnu na ni nakrájená jatýrka, lehce opeču (až se zatáhnou), mírně zasypu kari a roztlučeným hřebíčkem (cca  3 kousky rozemelu v mlýnku na koření) a podleju vodou nebo  vývarem - ale lehkou rukou, aby ta játra neplavala, jenom aby se lehce dusila (stáhnu plamen). Mezitím na vedlejším hořáčku na suché pánvi opražím loupané mandle nebo třebas slunečnicová semínka nebo směs semínek (nebo třebas piniová semínka - zde se fantazii meze nekladou). A až se vydusí voda z jater, posolím, přidám opražená semínka a dlabu s chlebem, až se dělají boule za ušima.  Taky možné lehounce zaprášit vysmažená játra hladkou moukou a přilít trošku vývaru, až vznikne trošku sosu (a pak se to dá jíst třebas s rýží), ale ta první varianta mi víc  vyhovuje a chutná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ri 17.4.2009 22:30

Tak králíka na divoko píšu do notesu a přidávám alternativní recept

Na leču: porce králíka (my rádi i přední packy) nasolit, načesnekovat, položit do pekáče na cibulová kolečka a navrch vyklopit zeleninové lečo (nebo zasypat zeleninou, ze které to lečo nakonec vznikne).  Přidat se může tymián, nebo provensálské koření, nebo žampiony, nebo trochu vína, i pár kapek oleje a peče se pod pokličkou v troubě pěkně do měkka. Omáčka se může vysmažit a zahustit. A podávat s rýží.

A jeden pro lenochy: na oleji osmahnu cibulku, přidám porce králíka, posolím, opepřím bílým pepřem a počkám až se maso zatáhne. Přidám rýži natural (podle počtu porcí), zaliju vodou a peču společně asi hodinu. Samozřejmě, i tady lze přidat česnek, papriku, žampiony … jak to kdo rád. Mě se líbí hlavně to, že tu hodinu můžu být venku z kuchyně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 17.4.2009 22:21

Doufám,

že taky nejdu s křížkem po funuse, když tady mlaskavě velebím Bubu a její recepty.

Moje babička mečová vždycky měla králíky a vždycky je dělala, když jsem přijela. A já je chtěla jen a jen pečené dočervena, s kouskem bůčku a s kouskem bobkového listu, pečené v kamnech v troubě a později, když se babička odstěhovala do patra, tak ve veliké remosce, stále jsem zvedala víko a odtrhávala vlákna masa. Ke králíkovi se dělal obrovský kastrol domácího hlávkového zelí, nikdo ho neumí udělat tak skvěle, jako uměla babička Boženka. A knedlík houskový, takový bytelný, a přitom vzdušný, taky ho nikdo tak neumí.

Králíka mám ráda dodnes, před časem jsem mívala zdroj domácích, teď se mi sem tam podaří koupit dobrý v obchodě, kupuju jen ty růžové, ale většinou jsou to takoví hubení prcci. Dlouze pak hledám v receptech, pomlaskávám, abych pak nakonec ke králíkovi přidala kousek bůčku a bobkového listu a upekla ho do červena.

Tak ráda bych se přes ty vůně a chutě zase vrátila k tomu dřevěnému stolu s dřevěnými židlemi, byly lakované nažloutle, a kde už nebyl lak, utíkaly leta stromů dolů, a já jsem ráda tu židli hladila po těch drobných žlábcích ... ale nejde to, babičko moje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LA 17.4.2009 19:24

OT - citát

Kočičími dvířky vkročil do kuchyňky nádherný siamský kocour důstojného jména Trafalgar. Dvakrát se otřel o levé lýtko svého pána a otroka a s velkou chutí se pustil do koláče. Higgins si oddechl. Obával se, že by nová receptura nemusela v očích Trafalgara najít milost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

xz 17.4.2009 18:17

dobrou chut

V Anglii se premnozily veverky. Nejaky aktivni druh z Ameriky, ktery se rychle mnozi a skodi domacim. Netroufli si ta roztomila zviratka  jen tak postrilet,tak  nasli elegantni reseni. Prodavaji  veverci maso v obchodech a nabizeji  v restauracich jako delikatesu.Pecene, dusene ve vlastni stave nebo jako napln do pastik. Chutna i ochrancum zvirat a prirody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

aida 17.4.2009 17:54

Bubu,

no to je krásný mlsotník! Určitě si to vytisknu a časem použiju, třeba i na kuře apod.

Králíky z vlastního chovu k dispozici nemáme, ani ke koupi moc nejsou, takže jsem svého prvního spáchala až minulý týden (měli je u nás v Albertu) - dělala jsem hřbety + dva plátky prorostlé krkovice k tomu. Recept dle vlastní fantazie, radši ho sem napíšu, dokud si to jakž takž pamatuju (abych nevařila pořád jen originály bez opakování): maso osolit, opepřit, posypat rozmarýnem, pocákat olol, mírně podlít vývarem, poklást kousky másla a dát péct. Přibližně v půlce pečení přidat větší počet stroužků česneku posekaných na kousky (ne moc malé) a podlít mlékem (tak 1/2 a víc litru), péct do změknutí a vydušení mléka (česnek se úplně rozdusí a není ani konzistencí ani chutí zas tak moc znát). Byla to moc velká dobrota, jako příloha byl dušený bezpluchý oves a okurkový salát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiný Honza 17.4.2009 13:06

Bubu, dostalas mě!

Králík, ňam a slint, mé oblíbené jídlo. Jenže stejně jako Alča - chováno s láskou, vykrmováno, očkováno a ... A stejně jsme museli skončit neb i očkovaná samice ochořela a mláďata přes všechnu péči odešla za ní. Několikrát v různých obměnách totéž. Tak jsem toho nechal a jen vzpomínám a nad vzpomínkami slintám.

Ale recepty máš suprové! Nepochybuj, že budou předány odpovědné strážkyni kuchyně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 17.4.2009 13:01

pegas

já jako malá zase nechtěla plešatej chleba... tj.nebylo dostatečné pokrytí. Dodnes plešaté chleby reklamuju

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 17.4.2009 11:35

Jó králíci,

tak ti mě doprovází od dětství a bohdá ještě dlouho budou, protože moje maminka je jejich velikou milovnicí - tedy chovu králíků ke konzumaci, ne že by měla v obýváku klícku s králíčkem. A když se zabíjí králík, tak je to aspoň tři-čtyři naráz - hotová jatka . No, ale když už jsou bez koženého kabátku, tak už mi to nevadí a šups s ním na pekáč.

Takže milujeme smaženého králíka - já zase smažím přední stehna a slabiny (ty jsou pro mě, ty já od dětství miluju), hřbety a zadní stehna vykosťuji - to už je potom jedno, jaký recept, většinou co mě právě napadne. A ty kosti, hrudní koše, krky a hlavy šoupnu do tlakáču, přidám hodně kořenové zeleniny a koření, uvařím a polívka je výborná - ale chce to opravdu kostí a hlav z více králíků, aby byl vývar silný. (Maso většinou skončí v Toyné misce ).

Zikmund zase spaťůchá plíce - ale zásadně syrová. A játra dělám na cibulce, tlučeném hřebíčku, špetce kari a mandlemi (nebo opraženými slunčenicovými semínky) - výborné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MaRi 17.4.2009 10:45

Ad králík a zelené fazolky

a) školní jídelna + zelené fazolky ve "smetanové" omáčce = můj zaručený odpor vůči zmíněné zelenině. Avšak slyšte slyšte - či přesněji čtěte: Objevil se recept, kde se snoubí zelené fazolky, rajčata, papriky, uzenina, rajčatový protlak (přesnější recept bych musela vyhledat v sešitě po Petrově mamince - a ještě předtím ten sešit) - a ono je to, světe div se, DOBRÉ. Od té doby dokonce mohou fazolky i do polévky!

b) králík: Masíčko jemné chutné, ale kde ho vzít, když - opakuji předpisatele - zdroj vyschl. I  zakoupen před časem jeden ušák mražený, a maso bylo suché jako piliny, i když nebyl pečen, ale dušen v zelenině. Nepoučitelná kuchta ovšem v uplynulém měsíci zakoupila v jiném městě, jiném prodejním řetězci králíka nového. Ve stavu mraženém nevzbuzoval nějaké přehnané nadšení, ale po rozmrznutí vypadal docela sympaticky (důležité je, že neměl hlavu). A upečen tím nejjednodušším způsobem, jen mírně osolen, na kousíčku špíčku - lahůdka velikonoční.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Velká kočka 17.4.2009 9:50

To si dáváte do nosu

Milá Bubu, na našem dvorečku byla kromě slepiček, zlého kohouta, slepičí panenky Tilinky a před velikonocemi i skotačících kůzlátek taky tatínkem postavená králikárna. To musí znamenat že jsme králíky jedli, ale já se na to vůbec nepamatuji. A maminčiny recepty tedy nemám. Tvoje recepty mi tady nejsou nic platné, tady se snad králíci vůbec nejedí a jsou jen domácími mazlíčky jako pejsci a kočičky. Králíkárny nám tu v poslední době rostou jako houby po dešti, ale jejich obyvatelé jsou cvičeni jako pejsci ovšem na agility králičí. Skáčou přes překážky a co já vím co ještě a já musela dávat pozor, aby při takových příležitostech moji hafani neběželi dělat soudčí. Garyk nedávno vběhl do neoplocené zahrady, kde má výběh králík či zajíc obřích rozměrů, takového velikého jsem v životě neviděla a vážil při nejmenším jako to moje psisko. Majitelka si svého obra musela nakonec odnést domů, protože ten můj chlupáč byl tak u vytržení, že ho nebylo možné nejen odvolat ale vůbec ze zahrady odtáhnout. V tržnici jsem kdysi viděla divokého králíka připraveného na pekáč, ale domácího králíka nikdy. Ve Švédsku se zřejmě králíci nejedí. Nebylo tomu tak vždycky. Podle vyprávění starých obyvatelů této oblasti tu stály za války králikárny před ploty téměř všech zahrádek a králíci byli určeni k pojídání a ne k mazlení a sportovním výkonům jako dnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alimo 17.4.2009 9:37

Bubu !!!!!

Co mi to děláš ??!! Pavlovův reflex opravdu funguje, slintám až musím dávat pozor, abych neutopila klávesnici. Díky za inspiraci, ten králík na smetaně nebo s tymiánem... já můžu fšechno A navíc můžu tvrdit, že to je dietní, králík má bílé dietní masíčko přece, nééé?

krásný víkend všem, tady už prší

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 17.4.2009 8:50

Hrůza, jak začne Bubu nebo Karolína

o jídle, to aby si jeden pořídil protislintací blatníky. Postýlka z kořenové zeleniny... atd.atd. Rozkošnické láskyplné kulinaření a fantastické čtení. Tyhle dvě by mě snad zlomily i na zelený fazolky .

Bubu, díky .  Sice se přidávám k těm, kterým domácí zdroj vyschl a ani toho moc neželím (taky vzpomínky na dětství ), ale určitě tyhle receptíky unesou i jinou zvířenu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek