R. Gramblička 21.11.2021 12:39

Dunu jsem nečet a nemám to ani v plánu a ani film mně příliš nenadchl, ale po vizuální stránce dobře odvedené řemeslo. Asi týden zpět jsem se dozvěděl, že amazon nechal natočit seriál dle dalšího sci-fi monumentu - Asimovové Nadace, kterou mám komplet v knihovně. Dílo, které je taky považováno za nezfilmovatelné, tak nakonec zfilmovali, ale bohužel hodně poplatné dnešní postmoderní době. Dle těch, co měli smůlu a seroš zhlédli se jedná o katastrofu, kde si režsér s předlohou vytřel anální díru a woke ideologii do toho nacpal horem dolem. Škoda. Zůstanu tak věrný pouze knižní předloze

Co se Herberta týče, mohu doporučit jeho romány Hellstromův úl a Santarožskou bariéru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 21.11.2021 11:04

Znám, mám to někde v knihovně ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 21.11.2021 8:59

Nesledujete dostatečně braková díla. Taková střílečka na Měsíci, odehrávající se v modravých polostínech za strašlivého kraválu, to je teprv pošušňáníčko. Ani si nevzpomínám, jak to měli se skafandry .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 21.11.2021 8:27

Souhlasím. Lemův Návrat z hvězd, který jsem četl poprvé v 18. letech dodnes považuji za nádherný popis budoucího svšta a dodnes mně zamrazí při sdělení, že lidé ztratili objevitelský zájem. Stejně Strugačtí - prostě pořád bezva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 21.11.2021 6:19

Jo, Návrat z hvězd a Solaris, to jsou špičky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 21.11.2021 6:15

No, ono těch sovětských šuntů nebylo tolik, četl jsem to všecko. To je problém každého žánru z každé země, těch lepších je prostě málo. Úděsné bylo třeba scifi od enderáků, znáte Tajemství Transpluta?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Veleba 21.11.2021 1:35

Herbert si s tím ale poradil dobře. Když totiž laserpal potká pole štítu, je z toho velký průser. Proto se tam bojuje na nože.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.11.2021 23:04

Jo tak to máte recht. Když už u nás něco ze scifi nebo detektivek zpoza železné opony vyšlo, tak to byly vesměs špičky.

Ale zase u nás vyšel - kromě nesporných špiček typu bří Strugackých - každý šunt sovětské provenience.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 20.11.2021 21:58

Doufám, že to nenastane, ale i ten Sapkowski může být vizionář, co se týká společenského uspořádání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 20.11.2021 21:57

A Tolkien snad ne? :-)

Článek je o říších... a Sapkowski je o politice a o lidských vlastnostech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 20.11.2021 21:52

Závěr Neffovy úmorně dlouhé a nepraktické recenze: "... Od prvního pokusu o filmové zpracování tedy uplynulo padesát let. Stálo za to si počkat." Hm.

Komentář č. 1.: Nebude proto lepší si počkat dalších padesát let? Proč? Dlouhodobě/celoživotně totiž sleduji technologický vývoj a domnívám se proto, že všechno bude jinak.

Komentář č. 2: Kdyby se o letech do vesmíru rozhodovalo na planetě Zemi skutečně demokraticky, nevěřím, že by lidé vůbec někdy stanuli na relativně blízkém Měsíci. Proč ta skepse?

Jako příklad uvedu kosmický postup současníka Elona Muska. K tomu, aby se Elon Musk mohl pokusit o přistání (a eventuálně i kolonizaci Marsu), musel si Elon nejdříve podnikáním vydělat vlastní peníze, které pak mohl investovat tam, kam sám uznal za vhodné.

O cíli investice Elona Muska nerozhodovaly ani masy pracujících (ať už revoluční masy pracujících, anebo líné masy nepracujících občanů), ani univerzitní vědecké posudky (jako třeba od Jeho Magnificence Jiřího Zlatušky). Rozhoduje o tom podnikatel Elon Musk. A také, jako podnikatel, podstupuje riziko. Kapišto, Pepíku?

O letech do vesmíru rozhoduje původem Jihoafričan Elon Musk, jehož rakety by nikdy nevzlétly, kdyby byl zůstal žít ve své rodné Jižní Africe. Jeho rakety by rovněž určitě nikdy nevlétly, kdy se Elon Musk býval byl rozhodl emigrovat do České republiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 20.11.2021 21:12

Myslíte asi "Pánův hlas".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 20.11.2021 21:09

Duna JE fantasy a žádná scifi. A doma mám ještě Dune: The Machine Crusade, od Briana Herbertovic, synáčka. A to je teprve ta pravá hrůza. Ostatně, mrkněte sem: https://t1p.de/j3kc . Je jich tam mnoho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 20.11.2021 21:00

Já myslím, že to tam vrzli jako srandičku, aby se publikum mělo čemu smát. Na Gei mají aspoň ty elektronky, ale v Lemově Nepřemožitelném mají počítače na papírové děrné pásky, pokud si dobře pamatuju. Když jsem byl kdysi v Kanadě, koupil jsem si tam jakýsi sborník americké scifi 50. let, a to bylo maso, v jedné povídce byly pod městy všude tunely a v nich běžely conveyor belts jako ty s uhlím z dolu do elektrárny a dopravovaly úplně všecko, a odbory, co je udržovaly v provozu, stávkovaly, a to byla zápletka scifi. My vidíme, jaké jsme měli moudré vyběratele do sborníků scifi jako byl Labyrint nebo Tunel do pozítří a i do těch novějších - i když kvalita šla dolů i tam. To je jako s těmi detektivkami, co se u nás přeložilo a vydalo byl skutečně top cream, když to srovnám s tím standardním šuntem ze stejné doby. Stačí si přečíst i něco od renomovaných autorů jako Agatha Christie, co ta sepsala za ptákoviny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.11.2021 18:14

Jo. Ale plamenomet nepůsobící kineticky použít lze. A pochopitelně v době, kdy autor Dunu sepisoval, nebyly lasery.

On to celé měl autor technicky vymyšlené trochu zvláštně nebo se v technice a vědách přírodních moc neorientoval a nechtěl na ně klást důraz. Možná proto dál pro sichr kybernetiku do klatby.

Ono Duna je spíš fantasy ve scifi hávu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.11.2021 18:06

Sapkowski ovšem psal fantasy, nikoliv scifi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.11.2021 18:04

No, k těm sedmi anglosaským dinosaurům bych přiřadil přinejmenším Stanislava Lema a bratry Strugacké.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.11.2021 18:02

Ano.

Celý ten princip, pokud si ho pamatuju, ovšem byl postaven na fantomů v katodové obrazovce.

V raketě Patroly poletující křížem krážem sluneční soustavou má hlídkový pilot obrazovku jak z Tesly Orava.

A vůbec celý princip raket Patroly by dnes nebyl nosný, na to by stačily automaty.

To je to, o čem už tu píšu - i ten nejerudovanější spisovatel hard sf nedokáže pořádně předjímat vývoj, natož technologické zlomy. A po jistém čase ty detaily začnou působit divně.

Což ovšem nesnižuje Lemovu velikost - jeho hard sf jsou čitelné pořád.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 20.11.2021 17:47

No, když oni se tvůrci inspirovali druhoválečnými letadlovými loděmi a vzdušnými souboji z téže doby. I na lodi Hana Sola byly střelecké věže jako vystřižené z B-17 - srv. Memphis Belle.

Ono na těch filmech i knihách je patrné nebezpečí na technické v časech budoucích se odehrávající scifi furt číhající - totiž že jednou se dostaneme do roku, kdy se má scifi konat, a ono je to jinak. V roce řekněme 1965 byl rok 2001 vzdálenou budoucností, kdy budeme létat na Měsíc i Mars, a astrogátoři budou při navigaci po hvězdných trasách používat furt logaritmická pravítka a papírové mapy jak na HMS Iron Duke.

A když se děj šoupne do dostatečně vzdálené budoucnosti, furt i ten nejerudovanější spisovatel nepřekročí omezení své doby. Na Lemově Gei letící k Mrakům Magellanovým mají elektronkové počítače.

No a když jsem poprvé četl Dunu někdy 1988 až 1989, projevilo se to naplno - létají mezi hvězdami, ale armády bojují jak u El Alameinu nebo spíš Balaklavy a kybernetika je v ideologické klatbě. A pěstují se nadlidi nikoliv metodou úprav DNA, ale křížením jak dostihoví koně; a to postaru, žádné umělá oplodnění ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 20.11.2021 17:08

Ano, Golem je úžasný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 20.11.2021 15:33

Nemůžu si pomoct, ale Dune mi - až na ty písečné červy nebo jak se to v češtině jmenuje - připadá poněkud pateticky stupidní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 20.11.2021 15:32

Skoro. Muhammad edh-Dhib, v německé a anglické transkripci. Herbert si to trochu pokrátil, ale bude to ono. Ovšem jak tvrdí monografie, znamená to "vlk", tak si to třeba vymyslel samostatně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Dubravský 20.11.2021 15:08

Lynchova Duna má jeden problém. Nedává smysl tomu, kdo nemá důkladně načtenou knihu. Ani bezmála čtyřhodinová stopáž nestačí na vysvětlení všech vztahů a intrik. Vlastně je film jen jakousi sbírkou ilustrací ke knize.

Baron Vladimir Harkonnen je můj oblíbený filmový padouch. Jeho syna jménem Feyd-Rautha hrál již tehdy slavný zpěvák Sting.

Jméno Paul Muad-Díb, které Paul Atreides dostal od fremenů, je skutečným jménem nálezce tzv. kumránských svitků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 20.11.2021 15:08

Ale tohle nebyly X-wings, to byl Luke et co., ti měli takové normální stroje, iksáci byli ti zlí, ne? Já už si to tak detailně nepamatuju, ale tu scénu s plněním hadicí mám před očima. Musel bych nahodit film a hledat. Ani nevím, ve kterém to bylo dílu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Dubravský 20.11.2021 14:59

Jestli si to dobře pamatuji, tak X-wings stíhačky se "tankovaly" elektřinou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Blecha 20.11.2021 14:53

No že nebylo třeba používat výhradně mlaskajů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. M 20.11.2021 13:35

Tiež si to myslím. V porovnaní s americkým sci-fi klišé (neupieram im invenciu!!) je Lem úplne iná liga. Pánův hlas, Golem XXII (geniálne urobené recenzie nikdy nenapísaných kníh, témy ktorých by priemernému pisálkovi vystačili na celý život), ale hlavne Solaris a môj obľúbený Návrat z hviezd. Možno trochu chladné, ale diametrálne odlišné od amerického štýlu. A o ľuďoch, dlho predtým ako začala technologická sci-fi odumierať. Skrátka stredoeurópsky kánon.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.11.2021 13:22

Protipříklad čeho?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.11.2021 13:21

Znám znám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Veleba 20.11.2021 13:17

Super jsou i předehry a křížová výprava. Je to více akční ale skvěle to doplňuje universum a historii rodů landsraadu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek