Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SCI-FI: Sen o pouštní planetě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Gramblička 21.11.2021 12:39Dunu jsem nečet a nemám to ani v plánu a ani film mně příliš nenadchl, ale po vizuální stránce dobře odvedené řemeslo. Asi týden zpět jsem se dozvěděl, že amazon nechal natočit seriál dle dalšího sci-fi monumentu - Asimovové Nadace, kterou mám komplet v knihovně. Dílo, které je taky považováno za nezfilmovatelné, tak nakonec zfilmovali, ale bohužel hodně poplatné dnešní postmoderní době. Dle těch, co měli smůlu a seroš zhlédli se jedná o katastrofu, kde si režsér s předlohou vytřel anální díru a woke ideologii do toho nacpal horem dolem. Škoda. Zůstanu tak věrný pouze knižní předloze Co se Herberta týče, mohu doporučit jeho romány Hellstromův úl a Santarožskou bariéru. |
|
M. Pivoda 20.11.2021 21:52Závěr Neffovy úmorně dlouhé a nepraktické recenze: "... Od prvního pokusu o filmové zpracování tedy uplynulo padesát let. Stálo za to si počkat." Hm. Komentář č. 1.: Nebude proto lepší si počkat dalších padesát let? Proč? Dlouhodobě/celoživotně totiž sleduji technologický vývoj a domnívám se proto, že všechno bude jinak. Komentář č. 2: Kdyby se o letech do vesmíru rozhodovalo na planetě Zemi skutečně demokraticky, nevěřím, že by lidé vůbec někdy stanuli na relativně blízkém Měsíci. Proč ta skepse? Jako příklad uvedu kosmický postup současníka Elona Muska. K tomu, aby se Elon Musk mohl pokusit o přistání (a eventuálně i kolonizaci Marsu), musel si Elon nejdříve podnikáním vydělat vlastní peníze, které pak mohl investovat tam, kam sám uznal za vhodné. O cíli investice Elona Muska nerozhodovaly ani masy pracujících (ať už revoluční masy pracujících, anebo líné masy nepracujících občanů), ani univerzitní vědecké posudky (jako třeba od Jeho Magnificence Jiřího Zlatušky). Rozhoduje o tom podnikatel Elon Musk. A také, jako podnikatel, podstupuje riziko. Kapišto, Pepíku? O letech do vesmíru rozhoduje původem Jihoafričan Elon Musk, jehož rakety by nikdy nevzlétly, kdyby byl zůstal žít ve své rodné Jižní Africe. Jeho rakety by rovněž určitě nikdy nevlétly, kdy se Elon Musk býval byl rozhodl emigrovat do České republiky. |
|
|
J. Jurax 20.11.2021 18:04No, k těm sedmi anglosaským dinosaurům bych přiřadil přinejmenším Stanislava Lema a bratry Strugacké. |
|
L. Písařík 21.11.2021 8:27Souhlasím. Lemův Návrat z hvězd, který jsem četl poprvé v 18. letech dodnes považuji za nádherný popis budoucího svšta a dodnes mně zamrazí při sdělení, že lidé ztratili objevitelský zájem. Stejně Strugačtí - prostě pořád bezva. |
|
|
P. Blecha 20.11.2021 15:33Nemůžu si pomoct, ale Dune mi - až na ty písečné červy nebo jak se to v češtině jmenuje - připadá poněkud pateticky stupidní. |
|
|
R. Dubravský 20.11.2021 15:08Lynchova Duna má jeden problém. Nedává smysl tomu, kdo nemá důkladně načtenou knihu. Ani bezmála čtyřhodinová stopáž nestačí na vysvětlení všech vztahů a intrik. Vlastně je film jen jakousi sbírkou ilustrací ke knize. Baron Vladimir Harkonnen je můj oblíbený filmový padouch. Jeho syna jménem Feyd-Rautha hrál již tehdy slavný zpěvák Sting. Jméno Paul Muad-Díb, které Paul Atreides dostal od fremenů, je skutečným jménem nálezce tzv. kumránských svitků. |
|
|
P. Blecha 20.11.2021 15:32Skoro. Muhammad edh-Dhib, v německé a anglické transkripci. Herbert si to trochu pokrátil, ale bude to ono. Ovšem jak tvrdí monografie, znamená to "vlk", tak si to třeba vymyslel samostatně. |
|
|
M. Veleba 20.11.2021 13:17Super jsou i předehry a křížová výprava. Je to více akční ale skvěle to doplňuje universum a historii rodů landsraadu. |
|
|
P. Blecha 20.11.2021 10:56Na scénu ze Star Wars, jak se stíhačky vracejí z boje ve vzduchoprázdnu na palubu mateřské lodi a tam je technici (nebo sami piloti, už nevím) zase natankují pomocí klasické hadice s tankovací pistolí, otevřít závěr na boku stíhačky, pistoli dovnitř, načerpat, pistoli ven, závěr zavřít a šup znova do boje ve vzduchoprázdnu, nikdo nemá. |
|
|
R. Dubravský 20.11.2021 14:59Jestli si to dobře pamatuji, tak X-wings stíhačky se "tankovaly" elektřinou. |
|
|
P. Blecha 20.11.2021 15:08Ale tohle nebyly X-wings, to byl Luke et co., ti měli takové normální stroje, iksáci byli ti zlí, ne? Já už si to tak detailně nepamatuju, ale tu scénu s plněním hadicí mám před očima. Musel bych nahodit film a hledat. Ani nevím, ve kterém to bylo dílu. |
|
|
J. Jurax 20.11.2021 17:47No, když oni se tvůrci inspirovali druhoválečnými letadlovými loděmi a vzdušnými souboji z téže doby. I na lodi Hana Sola byly střelecké věže jako vystřižené z B-17 - srv. Memphis Belle. Ono na těch filmech i knihách je patrné nebezpečí na technické v časech budoucích se odehrávající scifi furt číhající - totiž že jednou se dostaneme do roku, kdy se má scifi konat, a ono je to jinak. V roce řekněme 1965 byl rok 2001 vzdálenou budoucností, kdy budeme létat na Měsíc i Mars, a astrogátoři budou při navigaci po hvězdných trasách používat furt logaritmická pravítka a papírové mapy jak na HMS Iron Duke. A když se děj šoupne do dostatečně vzdálené budoucnosti, furt i ten nejerudovanější spisovatel nepřekročí omezení své doby. Na Lemově Gei letící k Mrakům Magellanovým mají elektronkové počítače. No a když jsem poprvé četl Dunu někdy 1988 až 1989, projevilo se to naplno - létají mezi hvězdami, ale armády bojují jak u El Alameinu nebo spíš Balaklavy a kybernetika je v ideologické klatbě. A pěstují se nadlidi nikoliv metodou úprav DNA, ale křížením jak dostihoví koně; a to postaru, žádné umělá oplodnění ... |
|
|
P. Blecha 20.11.2021 21:00Já myslím, že to tam vrzli jako srandičku, aby se publikum mělo čemu smát. Na Gei mají aspoň ty elektronky, ale v Lemově Nepřemožitelném mají počítače na papírové děrné pásky, pokud si dobře pamatuju. Když jsem byl kdysi v Kanadě, koupil jsem si tam jakýsi sborník americké scifi 50. let, a to bylo maso, v jedné povídce byly pod městy všude tunely a v nich běžely conveyor belts jako ty s uhlím z dolu do elektrárny a dopravovaly úplně všecko, a odbory, co je udržovaly v provozu, stávkovaly, a to byla zápletka scifi. My vidíme, jaké jsme měli moudré vyběratele do sborníků scifi jako byl Labyrint nebo Tunel do pozítří a i do těch novějších - i když kvalita šla dolů i tam. To je jako s těmi detektivkami, co se u nás přeložilo a vydalo byl skutečně top cream, když to srovnám s tím standardním šuntem ze stejné doby. Stačí si přečíst i něco od renomovaných autorů jako Agatha Christie, co ta sepsala za ptákoviny. |
|
|
J. Jurax 20.11.2021 23:04Jo tak to máte recht. Když už u nás něco ze scifi nebo detektivek zpoza železné opony vyšlo, tak to byly vesměs špičky. Ale zase u nás vyšel - kromě nesporných špiček typu bří Strugackých - každý šunt sovětské provenience. |
|
|
P. Blecha 21.11.2021 6:15No, ono těch sovětských šuntů nebylo tolik, četl jsem to všecko. To je problém každého žánru z každé země, těch lepších je prostě málo. Úděsné bylo třeba scifi od enderáků, znáte Tajemství Transpluta? |
|
|
J. Jurax 21.11.2021 11:04Znám, mám to někde v knihovně ... |
|
|
M. Veleba 21.11.2021 1:35Herbert si s tím ale poradil dobře. Když totiž laserpal potká pole štítu, je z toho velký průser. Proto se tam bojuje na nože. |
|
|
Z. Lapil 21.11.2021 8:59Nesledujete dostatečně braková díla. Taková střílečka na Měsíci, odehrávající se v modravých polostínech za strašlivého kraválu, to je teprv pošušňáníčko. Ani si nevzpomínám, jak to měli se skafandry |
.
|
|
E. Velecký 20.11.2021 9:51K tomu odmietaniu demokracie. Ked v poslednom diely Hry o trony zaznie navrh, aby vladcu volil lud, tak to zucastneni hlavaci beru len ako vtip a potom sa dohodnutu na novom vladcovi... |
|
|
P. Hák 20.11.2021 9:25K Lemově vizionářství (nechtělo mi to dovolit reakci na pana Brunnera): Další Polák do party je Janusz Zajdel. Doporučuji přečíst "Edenii" z roku 1984, vize počítačové cenzury je stále aktuálnější. O Sapkowském ani nemluvím. |
|
|
J. Jurax 20.11.2021 18:06Sapkowski ovšem psal fantasy, nikoliv scifi. |
|
|
P. Hák 20.11.2021 21:57A Tolkien snad ne? :-) Článek je o říších... a Sapkowski je o politice a o lidských vlastnostech. |
|
|
P. Hák 20.11.2021 21:58Doufám, že to nenastane, ale i ten Sapkowski může být vizionář, co se týká společenského uspořádání. |
|
|
P. Hák 20.11.2021 9:21Cca před půl rokem Dunu přečetl můj téměř třicetiletý syn, do té doby ji neznal. Okamžitě začal shánět další díly. Je třeba říct, že kniha je opravdu povedená. Schematismus není tak zlý, jak Aston naznačuje, byť propracovanost Tolkienových postav (to je Astonova paralela, ne moje) je větší. On ani ten Paul není jednoduchá postava... Fascinující je ale prostředí a perfektně ubíhající děj. Arabské prvky jsou využity perfektně. |
|
|
R. Langer 20.11.2021 7:46Jenom technická, meče, a obecně chladné zbraně se v Duně používají z důvodu existence osobních silových polí - štítů, využívajících kinetickou energii zbraně (projektilu), takže jsou prakticky neprůstřelné, ale pomalý pohyb čepele nezadrží. V knize je to přímo uvedeno. |
|
|
P. Blecha 20.11.2021 10:50Kdybyste četl pozorně, našel byste i protipříklad. |
|
|
R. Langer 20.11.2021 13:22Protipříklad čeho? |
|
|
P. Blecha 20.11.2021 14:53No že nebylo třeba používat výhradně mlaskajů. |
|
|
J. Jurax 20.11.2021 18:14Jo. Ale plamenomet nepůsobící kineticky použít lze. A pochopitelně v době, kdy autor Dunu sepisoval, nebyly lasery. On to celé měl autor technicky vymyšlené trochu zvláštně nebo se v technice a vědách přírodních moc neorientoval a nechtěl na ně klást důraz. Možná proto dál pro sichr kybernetiku do klatby. Ono Duna je spíš fantasy ve scifi hávu. |
|
|
P. Blecha 20.11.2021 21:09Duna JE fantasy a žádná scifi. A doma mám ještě Dune: The Machine Crusade, od Briana Herbertovic, synáčka. A to je teprve ta pravá hrůza. Ostatně, mrkněte sem: https://t1p.de/j3kc . Je jich tam mnoho. |
